Ekologia a životné prostredie

[Skeptik]

Pobavilo

Švýcaři už dávno nevyužívají tepelná čerpadla

OK, ale:

V průběhu zimních měsíců se potrubí naplňuje otopnou vodou, jejíž teplota zpravidla dosahuje okolo 23 až 30 °C.

Kdepak Ti Švýcaři berou v zimě vodu o teplotě 23 až 30°C, když nepoužívají ta tepelná čerpadla a i jiné klasické zdroje tepla???

Právě že tepelné čerpadlo je ideálním zdrojem tepla pro podlahové vytápění protože otopnou vodu ohřívá má na max 55-60°C a do radiátorů se tedy moc nehodí. Do podlahy je to naopak ideální (ohřívat ji na cca 25-30°C).

[zmiri]

Tak v tom článku jsou dost reklamní údaje ala prodejci zázračných hrnců. Jak může být energeticky šetrnější systém, kde musím nutit proudit kapalinu celoročně? Navíc v celkové energetické náročnosti bude prakticky jedno, čím vytápím. U daného objektu to bude vždy stejná potřeba energie na ohřátí určitého prostoru na určitou teplotu. Bez ohledu na zdroj. Rozdíly systému jsou u vnímání/pocitů lidí. Podlahovka má výhodu, že člověk necítí studenou podlahu. A řešení z článku má za nevýhodu tepelnou setrvačnost. Každý má své pro a proti. Ale energeticky to nemůže být rozdíl. Mám vnitřní ohraničený prostor a zdroj tepla uvnitř.

[Skeptik]

Podlahové topení má hlavně tu výhodu, že pro stejnou tepelnou pohodu stačí mít v místnosti o 1-2°C méně ... a to už je dost energie.

[vytrezvitel]

Sice je pravdou, že celkové množství dodané energie je víceméně stejné, ale pokud ji dodávám tepelným čerpadlem, tak se může hodně změnit množství energie spotřebované (zaplacené) na čerpání tepla. Ve dne, kdy je venku tepleji, mám k dispozici vyšší topný faktor. Pokud má objekt malou tepelnou setrvačnost, tak nemám možnost vlivu vysokého topného faktoru plně využít. Čím vyšší tepelná setrvačnost, tím víc můžu využívat rozdílu topného faktoru v čase a topit tepelným čerpadlem do akumulace při vysokém topném faktoru, zatímco při nižších teplotách můžu výkon a spotřebu čerpadla snížit.
Dále se vliv tepelné setrvačnosti projeví v ekonomice, pokud tepelné čerpadlo poháním vlastní fotovoltaikou nebo nakupuji elektřinu za spotové ceny.

[Polite]

Svajciari hlavne dlhodobo využívajú geotermálne vrty. Na niektorých úsekoch nimi dokonca vykuruju diaľnice.

[kenavf]

Podlahovka má výhodu, že člověk necítí studenou podlahu.

Ak máte nízkoenergetický dom a podlahu pokrytú dlažbou, tak je pre chodenie naboso na pocit studená. Pretože na vykúrenie domu na bežnú teplotu stačí veľmi nízka povrchová teplota dlažby.(skúsenosť od známeho).
Kompromisom je že si dáte plávajúcu podlahu, ktorá nie je na dotyk bosou nohou pocitovo studená, je tam pocit tepla na nohu(alebo žiadny pocit ani chladno/ani teplo) pretože sa styčná plocha noha/plávačka rýchlo zohreje od nohy a nie je tak pocit studenej podlahy.
Riešenie=pantofle.

Podlahovka má veľkú zotrvačnosť ale tá je riešená ekvitermikou. Len úsporné režimy v práci/doma dlho nabiehajú.
Dočasné vyššie teploty cez deň by mohlo TČ prednostne použiť na prípravu teplej vody do 300L nádrže TUV.

Ale to už by bolo asi potreba ekvitermické regulátory aj so schopnosťou vyhodnocovať lokálnu predpoveď počasia.

IMHO: Na vykurovanie pomocou TČ by asi najlepší koeficient malo mať systém vzduch/vzduch. Vnútorná jednotka/fukar v každej miestnosti(je tam najmenej výmien tepla/výmenníkov. Teplo sa realizuje priamo do interierového vzduchu a je teda potreba najmenší deltaT(rozdiel medzy dostupnou teplotou vonku a žiadanou teplotou vnútri , vtedy má TČ najlepší koeficient.

[zmiri]

Ve dne, kdy je venku tepleji, mám k dispozici vyšší topný faktor. Pokud má objekt malou tepelnou setrvačnost, tak nemám možnost vlivu vysokého topného faktoru plně využít. Čím vyšší tepelná setrvačnost, tím víc můžu využívat rozdílu topného faktoru v čase a topit tepelným čerpadlem do akumulace při vysokém topném faktoru, zatímco při nižších teplotách můžu výkon a spotřebu čerpadla snížit.
Dále se vliv tepelné setrvačnosti projeví v ekonomice, pokud tepelné čerpadlo poháním vlastní fotovoltaikou nebo nakupuji elektřinu za spotové ceny.

Základní problém tepelného čerpadla. Topí lépe, když není tak potřeba. A prosím, jak si za tepla natopíš do zásoby, kterou použiješ v zimě? Dále fotovoltaika není, fakt není zadarmo (přičemž náklady se zcela ignorují). A zvrácené ekonomické praktiky ala spotové ceny, dotace, nesmyslné výkupní ceny nebrat do úvahy. Je to umělé zdeformování trhu, s energetickou bilancí to nemá nic společnýho. Kdyby to jelo na tvrdo, cenově výhodný by to nebylo..

[Skeptik]

Až do nějakých -5 až -7°C jedu jen na tepelné čerpadlo.
Pokud klesne venkovní teplota níže, nebo žena vyplácá všechnu vodu z bojleru a je nutné současně topit i ohřívat vodu, tak si tepelko připíná topnou spirálu.

Z hlediska nákladů, barák jsme kupovali s elektrokotlem, protože při stavbě ještě nebyl plyn, jsme šli na cca 45%.
Při rozhodování zda tepelko nebo plyn (to už zaveden byl) vycházelo tepelné čerpadlo o cca 7% nákladově levněji než plyn ... při 10 letech provozu.
Teď už běží 12-tou zimu a až na nutnou výměnu ložisek ventilátorů a jednu opravu chladiče zatím OK.

Pozn. Projektant který to tenkrát porovnával tvrdil, že porovnání plyn vs tepelko vychází vždy tak, že break point je někde kolem ±180 m2 podlahové plochy ... pod tím je výhodnější plyn, nad tím tepelko s podlahovým topením.

[Ekolog]

Zamlčená Pravda o Větrných Turbínách: Mohou Ohrozit Naše Zdraví?
Docela zajímavý pořad o větrných elektrárnách. Řeší jednak zápory větrných parků, ale především jejich vliv na tzv. veřejné zdraví, což je velice opomíjený aspekt.