Salvador začíná těžit Bitcoin pomocí sopek, celý proces je levný a přitom ekologický
Prezident Salvadoru vsadil celou svou reputaci tím, že přijal kryptoměnu Bitcoin jakožto další národní měnu. Experiment slaví již několik týdnů velký úspěch, a tak přichází na řadu další část skládačky.
https://inteligentnisvet.cz/clanky/salv ... ekologickyNejen z uhlí, ale i z vody vyrábí Elektrárna Prunéřov Skupiny ČEZ elektrickou energii. Zatímco v prvním případě jde vyrobená elektřina hlavně do přenosové soustavy, ve druhém slouží pouze k nasvícení areálu na výtoku z pojistných nádrží čerpací stanice odpadních vod. V tomto místě jsou totiž nainstalovány bezlopatkové odvalovací turbíny PROTUR. Po Elektrárně Ledvice, kde jsou čtyři stejné turbíny umístěny vedle sebe na výtocích z retenčních nádrží, jsou ty prunéřovské dalším prubířským kamenem. Turbíny jsou zde totiž jen dvě a svým umístěním za sebou vlastně tvoří účinný tandem.
„Princip odvalovací turbíny vynalezl koncem 20. století docent Miroslav Sedláček ze stavební fakulty ČVUT v Praze. Další odborníci se pak ujali jeho technického zdokonalení. Hlavní výhodou turbíny je schopnost pracovat na mimořádně nízkých spádech od 0,4 do 1,5 metru s různými průtoky vody. Prakticky se jedná o decentralizovaný ekologický zdroj obnovitelné energie pro venkovské oblasti. V případě Elektrárny Prunéřov jsme k instalaci využili přepad z pojistných nádrží čerpací stanice odpadních vod. Mohou ovšem i fungovat na okruhu chladicích věží, takže naším dalším pokusným cílem bude v rámci Skupiny ČEZ jaderná elektrárna Dukovany, či u výpustích sloužících ke stabilizaci hladin rybníků a sádek. Využití je opravdu různorodé, třeba na potoce protékající zahradou u rodinného domu,“ říká Petr Frydrych ze společnosti PROTUR Turbine (Precession ROlling TURbine).
Základní výhodou systému PROTUR je právě jeho schopnost efektivně pracovat s nízkými průtoky vody a právě malými spády terénu. Například při průměru rotoru 0,6m a spádu 1m a průtoku 100 l/s má turbína výkon 0,5 kW. Denní výroba tak činí 12 kWh elektrické energie. Pokud se do jedné soustavy zapojí čtyři stroje s výkonem 10 kWh za den, což je právě příklad Elektrárny Ledvice, tak za rok vyrobí až 3,7 MGW elektrické energie. Tedy o něco více, než ročně spotřebuje jedna domácnost. „Od instalace v Ledvicích jsme se pochopitelně dostali zase o něco dál, takže tandem dvou turbín dokáže vyrobit stejně tolik energie, jako čtyři turbíny vedle sebe. Pochopitelně opět záleží na proměnlivosti průtoku vody. Naplno tak jede jedna turbína a druhá se automaticky zapojuje při navýšení průtoku. Samozřejmě je tomu i naopak,“ dodává Petr Frydrych.
„V naší elektrárenské lokalitě už vodu jako obnovitelný zdroj energie využíváme řadu let. Pod Elektrárnu Tušimice totiž spadá i malá vodní elektrárna Želina. I zde jsme se pustili před časem do experimentu. Ve spolupráci s VUT Brno a Výzkumem a vývojem ČEZ jsme tak zprovoznili dvě vírové turbíny, které umí využít energii vody na nízkých spádech. Odvalovací turbíny přitom využívají ještě nižšího spádu vody, tedy pod jeden metr. Dali jsme proto šanci tomuto pilotnímu projektu, kdy se v praxi zkouší jejich zapojení za sebou v tandemu. Máme tak už v rámci elektráren Tušimice a Prunéřov v provozu tři různé principy výroby elektrické energie pomocí mechanické vodní energie. První je klasický a dlouhodobě osvědčený, tedy dvě více než sto let staré Francisovy turbíny a dále duo turbín pro energetiku 21. století, neboť ke dvěma vírovým z roku 2016 se nyní přidaly dvě zkušební odvalovací turbíny,“ říká Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov.
Jak se již ukázalo čtyři odvalovací turbíny, které více než rok bez problémů fungují na odtoku z retenčních nádrží technologie likvidace odpadních vod v Elektrárně Ledvice, mají dostatečný výkon, aby z celého prostoru technologie učinily bilančně energeticky soběstačný úsek Jejich součástí je i bateriové úložiště o kapacitě 12 kWh. „Spád odtékající vody z retenčních nádrží je 80 cm, tedy pro odvalovací turbíny tohoto typu téměř ideální. Vyrobená energie je přitom dostačující k napájení osvětlení a provozu objektu čistírny odpadních vod,“ uzavírá Miroslav Svoboda, ředitel Elektrárny Ledvice.
Ze stovky uhelných tepláren, připojených k největší plynovodní síti GasNet, jich 27 přechází na zemní plyn a má již uzavřenou smlouvu o připojení na plynovod. Dalších 51 má o zemní plyn zájem a GasNet s nimi jedná o podmínkách. Zbývající majitelé tepláren zatím nereagovali, nebo nemají o plynofikaci zájem.
Aktuální stav vyjednávání o přechodu uhelných tepláren k zemnímu plynu představil provozní ředitel společnosti GasNet Andrej Prno při vystoupení na 27. Podzimní plynárenské konferenci. GasNet vlastní a provozuje distribuční soustavu na většině území České republiky s výjimkou Prahy a jižních Čech. Nejvíc transformací tepláren z uhlí na plyn by se podle Andreje Prna mělo odehrát v severních Čechách a v Moravskoslezském kraji.
Odhad společnosti GasNet je takový, že spotřeba zemního plynu v důsledku plynofikace tepláren do roku 2030 vzroste o 20 až 25 terawatthodin. Jedná se o poměrně velký nárůst – v minulých letech se spotřeba plynu v celé České republice pohybovala okolo 90 terawatthodin (90 miliard kilowatthodin) ročně.
Dodatečný zemní plyn by přitom nemusel pocházet jen z Ruska. Andrej Prno zmínil, že v příštím roce by se k síti GasNet mohly připojit tři nebo čtyři výrobny biometanu z odpadních surovin. Zatím je v provozu pouze jedna, kterou postavila skupina EFG v Rapotíně u Šumperku. Ve vzdálenější budoucnosti by měl k „ozelenění“ zemního plynu přispět také bezemisně vyrobený vodík.
Podpořit přechod tepláren od uhlí k plynu se chystá podpořit také Energetický regulační úřad. Jak ve svém vystoupení na plynárenské konferenci uvedl členy Rady ERÚ Petr Kusý, úřad má v plánu zavést zvýhodněný tarif pro velké spotřebitele připojené k distribuční síti. Měl by tím odpadnout současný tlak na připojení velké teplárny či průmyslového podniku přímo k přenosové soustavě, což zpravidla vyžaduje výstavbu poměrně dlouhé přípojky.
Finanční motivaci k odklonu od uhlí přinášejí dotace z Modernizačního fondu. Plynové teplárny oproti uhelným potřebují méně emisních povolenek, jejichž cena v posledním roce skokově vzrostla. Otázkou je, zda majitele tepláren neodradí současný vývoj na trhu se zemním plynem, kdy ceny vylétly do absurdních hodnot.
Milí čtenáři, dnes jsem se rozhodl přeložit vám otevřený dopis, který německé vládě adresovala skupina světových intelektuálů. Jeho originál vyšel 13. října v deníku Die Welt.
Nejprve tedy samotný překlad, potom bude následovat pár komentářů k němu. Od této chvíle hovoří signatáři dopisu.
Německu hrozí, že přes veškerou snahu nesplní své klimatické cíle pro rok 2030. Odchod od jaderné energetiky přitom emise oxidu uhličitého pouze zvýší. Tomu je nutno zabránit.
V průběhu nedávné volební kampaně mluvily všechny politické strany o tom, že mladí Němci jsou zklamáni nedostatečnou angažovaností ve věci ochrany klimatu. Znepokojení mladých lidí je oprávněné.
Koncept vládní zprávy z léta tohoto roku předpovídá, že vaše země, bude-li politika roku 2020 zachována, nedokáže splnit svůj klimatický cíl, totiž snížit emise do roku 2030 o 65 procent proti roku 1990. Odchylka bude činit 16 procent a dosaženo bude pouze 49 procent emisí. Je jen těžké si představit, že by opatření přijatá od té doby dokázala tento rozdíl úplně pokrýt.
Německo nicméně nevyužívá všech možností, které má k dispozici. Kostlivcem ve skříni je skutečnost, že Německo navyšuje emise oxidu uhličitého ve své energetice tím, že odchází od jaderné energie. A to právě v době, kdy hlavní strategií k dosažení nulových čistých emisí je dekarbonizace výroby elektřiny.
Na konci roku 2021 mají být tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů, Gundremmingen-C, Grohnde a Brokdorf, s konečnou platností odstaveny. O rok později budou uzavřeny poslední tři, Neckarwestheim-2, Emsland a Isar-2. Tato o dvě desítky let urychlená ztráta schopnosti vyrábět elektřinu bezuhlíkovým způsobem, která přitom v současné době představuje dvanáct procent německé výroby elektřiny, povede nevyhnutelně ke zvýšení ročních emisí oxidu uhličitého o zhruba 60 milionů tun. V takovém případě bude totiž nutno spalovat fosilní paliva coby náhradu. Tato skutečnost zvýší německé emise, při přepočtu na rok 1990, o pět procent.
Vaše země si tento druh zbytečného zvratu v tuto chvíli nemůže dovolit. Po pandemii se opět výrazně zvedly německé emise CO2. Předběžný odhad pro rok 2021 říká, že se budete nacházet jen 37 procent pod úrovní roku 1990, čímž nedosáhnete svého cíle (čtyřicetiprocentní redukce) o tři procentní body. V současné době se navíc protahuje i výstavba obnovitelných zdrojů a výstavba severojižního propojovacího vedení, a zvýšené ceny zemního plynu vedou ke zvýhodnění spalování uhlí.
Vašich klimatických cílů pro rok 2030 byste ještě mohli dosáhnout. Pořád byste ještě mohli změnit kurz a priority tak, abyste opustili uhlí dříve než jádro. Vše, co je k tomu potřeba, je nouzová úprava jaderného zákona, která by prodloužila termín pro další běh jaderných elektráren až na roky 2030-2036.
Mají vaši politici dost odvahy k tomu, aby tuto konkrétní změnu, jež by se jednoznačně kladně podepsala na množství emisí, ve vašem jménu uskutečnili? Nacházíme se v kritickém bodě klimatické krize. Takové nouzové opatření – jednoduchý posun odchodu od jádra na pozdější dobu – by si právem získalo respekt mladé generace i generací dalších.
(Následují podpisy 25 signatářů, mezi nimiž je v ČR asi nejznámější harvardský psycholog Steven Pinker.)
Konec dopisu a začátek mého osobního komentáře.
Milí signatáři, rád vás seznámím s jednou hrou, kterou tady v Evropě známe velmi dobře. Jako hlavní rekvizity v ní fungují stěna a hrách. Coby účastník hry hážete hrách na stěnu, dokud vás to nepřestane bavit. Vyhrajete, když … no, jednoduše: prostě nevyhrajete. Euro, nápor migrantů na hranicích, elektřina, to je jedno. Pořád stejný přístup.
Německo nemá ten sklon k pragmatismu, typický už po staletí třeba pro Británii. Vztah německojazyčných Zelených k jaderné energii by se dal vyjádřit oním otřepaným slovem nenávist, které se bůhvíproč uplatňuje jen na mezilidské vztahy. Odcházející vláda kancléřky Merkelové, kterážto v tomto směru párkrát změnila názor, už si s tak ožehavým tématem nebude pálit prsty. A nová vláda, ve které Zelení budou, nic takového nepřipustí, leda snad po dlouhém a velkém blackoutu (možná bychom mu mohli říkat greenout, to by sedělo více). Za mimořádný úspěch bych považoval i to, pokud Německo přestane aktivně sabotovat podporu jaderné energetiky na úrovni celé EU; i to by bylo slavné vítězství.
Německá společnost je svým způsobem obětí vlastního hospodářského úspěchu. Zelení mají disproporčně velkou voličskou základnu mezi mladšími ročníky v bohatších čtvrtích velkých měst (podrobný článek například o bavorských zemských volbách 2018), kde je obyvatelstvo zvyklé na to, že elektřina prostě je, jídlo prostě je, zvýšení cen o 30 procent ve jménu ochrany klimatu by bez reptání skouslo a málokdo z nich kdy navštívil fungující fabriku jinak než při exkurzi, jestli vůbec. Jejich školní a pracovní svět se vesměs sestává z tříd a kanceláří, kam může přece každý dojíždět tramvají a metrem, že? Vždyť městská hromadná doprava jim jezdí kousek od domu, a ještě navíc často.
Samozřejmě je taková vrstva v nějaké míře potřeba, ale otázka je, jestli by měla mít na intelektuální dění v zemi rozhodující vliv. V Německu bohužel rozhodující vliv má, kdežto třeba ve Francii ne; tam jsou Zelení sice ještě ujetější než v SRN, ale francouzská pravice jim nevyklidila duchovní a politické pole. Kdežto merkelovská CDU ano.
Ačkoliv se signatáři dopisu poctivě snažili zmáčknout všechna pomyslná tlačítka, která jinak na uvědomělou německou veřejnost fungují – zvýšené emise CO2, pocit vlastní nedostatečnosti a zodpovědnosti, apel na osud mladých – v tomto případě mají patrně smůlu. Rád bych se mýlil, ale řekl bych, že kopie jejich výzvy, kterou nejspíš poslali i na samotný kancléřský úřad, se už na serveru dávno nachází ve složce Koš.
https://www.osel.cz/12005-americke-lete ... tezou.htmlAmerické letectvo chce vyrábět palivo průmyslovou fotosyntézou
Using conventional FT technology the process ranges in carbon efficiency from 25 to 50 percent[40] and a thermal efficiency of about 50%[41] for CTL facilities idealised at 60%[42] with GTL facilities at about 60%[41] efficiency idealised to 80%[42] efficiency.
https://en.wikipedia.org/wiki/Fischer–T ... efficiencyPri použití konvenčnej technológie FT sa rozsah uhlíkovej účinnosti procesu pohybuje od 25 do 50 percent[40] a tepelná účinnosť približne 50 %[41] pre zariadenia CTL idealizované na 60 %[42] so zariadeniami GTL s účinnosťou približne 60 %[41] Idealizované na 80 %[42] účinnosť
trubiek. Za ním sú dva čierne "turbohoráky" s elektrickým zapalovaním a so striebornými karburátormi, ktoré ten kotol zohrejú tak, že za 90 sekúnd po štarte dáva ostrú paru s tlakom 52 atm (750psi). Kúri sa v tom zrejme petrolejom benzínom (gasoline)... Ale bežalo by to hádam aj na aceton...totalny viacpalivák...