Obnovitelné zdroje energie

[mzprx]

Velmi neefektivna geometria. Polovica panelov je vzdy v nevyhodnom uhle, cize to uplne popiera zmysel natacania za slnkom.
Malo by to zmysel len vtedy, ak by ta poloha bola stabilna. Nevidim tam ziaden pohon natacania.

[kenavf]

2x :sipka: A hneď vedľa toho majú nainštalované 3x toľko klasickej montáže. Že by bol v niečom problém?

Asi je to sklopné/otočné len voči tej šikmej osi. Ale to zalomenie sa mi tiež zdá kontraproduktívne.

[Kolja]

To zalomení je podle mně jen trik na zvětšení plochy panelu. Pohon tam určitě je, natáčí se. Občas některý panel stávkuje a je v jiné poloze než ostatní. Jsou tam už cca 10 let. Na orthofoto 2009 už tam jsou. Myslel jsem, že i dýl, ale 2006 ještě nestojí.

[kenavf]

Ale hlavný prísun energie ti dá len to čo svieti priamo od slnka a bočné zisky z priestorového žiarenia oblohy(teraz si rýchlo nespomeniem na správny výraz) sú veľmi slabé percento a neobhája nárast ceny panelov.
Mohlo by to mať vplyv že by sa tým zmenšil potrebný úhol nakláňania mechaniky panelov medzi pozíciou ráno/večer. Ale IMHO to nestojí za tie peniaze.

[Alchymista]

No moment - čo je to za konštrukciu?
Toto totiž vyzerá, že fotovoltaika je len tá "strieška" a "plochá časť" je nejaká mreža/mriežka - je to pri pohľade zospodu priehľadné...

[kenavf]

Keď sa posunieš na tej ceste(googlestreet) troška ďalej a "pozrieš sa znova na tie kolektory odzadu(odspodu) tak to vyzerá ako keby boli kremíkové doštičky umiestnené medzi dvomi sklami a nie na hliníkovom plechu(presvitá to v tvare waferov)

[Alchymista]

Mne to pripomína skôr nejakú mrežu... a nepovedal by som, že je to "uzavreté"

[kenavf]

Ťažko povedať ale neuzavreté kde by bol wafer s prívodmi vystavený vetru a dažďu som ešte nevidel.(nevidel som ani uzavretý medzi dvomi sklami )

https://znojemsky.denik.cz/zpravy_regio ... -mili.html

[mzprx]

Zospodu je biely plast.
Tu su pekne ukazane jednotlive vrstvy panelu.
https://www.cleanenergyreviews.info/blo ... nstruction

Z toho lepsieho obrazku to sikme vyzera na zrkadla.
https://www.researchgate.net/figure/Low ... _282576077
https://www.solarpaneltalk.com/forum/so ... el-systems

[bacil]

Je to z doby, kdy panely byly drahé a při +14Kč za kWh měly návratnost 8 let. Dnes je levnější použít víc panelů i bez dotace.

[kenavf]

V ovzduší nad Německem je výrazně více vysoce nebezpečného fluoridu sírového (SF6) než jinde. Protože uniká z větrných turbín, kterých nikde není tolik jako v Německu.

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... cne-latky/

[riho]

SF6 sa používa aj ako zhášadlo vo výkonových vypínačoch.

[Kalinac]

Čína vyrobila větrnou turbínu o výkonu 13,6 MW; Celosvětově č.1 v průměru vrtule
.

0fujian.jpeg (48.36 KiB) Zobrazeno 4206 x

Čínská větrná turbína na moři o výkonu 13,6 megawattu nedávno sjela z výrobní linky ve východočínské provincii Fujian, což znamená průlom ve výzkumu a výrobě špičkových zařízení v tomto odvětví.
S průměrem vrtule 252 metrů pokrývá větrná turbína zametenou plochu 50 000 metrů čtverečních, což odpovídá sedmi standardním fotbalovým hřištím
Jediná jednotka by mohla vyrábět čistou energii 63,5 milionu kilowatthodin ročně, což by pokrylo roční potřebu elektřiny více než 30 000 tříčlenných domácností. Výrazně ušetří energii a sníží emise uhlíku. Odhaduje se, že sníží spotřebu uhlí o 19 000 tun a oxid uhličitý o 48 000 tun ročně.
Větrná turbína má největší kapacitu jednoho bloku v asijsko-pacifickém regionu a největší průměr vrtule na světě. Aplikace pobřežní větrné turbíny by podle People's Daily podpořila průmyslovou modernizaci sektoru větrné energie v zemi a podpořila transformaci energetické struktury země.
V posledních 10 letech od 18. národního kongresu Komunistické strany Číny v roce 2012 Čína zintenzivnila úsilí o podporu zeleného a nízkouhlíkového rozvoje energetického sektoru země, přičemž výroba čisté energie neustále roste.
Instalované kapacity vodní energie, větrné energie a výroby solární energie v zemi překročily v loňském roce 300 milionů kilowattů, podle údajů zveřejněných Národním statistickým úřadem.
Podíl spotřeby čisté energie také zaznamenal nepřetržitý růst. V roce 2021 představovalo uhlí 56 procent celkové spotřeby energie v zemi, což je pokles z 68,5 procenta v roce 2012. Naproti tomu podíl zemního plynu vzrostl ve stejném období ze 4,8 procenta na 8,9 procenta.

https://www.globaltimes.cn/page/202210/1277184.shtml

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/bavorske-pra ... na-obzoru/
Bavorské pravidlo 10H fatálně zbrzdilo výstavbu větrných elektráren. Změna je na obzoru

Zvláštní bavorské pravidlo, nazvané 10H, pro vzdálenost větrných turbín od sídel do značné míry zastavilo rozvoj větrné energetiky na jihu Německa. Tuto souvislost nyní uvádí i samotná státní vláda – ve zprávě ministerstva hospodářství, oznámila bavorská televizní stanice BR24.

Nařízení 10H je ustanovením bavorského státního stavebního zákona, podle kterého musí větrné turbíny od podzimu roku 2014 udržovat minimální vzdálenost desetinásobku své výšky od obytných budov. Nařízení sklízí od počátku velkou kritiku. V Bavorsku jsou běžné instalace s výškou kolem 200 metrů, což znamená, že minimální vzdálenost k obytným budovám je kolem 2 kilometrů. Podle kritiků to snižuje plochu jejich možné instalace na méně než půl procentu rozlohy země.

Zpráva ministerstva hospodářství přichází s tříletým zpožděním: již v roce 2014, kdy bylo pravidlo 10H přijato, státní vláda oznámila, že přezkoumá, zda zákon funguje tak, jak má. A to do pěti let, jak je výslovně uvedeno v důvodové zprávě k zákonu.

V roce 2020 požádalo ministerstvo hospodářství sdružení o připomínky a pozvalo je na odbornou diskusi. Na slíbenou hodnotící zprávu se však navzdory žádostem čekalo dlouho. Ministerstvo hospodářství zveřejnilo tuto zprávu na internetu až nyní, navíc bez toho, aby na ni upozornilo veřejnost.
Nedostatek půdy pro větrné elektrárny

Závěr nyní oficiálně potvrzuje to, co kritici pravidla 10H vždy odsuzovali: V Bavorsku došlo k dřívějšímu a výraznějšímu zhroucení rozvoje větrné energetiky než v jiných spolkových zemích. Zpráva uvádí jako hlavní příčinu obtížný přístup k pozemkům pro větrné turbíny kvůli „nezbytné aktivaci pozemků vhodných pro větrné turbíny prostřednictvím komunálního územního plánování v Bavorsku“.

Pravidlo vzdálenosti podle 10H nelze udržet téměř nikde: Podle zprávy ministerstva hospodářství už pouze jen na 0,02 procentech území státu.

Pokud chce obec přesto povolit výstavbu větrné elektrárny, musí ji začlenit do svého územního plánování podle platného zákona s 10H. Politici CSU se na tuto možnost vždy odvolávali: „Zaručuje, že větrné turbíny mohou být postaveny i nadále, ale za lepší účasti občanů.“

Jak ukazuje hodnotící zpráva ministerstva hospodářství: po roce 2014 vypracovalo takové plány rozvoje větrné energetiky v Bavorsku pouhých 17 obcí. A žádné další nevznikly. Ze zprávy vyplývá, že všechny rozvojové plány byly navíc zahájeny z jiných důvodů ještě před přijetím pravidla 10H – a žádné další plány na rozvoj větrné energetiky k nim poté už přidány nebyly.

„Teď už to má černé na bílém i CSU!“, komentuje aktuální data poslanec zemského sněmu za Stranu zelených Martin Stümpfig.

„Větrným elektrárnám se prostě vytrhla půda pod nohama,“ dodává Martin Stümpfig.

Předseda Bund Naturschutz Richard Mergner shrnuje: „Dokonce i ministerstvo hospodářství uznalo, že pravidlo 10 H je pravidlem pro prevenci větrné energie, ačkoli bavorský premiér Markus Söder vždy tvrdil opak.

Mergner to označuje za „velmi trapné“, což podle něj odhaluje chybný přístup Bavorska k energetické transformaci v posledních letech: „Nyní dostáváme účtenku: Bavorsko je na fosilních palivech závislé více než kterákoli jiná spolková země.“

Bund Naturschutz a Zelení požadují okamžité zrušení pravidla 10H. Státní vláda se však rozhodla ji zachovat a pouze ji zmírnit řadou výjimek.

Díky zásahu spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) však pravidlo 10H stejně ztrácí na významu: V příštích letech musí Bavorsko vymezit nové prioritní oblasti pro větrnou energii, kde již neplatí ustanovení 10H a větrné elektrárny jsou výslovně povoleny. Do roku 2032 musí tyto oblasti pokrývat 1,8 procent území státu.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/obr-s-lopatk ... lektrarnu/
Obr s lopatkou dlouhou 115 metrů. Dánský Vestas uvádí do provozu zatím největší větrnou elektrárnu

Délka lopatky přes 115 metrů, průměr rotoru 236 metrů. Tento gigant dokáže využít sílu větru z plochy 43 tisíc metrů čtverečních a vyrobí díky tomu 60 až 80 milionů kilowatthodin elektřiny za rok – tedy dost na pokrytí spotřeby až 20 tisíc domácností. Řeč je o rekordní větrné elektrárně V236 z produkce společnosti Vestas. První prototyp je hotový a vyrobil první elektřinu.

Jak dále uvádí dánský Vestas na svém webu, nová 15megawattová elektrárna bude určena pro offshore větrné parky na moři. Hlavní součásti elektrárny včetně lopatek a gondoly vyrobily dánské závody Vestasu ve městech Odense a Nakskov. Prototyp podstoupí v ostrém provozu sérii testů za účelem ověření spolehlivosti technologie před startem sériové výroby.

Oproti dnes budovaným větrníkům se jedná o výrazný skok vpřed; nyní Vestas pro projekty na moři nabízí hlavně modely s průměrem rotoru 164 nebo 174 metrů a s instalovaným výkonem 8 až 10 megawattů (viz úvodní foto). Oproti nim má nový model V236 nabídnout vyšší využití instalované kapacity, a to až na 60 procent. Nabízí se též prostor k finanční úspoře. Například 300megawattový offshore větrný park může zajistit dvacet strojů místo původních minimálně třiceti.

Vestas se tak opět dostává před svého konkurenta, americký podnik GE Renewable Energy. Ten v roce 2021 v rotterdamském přístavu nainstaloval první větrník typu Haliade-X. Také jeho parametry jsou úctyhodné: instalovaný výkon 12 megawattů, lopatky o délce 107 metrů, výška tubusu 248 metrů. Prototyp sice stojí na pevné zemi v přístavu Maasvlakte 2, ale do budoucna je tento model určen hlavně pro využití na moři.

Offshore větrné elektrárny patří mezi nejrychleji rostoucí oblasti evropské energetiky. Podle statistiky oborového sdružení WindEurope dosahoval výkon všech větrných turbín na moři v polovině loňského roku 28 400 MW, podle plánů Evropské komise má výkon v roce 2030 dosáhnout 160 000 MW. Zatím se staví hlavně v Severním moři, pomaleji se rozjíždí výstavba u pobřeží Francie a Itálie nebo v zemích okolo Baltského moře.

Loňské první pololetí se v daném oboru moc nevydařilo, dokončen byl pouze menší 30megawattový větrný park u italského Taranta. Dalších šest offshore parků o celkovém výkonu 3823 MW bylo v různé fázi výstavby. Patří mezi ně i dosud největší offshore větrný park Hornsea Two v britském sektoru Severního moře. Tvoří jej 165 turbín s výkonem po 8,4 MW, což celkem vychází na 1386 MW.

Konkurenční prostředí je v případě větrných elektráren na moři slabší než v případě pozemních instalací. Pokud nepočítáme více či méně úspěšné čínské výrobce a postupně posilující Doosan Enerbility z Jižní Koreje, tak trh kontrolují tři velcí producenti: německo-španělská Siemens Gamesa, dánský Vestas a americký koncern GE.

[martanus]

Každý bod na mapě představuje větrnou turbínu.
https://t.me/kartografo/896

[Alchymista]

https://vlkovobloguje.wordpress.com/202 ... ore-998242
Kde se vyrábí technologie pro čisté energie a green deal?

pro Kosu objevil VK
Jako na zavolanou k mailu od JK mi prakticky ve stejnou dobu dorazil další mailík, tentokráte od VK
V upozorněním na web Visualcapitalist.com. Vím o něm. Už z něj Kosa párkrát přetiskovala. Je tam opravdu mimořádně hodně velmi zajímavých dat popisujících planetu, lidstvo, ekonomiku a spoustu dalšího. Jen mít čas se tím občas prohrábnout….
Konkrétně v mailíku stálo jen pár slov:

Dobrý den,
asi znáte, ale pro jistotu přeposílám-přehled výrobců „zelených“ technologií. Velmi zajímavý podíl Číny..
Zdravím
V K

A následoval link na článek
Where are Clean Energy Technologies Manufactured?
https://elements.visualcapitalist.com/w ... ufactured/
podle překladače

Kde se vyrábí technologie čisté energie?
Vizualizace, kde se vyrábí technologie čisté energie

Když se podíváme na to, kde se vyrábí technologie čisté energie a jejich komponenty, jedna věc je zcela jasná: Čína dominuje tomuto odvětví.

Země, spolu se zbytkem asijsko-pacifického regionu, představuje přibližně 75 % celosvětové výrobní kapacity v sedmi technologiích čisté energie.

Na základě zprávy IEA 2023 Energy Technology Perspectives výše uvedená vizualizace rozděluje globální výrobní kapacitu podle regionů pro masově vyráběné technologie čisté energie, včetně větrných, solárních fotovoltaických (PV) systémů, elektrických vozidel (EV), nákladních vozidel s palivovými články. , tepelná čerpadla a elektrolyzéry.

Stav globální výrobní kapacity
Výrobní kapacita se týká maximálního množství zboží nebo produktů, které může zařízení vyrobit během určitého období. Je určeno několika faktory, včetně:

• Velikost výrobního zařízení
• Počet dostupných strojů nebo výrobních linek
• Úroveň kvalifikace pracovní síly
• Dostupnost surovin

Podle IEA může globální výrobní kapacita pro technologie čisté energie pravidelně překračovat krátkodobé výrobní potřeby. V současnosti to platí zejména pro EV baterie, nákladní automobily s palivovými články a elektrolyzéry. Například zatímco v roce 2021 se celosvětově prodalo pouze 900 nákladních vozidel s palivovými články, celková kapacita, kterou výrobci sami uvedli, byla 14 000 nákladních vozidel .

Vzhledem k tomu, že v nadcházejících desetiletích stále musí dojít k výraznému zvýšení výrobní kapacity, pokud se poptávka přizpůsobí scénáři IEA s nulovými čistými emisemi do roku 2050. Takový vývoj vyžaduje investice do nového vybavení a technologií, rozvoj pracovní síly v oblasti čisté energie, přístup k surovinám a rafinovaným materiálům a optimalizaci výrobních procesů za účelem zvýšení účinnosti.

Co dává Číně výhodu?

Z výše uvedených technologií čisté energie a jejich součástí Čína v průměru zaujímá 65 % celosvětové výrobní kapacity. U určitých komponent, jako jsou solární fotovoltaické destičky , je toto procento až 96 % .

Zde je rozpis výrobní kapacit Číny podle jednotlivých technologií čisté energie.

Technika Podíl Číny na celosvětové výrobní kapacitě, 2021
Vítr (na moři) 70%
Vítr (na břehu) 59%
Solární FV systémy 85%
Elektrická vozidla 71%
Nákladní automobily na palivové články 47%
Tepelná čerpadla 39%
Elektrolyzéry 41%

Co tedy dává Číně tuto výhodu v sektoru technologií čisté energie? Podle zprávy IEA spočívá odpověď v kombinaci faktorů:

• Nízké výrobní náklady
• Dominantní postavení ve zpracování kovů s čistou energií (https://elements.visualcapitalist.com/v ... gy-metals/) , konkrétně kobaltu, lithia a kovů vzácných zemin
• Trvalá politická podpora a investice

Kombinace těchto faktorů umožnila Číně získat významný podíl na celosvětovém trhu s čistými technologiemi a zároveň snížit celosvětově náklady na čistou energii.

Vzhledem k tomu, že se trh s nízkoemisními řešeními rozšiřuje, dominance Číny v tomto sektoru bude pravděpodobně pokračovat i v následujících letech a bude mít významné důsledky pro globální energetickou a emisní krajinu.

---

---

Pekarová Adamová, Vystrčile, Bendo, Žáčku, Výborný a další podobní – ještě nějaké dotazy????

Jistě budete vědět, jak tu zhovadilost jménem green deal zrealizovat bez čínských dovozů!!! Nepochybně je na nich krev Ujgurů a Tibeťanů! To myslím vážně! že byste v Bruseli prosadili z tohoto důvodu, kvůli těm lidským právům, na který vám ta/někdy/ záleží /a jindy vůbec ne!/, generální výjimku z green dealového nesmyslu??? Věřte, že , nejen já, bych vám mohutně zatleskal a třeba i příště vás kvůli tomu volil!!!

Jenže vy skončíte tam, kde jste začali – u tchajwanského blábolení. Víc totiž od vás nikdo nemůže čekat.

Opravdu, kolektivní Západ chce omezovat dovozy z ČLR. Už vidím, jak to realizují!!!! Tady žádné disponibilní saudské a katarské zdroje nejsou a mírná zima nepomůže vůbec…A relokaci výroby zpět do Evropy nikdo nezapltí…. Svět se změnil v globální vesnici!!!! A tohle jsou důsledky.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dansko-zasko ... tni-podil/
Dánsko zaskočilo investory do větrných elektráren. V nových projektech chce mít 20procentní podíl

Evropu obchází strašidlo posilování role státu v energetice. Po rozhodnutí francouzské vlády vytěsnit minoritní akcionáře hlavní energetické skupiny EDF a úvahách české vlády o „posílení pozice státu“ ve společnosti ČEZ se k trendu přidalo i Dánsko. Tamní vláda chce získat 20procentní podíl v nových větrných parcích na moři, čímž poněkud zaskočila soukromé investory do zelené energetiky.

Většina dánských politických stran, s výjimkou opoziční Konzervativní strany, podle webu Euractiv.com souhlasí s nápadem, aby stát získal vliv a podíl v plánovaných offshore větrných elektrárnách. „Pokud se při rozhodování o nabídkách ukáže, že tyto parky mají mnohem větší hodnotu, než si myslíte, zisk z toho bude mít dánský stát,“ řekl k záměru dánský ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Lars Aagaard.

Myšlenka státního spoluvlastnictví se nelíbí Konzervativní straně. „Nevidíme žádný smysl spoluvlastnictví státu, protože by to mohlo mimo jiné znamenat, že se projekty zdrží. A pak si vlastně myslíme, že jsou to energetické společnosti, které by měly řídit zelený přechod, a ne stát s penězi z daní občanů,“ uvedla mluvčí strany pro klima Mona Juul. Podobně se vyjádřili také zástupci oborové asociace Green Power Denmark.

Výkon jako sedm dukovanských elektráren
Nejedná se jen tak o nějaký tuctový větrný park. Dánská vláda se chystá vysoutěžit lokality pro nové větrné elektrárny s instalovanou kapacitou až 14 000 megawattů (pro srovnání: jaderná elektrárna Temelín má výkon 2250 MW, Dukovany 2040 MW). Nové větrné parky mají vyrůst během deseti let, hlavně v okolí ostrova Bornholm a poblíž plánovaného umělého ostrova v Severním moři.

Jedná se tak o posun směrem nahoru, ještě v únoru dánský ministr Aagaard hovořil o větrných parcích s výkonem 9000 MW. Větrné turbíny na moři s uvedeným výkonem mohou vyrobit 30 až 35 TWh elektrické energie – tedy zhruba tolik, co dnes spotřebuje celé Dánsko. Spotřeba elektřiny sice s ohledem na dekarbonizaci sektoru vytápění a dopravy poroste, ale i tak je zřejmé, že část vyrobené elektřiny skončí u spotřebitelů v zahraničí.

Dánsko není jedinou zemí Severní Evropy, která má ambiciózní plány v oblasti využití alternativních zdrojů energie. Jak ve své studii z loňského listopadu upozornila konzultační firma Rystad Energy, Dánsko, Švédsko a Finsko plánují v roce 2030 v součtu provozovat větrné elektrárny o výkonu 61 500 MW a fotovoltaické o výkonu 12 800 MW. Severské země se tak změní v „elektrárnu Evropy“ a budou vydělávat na exportu přebytků zelené energie do Německa, Polska, Británie a dalších zemí.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ren-738148
Síkela: ČR ve srovnání s Evropou zaostala v rozvoji větrných elektráren

Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl dnes Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku. Dnešní akci uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.

Malé množství větrných elektráren v ČR má podle ministra mnoho důvodů. "Jsou to předsudky, některým lidem se to nelíbí, bojí se hluku a dalšího. Ale ty zkušenosti z jiných zemí ukazují, že větrná energie, která je čistá a velmi šetrná k životnímu prostředí, má velký potenciál," uvedl. Výroba dílů pro větrníky podle něj může být přínosná pro rozvoj domácí ekonomiky. "Ocel se vyrábí v Třinci, stojany v Chrudimi, ložiska v Zámrsku u Pardubic a SKF v Chodově u Sokolova vyrábí mazací komponenty," řekl.

Věří, že díky připravovaným úpravám v legislativě dá ČR rozvoji větrné energetiky nový impulz. Stát zjednoduší proces povolování pro výstavbu větrníků, jejichž výstavba dnes podle Komory OZE trvá od záměru po začátek výroby v průměru skoro deset let. "Cílem je, aby proces trval dva roky a v některých případech, kde to půjde, i jeden rok," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Povolování v minulých desetiletích podle něj nejvíc brzdila chybějící podpora vlády, což se teď změnilo. Dále to byla duplicita v povolovacím procesu, která se nyní odstraňuje. "Tedy abyste nedokládal podklady a studie v různých fázích opakovaně a pak samozřejmě zkrácení lhůt celého povolovacího procesu," řekl. V ČR je dnes přibližně 200 větrníků, dohromady 340 MW instalovaného výkonu, rozestavěné jsou jich jednotky. Rakousko má výkon 3500 MW.

Síkela dále uvedl, že ve středu předloží vládě takzvaný Lex OZE 2, tedy stanovení principů komunitní energetiky. "Vytváření energetických společenství, možnosti sdílení v rámci jednoho takzvaného aktivního klienta, dá občanům, obcím a firmám možnost samovýroby elektřiny, například formou větrné energie s možností sdílení, kdy dojde k významným úsporám nákladů pro všechny účastníky energetické komunity," řekl. Věří, že komunitní energetika bude dalším impulzem k rozvoji větrných zdrojů. "A já pro to ze své pozice udělám vše, co budu moci," dodal. Stát k tomu má k dispozici mnohamiliardové dotační programy.

Chalupa uvedl, že Komora OZE připravila zejména pro obce větrné desatero, aby věděly, jak přistupovat k nabídkám investorů zdrojů, jak se s nimi domluvit na spolupráci na více než 20 let. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková tuto příručku přivítala. "Obnovitelné zdroje elektřiny budeme potřebovat. Důležité je mít dobrého partnera. Obce oslovují různé právní kanceláře a obchodníci, kteří slibují nemožné. Příručka by měla tyto spekulanty eliminovat," řekla.

Stát chce podle ministra usnadnit povolovací procesy také definicí tzv. go-to zón, kde budou dané větrné podmínky a vyloučí se zvláště chráněná území, letiště nebo vojenské prostory. "Podklad od ministerstva životního prostředí už je téměř hotový a teď jde o to, jak rychle se nám ho podaří připomínkovat a schválit," řekl Síkela.

Taký premrhaný potenciál na fakt veľké prihrávky našim chlapcom...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/siemens-game ... e-u-matky/
Siemens Gamesa přiznala zásadní problémy se svými novými větrnými elektrárnami. Ihned se promítl na burze u matky

Akcie společnosti Siemens Energy pokračovaly začátkem týdne v poklesu po rekordním výprodeji akcií z minulého týdne, který byl vyvolán velkými problémy v divizi větrných turbín společnosti Siemens Gamesa. Společnost totiž přiznala, že podle revidovaného odhadu Siemensu si mohou technické problémy nově instalovaných turbín vyžádat náklady přesahující 1 miliardu eur a jejich řešení zabere několik let. Akcie společnosti Siemens Energy AG se na konci minulého týdne propadly o zhruba 40 procent poté, co vyšlo najevo, že problémy výrobce a dodavatele větrných elektráren, dceřiné společnosti Siemens Gamesa, jsou daleko závažnější, než se doposud tušilo.

Akcie Siemens Energy se podle agentury Reuters propadly o 5 procent na dno německého blue-chip indexu, když několik makléřských společností, včetně Citi a Jefferies, snížilo své ratingy nebo cílové ceny akcií kvůli nejistotě ohledně rozsahu problému.

Většina problémů se točí kolem flotily 108 gigawattových (GW) pevninských turbín společnosti Siemens Gamesa, kde skupina objevila problémy s kvalitou některých komponent, včetně rotorových lopatek a ložisek. Problémy se objevily u modelů 4X a 5X.

Siemens Gamesa je předním světovým výrobcem větrných elektráren. Firma se soustředí především na trhy Evropské unii a USA a celkem dodala věterné parky o instalovaném výkonu, který přesahuje hodnotu 130 GW. Z toho bylo dle údajů společnosti instalováno 108 GW VTE onshore (na zemi – pozn. red.) a 22 GW offshore (na moři – pozn. red.).

Společnost Siemens Energy připustila, že problémy se mohou týkat 15 až 30 procent flotily turbín, které byly odhaleny během kontroly, jež zaznamenala abnormální vibrační chování některých komponent a blíže nespecifikované problémy týkající se konstrukce výrobků.

Siemens Energy uvedla, že v části podnikání společnosti Siemens Gamesa týkající se turbín na moři existuje samostatný soubor problémů, které se soustředí na zpoždění až 30 procent náběhu výroby. Patří sem pomalejší než očekávaný nárůst počtu zaměstnanců, zpoždění výstavby výrobních závodů, včetně výrobních hal, a také problémy s dodavatelským řetězcem.

Skupina rovněž uvedla, že bez bližšího upřesnění uvedla nedostatečnou kvalitu komponentů pro náběh výroby a také vyšší než očekávané náklady na materiál.
Miliarda nebo dvě miliardy eur?

Společnost Siemens Energy uvedla, že náprava problémů by měla stát nejméně 1 miliardu eur, a dodala, že se jedná o počáteční hodnocení probíhajícího přezkumu a zahrnuje odhady oprav.

Problémy s kvalitou způsobily společnosti Siemens Gamesa již dříve v tomto roce náklady ve výši téměř půl miliardy eur.

Analytici Jefferies ale ve svých výpočtech očekávají náklady ve výši 2 miliard eur, 1,75 miliardy eur pro onshore a 250 milionů eur pro offshore.

„V našem ocenění předpokládáme, že investoři kromě nákladů na nápravu započítají i potenciální soudní spory, obecné riziko exekuce a firemní nejistotu, které by společnost (Siemens Gamesa) dostaly do záporné hodnoty -5,6 miliardy eur,“ napsali.

Odhad nákladů společnosti Siemens Energy nezahrnuje žádná zmírňující opatření, která by mohla zahrnovat náhradu škody, kterou může společnost vymáhat po dodavatelích komponentů.

Společnost Siemens Energy se odmítla vyjádřit ke struktuře svých dodavatelů ložisek a turbín, ale uvedla, že dodavatelé budou součástí přezkumu.

Mezi přední světové výrobce ložisek pro větrné turbíny patří čínská společnost Dalian Metallurgical Bearing Group, japonské společnosti NTN Corp a NSK Ltd., švýcarská Liebherr-International AG a německé společnosti Thyssenkrupp, IMO a Schaeffler.

Siemens Gamesa je globální společnost se sídlem ve Španělsku, která vyrábí pozemní a pobřežní turbíny pro větrný průmysl a nabízí služby developerům větrných elektráren po celém světě, přičemž mezi její klíčové trhy patří Evropa a Severní a Jižní Amerika.

Ročně generuje tržby ve výši 9,8 miliardy eur a má nevyřízené zakázky v hodnotě 34,6 miliardy eur.

Společnost Siemens Gamesa dodává větrné turbíny některým z největších energetických společností a největších ropných a plynárenských společností na světě.

V březnu oznámila objednávku od britské společnosti Scottish Power Renewables na dodávku 95 turbín pro projekt větrné elektrárny East Anglia 3 v Severním moři o celkovém výkonu 1,4 GW. To by stačilo k napájení 1,3 milionu britských domácností.

V květnu podepsala smlouvy se španělskou společností Repsol na dodávku 40 pevninských větrných turbín, které by měly zásobovat energií přibližně 160 000 domácností ve Španělsku.

Dohodla se také na spolupráci s polskou skupinou PGE a dánskou společností Orsted, které dodají 107 větrných turbín pro projekt větrné elektrárny na moři Baltica 2 v Baltském moři.

Společnost Siemens Gamesa uvedla, že zahájila technickou revizi instalované flotily na pevnině a návrhů výrobků a že oznámení o problémech s kvalitou z minulého čtvrtka zahrnuje dosud zjištěné problémy.

Společnost nyní vyhodnocuje opatření k odstranění problémů a zjišťuje související náklady.

Společnost uvedla, že přesnější odhad nákladů vyplývajících z problémů bude schopna poskytnout, až 7. srpna zveřejní výsledky za třetí čtvrtletí, a to po úplné analýze situace.