Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Ještě koncem roku 2021 někteří dumali, že německá závislost na ruském plynu změkčí postoj Berlína vůči Moskvě. Jenže, nikdo neví, jak to s certifikačním procesem Nord Stream 2 dopadne.
EU politická sebranka v čele s Němci ví, že jejich zákazníci cenu plynu zaplatí, ať bude jakkoliv vysoká, prorokuje publicista František Roček.

Realističtí političtí proroci dumají, že nejdříve by plyn protékal novým plynovodem až od druhé poloviny roku 2022, pokud vůbec. Protiruští hysterici v EU a USA kalkulují, jak je může zaříznutí Nord Stream 2 poškodit. Přitom ale pro politiky není podstatné, že na plynovou studenou válku doplatí lidé (spotřebitelé) v EU. Okecají to, že jde o o útok Ruska proti jejich slavné demokracii.

Reálné varování
Pro Moskvu je řešením omezit dodávky do EU na pouze striktně dojednaný objem plynu, protože Moskva vysvětluje, že Gazprom upřednostňuje domácí spotřebu v Rusku před vývozem plynu do zahraničí, a čekat.

Pokud koncem prosince třeba v Asia Times psali, že tlak na Německo roste, protože jeho nouzové rezervy poprvé za poslední roky klesly na "historicky nejnižší úroveň" pod 60%, informaci lze číst i obráceně.

Podle protiruských hysteriků na nouzové přežití zimy to bude stačit, pokud se podaří zajistit nouzové dodávky i mimo Rusko. Jde o kalkulaci, na kterou doplatí euro - lidé tam dole…

Znamená to, že USA jako motor eskalace druhé studené války, tuto válku zvedly o další pomyslnou příčku. I proto, že Washington chce, aby Ukrajina byla i nadále příjemcem tranzitního poplatku ve výši více než 1 miliardy dolarů ročně.

„To znamená, že zatímco Amerika systematicky pracuje na přeměně Ukrajiny na protiruský stát, očekává, že Moskva bude nadále dotovat ukrajinskou ekonomiku… A konečně USA doufají, že proniknou na lukrativní evropský trh se svým vlastním vývozem břidlicového plynu. Z dlouhodobého hlediska USA chtějí, aby Evropa byla závislá na jejich vývozu energie, stejně jako Severoatlantická aliance je jejich zajatcem v oblasti vývozu zbraní. Nová německá vláda vstoupila do americké pasti…“, píše MK Bhadrakumar, bývalý indický diplomat koncem roku v Asia Times.

Rusko má páku, EU jenom žvásty
V ruském tisku se již delší dobu dumá o tom, že EU je banda chcípáků, vykašlat se na ně, protože ruský plyn může jít do Číny místo do Evropy.

Na pozadí sporů kolem Nord Stream 2 byla touha Ruska a Číny zdvojnásobit dodávky surovin do Asie ponechána téměř bez povšimnutí. Podobně o tom dumali i začátkem ledna v britské vydání Telegraphu. Západní experti se domnívají, že realizace projektu plynovodu Síla Sibiře-2 přes Mongolsko zvýší ruské příležitosti na světových trzích a nepříjemně ovlivní energetickou nezávislost Evropy.

Plynovod o délce asi 960 km bude jakýmsi pokračováním ruského plynovodu "Síla Sibiře" s kapacitou 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Plyn do Číny teče z polí na východní Sibiři, ale nový plynovod může být napojen též na podloží v oblasti Jamal, které také zásobuje Evropu. To ohrozí dodávky do Evropy, a přestože Moskva má dostatek zdrojů k uspokojení EU i Číny, může upřednostňovat kupce, který zaplatí vyšší cenu za plyn. Nebo cena nemusí být lepší než z EU, ale méně plynu pro EU bude plynovým trestem za politickou euro blbost.

Evropská média spojují projekt výstavby nového plynovodu do Číny s vyhlídkami na certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Ale situace je pro západní kšeftaře ještě horší.

Ruští experti považují plyn za účelnou hračku. „Vznik Síly Sibiře-2 nebude příliš dobrou zprávou pro takzvaný volný trh s plynem, směnný obchod s jeho nepředvídatelností a nafouknutými cenami a Gazprom obdrží dodatečnou podporu pro svou politiku dlouhodobých smluv," věští Vasilij Koltasov, vedoucí Centra pro ekonomický výzkum při Institutu globalizace a sociálních hnutí.

A podle Koltasova budou potrestány i USA, protože více plynu z Ruska znamená, že Čína se začne stále více odpoutávat od dodávek po moři.

Sníží se závislost Číny na námořních trasách a na zkapalněném plynu z USA a z oblasti Perského zálivu. Tím se i sníží význam kocábek US NAVY, které by mohly blokovat dovoz plynu do Číny.

Američané přehlédli důležitý fakt
Plánované datum zahájení výstavby plynovodu je 2024 a spuštěn má být v roce 2030. Ale vzhledem ke stále stupňující se konfrontaci s USA a jejich sluhy z NATO a EU bude výstavba možná dokončena o rok dříve.

Plynovod vedoucí přes Mongolsko zlevní a zrychlí výstavbu. V prosinci 2021 mongolské úřady oznámily, že Ruská federace a Mongolsko přecházejí do fáze návrhu plynovodu.

Tranzit přes Mongolsko pomůže oživit hlavní město Ulánbátar plynovou energií. Z Mongolska poteče plyn do hustě obydlených oblastí severovýchodní a střední Číny. Ruské úřady oznámily, že plyn bude získáván z Irkutské oblasti a Krasnojarského území, ale také z rezervních polí Jamalu.

Američané v tlaku na Rusko pomocí plynu přehlédli důležitý fakt, že plyn je již dávno součástí neviditelné plynové války, kterou dosud Rusko drželo v záloze.

Ruská plynová úderná armáda je dosud v záloze, v první linii je uhelná armáda plně zásobující energií ruské vnitrozemí. Plyn je určen pro údernou armádu na export, a proto pouze 11 z 83 ruských správních obvodů je plně připojeno k síti plynovodů.

„Nejlepším způsobem, jak snížit emise oxidu uhličitého pro Čínu, je nahradit uhlí zemním plynem," dumá Vitaly Gromadin, správce aktiv v BCS World of Investments. Ale již nedodává, že zároveň dojde k plynovému oslabení EU, a v návaznosti na to, teprve potom bude rozšiřována síť plynu i v nekonečných prostorech Ruské federace. Ruští úředníci s neskrývanou jízlivostí to budou komentovat, že tím chtějí také snížit emise oxidu uhličitého, aby byli svatě zelení.

A k tomu prognóza od rozumných nepolitiků ze Západu, že vliv Ruska na globální trh s energií se bude i nadále zvyšovat, jak stádo blbečků, jako třeba Němci, odstaví jaderné elektrárny, budou odstavovány i uhelné elektrárny a ruská plynová úderná armáda bude v kurzu z holé nutnosti.

bugsy píše: ↑

13 led 2022, 12:16

Ja ti dávam za pravdu Alchy a všetko čo sa teraz deje sa deje preto,lebo to tak bolo naplánované a nič nie je nahodne-stale platí,že ovplyvnenie jedného deja,ovplyvní celý priebeh nasledujúcich udalosti.EU,NATO má smolu v tom,že na najvyšších a už aj na nižších funkciách štruktúr riadenia sedí a rozhoduje skupina idiotov,dostávajú ich sa ku korytu pomocou ,nie riadiacich schopnosti,ale korupcie..Rusku táto situácia veľmi vyhovuje a ja osobne som presvedčený,že je to aj dlhoročnou činnosťou Ruska,že v štruktúrach riadenia v eú,či NATO sedia ľudia,ktorí tam momentálne su-bol to niekoľko desiatok rokov trvajúci proces a neviditeľná ruka služieb siaha až tam,kam my nevidíme..ako vravím a vždy vravieť budem,strategický koncept plánovania vytvorila majstrovská ruka génia a stále platí stare pravidlo Sun-c :najväčšie umenie boja je také,keď porazis protivníka spôsobom,že si ani neuvedomí,že prehral..

Komplikovaná fúze polských ropných rafinerií PKN Orlen a Grupa Lotos se blíží dokončení. Jako vedlejší efekt přinese několik zajímavých změn. Saudi Aramco získá 30procentní podíl v gdaňské rafinerii a navýší dodávky ropy do Polska. Většinu sítě čerpacích stanic Lotosu koupí maďarský MOL.

Prodeje aktiv souvisejí s požadavky antimonopolního orgánu Evropské komise; z jejího pohledu by zfúzované rafinerie získaly příliš velký podíl na polském trhu s pohonnými hmotami. Jak na dnešní tiskové konferenci uvedl prezident koncernu PKN Orlen Daniel Obajtek, prodejů aktiv se uskuteční hned několik. Nejvýznamnější jsou tyto tři: Saudi Aramco koupí minoritu v gdaňské rafinerii a také byznys v oboru výroby asfaltu, MOL převezme 417 čerpacích stanic sítě Lotos oproti platbě 610 milionů dolarů (13 miliard korun).
Až polovina ropy ze Saúdská Arábie

Spolupráce mezi Polskem a Saúdskou Arábií se neomezí pouze na prodej podílu v rafinerii, kterou dosud stoprocentně vlastnila Grupa Lotos. PKN podepsal také dlouhodobý kontrakt na dodávky ropy, podle kterého bude od Saudi Aramco nakupovat 200 do 337 tisíc barelů denně. Díky této smlouvě PKN Orlen pokryje až 45 procent spotřeby ropy a sníží tak závislost na dodávkách z Ruska. Další podepsaná dohoda se týká spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

Část arabské ropy by měla směřovat i do rafinerií, které PKN Orlen vlastní v Česku a v Litvě. Ropa ze Saúdské Arábie se zatím v Česku příliš neuplatnila. Jak Ekonomický deník uvedl v úterý, v loňském roce pocházela polovina ropy dodané do českých rafinerií z Ruska, druhou polovinu tvoří dodávky hlavně z Kazachstánu, Ázerbájdžánu a Spojených států amerických.

Také dohoda s maďarským rafinerským podnikem MOL má komplexnější povahu. MOL pronikne na polský trh, kde získá většinu sítě Lotos. Současně PLN Orlen koupí 144 čerpacích stanic v Maďarsku a 41 na Slovensku. Dohodnutá cena za tuto transakci dosahuje 229 milionů eur. Orlen a MOL jsou sice navzájem v konkurenčním vztahu, podle Obajtka se však jedná o přátelskou a inspirativní konkurenci.
Středoevropská megafúze

Evropská komise schváila podmínky fúze společností PKN Orlen a Grupa Lotos v červenci 2020. Díky ní vznikne nový regionální lídr na trhu s pohonnými hmotami a jinými ropnými produkty. PKN Orlen má včetně dceřiných podniků v Česku a Litvě kapacitu na zpracování 29,5 milionu tun ropy za rok, v případě Lotosu to bylo 10,2 milionu tun. Oba zmíněné podniky investovaly do těžby ropy v Norsku, Kanadě i dalších zemích.

Z českého pohledu je PKN Orlen zajímavý jako vlastník českých rafinerií a sítě čerpacích stanic Benzina. Po vítězství v privatizaci v roce 2004 totiž Poláci koupili většinový podíl ve společnosti Unipetrol (nyní Orlen Unipetrol), nyní zde již vlastní 100 procent akcií. Orlen Unipetrol patří mezi největší průmyslové podniky v Česku, rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou mají kapacitu na zpracování až 8,7 milionu tun ropy za rok.

Objem vývozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států dosáhl v prosinci 7 milionů tun, což je po převedení do plynného stavu 9,6 miliardy metrů krychlových. Bezmála polovina vývozu směřovala do evropských zemí, což pomohlo zmírnit rozsah energetické krize a extrémní ceny plynu.

Na aktuální statistiky poukázala analytická firma ICIS, podle níž bude nárůst dodávek z USA pokračovat i v letošním roce. Celkový objem exportu zkapalněného plynu (LNG) by mohl dosáhnout až 106 milionů tun. Spojené státy, které začaly LNG vyvážet teprve před šesti lety, tak budou soupeřit o první místo na trhu s Austrálií a Katarem. Z našeho pohledu je důležité, do kterých zemí budou lodě s LNG směřovat.

Aktuální trend vypadá lehce nadějně. Evropské trhy v prosinci předstihly ty asijské, co se týká objemu dodávek amerického plynu. Jejich podíl dosáhl 49,5 procenta oproti necelým 41 procentům dodávek do Asie. Zbytek tvoří dodávky do zemí Střední a Jižní Ameriky. Není zde uvedeno Mexiko, do kterého Američané vyvážejí plyn potrubní cestou.

Podle analytické firmy ExPro Consulting nakoupilo LNG ze Spojených států v prosinci 22 zemí. První místo si udržela Čína, avšak další místa již patří Turecku, Británii a Španělsku. Nejvýraznější meziměsíční skok se odehrál v dodávkách zkapalněného plynu do Británie (ze 190 na 1081 mil. m3), Nizozemska (trojnásobně na 550 mil. m3) a Řecka (2,5krát na 270 mil. m3).

Rostoucí dodávky zkapalněného plynu aspoň částečně zmírnily extrémní cenový vývoj na energetických burzách, na kterém se podílí snížený import z Ruska a Alžírska. V době největší paniky před vánočními svátky se na nizozemské burze TTF platilo za zemní plyn až 180 eur (4500 korun) za megawatthodinu. Včera bylo možné nakoupit plyn s dodáním v únoru za 77 eur/MWh. I to je poměrně dost; před rokem se zemní plyn obchodoval za ceny okolo 20 eur/MWh.

Jak Ekonomický deník uvedl v prosinci, americkou pozici na trhu s LNG posílí nové přístavy určené pro zkapalňování a export plynu. Díky rozšíření přístavu Sabine Pass (USA) na přelomu roku přibyla vývozní kapacita 5 milionů tun LNG za rok, první etapa přístavu Calcasieu Pass (USA) přidala dalších 6 milionů tun. Obě zařízení se nacházejí ve státě Louisiana, tedy v blízkosti hlavních produkčních oblastí s rozvíjející se těžbou zemního plynu z břidlic.

Gazprom podal žalobu na zvýšenie ceny plynu pre PGNiG v Poľsku
VARŠAVA, 14. januára - RIA Novosti. "Gazprom sa prostredníctvom súdu domáha zvýšenia ceny plynu pre Poľsko, uviedol poľský plynárenský monopol PGNiG vo svojom vyhlásení.

"Štrnásteho januára 2022 bola spoločnosti PGNiG doručená žaloba od zástupcu spoločností PJSC Gazprom a Gazprom Export LLC na Štokholmskom arbitrážnom súde týkajúca sa požiadavky na zmenu cenových podmienok za plyn dodávaný na základe zmluvy s Jamalom," uvádza sa vo vyhlásení.

"Gazprom očakáva, že zmluvná cena bude zvýšená so spätnou platnosťou - v rámci jeho žiadostí o revíziu z 8. decembra 2017 a 9. novembra 2020," uviedla spoločnosť PGNiG.
Predseda jej predstavenstva Pawel Majewski označil požiadavku na zvýšenie ceny za úplne neprimeranú a uviedol, že spoločnosť je pripravená "preukázať to na arbitrážnom súde".
"Spoločnosť PGNiG pokračuje v aktivitách smerujúcich k zmene cenových podmienok dodávok zemného plynu predávaného na základe zmluvy s Jamalom. Treba poznamenať, že uvedené žiadosti spoločnosti Gazprom o revíziu boli predložené v reakcii na žiadosti spoločnosti PGNiG o zníženie zmluvnej ceny z 1. novembra 2017 a 1. novembra 2020 v čase rekordne vysokých cien plynu v Európe," citovala tlačová kancelária spoločnosti PGNiG Majewského.

Koncern PGNiG varoval pred rizikom tuhej zimy v Európe v dôsledku nedostatku plynu
Gazprom Export potvrdil, že požiadal medzinárodnú arbitráž o spätné preskúmanie ceny podľa zmluvy s poľskou spoločnosťou PGNiG z roku 1996.
Odvolanie sa týka zmluvného obdobia od novembra 2017, spresnili spoločnosti.
Ako sme už informovali, spoločnosť Gazprom Export zaslala spoločnosti PGNiG žiadosť o prehodnotenie zmluvnej ceny plynu od 1. novembra 2017. Podľa dohody mala spoločnosť Gazprom Export po troch rokoch právo požadovať ďalšiu revíziu ceny od 1. novembra 2020, čo aj využila.

"Vzhľadom na to, že obchodné rokovania o revízii ceny, ktorú požadovala spoločnosť Gazprom Export, neviedli k dohode, ruská spoločnosť postúpila tieto spory arbitrážnemu súdu v súlade so zmluvnými podmienkami," vysvetlila spoločnosť Gazprom Export.

Ruská strana je otvorená "hľadaniu možností urovnania sporu prostredníctvom obchodných rokovaní", dodala spoločnosť.
Dlhodobá dohoda medzi spoločnosťami PGNiG a Gazprom stanovuje dodávky až desiatich miliárd metrov kubických plynu ročne do Poľska. Podľa takzvanej doložky take-or-pay je koncern povinný kúpiť najmenej 8,7 miliardy metrov kubických plynu ročne. Zmluva je platná do konca roka 2022. Poľské vedenie opakovane vyhlásilo, že ho nemieni predĺžiť.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Keď sa dá cena spätne znížiť, tak sa má dať aj spätne zvýšiť. A to osobitne pre poliakov...
A ukáže sa nestrannosť Arbitrážneho súdu v Štokholme.

Alchymista píše: ↑

15 led 2022, 09:04

Gazprom sa prostredníctvom súdu domáha zvýšenia ceny plynu pre Poľsko, uviedol poľský plynárenský monopol PGNiG vo svojom vyhlásení...

Rusko může dodávat více plynu do Evropy, zdroje na to má, ale jsou potřebné dlouhodobé smlouvy, protože růst těžby má dlouhý investiční cyklus. Uvedl to ruský vicepremiér Alexandr Novak.
Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol obvinil 12. ledna Rusko ze zhoršování složité situace na evropském energetickém trhu. Prohlásil, že Rusko by mohlo zvýšit dodávky minimálně o třetinu oproti současným objemům, tedy o 3 miliardy metrů krychlových měsíčně.
„Dokážeme dodávat (více, pozn. red.), máme obrovské zdroje, ale jakákoliv těžba je investiční projekt, který vyžaduje čas, než se tento projekt vyplatí a přitáhne investice. Proto by měla existovat jasná prodejní politika. Proto jsme vždy prosazovali, aby dlouhodobé smlouvy byly především systémem energetické bezpečnosti pro spotřebitele, kteří takové energetické nosiče využívají,“ okomentoval Novak Birolova obvinění.
Ceny plynu v Evropě začaly rychle růst od jara loňského roku. Tehdy se průměrná spotová cena na indexu TTF pohybovala v rozmezí 250-300 dolarů za tisíc metrů krychlových.
Ceny plynu v Evropě dosáhly svého historického maxima 2 190,4 dolarů za tisíc metrů krychlových 21. prosince, poté začal korekční pokles.
Na začátku letošního roku vykazují ceny plynu vysokou volatilitu. Od začátku ledna už ceny spadly pod 800 dolarů a vyskočily na téměř 1200 dolarů.
Zásoby plynu v evropských podzemních zásobnících jsou přitom pro letošní sezónu na nejnižších úrovních během dlouholeté historie pozorování.

Bloomberg: Do dvou měsíců může být Evropa bez plynu

Kvůli mrazivému počasí a nízkým zásobám modrého paliva ve skladech hrozí, že Evropa zůstane v příštích dvou měsících bez plynu, píše agentura Bloomberg.

„Před dvěma nejchladnějšími měsíci zimy panují obavy, že by Evropě mohl dojít plyn," píše se v článku.

Massimo Di Odoardo, viceprezident poradenské společnosti Wood Mackenzie, uvedl svůj jediný východ ze této složité situace.

„Není zcela jasné, jak lze dosáhnout zásob plynu v zásobnících bez dodatečných dodávek z Ruska prostřednictvím Nord Stream 2 nebo současných tras," řekl Di Odoardo.

Bývalý polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski v rozhovoru pro Niezaleznu označil jednání Západu s Ruskem za chybu a vyzval, aby byla Moskvě předložena podmínka pro spuštění plynovodu Nord Stream 2.
Politik vyjádřil politování nad tím, že Západ nepohrozil Moskvě sankcemi. Mimo to se domnívá, že otázka bezpečnosti by měla být spojena s certifikací plynovodu Nord Stream 2. Projekt by podle něj měl být spuštěn nejen jako výměna za to, že Rusko nebude „útočit“ na Ukrajinu. Podle Waszczykowského by měly být požadovány i další ústupky ze strany Moskvy.
„Odměna v podobě plynovodu, pokud už nemůže být zcela zastaven, by měla být poskytnuta pouze v případě, že se Rusové stáhnou z Ukrajiny, Gruzie a Moldavska,“ řekl bývalý šéf polské diplomacie.
Waszczykowski zároveň nevysvětlil, co myslí tím „odchodem“ Ruska ze tří postsovětských republik.
Moskva nejednou obvinění z přípravy útoku na Ukrajinu odmítla a zdůraznila, že jsou potřební pouze jako záminka, aby byly staženy další síly a techniky NATO k ruským hranicím. Moskva prohlásila, že nemá žádné agresivní plány, nikoho neohrožuje a přesun vojsk po ruském území by neměl nikoho znepokojovat.
Začátkem tohoto týdne proběhla řada konzultací mezi Ruskem, USA a aliancí o bezpečnostních zárukách: 9. a 10. ledna se o této otázce jednalo v Ženevě na schůzkách s americkou stranou, 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO a 13. ledna v OBSE.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Západ slíbil, že příští týden poskytne písemné odpovědi na ruské návrhy týkající se smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO. Ministr zdůraznil, že Moskva potřebuje konkrétní odpověď na každý článek předložených dokumentů a od toho se budou odvíjet další kroky ruské strany a možnost na obnovení jednání.
Moskva trvá na ukončení vojenské spolupráce mezi blokem a postsovětskými zeměmi, zřeknutí se zřizování základen na jejich území, omezení umístění úderných prostředků v blízkosti ruských hranic, stažení amerických jaderných zbraní z Evropy a zaručení, že se NATO nebude rozšiřovat na Východ.

Data průmyslové asociace Gas Infrastructure Europe ukazují, že evropské zásoby plynu klesly ke 12. lednu na 49,3 procent. Minulý rok byly touto dobou na úrovni 63,5 procent a pod půlku se dostaly až 3. února.

„Za RWE Gas Storage CZ mohu potvrdit, že naplněnost našich šesti zásobníků zemního plynu klesla v minulých dnech pod 50 procent jejich celkové kapacity,“ komentuje situaci tisková mluvčí největšího provozovatele zásobníků plynu v České republice Simona Hladíková

Na nízkou naplněnost evropských zásobníků pravidelně upozorňuje ruská státní společnost Gazprom, která Evropě dodává zemní plyn. „Podle Gas Infrastructure Europe, více než polovina plynu dodaná do evropských podzemních zásobníků minulý rok, již byla spotřebována,“ uvedl Gazprom ve středu na Twitteru.

Nutno poznamenat, že naplněnost podzemních zásobníků se minulý rok nikdy nedostala nad 80 procent, nejvýše byla na přelomu října a listopadu, na zhruba 77 procentech.

Rusko je jednoznačným viníkem současných vysokých cen zemního plynu na evropském trhu, uvedl v minulém týdnu ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol(turek). Rozpoutal tím mediální přestřelku, v níž padají další argumenty v neprospěch Rusů a i na jejich obhajobu. Pojďme si je shrnout v následujícím textu.

Fatih Birol upozornil například na fakt, že ruský plynárenský koncern Gazprom v posledním čtvrtletí loňského roku snížil meziročně objem dodávek do evropských zemí a Turecka o 25 procent. Zatímco poměrně nové plynovody Nord Stream 1 a Turkish Stream jsou vytíženy, export tradičními cestami přes území Ukrajiny a Běloruska se prakticky zastavil. Podle Birola je podivné, proč Rusové snižují objem exportu v době rekordních cen plynu.

Výsledkem je panika na evropském trhu s plynem. Jeho cena na nizozemské burze TTF vzrostla během loňského roku z 18 eur za megawatthodinu až na rekordních 180 eur za MWh v úterý 21. prosince. Od té doby sice cena klesla, ale stále se pohybuje nepříjemně vysoko na úrovních mezi 75 až 85 eury za MWh. Jak Birol dále zmínil, objem dodávek plynu do Evropy z Norska, Alžírska či Ázerbájdžánu rostl. Zvýšil se také objem dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států i dalších zemí.

Skoro prázdné zásobníky
Další důkazy svědčící v neprospěch Ruska následně na Twitteru zveřejnil Marco Giuli, vědecký pracovník na Brussels School of Governance. Upozornil na nápadně nízké využití podzemních zásobníků plynu pod kontrolou Gazpromu v Německu a Rakousku. V minulých letech v nich bývalo před zimní sezonou uloženo okolo 8 miliard metrů krychlových plynu, avšak loni na podzim to byla jen čtvrtina – 2 miliardy m3. Ostatní provozovatelé přitom postupovali podobně jako v minulých letech.

Na nízký stav zásob poukazuje přehled na webu asociace evropských provozovatelů plynárenských soustav GIE. V neděli 16. ledna byly evropské plynové zásobníky zaplněny jen na 46,8 procenta dostupné kapacity (v Česku to bylo 48,5 procenta, ale třeba v Rakousku jen 29,4 procenta). V minulých letech bývaly v polovině ledna zásobníky plynu v EU naplněné zhruba z 60 procent.

Podle názoru Marca Giuliho jsou za ruským přístupem politické, ekonomické i technické důvody. Jedná se o nátlak s cílem prosadit co možná nejrychlejší spuštění nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2; podmínky jeho provozu musí schválit německý regulátor a Evropská komise. Rusové též zřejmě chtějí zdiskreditovat určování ceny zemního plynu na burzách a vyvíjejí tlak, aby se evropské země vrátily k dlouhodobým smlouvám s vazbou cenu ropy.

Marco Giuli dále upozornil na prudce padající objem produkce z ložisek v jižní části Jamalo-Něneckého autonomního okruhu, mezi něž patří Urengojskoje, Jamburg, Jubilejnoje či Zapolarnoje. Ruské společnosti v posledních letech investují hlavně do ložisek v severní části Jamalo-Něneckého autonomního okruhu, avšak tamní produkce nestačí na vykrytí úbytek těžby ze starších vrtů.

Rusové házejí vinu na Evropskou unii
Na obvinění reagoval ruský vicepremiér Aleksandr Novak. Podle jeho vyjádření, které citovala agentura Interfax, je vše jinak a Gazprom prý dodal „výrazně víc plynu“ do Německa a Turecka. Ze zmatku na evropském trhu s plynem viní „krátkozrakou politiku Evropské unie a Evropské komise, která se odpoutala od dlouhodobých kontraktů a usiluje o snižování energetické závislosti na Rusku.“

Rusko podle Novaka potřebuje dlouhodobé kontrakty s předvídatelnou cenou, aby mohlo investovat do zvýšení produkce a exportu zemního plynu. Jenže jen málo evropských zemí je ochotno takovou smlouvu znovu podepsat. Mezi výjimky patří Maďarsko, které loni v září podepsalo smlouvu na 15 let s objemem dodávek 4,5 miliardy m3 ročně (zhruba polovina maďarské spotřeby).

Rusko vždy plnilo své smluvní závazky ohledně dodávek plynu do Evropy a nikdy neuvedlo důvod pochybovat o jeho spolehlivosti. Tvrzení o „možném ukončení“ ruských dodávek plynu do Evropy je skvělým příkladem falešné hysterie, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Mluvčí ruského prezidenta při odpovědi novinářům zdůraznil, že Rusko vždy bylo spolehlivým garantem energetické bezpečnosti Evropy.

„Rusko i v nejtěžších chvílích našich vztahů bylo spolehlivým garantem energetické bezpečnosti Evropy a v nejtěžších chvílích konfrontace mezi Východem a Západem Rusko plnilo své smluvní závazky,“ uvedl Peskov při odpovědi na otázku, jestli je Rusko připraveno zastavit dodávky plynu do Evropy v případě sankcí, čehož se obávají britské úřady.

Při další odpovědi Peskov uvedl, že „Rusko ani jednou, nikdy nikomu nedalo důvod pochybovat o jeho spolehlivosti“.

„Je to další skvělý příklad takové falešné hysterie. Hysterie, která je konturována prostřednictvím různých falešných a provokativních úniků informací. Je to skvělý příklad,“ dodal Peskov na otázku, jestli je Rusko připraveno zastavit dodávky plynu do Evropy v případě sankcích.

Problémy s plynem
Finančníci dotazovaní agenturou Bloomberg předpověděli evropským zemím velké problémy kvůli energetické krizi, jejímž jedním z hlavních projevů je drahý plyn pro všechny kategorie spotřebitelů. Přijatá opatření nemusí stačit a řada z nich nebude kvůli politické konfrontaci realizována.
Partneři agentury označují rostoucí cenu plynu (za poslední rok více než trojnásobek) a v důsledku toho i elektřiny za jednu z nejhorších energetických krizí v historii a hrozbu pro milion rodin, které čelí problémům s placením účtů za energie.
V takových podmínkách se vlády téměř všech zemí EU snaží pomoci svým obyvatelům prostřednictvím přímých dávek a plateb a také prostřednictvím dotací energetickým společnostem, jejichž cílem je snížit cenu dodávek elektřiny a plynu. Italské úřady tak vyplácejí 337 eur ročně na každou domácnost.
Snahy vlády jsou však podle analytiků přesto nedostatečné. Podle nich v roce 2022 zvýší evropské domácnosti náklady na energie v průměru o 54 procent oproti roku 2020. Výše plateb se navíc v jednotlivých zemích liší a ve Velké Británii neexistuje přímá pomoc obyvatelům v souvislosti s energetickou krizí.

1) Rusko nemá žiadne splynové zmluvy s Britániou
2) ...doteraz... Ale čo nebolo, môže byť. Všetko je raz poprvé...

Canberra je ochotna vyvážet zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropy při snížení dodávek ruského paliva, prohlásil ministr přírodních a vodních zdrojů Austrálie Keith Pitt. Jeho slova uvádějí noviny The Australian.
„Australští producenti LNG jsou spolehlivými partnery… ve stádiu vypracování je několik velkých projektů, které zemi zajistí možnost uspokojovat rostoucí světovou poptávku,“ tvrdí ministr.
Spojené státy oznámily dříve své plány najít alternativní zdroje zemního plynu pro Evropu pro případ zastavení ruského tranzitu přes Ukrajinu.
Podle slov Vladimira Putina se nedostatek plynu na evropském trhu stal výsledkem hospodářské politiky Evropské komise. Kromě toho z USA a z Blízkého východu bylo do Evropy nedodáno osm miliard kubíků plynu, zatímco Gazprom zvýšil import o 11 miliard kubíků.

Navzdory válečnické rétorice posledních dnů Rusko pokračuje ve vývozu ropy do USA: sedm tankerů se 4 miliony barelů ropy a ropných produktů je v současné době na cestě z Baltského a Černého moře do amerických přístavů.