Kosmický program NASA + Space X

[kenavf]

No vyzerá že neriešia ani to a počkajú až sa tam presunie "neďaleko" stojace hasičské auto.
Ano, taká hasičská vodná clona je relatívne lacná. Nádrž, potrubie(zakopané) a diaľkovo ovládané štyri vodné delá, operátor. Ale neriešia to.

[petrp]

Vodná clona sú zbytočne vyhodené peniaze...

To bych tak kategoricky netvrdil

[Alchymista]

Tak SN-4 Definitívne NEpoletí...

[Alchymista]

Dve minúty predtým - test motoru

[bacil]

Jako když si malé děti hrajou se sirkama u kanystru s benzínem. Zřejmě jim nedošlo, že ten plamen opodál s produkty nedokonalého spalování, ano, blafnou. Taková školácká chyba.

[nine_mike]

Ja tomu nejak nerozumiem, čo je, teda bola, tá vec? To je motor, alebo len nádrž? A prečo im to vlastne stále horí a občas vybuchuje?

[Alchymista]

bacil - nebyť toho horáku, vybuchlo by to ešte horšie a možno i častejšie. V horáku odhára prepad a odvetrávanie z nádrží. Takže účel to má podobný ako horáky v rafinériách.
To, čo vidno na tretej fotke, je roztrhnutie nádrže a masívny únik tekutého plynu.

Edit - horák je v tom zrejme nevinne, je relatívne ďaleko - cca 150 metrov. Na snímkoch je to dosť skreslené teleobjektívom. Z iného uhlu sa to javí, že výbuch začal "pod" nádržou (horák je zhruba za prostrednou nádržou vpravo). Ak by výbuch začal od horáku, bolo by vidno vzplanutie a akcelerovaný pohyb ohnive "vlny/steny". Naopak videá ukazujú masívny "fireball", ktorý sa objavuje náhle - takže výbuch začal niekde vo "vnútri" konštrukcie nádrže a viditeľným navonok sa stáva až pri deštrukcii stien. Výbuchy takýchto plynovo-kyslíkových zmesí totiž obvykle prebiehajú relatívne pomali - detonačná rýchlosť je za ideálnych podmienok maximálne 2000-2500m/s, v meracej "pokusnej detonačnej štole" 1700-1800m/s, ale v reálnych neoptimálnych často len okolo 600-800m/s (bohate stačí na rozsiahlu deštrukciu - zdetonuje totiž obrovský objem)

video - pokusný beh motoru v 0:05, erupcia 1:51 a následne výbuch 2:21 - opäť potom v 5:21

výbuch 2:40

nine-mike - v princípe je to veľkorozmerná neizolovaná ocelová nádrž na kryogénne palivá, tekutý kyslík a tekutý metán, s jedným alebo niekoľkými raketovými motormi.
Problém: problém je v tom, že také niečo ešte nikto v potrebnej veľkosti nerobil. Nádrže na kryogénne látky - tekutý kyslík a vodík - sa normálne robia zo špeciálneho hliníku, alebo "laminátov" a sú násobne hrubšie ako ako ocelové nerezové plechy, z ktorých vyrábajú tieto čudá. "Hliníký" diel navyše býva vyrábaný z výrazne hrubšieho materiálu, a zvnútra je následne opracovaný ako štruktúra "izogrid". To má potom úplne iné vlastnosti ako "plech" - aj keď sa tak "navonok" tvári.
Lenže - táto vymyslenosť má v definitívnej podobe vstupovať do atmosféry prvou až druhou kozmickou rýchlosťou - a to hliník ani žiadny "laminát" teplotne neustojí, a už vôbec nie opakovane - nedá sa to uchladiť. U ocelového plechu sa to uchladiť aspoň teoreticky dá - je oveľa pevnejší a tak môže byť tenký, s dobrým prestupom tepla - a z druhej (vnútornej) strany má byť chladený práve kryogénnym palivom. Lenže zvariť tenučké ocelové plechy tak, aby pri podchladení na cca -190°C zvary nepraskali, je celkom umenie... Takže sa učia, ako to zvariť tak, aby to opakovane vydržalo teplotný šok a tlakové namáhanie okolo 0,8-1Mpa (8-10 atm).

Historia testovanie častí Starship - chvíľami až "vtipné"

[nine_mike]

Vďaka za vysvetlenie Alchy.

[k42]

Taky díky, protože mi stále nebylo jasné, o co se to vlastně pokoušejí.

Pokud vím, pro takové kryogenní záležitosti se používá tlakové nebo třecí "svařování", kdy se materiál v podstatě příliš nezahřeje, ale tlakem se mění v kapalinu bez vysokých teplot, podobně jako třeba při prorážení pancíře kumulativním paprskem. Což pak umožňuje zachovat pevnost toho "sváru" v obrovském rozsahu teplot, jelikož materiál je nadále "jednolitý" beze změn složení slitiny způsobeným přetavením za vysokých teplot, kdy každá slitina včetně všech ocelí poněkud disociuje a mění tak fyzikální a tepelné vlastnosti. Rusáci používali třecí a tlakové sváry v raketovém průmyslu běžně od 60. let, a před pár lety jsem viděl jedno z Muskových propagačních videí od SpaceX, kde s velkou slávou prezentovali právě třecí sváření coby ultra-hyper-super technologii a tvářili se přitom jako samotní vynálezci ohně, kola a tak.

V těch videích s výbuchy Starship bazmeku je vidět coby běžící text také "wocogo" s tím Starlinkem, tj. že SpaceX udělal smlouvu na "testování" sítě s Pentagonem. Jinými slovy, Amíci budují distribuovaný vojenský kosmický internet s 12 000 družicemi, "informační širokopásmovou superdálnici" pro Pentagon, opět jako v jiných všivárnách outsourcovaně zcela mimo vojenský rozpočet, a Muskova "civilní" SpaceX jim k tomu dělá krytí.

[Alchymista]

V oblasti zvarania by som sa amíkov a Muska zastal: dosiahli významný prelom v hrúbke a rozmeroch zvarovaných dielov - zvárajú aj pri hliníku veľmi tenké plechy/diely a zvárajú diely veľkých rozmerov. Je celkom zásadný rozdiel tlakovo či trením zvariť diely s hrúbkou 5mm a priemerom pol metra či meter - a rovnakou/podobnou technologiou zvariť polmilimetrové plechy s priemerom tri-štyri metre.

[Polite]

Najsmutnejšie je to, že sa učia už zabudnute, ale je to ľahšie ako ísť z nuly.

[Alchymista]

myslím, že takéto veci nikdy nevedeli.
Je to problematika hodne podobná, ako výroba trupov bojových lodí. "Všetci vedeli", že pancierové pláty na lodné trupy musia mať kvôli pevnosti nejaký minimálny rozmer. Ale nie každý ich vedel vyrobiť. Problém však nebol v samotnej technologii výroby či výrobnej linke.
Problém bol v doprave - len niektoré štáty mali oceliarne hneď vedľa lodenice. A prepraviť pancierový plát široký viac ako tri-štyri metre a dlhý viac ako cca 15 metrov pri hrúbke 20-30cm JE fakt VEĽKÝ PROBLÉM. Nejde len o to, že taký plát váži bezmála 150 ton, ale i o to, že rozmery výrazne prekračujú železničný prejazdový profil. Takže jediná možnosť dopravy - osobitná železničná trať.

[palo satko]

kedy vlastne nastane dnešny pokus čislo 2?

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S5FaU/crew-dragon-s ... jsou-velke
Crew Dragon se chystá k druhému pokusu. Šance ale nejsou velké

Astronauti NASA Robert Behnken a Douglas Hurley se dnes napodruhé pokusí s novou lodí Crew Dragon ukončit devítiletou závislost USA na ruských lodích Sojuz při přepravě mezi Zemí a Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Ve středu večer SELČ odlet v původním plánovaném termínu zmařily nepříznivé povětrnostní podmínky.

Jde o první let amerických astronautů americkou lodí z území Spojených států od roku 2011, kdy NASA ukončila program raketoplánů. Úřad proto také tuto událost označil jako Launch America (Start Amerika). Historické je ale zejména to, že do vesmíru dostane lidskou posádku poprvé soukromý dopravce. Crew Dragon i nosná raketa Falcon 9 patří společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska.

Odložený start z historického startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral je dnes stanovený na 21:22 SELČ. Pokud vše proběhne podle plánu, Crew Dragon na orbitálním komplexu přistane o 19 hodin později, v neděli v 16:29 SELČ.

Předpovědi expertů amerických vesmírných sil na počasí však v pátek nebyly pro sobotní start povzbudivé - je jen padesátiprocentní šance, že podmínky budou vhodné. Jestliže počasí zmaří i druhý pokus, je v záloze třetí možnost odletu v neděli ve 21:00, kdy je naděje na lepší povětrnostní situaci zatím šedesátiprocentní.

[Alchymista]

Live stream druhého pokusu

práve doviezli astronautov - ako inak než v Teslách

iné live streamy:

[Alchymista]

A sú hore

[bacil]

Ve světle informací, které tu zazněly, už chápu tu úpornou snahu pro opakovaném využití prvních stupňů. Zatímco v RF rakety vyrábí "na páse" protože to mají výrobně levné, tak Elon má raketu, až když se jim ji podaří vyrobit bez vad.

[petrp]

Sledovali je opticky do 50km Chtěl bych ten dalekohled vidět (a pak odstěhovat sem)

[nine_mike]

Ako je to s Bajkalom? Pracuje sa na tom v RF? Dá sa napr. znovu použiť RD-180, či by aj pre pristátie ala klzák potrebovali motor na princípe na akom funguje Merlin?

[Alchymista]

tak toto nasere... prišiel som o dlhý napísaný príspevok, odhlásilo ma...

bacil - si vedla. Spoľahlivosť je plusminus rovnaká. Len ruské sú ruské - odolné a fungujú aj za najhorších podmienok. Výrobná cena sojuzu v USA by bola minimálne 150-250 milionov.

petrp - štandardné vybavenie sledovacej stanice - 30cm objektív s metrovým alebo dvojmetrovým ohniskom.

nine_mike - Merlin je nízkotlaký motor s otvorených cyklom turbočerpadlového agregátu. Isp je 282-311 sekúnd, tlak v komore 9,7MPa a ťah 420-480 kN.
Ruský RD-180je vysokotlaký motor s uzavretým cyklom a plným prietokom okysličovadla turbočerpadlovým agregátom (tekutý kyslík sa splynuje v spalovacej komore turboagregátu). Isp je 311-338 sekúnd, tlak v komore 26,7MPa a ťah 3,83-4,15 MN - jeden RD-180 je ťahom rovnocenný 8-9 Merlinom.

Stupeň Bajkal - ťažko povedať v akom je to stave... Zatiaľ zrejme u ľadu "nie sú peniaze". Pre stupeň Bajkal je motor ako Merlin na dve veci...

Merlin je v podstate mizerný motor, parametrami a konštrukčne tak na úrovni prvej polovice 60. rokov. Je ale vyrobený z pomerne dobrých moderných materiálov, takže vydrží dlho.
Vždy ma "rozosmeje" argument v prospech Merlinu, že má "výborné TWR - najlepšie na svete". Skúste niekde argumentovať podobným parametrom "výkon - hmotnosť motoru" u motorov pre autá. :dobre: