Energetika

[jura-p]

Ten nesmysl jsem vyslovil já, protože tak mi to vysvětloval soused, zkušený energetik, když jsem se ho ptal, proč mají spuštěnou plynovou elektrárnu, když není zapotřebí proud. A on mi vysvětloval, že jde o tzv. horkou zálohu, která je schopná reagovat nejrychleji na změny zatížení v síti. A že jsou zapotřebí, protože už je poměrně dost občasných zdrojů z panelů a větrníků. A fakt mluvil o velmi rychlé možnosti ji zatížit turbímu a pustit plyn víc, aby se to srovnalo. A fakt říkal, že první zátěž jde na konto točivého momentu turbíny a že ten plyn to rychle dorovná. Dokonce tvrdil, že je to automatizované. Já nemohl vědět, že mi kecá, jak zde mnozí dokládají. Fakt říkal, že ta turbína musí být roztočená a pálit trochu plynu i když není zatížená vůbec. A také říkal, že dnes s těmi občasnými zdroji je situace taková, že bez těchto horkých záloh by třeba vodní elektrárny, kterých spuštění trvá několik minut, výkyvy v sítí neudrželi, protože jsou pomalé na relativně rychlé změny a to že řeší ty plynové.
Mě to přišlo docela logické a smysluplné. Nemůžu mu vynadat, že mi kecal, protože mezitím už umřel.
Rozhodně však nemluvil o nějaké jedné žárovce, ani já ne, jak se mi pokoušíte podsunout. Myslím, že byl zvyklý uvažovat v MW a ne ve spotřebě, co dělá žárovka.
Jo a taky říkal, že když se mluví o investicích do obnovitelných /občasných/ zdrojích, tak by se měly započíst i tyto plynové horké zálohy. Horké zálohy jsou i parní, když ty také přidají, tak se prý ty plynové postupně zátěže zase zbavují. A že vyrovnávací vodní se spouštějí poměrně pravidelně na pravidelné špičky. To, co říkal, vypadalo docela logicky na promyšlený, hierarchizovaný a vlastně i robustní systém.

[Skeptik]

jura-p
Omlouvám se, už jsem nezjišťoval, kdo to první vyslovil, a už vůbec se nepokouším Ti podsunout, že jsi mluvil o "jedné žárovce". Ta žárovka, to byl jen příměr. Ad absurdum, uznávám.

Výhodou jednotné a rozsáhlé energetické soustavy je i to, že se zatížení i zdroje v jejích jednotlivých částech mění různě a výkyvy lze podstatě jednodušeji řešit "přeléváním" elektřiny z jedné části do druhé. A ano, zde jsou zvláště FVE velkým průšvihem, protože když je v ČR noc, je noc i v Německu, Francii a ostatních evropských zemích. A to musí někdo vykrýt ... buď drahá bateriová úložiště (kterých není, a nikdy nebude dost), nebo ještě dražší plynové elektrárny pracující jen v noci ... ale přes den běžet nemusí.

To, co říkal Tvůj známý energetik je pravda (by byla pravda), ale platí to jen ve velmi malých soustavách. Pokud bych měl fabriku zcela oddělenou od přenosové soustavy a elektriku si vyráběl fotovoltajikou, pak skutečně musím mít zálohu, která běží naprázdno ... a nebo bateriové úložiště, které překlene dobu mezi výpadkem výroby FVE a nastartováním dieselagregátu.

[vytrezvitel]

jura-p
Omlouvám se, už jsem nezjišťoval, kdo to první vyslovil, a už vůbec se nepokouším Ti podsunout, že jsi mluvil o "jedné žárovce". Ta žárovka, to byl jen příměr. Ad absurdum, uznávám.

Výhodou jednotné a rozsáhlé energetické soustavy je i to, že se zatížení i zdroje v jejích jednotlivých částech mění různě a výkyvy lze podstatě jednodušeji řešit "přeléváním" elektřiny z jedné části do druhé. A ano, zde jsou zvláště FVE velkým průšvihem, protože když je v ČR noc, je noc i v Německu, Francii a ostatních evropských zemích. A to musí někdo vykrýt ... buď drahá bateriová úložiště (kterých není, a nikdy nebude dost), nebo ještě dražší plynové elektrárny pracující jen v noci ... ale přes den běžet nemusí.

To, co říkal Tvůj známý energetik je pravda (by byla pravda), ale platí to jen ve velmi malých soustavách. Pokud bych měl fabriku zcela oddělenou od přenosové soustavy a elektriku si vyráběl fotovoltajikou, pak skutečně musím mít zálohu, která běží naprázdno ... a nebo bateriové úložiště, které překlene dobu mezi výpadkem výroby FVE a nastartováním dieselagregátu.

To není zcela přesné co píšete. Horké zálohy potřebujete i v rozsáhlé síti. Pokud má síť spolehlivě fungovat, uplatňuje se tzv. kritérium N-1. Což zjednodušeně řečeno znamená, že případě výpadku libovolného jednoho zdroje nebo jedné přenosové linky, musí být síť schopná přenést požadovaný výkon, aniž by kdekoliv došlo k jejímu přetížení. Síť třeba jeden výpadek ustojí, jenže v tom okamžiku už nemusí splňovat N-1 kritérium. Proto jsou nutné horké zálohy, aby v co nejkratší době bylo plnění podmínky N-1 opět obnoveno. Co se může stát i když N-1 neplníte, se ukázalo v roce 2006 https://en.wikipedia.org/wiki/2006_European_blackout. Problém masivního rozvoje OZE dovedl evropskou soustavu do stavu, kdy N-1 neplní stále častěji a po delší dobu, čímž se pravděpodobnost blackoutu stává vyšší a vyšší.

[kenavf]

Mylis sa, netoci sa stale rovnako. Zvysena zataz sa prejavi poklesom sietovej frekvencie a na to musi zareagovat riadiaci system pridanim plynu. ..

Generátor v elektrárni je synchrónny stroj, to znamená že sa jeho otáčky zhodujú s frekvenciou siete. Len sa tam zmení ten úhol ako písal Bacil, pri tej zmene toho uhla by sa mohla trocha prejaviť tá záležitosť s točivým momentom/zotrvačnosťou/zotrvačník čo písal jura-p.
Tá zmena tej frekvencie je vlastne len tá krátkodobá zmena uhlu, pretože ten generátor nemôže "preskakovať vlny", to už by bol asynchronný stroj.

..Představa, že když rozsvítím zarovku, tak se v elektrárně o něco víc roztočí turbína je, sorry, směšná.
..

Keď rozsvietiš žiarovku tak to v elektrárni pridá viacej paliva a generátor zmení ten "fázový" uhol(zatial sa držme toho že perpetum mobile neexistuje)

[vytrezvitel]

Mylis sa, netoci sa stale rovnako. Zvysena zataz sa prejavi poklesom sietovej frekvencie a na to musi zareagovat riadiaci system pridanim plynu. ..

Generátor v elektrárni je synchrónny stroj, to znamená že sa jeho otáčky zhodujú s frekvenciou siete. Len sa tam zmení ten úhol ako písal Bacil, pri tej zmene toho uhla by sa mohla trocha prejaviť tá záležitosť s točivým momentom/zotrvačnosťou/zotrvačník čo písal jura-p.
Tá zmena tej frekvencie je vlastne len tá krátkodobá zmena uhlu, pretože ten generátor nemôže "preskakovať vlny", to už by bol asynchronný stroj.

..Představa, že když rozsvítím zarovku, tak se v elektrárně o něco víc roztočí turbína je, sorry, směšná.
..

Keď rozsvietiš žiarovku tak to v elektrárni pridá viacej paliva a generátor zmení ten "fázový" uhol(zatial sa držme toho že perpetum mobile neexistuje)

Tak to máte úplně špatně. Síť opravdu na zvýšení odběru reaguje snížením frekvence a obráceně. Zkuste si to představit jednoduše ze zákona zachování energie. Jestliže to turbíny leze 100MW a odběr se zvýší na 101MW, tak jedinou energii, kterou dostatečně do sítě může dodat je ta, kterou si vezme z rotační energie turbíny. Což má za následek, pomalejší otáčky turbíny a tím i nižší frekvenci. Topič elektrárenský sice začne přihazovat pod kotel aby zvýšil příkon do systému, ale to se stane až desítky sekund po té, co si zapnete žárovku. Ale lépe než jí to vysvětlují třeba tady: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-cas ... mziku.html

[Alchymista]

málo kto má predstavu, aká kinetická energia je uložená v rotoroch turbín v europskych elekrárňach...

[Polite]

A este mensiu predstavu mame o tom ako doje..u elektricku sustavu poslanci EUparlamentu pri presadzovani OZE

[bacil]

Celé je to složitější a kecá nám do toho současně postranní pásma amplitudové modulace a fázová modulace (rotační), která mění kmitočet nosné, což může být vyhodnoceno i jako změna kmitočtu. Potom se rozhodnou že dotáhnou denní počet cyklů a opět fázovou modulací zvýší kmitočet nosné.

Vlivem zátěže se mění onen úhel, který svírá magnetické točivé pole s mechanickým rotorem, jakoby zpomaluje točivý generátor, ono ho to i zpomalí pokud nemá dostatečný výkon, my to prezentujeme jako změnu frekvence, ve skutečnosti je to pořád fázová modulace rozdílem zátěže a výkonu, čili změna úhlu fázoru. Energetika je třífázová s rotujícími vektory, jelikož je dynamická ve více rozměrech, popisuje se poněkud jinak, než statická fyzika typu "změříme kmitočet", které je laickým zjednodušením toho co se tam ve skutečnosti děje. Kmitočet se pak dotáhne zvýšením výkonu, ale opět jde o fázovou modulaci, nikoli primárně frekvenční modulaci, ikdyž to tak lze laicky vnímat.

[kenavf]

..
Tak to máte úplně špatně. Síť opravdu na zvýšení odběru reaguje snížením frekvence a obráceně..

Nemám to špatne. Ten jeden generátor(najbližší) je pri preťažení podporený ostatnými generátormi z ďalekých elektrární. Takže nepreskočí o jednu vlnu späť, pretože je synchrónny. To že kolísa frekvencia celej siete je výsledok celého množstva niekedy náhodných zaťažení a schopnosťou regulácie udržať stabilnú frekvenciu.
Takže tá zmena výkonu plynovej turbíny môže prebiehať relatívne rýchlo a s pomalým zvyšovaním otáčok ako na stíhačke to skutočne nemá nič spoločného, pretože má konštantné otáčky. To je skôr limitujúci faktor ako rýchlo plynová turbína dokáže urýchliť prietok vzduchu aby sa dodržal spalovací pomer. Tam by sa možno dalo pomôcť tým že by sa do kompresoru alebo za kompresor rýchlo dodal dodatočný stlačený vzduch z tlakových flaší, na pár desatin sekundy než by sa urýchlil prietok prirodzenou cestou.

Tu je napríklad pekne vidieť keď sa robí zmena výkonu vrtule len eleváciou a otáčky sú konštantné. Keby mal ten vrtulník čakať až sa zvýšia otáčky vrtule a tým aj ťah tak by sa dávno rozmlátil o zem pretože by reagoval veľmi pomaly. Začiatočníci lietajú tak že zvyšujú/menia otáčky vrtule. Profíci majú pracovné otáčky už na zemi(a tlačia vrtulník do zeme).

[Ekolog]

K tomuto tématu jednu (smutnou) příhodu ze školení o obnovitelných zdrojích. Na nejmenovaném školení (slíbil jsem organizátorovi, že nebudu uvádět kde se to stalo), asi před cca 20 lety, vystoupil jeden přednášející a seznamoval nás s výhodami fotovoltaických elektráren.
Po mé otázce jak to ovlivní stabilitu sítě a jak to bude s výrobou elektrické energie, když slunce nesvítí, mi bylo řešeno, že ve dne pustíme elektřinu do sítě a v noci si jí ze sítě odebereme. Na druhou otázku zda je to v souladu s prvým Kirchhoffůvým zákonem mi nebyl schopný odpovědět, neboť po kratším (a pro znalé účastníky shromáždění hodně veselém) dotazování bylo zjištěno, že nejen o tomto zákonu nic neví, ale není mu ani jasné sfázování sítě z hlediska jednotlivých zdrojů, a navíc síť chápe jako obří akumulátor.
Bohužel jsem se s podobným, byť ne již tak amatérským přístupem setkal i pracovníků MŽP.
Od té doby mám o současnou energetiku velký strach a bohužel uplynulý čas nasvědčuje tomu, že oprávněný.
Dále tam vystoupil odborník na Černobylskou havárii a Temelínskou elektrárnu Stanislav Penc, jehož přednáška byla též velice podnětná a zajímavá. Teprve na místě se tento dozvěděl, že rozdíl rozdíl mezi reaktory RBMK a VVER je hodně veliký a oba se chovají úplně rozdílně.
Takže chci upozornit, že tito lidé řídí směřování naší energetiky. Nezbývá mi jen doufat, že to zabalím dřív, než to úplně pokazí. (Z vrozené slušnosti vlastní mé osobě, nepoužiji jadrnějších výrazů).

[kenavf]

Nie som si istý či toto je ten faktor ktorom sme sa bavili:

Fast load response (seconds timescale to follow load variations by 5-15%);
..
Rýchla odozva na zaťaženie (časový rozsah sekúnd na sledovanie zmien zaťaženia o 5-15%)

Takže reakcia na zmenu záťaže v rádoch sekund?

https://www.sciencedirect.com/science/a ... 6e2e706466

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nadeje-pro-e ... rtnerstvi/
Naděje pro energeticky náročná odvětví? S pracovními silami „se správnými dovednostmi“ by mohlo pomoci nové evropské partnerství

Partneři z průmyslu, výzkumné organizace, sociální partneři a vzdělávací a školicí organizace s podporou Evropské komise založili v uplynulých dnech rozsáhlé partnerství pro dovednosti v energeticky náročných odvětvích. Evropská komise to oznámila na své energetické webové platformě.

Cílem tohoto partnerství je identifikovat potřeby v oblasti dovedností a vypracovat vhodné učební osnovy a školicí programy, aby se zajistilo, že pracovní síla v energeticky náročných odvětvích bude mít ty správné dovednosti, které jí umožní zůstat lídrem v oblasti ekologického a digitálního přechodu. Bude také podporovat nábor a zvyšování kvalifikace pracovníků. Energeticky náročná odvětví v současné době tvoří více než 20 procent evropského zpracovatelského průmyslu a zaměstnávají více než 7 milionů lidí Evropanů.

„Energeticky náročná odvětví mají zásadní význam pro ekologický a digitální přechod EU. Poskytují ocel pro větrné turbíny, hliník pro elektromobily a chemikálie pro polovodiče. Zajištění konkurenceschopnosti energeticky náročných odvětví a dvojího přechodu vyžaduje vysoce kvalifikovanou a specializovanou pracovní sílu. Toto nové rozsáhlé partnerství v oblasti dovedností je nejnovějším příkladem úspěšné spolupráce v každém průmyslovém ekosystému mezi příslušnými partnery při vytváření potřebných programů odborné přípravy a dovedností,“ řekl k partnerství pro dovednosti v energeticky náročných odvětvích komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

„Zelená a digitální transformace způsobují obrovské změny v evropských průmyslových odvětvích, včetně energeticky náročných odvětví. Potřebujeme, aby dovednosti lidí držely s těmito změnami krok, aby se mohli orientovat na měnícím se trhu práce a aby podniky mohly najít pracovníky s potřebnými dovednostmi, kteří jim umožní růst. Dnešní partnerství je vynikajícím krokem správným směrem a pomáhá nám dosáhnout cílů EU v oblasti vzdělávání do roku 2030,“ doplnil komisař pro zaměstnanost a sociální práva Nicolas Schmit.

Tato dohoda je už osmnáctým rozsáhlým partnerstvím v oblasti dovedností v rámci Paktu pro dovednosti, stěžejní iniciativy Evropského programu dovedností. Díky němu bylo pro každý průmyslový ekosystém průmyslové strategie EU vytvořeno alespoň jedno rozsáhlé partnerství v oblasti dovedností.

Pakt pro dovednosti přispívá k Evropskému roku dovedností a hlavnímu cíli Evropské unie, podle něhož by se do roku 2030 mělo každoročně účastnit odborné přípravy alespoň 60 procent všech dospělých.

Zákon o čistě nulovém průmyslu nedávno navrhl opatření k zajištění kvalifikované pracovní síly v odvětví čistých technologií, která by podpořila náš přechod na čistě nulovou ekonomiku.

Dříve uzavřené memorandum je k dispozici ZDE.

[Kalinac]

Rusko vybudovalo obrovskou větrnou farmu v Arktidě a nadále vede v jaderné energetice

Od skeptiků často slyšíme, že Rusko je v energetickém sektoru daleko pozadu, nezavádí nové technologie, nevyvíjí "zelenou energii" a přijímá energii staromódním způsobem, spalováním uhlí a topného oleje.
S těmito tvrzeními by se dalo dokonce souhlasit, ale jen částečně, protože Rusko by nemělo slepě kopírovat zahraniční zkušenosti, což není vždy úspěšné.
A obecně, Rusko má svou vlastní cestu, a to vše proto, že rozsáhlá území, drsné klima naznačují, že nejsou jednoduchá řešení. Pokud by větrné turbíny a solární panely vyřešily všechny problémy s elektřinou, pak by nyní byly na každém rohu, ale bohužel nejsou všelékem.
Uvedu příklad s Transbajkalským územím, které mi není cizí. Jeho klima a příroda jsou úžasné: tam je 300 slunečných dnů v roce jako v Soči, a to je přinejmenším. V létě se děje až 45 ve stínu a v zimě až mínus 45 na jasném slunci. Solární panely se však nevytahují, zejména v zimě, protože denní světlo je příliš krátké. Takže je musíte dát dohromady s dieselovými generátory, jinak to nejde.
Ukazuje se, že výstavba solárních a větrných elektráren by měla být posuzována z hlediska ekonomické proveditelnosti. Jednoduše řečeno, postavte je tam, kde jsou opravdu účinné.
Byl jsem potěšen informacemi o spuštění druhé etapy největší větrné farmy za polárním kruhem na světě - větrné farmy Kola v oblasti Murmansk. Výkon stanice dosáhl 201 MW.Větrná farma Kola se skládá z 57 turbín na ploše 257 hektarů s plánovanou výrobou elektřiny 750 milionů kWh ročně.
Nejde ani o skutečnost, že Rusko věnuje pozornost také větrné energii, ale o skutečnost, že stavba byla provedena za polárním kruhem, a to otevírá velké vyhlídky. Přesto nezapomínejme, že téměř třetina území Ruska je Arktida.
I když v posledních letech Rosatom pevně vstoupil do Arktidy a uvádí zde do provozu plovoucí jaderné elektrárny. Jsou mnohem účinnější než solární a umožňují vytvářet energeticky náročnou výrobu od nuly v co nejkratším čase. A to vše v drsných podmínkách severu.
Zajímalo by mě, kolik větrných turbín bude třeba nainstalovat, aby například bylo možné spustit těžební a zpracovatelský závod?
Shrneme-li všechny výše uvedené, docházím k závěru, že Rusko je dnes téměř jedinou zemí na světě, která rozvíjí všechny druhy energie. A to je jediné správné rozhodnutí, protože nemůžete sázet na jednu věc.
Mimochodem, na Západě to začali chápat a začínají oživovat jadernou energii. Je pravda, že ne všichni, a ne všichni uspějí, protože jak Evropa, tak Spojené státy jsou beznadějně za Ruskem v oblasti mírového atomu.
Západ nemá technologie, které má Rusko. Nejedná se pouze o plovoucí jaderné elektrárny a celou flotilu jaderných ledoborců, z nichž každý se v případě potřeby může stát výkonnou elektrárnou, ale také o energetické jednotky pracující na vyhořelé palivo. Západ se k takovým technologiím ještě ani nepřiblížil.
Nezapomínejme na výrobu obohaceného uranu. I zde je Rusko před ostatními. Bude trvat asi osm let, než se Spojené státy vrátí ke svým předchozím objemům produkce, za předpokladu, že se najde investor ochotný do toho investovat několik desítek miliard dolarů.
Buďme tedy hrdí na úspěchy naší země. V mnoha oblastech Rusko skutečně zašlo daleko dopředu a bude trvat velmi dlouho, než dožene Západ.
Myslíte si, že Západ dožene zpoždění nebo ne?

https://dzen.ru/a/ZF5TkZorQnzPVndK

[riho]

Ten nesmysl jsem vyslovil já, protože tak mi to vysvětloval soused, zkušený energetik, když jsem se ho ptal, proč mají spuštěnou plynovou elektrárnu, když není zapotřebí proud. A on mi vysvětloval, že jde o tzv. horkou zálohu, která je schopná reagovat nejrychleji na změny zatížení v síti. A že jsou zapotřebí, protože už je poměrně dost občasných zdrojů z panelů a větrníků. A fakt mluvil o velmi rychlé možnosti ji zatížit turbímu a pustit plyn víc, aby se to srovnalo. A fakt říkal, že první zátěž jde na konto točivého momentu turbíny a že ten plyn to rychle dorovná. Dokonce tvrdil, že je to automatizované. Já nemohl vědět, že mi kecá, jak zde mnozí dokládají. Fakt říkal, že ta turbína musí být roztočená a pálit trochu plynu i když není zatížená vůbec. A také říkal, že dnes s těmi občasnými zdroji je situace taková, že bez těchto horkých záloh by třeba vodní elektrárny, kterých spuštění trvá několik minut, výkyvy v sítí neudrželi, protože jsou pomalé na relativně rychlé změny a to že řeší ty plynové.
Mě to přišlo docela logické a smysluplné. Nemůžu mu vynadat, že mi kecal, protože mezitím už umřel.
Rozhodně však nemluvil o nějaké jedné žárovce, ani já ne, jak se mi pokoušíte podsunout. Myslím, že byl zvyklý uvažovat v MW a ne ve spotřebě, co dělá žárovka.
Jo a taky říkal, že když se mluví o investicích do obnovitelných /občasných/ zdrojích, tak by se měly započíst i tyto plynové horké zálohy. Horké zálohy jsou i parní, když ty také přidají, tak se prý ty plynové postupně zátěže zase zbavují. A že vyrovnávací vodní se spouštějí poměrně pravidelně na pravidelné špičky. To, co říkal, vypadalo docela logicky na promyšlený, hierarchizovaný a vlastně i robustní systém.

Paradoxne ti nekecal,len ti nepovedal, že existuje niekoľko typov regulácií. Tá čo ti popisoval je sekundárna regulácia činného výkonu (podľa univerzálnej európskej terminológie aFRR -Frequency Restoration Reserve -automatic). To čo sa snažíte popísať je zas primárna regulácia činného výkonu FCR (Frequency Containment Reserve). Okrem nich sú tu ešte terciárne regulácie mFRR (Frequency Restoration Reserve -manual) a RR (Restoration Reserve). To sú štandardné produkty. Okrem nich si každá prenosová sústava môže nechať odsúhlasiť aj špecifické regulačné produkty, na Slovensku je to Terciárna regulácia činného výkonu 3 minútová kladná a záporná (TRV3MIN+, TRV3MIN-).
Prvá a prakticky nepretržite, reaguje FCR, každý zdroj na 50 MW inštalovaného výkonu musí mat zariadenie na primárnu reguláciu. To sleduje frekvenciu s určitou mierou necitlivosti, keď sa táto miera prekročí, tak zariadenia vydá príkaz na úpravu otáčok turbo generátora - najčastejšie zmenou sklonu lopatiek na turbíne. Je to rýchle riešenie, ale s malým prírastkom výkonu. Preto aj požiadavky na FCR sú o rád nižšie než na ostatné služby. FCR je tak isto jedinou podporou službou (terminus technicus PpS, v anglickej terminológii Ancillary Services), ktorú si prevádzkovatelia prenosových sústav, ako napr SEPS, ČEPS, neurčujú, ale je im nariadená z ENTSO-E na základe výpočtov výpadku najvýkonnejšieho uzlu v jednotnej európskej synchrónne prepojenej sústave.
To čo Bacil popisuje predpokladám, že myslí učinník cos φ, ktorého minimálna hodnota je určená 0,95.
Regulácia cez batériové úložiska a striedače prináša jeden obrovský problém, a to vyššie harmonické, generované výkonovými polovodicovými prvkami. Už teraz sú na ich filtrovanie vynakladané obrovské vynútené investície a bude to horšie.

Apropo, kto by chcel, môže svoj názor ku všetkému, čo Alchy na posledných 2 stranách postol, vyjadriť vo verejnej konzultácii k reforme trhu s elektrinou na stránke Európskej komisie. Pretože všetky tie články sú doslova reklamou na túto reformu, ktorá vznikla pre nefunkčnosť trhu, ktorú predpovedali profesionálny energetici a ktorých v Bruseli nik nepočuval. A stále nepočúva.
https://ec.europa.eu/info/law/better-re ... ktrinou_sk

[false_flag]

Microsoft podepsal s Helionem smlouvu o dodávce jaderné fúzní energie od 2028
17.5.2023, Milan Šurkala, aktualita
Smysluplná jaderná fúze je něco, na co se stále ještě čeká. Microsoft natolik věří tomu, že Helion Energy dokončí svůj projekt, že už má nasmlouván odběr elektrické energie z jejího fúzního reaktoru.
Microsoft podepsal s Helionem smlouvu o dodávce jaderné fúzní energie od 2028
Společnost Microsoft chce do roku 2030 kompletně přejít na elektrickou energii bez uhlíkových emisí a být uhlíkově neutrální (zde je nutno říci, že každá elektrárna má uhlíkové emise, minimálně aspoň ve své výstavbě). Jedním ze zdrojů energie by se měl stát projekt společnosti Helion Energy. Ta by měla od roku 2028 začít dodávat Microsoftu elektrickou energii o výkonu 50 MW. Má to ale jeden háček, a to opravdu obrovský. Tato elektřina by měla pocházet z fúzního reaktoru. Zde připomeňme, že jaderná fúze se vyvíjí už mnoho desítek let a v podstatě jsme stále ve stavu, kdy "bude za 20-30 let". To si ale v Helion Energy nemyslí a spuštění fúze vidí už za pouhých 5 let, čemuž se nechce věřit.
https://www.svethardware.cz/microsoft-p ... 2028/59479

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nova-pravidl ... u-energii/
Nová pravidla trhu s elektřinou v EU: Lepší nabídka smluv pro zákazníky i zelená pro jadernou energii

Nová pravidla Evropské unie pro lepší fungování trhu s elektřinou jsou pro Česko dobrou zprávou. Otevírají totiž cestu ke stavbě nových jaderných bloků – i s garancí návratnosti vložených peněz. Zároveň zvyšují tlak na to, aby se stát konečně probral a legislativně podpořil dosud opomíjenou oblast ukládání energie pro pozdější využití.

S materiálem s poněkud dlouhým názvem „Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/943 a (EU) 2019/942 a směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 s cílem zlepšit uspořádání trhu Unie s elektřinou“ se nyní seznamují čeští zákonodárci. V minulém týdnu byl na programu jednání hospodářského výboru sněmovny, tuto středu o něm má jednat senát. Pokud by se zákonodárcům, nebo komukoli jinému, nechtělo číst 73 stran dlouhý text, nabízíme z něj stručný výtah – včetně očekávaného dopadu na Česko.

1. Širší nabídka smluv pro zákazníky
Dodavatelé elektřiny mají do budoucna nabízet smlouvy na dobu určitou s pevnou cenou platnou po dobu nejméně jednoho roku. Koneční zákazníci, kteří mají nainstalován inteligentní elektroměr, mohli požádat o uzavření smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny a reagovat tak na aktuální výkyvy v cenách elektřiny. Smlouvy s fixací mají nabízet všichni dodavatelé, kteří mají více než 200 tisíc konečných zákazníků.

Dopad na ČR: Výhodou České republiky je vyspělý a plně konkurenční trh s elektřinou. Roční i víceleté fixace dnes nabízejí prakticky všichni významnější dodavatelé. Efektivní využití spotových cen u maloodběratelů zatím naráží na zpoždění ve zavádění inteligentního měření (smart metering). To má být zavedeno u zákazníků se spotřebou nad 6 MWh během let 2024 až 2027.

2. Podpora pro nízkouhlíkové zdroje energie
Nařízení EU vyjasňuje přístup k dlouhodobějším smlouvám, které mají motivovat investory ke stavbě nízkoemisních zdrojů energie. Mezi preferovaná řešení patří rozdílové smlouvy (Contract for Difference, CfD) a dlouhodobé smlouvy o nákupu vyrobené elektřiny. Smlouvy typu CfD mají obsahovat horní hranici tržních příjmů dotčených elektráren, aby nedocházelo k nadměrné ziskovosti v případě skokového růstu cen elektřiny na trhu.

Tuto podporu státu mohou získat větrné, solární, geotermální a jaderné elektrárny a také vodní elektrárny bez přehradní nádrže. Jinak řečeno: na státem garantované ceny elektřiny již nebudou mít nárok zdroje na biomasu a bioplyn, stejně jako velké vodní elektrárny na přehradách.

Dopad na ČR: Obecně je to dobrá zpráva, otevírá totiž cestu ke stavbě jaderných elektráren se státní garancí návratnosti investice. Velké fotovoltaické elektrárny zatím vznikají hlavně s investiční podporou z Modernizačního fondu, což se v nejbližších letech nejspíš nezmění. Zapomenout naopak můžeme na využití CfD pro nové paroplynové elektrárny; EU už žádné další fosilní zdroje podporovat nechce.

3. Flexibilita a ukládání energie
Velkou pozornost věnuje nařízení EU řešením pro vyrovnání nabídky a poptávky po elektřině. Konkrétně se jedná o ukládání energie, například ve velkokapacitních bateriích, či reakci na straně poptávky (Demand Side Response, DSR). Do konce roku 2024 a poté každé dva roky má regulační úřad každého členského státu posoudit potřebu flexibility v elektrizační soustavě. Členské země mohou zavést režim podpory flexibility, výhradně však pro nefosilní zdroje a za podmínky přiměřenosti výše a rozsahu podpory.

Dopad na ČR: Tady jsme docela v trapné situaci. S přijetím legislativy týkající se akumulace energie a flexibility Česko zaostává o dva roky za termínem stanoveným pro přijetí evropskou legislativou. Řešení má přinést novela energetického zákona označovaná „Lex OZE 3“, která teprve vzniká na ministerstvu průmyslu a obchodu.

4. Kdy a jak regulovat cenu elektřiny
Evropská komise může vyhlásit regionální nebo celounijní krizi cen elektřiny, jsou-li splněny podmínky. Mezi ně patří růst ceny na velkoobchodních trzích s elektřinou na nejméně 2,5násobek průměrné ceny za předchozích pět let, zvýšení maloobchodní ceny elektřiny o nejméně 70 procent a negativní dopad na ekonomiku dané země či celé EU.

V takových případech lze cenu regulovat. Členské země však musí zajistit, aby tato regulace nevytvářela pobídky ke zvýšení spotřeby. Regulovat proto bude možné jen do výše 80 procent běžné spotřeby v případě domácností a do 70 procent spotřeby v předchozím roce u malých a středních podniků.

Dopad na ČR: Postup české vlády v posledním roce odpovídat nové legislativě, tedy až na procentní limity cenové regulace u spotřeby pro domácnosti. Na rozdíl od Francie či Maďarska nebude u nás zřejmě problém s ustanovením, podle kterého je „dodavatelům poskytována náhrada za dodávky pod úrovní nákladů.“

Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson představila návrh reformy uspořádání trhu s elektřinou v zemích EU letos v březnu. Navržené změny mají otevřít cestu k ještě rychlejšímu nástupu obnovitelných zdrojů energie a snížení závislosti na dováženém zemním plynu. V praxi však trh tak trochu rozbíjejí podporou dlouhodobých kontraktů mezi výrobci a spotřebiteli.

[Alchymista]

https://realisticka.cz/2023/05/27/namod ... gy-mix-cz/
Namodeluj si svůj elektroenergetický mix ČR v on-line zdarma aplikaci http://app.energy-mix.cz/

• Jaký je Váš preferovaný mix energetických zdrojů ČR?
• Není Vám jedno, jakým směrem se ubírá česká elektroenergetika?
• Chcete znát nezpochybnitelná zásadní fakta v nepřehledné mediální smršti názorů, zda-li mohou soláry a větrníky nahradit stabilní zdroje?
• Chcete raději více solárů, větrníků, akumulátorů, jádra nebo ponechat uhlí?
• Nebo budete akceptovat časté odpojování od sítě, když nezasvítí a nezafouká, a závislost na dovozu elektřiny a plynu?

V naší aplikaci máte možnost si namodelovat vámi preferovaný energetický mix. Na skutečných datech uvidíte realitu svého oblíbeného scénáře. Spočítá Vám dny bez proudu, celkové emise CO2,eq z elektřiny (ty dnes tvoří 40 % veškerých emisí ČR) i přibližné investiční náklady.

Důležité je zde pochopit to, co většina ekologických aktivistů a některých politiků bohužel nechápe, že veškerá dnešní akumulační kapacita ČR (tj. všech přečerpávacích elektráren, bateriových úložišť a vodíkových článků) vystačí pokrýt spotřebu maximálně 11% republiky po dobu 5 hodin. Jinými slovy: polední solární elektřinu musíme spotřebovat taktéž v poledne, jinak je nám k ničemu. Ani nepředstavitelně masivní investice do baterií tento fakt nezmění, jelikož stále 99 % světové akumulované elektřiny (a naše země není žádnou výjimkou) je v přečerpávacích vodních elektrárnách (máme celkem 5 GWh) a česká vláda žádnou další bohužel neplánuje. Baterie a vodík v tom (zatím) hrají zcela zanedbatelnou roli a jakákoliv “akumulace z léta do zimy” je spíše sci-fi nežli brzkou realitou (stejně tak různé blázniviny typu Energy Vault). Jako ekolog jsem přesvědčen, že naše přečerpávačka PVE Dlouhé stráně je nesrovnatelně méně škodlivá životnímu prostředí ve srovnání s 3700 kamionů baterií, odpovídající stejné akumulaci.

Ovládání naší app.energy-mix.cz snad zvládne i laik po zhlédnutí vtipného YouTube Návodu. Nutno podotknout, že tato tvrdá data nemohou být nijak ovlivněna politickými názory, jsou to prostě výkony všech českých elektráren každou hodinu roku 2019.

Ačkoliv ČEPS počítá s nárůstem spotřeby o 60% v roce 2040, pro jednoduchost naivně předpokládejme, že naše spotřeba nevyroste, navzdory plánům vlády a EU zakázat spalovací auta (nahradit je elektromobily) a uhlí v domácnostech nahradit tepelnými čerpadly. V naší aplikaci sami uvidíte, že v situaci, kdy uzavřeme všechny naše uhelné elektrárny (dle různých politiků v letech 2030-36) a budeme je chtít nahradit pouze soláry, větrníky a (např. za zimních inverzí) plynem, tedy všechny ostatní zdroje ponecháme beze změny, budeme muset v aplikaci uvést do provozu 10x více solárů, 20x více větrníků, 3x více plynových elektráren (vztaženo k roku 2019) a roční spotřeba plynu vzroste o 30 %. Aplikace Vám spočítá snížení emisí CO2,eq z elektroenergetiky o cca 80 %, což jsme chtěli, ale za náklady cca téměř 900 mld. Kč. K tomu je třeba přičíst dle ČEPS minimálně 400 mld. Kč k posílení sítí pro tyto občasné zdroje energie, což náš model ale nezahrnuje. Suma sumárum, je to veškerý roční státní rozpočet. Nutno podotknout, že do roku 2036 nelze v ČR stihnout zprovoznit žádný nový jaderný zdroj, a paroplynový jen s velkými obtížemi. Pokud vám tato představa přijde děsivá (mně tedy rozhodně ano), můžete se rozhodnout naopak pro jaderný scénář. Pouhé zdvojnásobení jaderného výkonu ČR (tj. dostavba Dukovan a Temelína za cca 680 mld. Kč) by všechny tyto OZE a uhlí zcela nahradila, snížila spotřebu plynu na cca polovinu, umožnila by pokračovat v lukrativním prodeji elektřiny Německu a Rakousku v dobách zimních inverzí a masivně snížila naši závislost na dovozu solárů z Číny a plynu odevšad. Stojí za zmínku, že zatímco do OZE ročně teče 40 mld. Kč už cca 15 let, investice do jádra od poloviny 90. let nebyly žádné. Optimální volbou se zdá být nějaký kompromis – naše společná volba, jelikož soláry někdy vhodně kompenzují denní nárůsty spotřeby o 20 %. Uvidíte ale také sami, že bez uhlí i bez jádra (tj. ve stopách německé Energiewende) bychom potřebovali téměř 100x více OZE než dnes, pokud bychom tedy nebrali zimní noční elektřinu od sousedů, bez které se Německo vůbec neobejde. Každý stát EU totéž ale principiálně dělat nemůže. Můžete se také rozhodnout akceptovat nepravidelné (zimní, noční) blackouty nebo masivně navýšit počet přečerpávacích vodních elektráren (které ale vláda vůbec neplánuje). Opět, je to volba nás všech. Přehled některých mediálně-oblíbených scénářů najdete na konci naší knížky https://www.academia.cz/edice/kniha/mal ... i-reaktory, sumarizováno v této tabulce.

Přejeme Vám poučení a zábavu, fyzikové Václav Sedmidubský (vaclav@sedmidubsky.cz) a Mgr. Jan Horáček, dr. és sc. DSc (horacek@ipp.cas.cz)

Model budoucího českého elektro-energetického mixu. Tutorial app.energy-mix.cz

[Alchymista]

https://realisticka.cz/2023/05/17/ceska ... y-energie/
Česká republika se nesmí v zajetí klimatické ideologie nechat vmanévrovat do trvalého deficitu a drahoty energie

Praha 17. května – Česká republika se v zajetí eurounijní ideologie dekarbonizace hrozí podvoleně a dokonce aktivně sama překotně vmanévrovat do dlouhodobého zásadního deficitu elektřiny a dalších forem energie s tím, že nedostatek nabídky dle zásad trhu přinese růst cen. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci v Praze zástupci spolku Realistická energetika a ekologie složený z třicítky respektovaných českých vědců, vysokoškolských pedagogů a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Jak upozornil mluvčí spolku Milan Smutný, ve svém vládním prohlášení z ledna 2022 vláda premiéra Petra Fialy v kontextu závazku plnit cíle snížení emisí skleníkových plynů vyhlásila možnost ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2033, o 5 let dříve, než stanovila vládní Uhelná komise. Podmínkou je, že za uhlí bude relevantní náhrada. Ta však neexistuje, i když se živelně staví velké množství nových solárních elektráren (FVE). Ty si spolu s dalšími přerušovanými zdroji podle státní firmy ČEPS a její analýzy zdrojové přiměřenosti MAF CZ 2022 vyžádají investice do posílení sítě v hodnotě 400 miliard Kč (319 mld. Kč u distributorů a 80 mld. Kč u ČEPS). Ovšem jak podle Smutného ukazuje praxe ČR na posledních známých datech Energetického regulačního úřadu, v lednu 2022 se z uhlí vyrobilo 56 % elektřiny, z FVE 1 procento. Podobná statistika je příznačná pro všechny zimní měsíce a ani uvažované desetinásobky kapacity občasných zdrojů (OZE) by nebyly s to nahradit výpadek stabilních zdrojů z uhlí. Nedostatek stabilních zdrojů energie žene cenu elektřiny, plynu i tepla do nepřijatelné výše se zásadním vlivem na neúnosnou výši inflace v ČR. Přitom už 30 % občanů Česka trpí energetickou chudobou a čtvrtina občanů má nárok na sociální pomoc. Česká vláda musí vzít analýzu ČEPS velmi vážně a vyrovnat se odpovědně s varováním, že se ČR stane ze současného exportéra elektřiny za několik málo let jejím dovozcem. Otázka je, zda bude vůbec odkud dovážet a za kolik, varoval Milan Smutný.

Klíčový expert na uhelnou energetiku ČR Jan Vondráš pranýřoval Memorandum, který připravilo 15.7. 2022 vedení ČEZ a které spolupodepsala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková o zavření tepelných elektráren ČEZ do roku 2030. Tím ministryně fakticky porušila vládní usnesení 827/2015, v němž se mj. prolomily územní limity na dole Bílina s cílem dotěžit zásoby 105 milionů tun hnědého uhlí potřebného mj. pro zajištění dálkového tepla pro 1,6 milionu českých domácností. Vondráš varoval, že plánované zavírání elektráren znamená i velmi rychlé ukončení těžby uhlí v Severočeských dolech Bílina a v dole Nástup Tušimice, protože by společností ČEZ prudce omezená těžba zavinila nerentabilitu dolů. Odstavené zdroje ČEZ by s sebou strhly k zániku i navazující teplárny a závodní energetiky o souhrnném výkonu 4100 MW. Nebudou-li postaveny nové jaderné zdroje, nebo nedojde-li k výraznému technologickému posunu v akumulaci a výrobě elektřiny, jsou plány na předčasnou odstávku uhelných zdrojů podle Jana Vondráše zásadně nebezpečné také tím, že deklasují soukromé investice do jejich řádné údržby a modernizace s rizikem rychlejšího konce.

Plynárenský expert Stanislav Mikeska připomněl, že i když loni kvůli deficitu a drahotě komodity se česká spotřeb zemního plynu meziročně snížila ze zhruba 9 miliard na 7 miliard m³, plány nahradit uhlí plynem přinášejí vážná rizika. Má-li skutečně plyn v ČR nahradit hnědé uhlí se současnou roční těžbou kolem 35 milionů tun, při ekvivalentu výhřevnosti zemního plynu 10,5 kWh/m³ by bylo zapotřebí do ČR importovat dalších 13 miliard m³ zemního plynu ročně. Pro připomenutí: kapacita podzemních plynových zásobníků v soukromém vlastnictví činí asi 3 mld. m³. Celková roční spotřeba plynu se zálohami by tak v ČR stoupla asi na 23 mld. m³. Jak ovšem Česká republika dokáže toto množství i teoreticky na světovém trhu s rostoucí konkurencí Asie nakoupit a dopravit do republiky, když uvedená roční spotřeba zemního plynu znamená importovat cca 33 milionů m³ zkapalněného zemního plynu (LNG)? To obnáší 230 velkých tankerů (à 150 000 m³), přičemž například kapacita LNG terminálu v Eemshavenu činí 5 milionu m³ LNG, uzavřel Stanislav Mikeska.

Jaderný fyzik Vladimír Wagner poukázal na probíhající jadernou renesanci v řadě zemí světa, která je i pro Česko klíčovou možností, jak splnit cíle dekarbonizace a zajistit nutnou bezpečnost, stabilitu a sociálně-ekonomickou únosnost energetické transformace země. Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země, přičemž ČR potřebuje postupně vždy souběžně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory jako vhodné regionální náhrady kogenerační výroby elektřiny a tepla z uhlí. Wagner zdůraznil nutnost specifického energetického mixu sousedních zemí EU, kdy jejich energetika netrpí přebytky a deficity elektřiny ve stejném čase a prostoru, ale může se naopak vhodně doplňovat. Dominantně solární a větrná energie se svou omezenou časovou využitelností (10 %, respektive 20 % z ročního času) má ryze decentralizovaný charakter v energetice Česka a může se stát vhodným a regulovatelným zdrojem pro krytí zvláště špičkových energetických potřeb Česka zejména v letním období. Masivní spalování biomasy pro výroby elektřiny je podle Wagnera z ekologického hlediska zločinem. Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky. Musíme být připraveni na využití nových technologií (například v akumulaci), ale nelze vývoj politickými rozhodnutími předbíhat, prohlásil Vladimír Wagner.

Další jaderný energetik ve spolku Jiří Marek upozornil na chybné používání názvů a výrazů v energetice, což vede až k chybným interpretacím. Jak dodal, pro soběstačnost a bezpečnost dodávky elektřiny je bezpodmínečně nutná robustní a spolehlivá transportní síť propojující tzv. systémové velké elektrárny, které pracují v režimu základního zatížení. To nyní zajišťují elektrárny jaderné (cca 4000 MW) a uhelné (bezmála 9 000 MW). V polovině století nebudou k dispozici pro základní zatížení v podstatě jiné zdroje než jaderné. Ekonomická náročnost takového scénáře je podle Jiřího Marka výrazně nižší než u scénáře preferujícího řešení prostřednictvím solárních a větrných elektráren.

Přední český energetický expert František Hrdlička upozornil, že dekarbonizační scénáře s sebou nesou obrovský růst spotřeby elektřiny na konečné spotřebě energie. Scénář ČEPS počítá do roku 2040 se zdvojnásobením současné čisté spotřeby elektřiny v ČR na 119 TWh ročně. Komunitní energetikou založenou na volatilních (nestabilních) zdrojích FVE a VtE nelze v ČR bez 100% stabilní zálohy pokrýt minimálně 60 % spotřeby. Tu představuje průmysl, energetika, kritické prvky infrastruktury (zdravotnictví, doprava) a významný podíl městských domácností, které na komunitní energetiku nedosáhnou. Tři miliony českých domácností by tak teoreticky (kromě tři nejchladnějších měsíců v zimě) mohly svými solárními panely ušetřit výrobu z centrálních zdrojů cca 8,9 TWh ročně. Úspora 1 TWh je ale za 142 miliard Kč investic na střechách rodinných domů. Stát nadto bude muset kompenzovat jinými příjmy nezaplacenou DPH z úspor spotřeby elektřiny. Náklady na regulované složky ceny včetně stále dražší distribuce se budou muset rozpočítat na spotřebu jiných subjektů bez úspor, připomněl František Hrdlička.

Expert na jadernou fúzi Jan Horáček představil interaktivní model optimálního energetického mixu, který připravil s dalšími kolegy z Akademie věd ČR. Na https://vasek7d-energetika-energetika-c ... amlit.app/ si každý snadno může namodelovat různý energetický mix ČR dle zapojení různých zdrojů. Model ukazuje na faktech a číslech to, zda a jak budou potřeby elektroenergetiky pokryty stabilními zdroji. Zároveň ukazuje úroveň emisí CO₂ v daném mixu a vyčísluje konkrétní náklady. Tento jednoduchý model dle Horáčka srozumitelně demonstruje, že nejnižší emise CO2eq – 9 x menší proti současnosti – dosáhne ČR při ročním mixu cca ⅓ z OZE + ⅔ z jádra + 2 % z plynu.

V kontextu prosazované dekarbonizace v dopravě upozornil přední český expert na mobilitu Jan Macek, že také v dopravě může být racionální řešení jedině v technologicky neutrálním kompromisu. Co se dopadu elektromobilů na skleníkové plyny týče, byly by v průběhu životnosti dnes zaváděných vozidlových technologií téměř stejně škodlivé jako současná vozidla na pohon fosilními palivy, pokud by se celé vyráběly v Evropě včetně těžby materiálů podle evropských norem. Většina energeticky a emisně náročných technologií ale probíhá však v Číně s podstatně horšími environmentálními parametry. Konkurenceschopnost evropského průmyslu, jemuž je elektromobilita vnucována, monopolistické postavení Číny samozřejmě podstatně ohrožuje již nyní. Tato fakta plynou nejen z predikcí českých vědců, oponovaných vládními orgány ČR, ale např. z publikací nezávislé nevládní organizace GreenNCAP (New Car Assessment Program) z roku 2022. Podle Jana Macka by pozvolný náběh nové mobility (odsunem termínu zákazu prodeje spalovacích motorů) byl nanejvýš užitečný. Umožnil by postupné přijímání a zavádění nových poznatků a technologií s přijatelnými náklady. Ukazuje se, že odklad tohoto zákazu dokonce může po desítky let emisní situaci v individuální dopravě v Evropě paradoxně zlepšovat právě zpomalením energeticky i emisně velmi náročné výroby elektrických vozidel.

Předseda spolku Jaroslav Čížek závěrem zdůraznil, že po 300letém budování prosperity lidské civilizace založené na masivním využívání dostupných zdrojů včetně uhlíkových by jejich tvrdé a uspěchané omezení v zájmu kontroverzních klimatických cílů otřáslo samotnými základy západních demokratických zemí. Politici musí nikoli ideologicky, ale na základě výsledků vědy a výzkumu, praxe s ověřenými dopady přijmout společensky konsensuální a efektivní řešení pro společné úsilí o udržitelný život na naší planetě. Toto úsilí bude mít nejlepší výsledky jen v rukou ekonomicky zajištěných, vzdělaných a prosperujících občanů, kteří s těmito cíli budou souznět, a nikoli v nevoli nad politikou podléhat svodům populistických lídrů. Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení.

V demokracii máme šance zvolit si vždy nové politické reprezentace, kteří budou naplňovat legitimní zájmy naprosté většiny občanů. V roce 2024 je šance změnit volbami do Evropského parlamentu dosavadní zaslepený ideologický kurs tohoto orgánu a jím volené Evropské komise. O rok později se v ČR i Německu budou konat parlamentní volby. Spolek Realistická energetika a ekologie nabízí každému zájemci svou expertízu pro přijímání racionálních řešení v energetické oblasti.

Think-tank Realistická energetika a ekologie

[bugsy]

Tie parné turbíny nie je možné nabehnut okamzite-robil som na nich desaťročia..je úplne jedno,či je vykurovacie médium plyn,ropa,uhlie v akejkoľvek podobe,alebo jadro-nahrev turbíny trva niekoľko dní,vtedy sa dá turbína na natacadlo,skodovacke mali 76 otáčok za minútu a začne sa pomaly nahrievat parou,ono bez pary a cudzieho zdroja tepla nie je možné spustiť ani jadrový reaktor,všetky systémy a pomocné okruhy sa musia pomaly nahrievat a uvedenie jadra zo studeného stavu na výkon k fazovaniu trvá takmer 3 dní..
Tohto času robím pre Siemens na spaľovacích plynových turbín ach regulačné olejove rozvody-su to kvázi 500 MW turbíny,konštrukčné vychádzajú z leteckých turbín..aj tieto turbíny musia byť nahraté a nahrievaju sa dodatočným zdrojom tepla a vysušeným horúcim vzduchom-nabeh trvá zo zahriateho stavu niekoľko minut-su ekonomický nevýhodné a aby sa aspoň nejako rentovali,musia mať zabezpečené odberove teplo,trebárs na vykurovanie sídliska,inak je prevádzka hlboko v červených číslach..
Asi najideálnejšie ako špičkovy zdroj je vodný zdroj a je jedno,či prietokové,alebo precerpavacie-ich prevádzka nevyžaduje tepelnú rezervu,sú schopné štartu za studena a od spustenia po prifazovanie trvá proces do 30 sekúnd...

[kenavf]

▲Ak reaguješ na tú staršiu debatu o zmene produkovaných výkonov turbín, tak tu nikto nechcel behom pár sekund, minút, hodín zaťažovať studenú turbínu. Vždy bolo myslené o okamžitej zmene výkonu nahriatej turbíny. Napríklad z 30% na 60%.