Energetika

[Grif]

Schéma ČR vedení 400 a 200 KV.

[petrp]

Zásadní otázka k blackoutu. Vitásková je velmi zvědava na odpověď
Proč nebyly zapojeny příčné transformátory? ptá se někdejší šéfka ERÚ Alena Vitásková. Blackoutu se dalo předejít. Čekají nás ještě větší katastrofy.
...
Příčné transformátory, známé také jako transformátory s příčným posuvem fáze (anglicky Phase-Shifting Transformers, PST), jsou specializovaná zařízení používaná v přenosových soustavách k regulaci toků elektrické energie. Na rozdíl od běžných transformátorů, které primárně mění napětí mezi různými hladinami (např. z 400 kV na 220 kV), příčné transformátory ovlivňují fázový posun mezi vstupním a výstupním napětím. Tím umožňují řízení směru a velikosti toku činného výkonu v přenosové síti, což je klíčové pro zajištění stability a spolehlivosti sítě, zejména v situacích s vysokými přetoky elektřiny přes hranice.
...
Při blackoutu 4. července mohly příčné transformátory hrát roli při snaze zmírnit přetížení sítě. Přenosová soustava byla v tu chvíli zatížena převodem 1,4 GW přebytku z německých obnovitelných zdrojů (OZE), což mohlo přispět ke kaskádovému selhání. PST transformátory by mohly pomoci lépe regulovat tyto toky a předejít přetížení, pokud by byly v daném úseku sítě využity. Nicméně konkrétní informace o jejich zapojení během tohoto incidentu nejsou ve veřejných zdrojích uvedeny.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ved-776774

[Ekolog]

Blackout jako politická povodeň. Vitásková u Bobošíkové: Nešlo o vodič, ale o kapitulaci před Bruselem

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... lem-776942

Na základě dřívějších informací, které jsem po blackoutu postupně získával od svých známých, kteří jsou nebo byli úzce svázáni s Českou energetikou Ing. Vitásková potvrzuje jejich závěry.
PST transformátory jsou odstaveny a nejsou využívány. EU nám diktuje nutnost odebírat přebytečnou elektrickou energii a to i za cenu zhroucení elektrické sítě. (Dokonce jeden z PST transformátorů je vyhořený a zničený. Ale tuto informaci nemám potvrzenou). Příčinou blackoutu byl přetok elektřiny z Německa.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/hodin-se-zap ... y-pribyva/
Hodin se zápornou cenou elektřiny přibývá, letos zřejmě padne nový rekord

Každý další rok je rekordní, co se týká počtu hodin se zápornou či nulovou cenou elektřiny. Výjimkou podle všeho nebude ani rok 2025. Už během prvních šesti měsíců tohoto roku zaznamenala společnost OTE na svém denním trhu 232 hodin se zápornou cenou elektřiny.

Jak dále OTE informovalo, během letošního ledna až června bylo také 19 hodin s nulovou cenou a 118 hodin s velmi nízkou cenou, která nepřevýšila 5 eur za megawatthodinu (MWh). Celkem jich tedy bylo 369, což je o 43 více než za celý rok 2023. Pokud by tento trend pokračoval, letošní rok překoná loňský výsledek. Ten dosáhl 531 hodin se zápornou či minimální cenou elektřiny.

...

[homer]

Trochu připomínek z historie budování přenosové soustavy elektřiny z místa výroby v severním Německu do místa spotřeby v jižním Německu prostřednictvím přenosové sítě ČR, protože si Němci dosud nepostavili ty ošklivé stožáry s dráty přes střední Německo a úspěšně propojení brání už 30 let.
Poplatky za přenos elektřiny přes ČR, neboli dálkový tranzit, se neplatí, neb jde o volný pohyb zboží v rámci EU, a nějaké případné smlouvy o přenosu by musel mít uzavřeny ČEPS. Měli bychom tedy volat po tom, aby ČEPS uvedené smlouvy zveřejnil, a pokud jde o citlivé obchodní informace, pak je předložil poslancům ke kontrole.

2012: Německo by kvůli přetokům elektrického proudu, kterými zatěžuje tuzemskou přenosovou soustavu, mohlo v budoucnu platit za přenos elektrické energie přes české území. Peníze by byly použity na posílení přenosové sítě v Česku. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Premiér Nečas tento týden v Berlíně vyloučil, že by Česká republika zamýšlela vybudovat na hranicích transformátory, které by blokovaly přetoky elektřiny ze sousedního Německa.
ČEPS: Black-out nám nehrozí : Přenosové síti v Česku podle generálního ředitele soustavy ČEPS Vladimíra Tošovského kvůli vysokému výkonu větrných elektráren na severu Německa zatím nehrozí takzvaný black-out, tedy totální výpadek. ČEPS nyní nepočítá s výstavbou transformátorů na hranicích s Německem. Jejich stavba by si podle Tošovského vyžádala investici dvou miliard korun, trvala by několik let.

Komentář: O 13 let později za přenos stále nic neplatí. Transformátory jsou vybudované a zaplacené českými domácnostmi. Blackout nám dle ČEPS nehrozil, až nastal.

2013: Evropská komise hodlá v budoucnosti vytvořit jednotnou evropskou burzu s elektrickou energií. Komise doufá, že vytvoření burzy povede k efektivnější výrobě elektřiny a k poklesu cen pro její odběratele. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v minulosti opakovaně varoval před přemrštěnými cenami energie.

Komentář: Výsledkem je Lipská burza a místo poklesu cen se konal růst cen elektřiny.

2016: Vyrovnání neplánovaných přetoků elektřiny z německých větrných elektráren přišlo loni provozovatele přenosové soustavy v Česku, společnost ČEPS, na téměř 90 miliónů korun. Je to o polovinu více než v roce 2014, kdy musel ČEPS vynaložit 60 miliónů korun. ČEPS navíc kvůli ochraně české přenosové soustavy staví v Hradci u Kadaně transformátory za dvě miliardy korun. Právu to řekla mluvčí ČEPS Barbora Peterová.

Komentář: V roce 2016 se přes ČR přenášelo jen 1007 GWh, teď je to zhruba o 60% více. Neustále jsme přidávali a přidávali zatížení sítě, až nevydržela.

2016: Na území přenosové soustavy společnosti TenneT, která zajišťuje přenos elektřiny na největším území Německa, vzrostou odběratelům poplatky za přenos elektřiny o 80 %. Provozovatel soustavy tak reaguje na zvýšené náklady, které vznikají integrací obnovitelných zdrojů do soustavy.
Většina přenosových vedení je totiž stále v procesu schvalování, nikoliv ve výstavbě a nové vedení tak přibývá pouze po kilometrech. Za celé první pololetí letošního roku (pozn. 2016) přibylo pouze 25 km vybraného prioritního vedení.

Komentář: V Německu jsou poplatky za dálkový přenos elektřiny běžné už minimálně od 2015, jen v ČR se stále nic nepožaduje. ČEPS a vláda raději zatíží domácnosti v ČR, což jsou ty slavné platby za jistič. Rychlost výstavby 25 km za 6 měsíců, tj. 4 km měsíčně, je dechberoucí. A není tedy divu, že Němci si propojení stále nepostavili.

duben 2024: Objem omezené výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) z důvodu nedostatečné kapacity v přenosové soustavě vzrostl loni v Německu o 5 TWh na 19 TWh. Omezování výroby elektřiny z OZE v Německu je důsledkem pomalého rozvoje přenosové soustavy ve srovnání s rozvojem instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren.

Komentář: Němci sice neustále navyšují výrobu z OZE, ale náklady na přenos elektřiny přenesli na domácnosti v ČR.

listopad 2024: Slabý vítr vyřadil z provozu větrné elektrárny, po západu slunce z bilance vypadly také fotovoltaické elektrárny. Cena elektřiny v Německu ve středu večer vylétla až na 820 eur za megawatthodinu, na českém vnitrodenním trhu se cena pohybovala od 488 do 707 eur/MWh.
Překvapivé je zejména chování Německa, které se příliš neobtěžovalo uvést do chodu další uhelné či plynové elektrárny. Místo toho Němci vsadili na dovoz a začali nasávat energii ze všech okolních zemí s výjimkou deficitního Dánska a Polska. Ve středu večer dováželi okolo 13 tisíc megawattů výkonu, ve čtvrtek dopoledne dokonce už 16 tisíc MW, a to hlavně z Francie, jak vyplývá z informací portálu Electricity Maps.
K řešení tísňové situace přispěla i Česká republika. České elektrárenské společnosti vykázaly solidní flexibilitu a navýšily výkon uhelných a plynových elektráren až na 75 procent instalované kapacity. Ve středu večer Česko vyváželo až 2800 MW výkonu, a to téměř výhradně do Německa.

Komentář: Německo kromě chybějící přenosové soustavy pro přenos elektřiny ze severu na jih už přenáší na okolní státy i náklady za regulaci výkonu na pokrytí výkyvů OZE. Opět to platí domácnosti v ČR, i když v daném případě Německo zatížilo především Francii.

17.7.2025: Budoucnost německé energetiky do velké míry stojí na přenosu zelené elektřiny ze severu na průmyslový jih. Jde o zásadní faktor ovlivňující úspěšnost probíhající německé energetické transformace. Ukazuje se ale, že na zelenou energetiku ještě Německo není zcela připravené, a to kvůli nedostatečné přenosové soustavě.
Vláda už téměř před dvaceti lety pověřila provozovatele přenosových soustav, aby se zaměřili na výstavbu nové infrastruktury. Dodnes se ale tento úkol nepodařilo splnit, a to i kvůli obrovské byrokratické zátěži, která celý proces provází. Hladký přenos zelené elektřiny z větrných parků u Severního moře do továren na jihu Německa je tedy ještě hudbou budoucnosti.
Před provozovateli přenosových soustav, mezi které se řadí firmy Amprion, 50Hertz, TransnetBW nebo TenneT, leží nelehký úkol. Vypořádat se s obrovským počtem byrokratických překážek, které zahrnují zpracování nejrůznějších scénářů budoucího vývoje německé energetiky, enviromentálních zpráv, vypořádání se s námitkami obyvatel či ochránců přírody a případně i s provedením změn v územním plánování.
Firmy musí čekat na finální povolení a až poté se mohou pustit do samotné výstavby. Za velkým zpožděním však kromě obrovské byrokratické zátěže stojí také nedostatek kvalifikovaných pracovníků, omezené kapacity stavebních firem či problémy s dodávkami některých materiálů. „Tou největší překážkou jsou ale dlouhé a velmi zatěžující schvalovací procesy,“ uvedla pro Deutsche Welle mluvčí společnosti TransnetBW Claudia Haliciová.
Do současné doby se povedlo dokončit jen 34 ze 128 původně plánovaných německý projektů o celkové délce 16 832 kilometrů nového elektrického vedení. Odborníci nyní varují, že pokud nepřijde v blízké době výrazná změna, může se výstavba nové přenosové soustavy v Německu protáhnout ještě o dalších 8 až 20 let.

Komentář: Nejméně do roků 2037 až 2045 se situace s chybějící přenosovou soustavou v Německu nevyřeší.

Závěr: ČEPS funguje mizerně, nechrání ČR před vnějšími vlivy nepříznivých jevů vzniklých v okolních státech, a podléhá politickým tlakům z Bruselu i Prahy. Současný soft black out je jen předzvěstí daleko vážnějších potíží v budoucnu, a příčinou jsou chybějící přenosové kapacity v Německu. Při nárůstu výkonu OZE v Německu zhruba o 5 TWh ročně, to činí přibližně 670 MW ročního nárůstu elektrického příkonu. Naše přenosová soustava má už kapacitu vyčerpanou, položil ji přítok 1693 MW z Německa a 1405 MW z Polska.

I kdyby došlo k posílení přenosové sítě vn přes ČR, nebude to stačit a přenosové vedení vn v Německu zoufale chybí. V příštích 8 až 20 letech se situace v Německu nezlepší. Uvažujme, že možná v roce 2045 Německo situaci dořeší a přenosové vedení postaví.
Jenže black out nedávno proběhlý ukázal, že nadměrná výroba sice byla v severním Německu, ale i jižní Německo bylo v mírném přebytku. Z Bavorska tehdy teklo do ČR 192 MW, které kapacita sítě zvládla přenést. Plánováno bylo 650 MW. Tedy ani postavení přenosového vedení přes střední Německo situaci nevyřeší. Protože Němci cpou své náhlé přebytky z OZE do okolních států.
Je tedy na místě otázka, co ČEPS hodlá udělat pro ochranu průmyslu a obyvatel v ČR před dalšími black outy. Současné vedení ČEPS asi nic neudělá, viz poslední black out. Ideologie Green Dealu narazila na zákony fyziky.
Jakékoliv další blackouty negativně ohrozí výrobu v ČR, a tím i výběr daní. Bez změny přístupu nás čekají jen další black outy.
Za mě je jediné řešení, a to stanovit maximální kapacitu příkonu elektřiny, kterou ČR ještě zvládne přenést. Nedávný blackout nám stanovil maximální přenosovou kapacitu ČR někde mezi 1440 MW (plán) po max. 1645 MW , kdy už došlo k blackoutu. Z toho plyne nějaký zákon, který nařídí ČEPS vypnout přítoky z okolních zemí (Německa a Polska), pokud přesáhnou kapacitu přenosové soustavy ČR. V dané chvíli je to někde kolem 1500 MW. Což hravě překoná samotné severní Německo.

Technické řešení:

1. Posílit přenosovu soustavu vvn 400 kV v ČR. Nemusíme nutně budovat nové linky, stačí vyměnit sloupy a dráty na těch stávajících trasách. Náklady by ovšem měly krýt poplatky za přenos elektřiny.

2. Odstavované uhelné elektrárny nerušit, ale místo toho je využít a předělat na geotermální. Existují vrtáky do hloubky země. Anchorbit do 6 km, Plasmabit do 10 km. https://www.geotermie.cz/termalni-vrtak ... nu-celsia/ Už v nějakých 13 km by se mohly vyskytovat teploty kolem 400 °C. Současná turbosoustrojí jsou dimenzována na provoz páry 535 °C. Takže řešením je povolit přeměnu uhelných elektráren na geotermální a Drill baby, drill! Tedy provozovat uhelné elektrárny na 100% a vrtat do země díry v době nízké spotřeby elektřiny. Což je v noci a v době přetoků elektřiny z Německa. Spotřebovat zápornou cenu elektřiny na vrtání děr. Geotermální elektrárny by potom šlo regulovat.

3. V místě vhodném vybudovat přečerpávací vodní elektrárny. Moc jich sice není, ale jistě by šlo využít stávající přehrady. Buď v kaskádě by se z nádrže dolní plnila nádrž nad ní, či by se ke stávajícím přehradám doplnila buď dolní vyrovnávací nebo horní akumulační nádrž, a tím by se získala přečerpávací elektrárna. Může být ovšem nezbytné zesílení hrází, což jde provést na vzdušné straně, a oprava hráze na straně vodní (a po nějakou dobu tedy bez vody).

4. Vybudovat bateriové úložiště. Je to možné na bázi baterií nikl-mangan-kobalt (NiMnCo), nikl-kobalt-hliník (NiCoAl), lithium-železo-fosfát (LiFePo), sodík – síra (NaS), sodík – nikl -chlorid (NaNiCl). Či jiných, ale na bázi baterií vyřazených z elektromobilů po ukončení jejich životnosti už nějaká bateriová úložiště ve světě fungují.

5. Pro přenos elektřiny z Německa a Polska vyžádat, aby jejich provozovatelé solárních a větrných elektráren měli vybudovaná bateriová úložiště pro vyrovnávání nerovnoměrných výkyvů z výroby z OZE.

6. Existují metody na výrobu syntetických benzínů a nafty (Fischer-Tropsch) z CO2 u benzínu a oxidu uhelnatého u nafty a H2O, které ale potřebují energii. Obvykle jde o elektrolýzu vody. Místo mařičů elektrické energie, tedy obřích teplometů, postavit takovou výrobu a vyrábět tam na maximum v době přebytků elektřiny, a v ostatních stavech na minimum pro udržení výroby. Znamená to ale přestat lidem nutit předražené elektromobily, o které nemají zákazníci zájem.

Nedělám si nárok na vědeckou přesnost, jistě někdo myšlenku rozvine a doplní, ale jsou zde možnosti k zachování výroby elektřiny v ČR i v případě odstavení uhelných elektráren. Je to jen snaha nahradit všechny komise EK, národní vlády a provozovatele přenosových soustav, kteří nechali situaci dojít až k blackoutu. Kteří měli možnost předložit po blackoutu racionální vysvětlení, a místo toho předložili jen snůšku ideologických frází, které po dalším blackoutu budou zřejmé jako ohromné lži.
Další blackout nás čeká. Otázkou už není zda, ale kdy. A nepodaří se jej odvrátit bez toho, aby došlo k nemilosrdnému odstavení nadměrných přetoků ze zahraničí.

zdroj+url odkazy:
https://web.litterate.cz/osklive-stripk ... ent-479685

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/65234
Celosvětová poptávka po elektřině bude i přes ekonomické překážky do roku 2026 nadále silně růst

Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) se očekává, že celosvětová poptávka po elektřině poroste jedním z nejrychlejších temp za posledních deset let, a to navzdory pokračujícím ekonomickým tlakům, přičemž k pokrytí dodatečné poptávky přispějí obnovitelné zdroje, zemní plyn a jaderná energie.

Poptávka po elektřině vzroste v roce 2025 o 3,3 % a v roce 2026 o 3,7 %, což je více než dvakrát rychleji než celkový růst poptávky po energii ve stejném období, uvádí se v aktuálním střednědobém přehledu IEA o elektřině. Nová zpráva zdůrazňuje rostoucí poptávku po elektřině pro napájení továren a spotřebičů, chlazení budov, provoz rostoucích flotil datových center, provoz elektrických vozidel a další.

Očekává se, že obnovitelné zdroje předstihnou uhlí jako největší světový zdroj elektřiny již v roce 2025 nebo nejpozději v roce 2026, v závislosti na vývoji počasí a cen paliv. Současně se očekává, že výroba jaderné energie dosáhne rekordních hodnot, a to díky obnovení reaktorů v Japonsku, vysoké výrobě ve Spojených státech a Francii a novým zdrojům, především v Asii. Stabilní nárůst výroby elektřiny z plynu bude v mnoha regionech nadále vytlačovat uhlí a ropu v energetice.

Ceny elektřiny se však v různých regionech výrazně liší, což má dopad na průmyslová odvětví. Průměrné ceny elektřiny pro energeticky náročná průmyslová odvětví v Evropské unii jsou stále dvojnásobné oproti cenám ve Spojených státech a výrazně vyšší než v Číně. Tyto rozdíly v nákladech nadále představují výzvu pro konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví v Evropské unii.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nemecko-dost ... lektraren/
Místo jádra plyn. Německo dostalo zelenou pro výstavbu dalších elektráren

Největší unijní ekonomika se přiblížila tomu, aby mohla ze státních peněz financovat výstavbu dalších plynových zdrojů. Berlín chce postavit elektrárny spalující zemní plyn o celkové instalované kapacitě 20 gigawattů.

Německá vláda může částečně slavit. Získala totiž souhlas Evropské komise, že může poskytnout státní podporu pro flotilu nových elektráren, které budou spalovat fosilní zemní plyn. Zpráva přichází v době, kdy kabinet v Berlíně oznámil, že upouští od požadavku, aby nové energetické zdroje přešly v budoucnu na zelený vodík.

Stále jednáme
Německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU) doplnila, že souhlas vyplatit státní dotace obdržela více než polovina plánovaných plynových zdrojů. Ohledně zbytku se dále jedná. Celkově se má jednat o instalovanou kapacitu ve výši 20 gigawattů. První výběrová řízení na výstavbu nových elektráren se mají konat koncem tohoto roku.

Evropská komise v červnu uvolnila pravidla pro státní podporu, aby členským státům usnadnila investice do zelených technologií. Německo tvrdilo, že je výstavba plynových elektráren nezbytná k nahrazení klimaticky škodlivější výroby elektřiny z uhlí. Průmyslová země se totiž úplně vzdala svých jaderných zdrojů, poslední bloky odpojila v dubnu 2023.

Žádné požadavky na vodík
Předchozí německá vláda pod vedením Olafa Scholze (SPD) plánovala stavbu nových plynových elektráren pouze s poloviční kapacitou. Ačkoli by nové elektrárny mohly později fungovat na vodík, současná vláda Friedricha Merze (CDU) tuto podmínku zrušila. Argumentuje tím, že snížení emisí zajistí technologie zachycování uhlíku.

Bavorsko může stavět
Do hry vstupují i domácí politické zájmy. Nové elektrárny mají vyrůst především na jihu země, například v průmyslově silném Bavorsku. Jižní spolkové země musí spoléhat při produkci elektřiny na severní regiony, kde je podíl vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů vyšší.

V nadcházejících aukcích na elektrárny, které mají vyplnit mezery ve výrobě elektřiny v obdobích nízké produkce energie z obnovitelných zdrojů, nabídne spolková vláda „jižní bonus“, aby podpořila výstavbu dvou třetin plánované kapacity na jihu Německa.

Merzův kabinet plánuje snížit ceny elektřiny tím, že společně s výstavbou nových plynových elektráren sníží také daně z elektřiny na evropské minimum. Chce také seškrtat poplatky za připojení k síti a zavést speciální ceny pro průmysl. Vláda i nadále usiluje o dosažení nulových emisí do roku 2045.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... k-energii/
Čína hledá odpad: Spalování odpadu jako klíč k energii

Čína, země známá svým rychlým ekonomickým růstem a obrovskou populací, čelí neobvyklému problému – nedostatku odpadu.

Ano, čtete správně. V zemi, která kdysi bojovala s přemírou odpadu, nyní některé spalovny platí až 7 dolarů za tunu odpadu, aby udržely své pece v chodu a zajistily energii pro města. Tento fenomén je fascinujícím příkladem toho, jak se inovace a udržitelnost mohou spojit a změnit způsob, jakým přemýšlíme o odpadu.

Čína se v posledních letech stala světovým lídrem v oblasti spalování odpadu za účelem výroby energie (waste-to-energy, WTE). Podle zprávy z roku 2024 má země přes 1 010 spaloven, což představuje téměř polovinu celosvětového počtu těchto zařízení. Tento boom byl podpořen snahou omezit skládky, které zabírají cennou půdu a produkují škodlivý metan. Například v Hainanu, první čínské provincii s celoprovinciálním pokrytím WTE, každá tuna odpadu vyprodukuje přibližně 340–350 kilowatthodin elektřiny – dost na pokrytí měsíční spotřeby průměrné domácnosti.

Tento přístup nejenže řeší problém přeplněných skládek, ale také přispívá k energetické soběstačnosti. Spalovny jako ty v Sanya City dokáží zpracovat až 20 000 tun odpadu denně, čímž se odpad mění z ekologické zátěže na cenný zdroj. To je inspirativní posun, který ukazuje, jak může být odpad vnímaný jako něco víc než jen odpad – může být palivem budoucnosti.

Poptávka po odpadu je tak vysoká, že některé spalovny začínají vykopávat starý odpad ze skládek nebo dokonce dovážet zahraniční odpad, aby udržely své kapacity plně vytížené. Podle E20 Institute fungují čínské spalovny v průměru pouze na 60 % své kapacity, což znamená, že 40 % jejich potenciálu zůstává nevyužito. Tento „boj o odpad“ vedl k tomu, že některé podniky začaly hledat alternativní zdroje, včetně průmyslového odpadu nebo dokonce mezinárodních dodávek.

Tento vývoj je částečně důsledkem úspěšné politiky třídění odpadu a recyklace, která snížila množství dostupného odpadu pro spalovny. Čína také od roku 2018 zakázala dovoz většiny zahraničního plastového odpadu, což donutilo zemi zaměřit se na domácí zdroje a efektivnější správu odpadu. Výsledkem je paradoxní situace, kdy země, která kdysi přijímala miliony tun zahraničního odpadu, nyní bojuje o dostatek „paliva“ pro své moderní spalovny.

Moderní zařízení, jako například spalovna Gao’antun v Pekingu, využívají pokročilé filtrační systémy, které emise minimalizují. Studie z roku 2022 doporučuje zavedení bezpečnostních vzdáleností 1 500 metrů od spaloven, aby se snížila rizika pro zdraví obyvatel, což je pětkrát více než současný standard 300 metrů.

Čína dokonce exportuje své know-how do zahraničí, například do Velké Británie nebo Francie.

Čínský přístup k odpadu nabízí cenné lekce pro zbytek světa. Zatímco některé země stále posílají svůj odpad na skládky nebo jej exportují do méně rozvinutých zemí, Čína ukazuje, že odpad může být cenným zdrojem. Tento model by mohl inspirovat další státy k investicím do technologií WTE a k většímu důrazu na recyklaci a třídění odpadu. Například země jako Thajsko a Indonésie již začínají zavádět podobné spalovny, i když čelí odporu místních komunit kvůli obavám z emisí.

Čína také demonstruje, že kombinace přísnějších regulací, jako byl zákaz dovozu zahraničního odpadu v roce 2018, a investic do moderních technologií může vést k udržitelnější budoucnosti. Je to důležitý krok směrem k cirkulární ekonomice, kde odpad není jen problémem, ale příležitostí.

Malešická spalovna již po několil desítek let svého provozu vypouští spaliny o čistotě >98% a produkuje i tříděný odpad. Rakušáci si její technologií postavili spalovnu uprostřed Vídně a tak i významně šetří na naftě sběrných vozů.