Atomová energie, jaderné elektrárny

[k42]

A současně Westinghouse slibuje 6 reaktorů v Ruině... z toho jeden na 30 let rozestavěné VVER-1000, což je dost pravděpodobně možné jen pokud se to staré celé zbourá... Samozřejmě ručené velmi "tvrdými" ukrajinskými aktivy... na dluh - aneb jak vyzobat za výprodejní cenu ještě to, co v Ruině zbylo a zadlužit Ukroše na dalších 40+ let. Výrobní kapacity přitom Amíci nemají ani na to, aby konečně dodělali dva bloky v Mjůrice. Za normální situace by takovou společnost museli stíhat pro podvod, protože slibované nejsou schopní dodat.

[riho]

Z vyprávění vím, jaký je rozdíl v kultuře práce na JE v Česku a na JE na Slovensku. Pro braty to nevyznívá lichotivě. Další perla je "spolupráce" SE s Italy. Ale náprava se prý blíží. Na SE si brousí zuby Křeťa. Prý má převzít SE po spuštění Mochovců a prokazatelném bezpečném chodu.

No neviem neviem, u nás sa v jednom reaktore nepoužívajú tyče od dvoch rôznych dodávateľov, keď sme pri tej bezpečnosti chodu. Nebudem porovnávať profesionalitu obslúh, len podotknem že v riadení priemyselných reaktorov je na Slovensku väčšia tradícia, no do regulácie činného výkonu sú JE zaraďované aj v ČR.

[Kolja]

Ono s tím dodavatelem je to všelijaký. Agentura JPP říká, že palivo WH (neplést s wehrmachtem ) pro VVER spatřilo světlo světa v Rusku. Ale nevím to jistě. Prý dodává Westinghouse Sweden To míchání paliv probíhá snad jen na ETE, tam jsou takoví progresivnější. Přece jenom je to kočkopes RUS/USA.

[Alchymista]

Ano prúty TVEL im dodáva firma TVEL - a tuším aj nejaké mechanické časti zostavy.
Ruské TVEL od TVEL majú nejaké technické triky a vychytávky, ktoré znižujú "plynovanie" a zmeny objemu TVEL počas prevádzky a následného "vymierania". V nejakom videu "veremia vperiod" alebo od Rosatomu o tom mali celkom dlhý pokec - a mali tam aj niečo okolo MOX palív (s plutoniom) použiteľných vo VVER.

[riho]

Tablety môžu, a pravdepodobne skutočne aj sú pôvodom z Ruska. Aj prúty môžu byť. Ale konštrukcia palivovej kazety je, pokiaľ viem, rozdielna.

[Alchymista]

Pokiaľ som to pochopil, tak TVEL dodáva palivové prúty, a niektoré ďalšie komponenty (mechanické diely)

[kenavf]

Tablety môžu, a pravdepodobne skutočne aj sú pôvodom z Ruska. Aj prúty môžu byť. Ale konštrukcia palivovej kazety je, pokiaľ viem, rozdielna.

Pri prvých testoch sa tyče od WH v českých JE začali ohýbať a boli radi že ich stihli z reaktora vytiahnuť bez následných škôd. To by sa asi s ruskými tyčami nestalo. Takže môže byť, že tablety sú možno ruské, ale kazety sú WH.

[riho]

Aj prvé ruské od TVELu sa správali rovnako. Až tretia verzia sa správala tak ako má.

[Kolja]

To znamená, že jsou o dva kroky vepředu

[martanus]

"Postavite si jadernou elektrárnu"

"Rosatom na svých webových stránkách představil jednoduchou počítačovou hru, která nabízí formát simulace, jak krok za krokem postavit jadernou elektrárnu ve 100 tazích.

https://colonelcassad.livejournal.com/7385680.html

hra
http://www.rusatom-overseas.com/ru/game ... build-npp/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/rosatom-expa ... gyzstanem/
Rosatom expanduje na trhu modulárních reaktorů, dohodu má s Filipínami či Kyrgyzstánem

Ruský koncern Rosatom našel první zahraniční zájemce, kteří si chtějí pořídit menší jadernou elektrárnu. Memorandum o budoucí spolupráci podepsal v rámci Dne malých jaderných elektráren na mezinárodní výstavě Expo 2020 v Dubaji, a to se zástupci Arménie, Kyrgyzstánu a Filipín.

První dohodu Rosatom podepsal s filipínským ministerstvem energetiky, obsahuje plán a technické zadání na předběžnou studii proveditelnosti výstavby malé jaderné elektrárny. Navázal tak na memorandum z roku 2019. S představiteli Arménské jaderné elektrárny podepsal Rosatom memorandum o spolupráci při přípravě výstavby nových jaderných bloků s ruskými jadernými technologiemi.

Třetí zemí, která projevila zájem o malé reaktory ruského původu, je Kyrgyzstán. V tomto případě bylo podepsáno memorandum o spolupráci při výstavbě jaderné elektrárny s reaktorem RITM-200N. Součástí dohody je i rozvoj kyrgyzské jaderné infrastruktury a příprava odborného personálu.

Referenční projekt reaktoru RITM-200N Rosatom postaví v Usť-Janském regionu Jakutska poblíž zlatého dolu Kjučus. Do provozu by měl být uveden v roce 2028. „Dekarbonizace a rozvoj čistých zdrojů energie je současným světovým trendem a Kyrgyzstán nechce stát stranou,“ okomentoval podpis memoranda náměstek kyrgyzského ministra energetiky Tilek Ajtalijev.

Rostoucí zájem o modulární reaktory
Zájem o středně výkonné jaderné reaktory v posledních letech prudce roste. Označují se jako modulární reaktory – na místo určení mají být přivezeny v několika dodávkách přímo „z fabriky“. Díky rychlejší výstavbě mají uspořit peníze a čas investorům. Na modulárních reaktorech pracují firmy z USA, Číny, Ruska, Jižní Koreje a několika evropských zemí. Patří mezi ně i Česká republika. Ve společnosti ÚJV začali loni pracovat na heliem chlazeném vysokoteplotním reaktoru HeFASTo, dceřiná firma ÚJV – Centrum výzkumu Řež – již pátým rokem vyvíjí malý modulární reaktor Energy Well.

Zatím nejdále jsou ve Spojených státech amerických, kde mají do konce desetiletí vyrůst nejméně tři jaderné elektrárny s menšími reaktory. První z nich je elektrárna ve státě Idaho, která bude obsahovat až 12 reaktorů firmy NuScale. Startup X-Energy má svůj první reaktor typu Xe-100 postavit v areálu jaderné elektrárny u Richlandu ve státě Washington. Konkurenční Kairos Power uzavřel smlouvu s Tennessee Valley Authority (TVA) o výstavbě reaktoru Hermes, umístěn bude v areálu národního výzkumného centra Oak Ridge.

Hitem je reaktor BWRX-300
Zřejmě největší zájem je o 300megawattový varný reaktor BWRX-300, za kterých stojí americko-japonské konsorcium GE Hitachi. Kanadské Ontario Power Generation (OPG) si loni v prosinci objednalo stavbu jednoho bloku v areálu jaderné elektrárny Darlington. Tato lokalita již má od kanadského jaderného regulátora licenci k umístnění nového reaktoru, což urychlí postup prací. Nový reaktor má být dokončený v roce 2028.

Vážný zájem o reaktor BWRX-300 mají také dva nejbohatší polští byznysmeni Zygmunt Solorz-Żak a Michał Sołowow. Ti chtějí společně postavit první jadernou elektrárnu na polském území. Jak Ekonomický deník uvedl v září, preferovanou lokalitou je nynější uhelná elektrárna Patnów ve středním Polsku. Dalším vážným zájemcem o tento reaktor je Estonsko, memorandum o spolupráci podepsalo GE Hitachi také se společností ČEZ.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dobre-zpravy ... roku-1987/
Dobré zprávy z jaderné energetiky. Letos zahájí provoz 13 bloků, nejvíc od roku 1987

Letošní a příští rok slibují řadu dobrých zpráv pro obor jaderné energetiky. Podle informací Světové jaderné asociace (WNA) by letos mohlo zahájit provoz 13 nových jaderných reaktorů včetně dlouho odkládaného startu bloků Mochovce 3, Olkiluoto 3 nebo Vogtle 3. V příštím roce může zahájit provoz dokonce 15 nových bloků.

Pokud se by to opravdu podařilo, znamenalo by to pro skomírající jaderný průmysl obrat k lepšímu. Po roce 1990 totiž počet nově zprovozněných bloků ve světě nikdy nepřekročil cifru deset. Lepší výsledek byl podle webu World Nuclear Industry Status Report zaznamenán naposledy v roce 1987. Poté již zájem o jadernou energetiku klesl v důsledku černobylské havárie a vysokých investičních nákladů.

Nejvíc nových reaktorů by letos mělo zahájit provoz v Číně a Indii, a sice tři zařízení. Více pozornosti se však soustředí na dlouho odkládaný start reaktorů nové generace v Evropě a Spojených státech. Westinghouse by letos měl dokončit třetí blok elektrárny Vogtle v Georgii; podle posledních zpráv mají energetici zavést v květnu palivo do reaktoru a ve třetím čtvrtletí má blok vyrobit první elektřinu. Tento projekt je zajímavý i z českého pohledu: jedná se o blok typu AP1000, se kterým se Westinghouse hlásí do soutěže na dodávku technologie pro novou elektrárnu Dukovany II.

Dalším uchazečem je francouzská EDF a její technologická dcera Framatome. Pokud nepočítáme dva již dokončené bloky v Číně, tak první reaktor třetí generace typu EPR spustí do provozu letos. Jedná se o třetí blok finské jaderné elektrárny Olkiluoto. Podle posledního vyjádření společnosti TVO, která elektrárnu provozuje, bude prvně připojen do sítě a dodá první elektřinu na počátku února. V červnu se má dostat na plný výkon 1720 megawattů. Této problémové elektrárně, která se prodražila o miliardy eur a opozdila o víc než 12 let, se Ekonomický deník věnoval v textu zde.

Do třetice lze zmínit ještě očekávaný start třetího bloku Atomové elektrárny Mochovce na Slovensku. Tentokrát se však nejedná o žádný moderní reaktor, ale poněkud staromódní technologii založenou na ruském modelu VVER-440. Podle nedávných zpráv ve slovenských médiích již Úrad jadrového dozoru SR zveřejnil návrh druhostupňového rozhodnutí o povolení provozu. Účastníci řízení mohou do konce února podat připomínky, poté má regulátor vydat závazné povolení. Také tento blok se výrazně opozdil a prodražil, více o něm se dočtete třeba zde.

Pokud se naplní dnešní předpoklad, tak v roce 2023 zahájí provoz patnáct nových jaderných bloků. Patři mezi ně čtyři bloky jihokorejského typu APR1400 – dva v Koreji a dva ve Spojených arabských emirátech. Korejský koncern KHNP je třetím uchazečem o zakázku v Dukovanech, nabídnout však chce místo „čtrnáctistovky“ menší reaktor s výkonem okolo 1000 megawattů. Ruský Rosatom by mohl uvést do provozu dokonce pět reaktorů – dva v Indii a po jednom v Rusku, Turecku a Bangladéši.

Zajímavostí je malý modulární reaktor CAREM, který by měl v příštím roce zahájit provoz v Argentině. Lokálně vyvinutý reaktor o elektrickém výkonu 29 megawattů je umístěn v areálu jaderné elektrárny Atucha. Argentina patří mezi země, které chtějí jadernou energetiku dál rozvíjet. Loni zde padlo rozhodnutí o stavbě dvou velkých reaktorů, financování i dodávku technologie má jednom případě zajistit Čína.

Další rozvoj jaderné energetiky zůstává značně nejistý. Jasno v tom nemá ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Ta v loňském září představila dva zcela rozdílné scénáře očekávaného vývoje jaderné energetiky do roku 2050. Jeden počítá s významným přírůstkem výkonu jaderných elektráren, druhý spíše se stagnací. Tahounem růstu bude hlavně Asie, v Evropě a Severní Americe má počet a výkon fungujících reaktorů klesat.

[kenavf]

Ukázalo se, že kilowatthodina elektřiny vyrobená nukleární elektrárnou za sebou zanechává 5 gramů CO2. U větrných elektráren hodnoty přesahují 12 gramů, u solárních parků se pohybují kolem 48 gramů CO2. Pro srovnání ještě fosilní zdroje: plynové elektrárny vykazují zhruba 400 gramů a uhelné přes 800 gramů CO2 na kilowatthodinu.“

https://ekonomickydenik.cz/zelena-taxon ... -generace/

[petrp]

EK schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie
Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ek-sc ... e/2154420?

Na hlavu jsou jak v EU tak v OE...

[riho]

Paradoxne je toto prvé logické rozhodnutie EK za veľmi, veľmi dlhú dobu.

[Aaron Goldstein]

Kvůli kterému se Rakousko chce soudit...

Rakousku se schválená podoba taxonomie nelíbí. Na rozhodnutí EK podá žalobu

Rakousko v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti středečnímu rozhodnutí Evropské komise, které dočasně zařadilo jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Uvedla to rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... u-40385924

[riho]

To je povinný taneček kvôli voličom zelených,, ktorý sú vo vláde. Macron to vykseftoval za plyn, ktorý je pre rakúšanov životne dôležitý.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/temelin-dosa ... am-svedci/
Temelín dosáhl nejvyšší měsíční výroby ve své historii. Zima jaderným elektrárnám svědčí

Historicky nejvíc elektřiny za měsíc vyrobila v lednu Jaderná elektrárna Temelín. Hodnota 1 636 957 MWh pomohla ušetřit téměř jeden a půl miliónů tun CO2, které by jinak vypustily uhelné elektrárny. Výrobnímu rekordu pomohly spolehlivý a bezporuchový provoz, modernizace zařízení i chladné počasí. To tradičně jaderným elektrárnám svědčí.

Už loni v létě oznámil ČEZ zvýšení výkonu prvního bloku díky novým separátorům. Ty zbavují páru vlhkosti a přihřívají ji. Zařízení v nejaderné části elektrárny, které z páry odděluje vlhkost a páru pak přihřívá, zvedlo výkon bloku o 4 MWe na 1086 MWe.

Na výrobě se to projevilo okamžitě, v lednu navíc pomohly i chladné teploty.

„V těchto dnech se teplota chladicí vody mezi chladicími věžemi a kondenzátory pohybuje kolem 13 °C, což je optimální. Výkon reaktoru se nezměnil, ale loni jsme, kromě výměny separátorů, dokázali vyladit i provoz turbín v nejaderné části. Zjednodušeně se to dá přirovnat k úpravě aerodynamiky automobilů, která při stejném výkonu motoru přinese vyšší rychlost,“ vysvětlil ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.

Podle vedení divize jaderná energetika se bude ČEZ i nadále zaměřovat na bezpečnost a efektivitu svých jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech.

„Nejvyšší prioritou vždycky bude bezpečný provoz, i když jsme instalovaný výkon obou elektráren zvýšili už o 568 MWe a věřím, že, co se efektivity výroby týče, ještě úplně nekončíme,“doplnil Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Chladné počasí temelínské výrobě tradičně přeje. Prvních pět nejvyšších měsíčních výrob připadá na leden nebo na prosinec. Navíc vyšší výroba jaderných elektráren se kryje i s vyšší spotřebou elektřiny v zimě.

„Ta je v našich zeměpisných šířkách v zimě o čtyřicet procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta,“ podotknul hlavní mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

S lednovou výrobou temelínské elektrárny by jihočeské domácnosti vystačily patnáct měsíců. Reaktoru se zima nijak nedotýká. Díky speciální ochranné budově jsou zde podmínky stabilní po celý rok. Nejvyšší denní výrobu dosáhly oba temelínské bloky v úterý 25. ledna, konkrétně 52 898 MWh. Naopak nejméně to bylo 52 493 v sobotu 1. ledna.

[peter_alef]

Přeprava tlakové nádoby reaktoru VVER 1000

[Grif]

Škoda JS stále na prodej. Korejci ani Strnad ji nezískají
Vlastníkem plzeňské společnosti Škoda JS je stále ruská Gazprombank, ale o jejím prodeji se hovoří už několik let. Podle posledních známých informací jsou ve hře tři možní kupci.
Rozhodnutí o dalším osudu Škoda JS stále nepadlo a je otázkou, jak prodej firmy ovlivní epidemie koronaviru či obchodní spor se společností ČEZ.
Podle dobře informovaného zdroje webu týdeníku Hrot se o českou společnost zaměřenou na dodávky pro jaderné elektrárny ucházejí tři potenciální kupci. Dva pocházejí z Francie – Framatome a Nuvia. Trojici doplňuje nová, zatím nepříliš známá investiční skupina Crane Constancy Investments, za níž stojí slovenští byznysmeni Michal Martinko a Braňo Prieložný. Výsledek soutěže je nejistý. „Stále není rozhodnuto o prodeji, ani o tom, zda vůbec se bude společnost prodávat,“ reagoval mluvčí Škody JS Jan Stolár.
Ještě před několika měsíci se spekulovalo také o zájmu holdingu CE Industries zbrojního magnáta Jaroslava Strnada. Ten se však mezitím ze soutěže o plzeňskou inženýrskou firmu stáhl. „CE Industries sleduje situaci okolo Škody JS, ale v současné době nemá o tuto společnost zájem,“ uvedl mediální zástupce skupin CSG a CE Industries Andrej Čírtek.
Ze seznamu uchazečů již dříve vypadla Korea Heavy Industry & Development (KHID). Jistý jihokorejský web v prosinci loňského roku vypustil mylnou informaci, že obchod je již dojednán a plzeňského specialistu na jaderná zařízení získá KHID. Tuto zprávu následně převzala některá česká média, avšak ruský vlastník informaci o prodeji Korejcům popřel. Dnes je situace taková, že Škodu JS stále vlastní Gazprombank a korejský uchazeč již ve hře není.
Tedy pro úplnost – přímým vlastníkem je strojírenský podnik OMZ, který je kontrolován Gazprombankou. Historicky byla Škoda JS (dříve pod názvem Škoda Jaderné strojírenství) součástí plzeňské Škodovky. Její tehdejší vlastník Appian Group se však rozhodl odprodat vedlejší aktivity, a tak Škoda JS na konci roku 2004 skončila v majetku ruského investora. Mediálně nejviditelnější byla Škoda JS v letech 2010 až 2014, kdy se v konsorciu s Rosatomem ucházela o stavbu dvou nových jaderných bloků v Temelíně.
Klíčovou zakázkou minulého desetiletí byla dodávka primárního okruhu pro třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku. Tato zakázka však zřejmě bude mít trestněprávní dohru. Slovenská policie provedla na začátku března v Mochovcích razii kvůli podezření z podvodu. Vyšetřuje dodávku nekvalitního potrubí. Škoda JS sice není jeho výrobcem, ale jako generální dodavatel primárního okruhu nese za problémové komponenty odpovědnost.
Není to jediný bolehlav, který v současnosti sužuje plzeňského dodavatele pro jadernou energetiku. Společnost ČEZ se soudí se Škodou JS o zaplacení pokuty ve výši 611 milionů korun. Předmětem sporu je náhrada ušlého zisku v důsledku odfláknutých kontrol svarových spojů v elektrárně Dukovany. Ani zde není Škoda JS přímým viníkem; kontroly prováděla chomutovská firma Tediko. Škoda JS je však tím, kdo se na základě dlouhodobých smluv stará o údržbu a servis jaderných reaktorů v Dukovanech i Temelíně.
Pokud opravdu Škoda JS změní vlastníka, bude to další případ ústupu ruského kapitálu z Česka. Třeba ropný gigant Lukoil již na konci roku 2014 odprodal čerpací stanice na našem území. Další velké investice skončily kolapsem. Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel pod ruským majitelem již podruhé zbankrotovaly. Krachem skončilo také podnikání ERB bank, dodavatele plynu Vemex či podniku Chladicí věže Praha. Všechny jmenované podniky měly ruské majitele.
Škoda JS • Vlastníkem Škody JS je ruský strojírenský podnik OMZ ovládaný Gazprombankou.
• Firma zaměstnává zhruba 1110 lidí. Podle posledních známých čísel z roku 2018 vykázala konsolidované tržby 4,14 miliardy korun a čistý zisk 151 milionů korun.
• Hlavní podíl na tržbách má inženýring, na druhém místě je servis jaderných reaktorů. Podnik má i výrobní aktivity – vyrábí mimo jiné vnitřní části tlakové nádoby pro francouzské reaktory typu EPR.
• Mezi významné zakázky posledních let patří dostavba 3. a 4. bloku atomové elektrárny Mochovce na Slovensku, dodávka řídících systémů pro elektrárnu Paks v Maďarsku a podíl na modernizaci ukrajinských jaderných elektráren.
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/jader ... -neziskaji