Vidlákovo kydání...

[Konias]

Rozmyslete si co chcete legitimizovat
by Vidlák 19 listopadu, 2022

Dneska tu máme další text od Rostislava Čuby. Je antitezí k mému postoji ohledně volby menšího zla a vznáší poměrně přesvědčivé argumenty. To jen, abyste věděli, že u Vidláka se jiné názory nepotlačují ani nezakazují. Jednak dávám opačné názory někdy i já sám, jednak to mohou udělat i jiní. Mám jedinou podmínku, nesmí to být napsané blbě. Pan Čuba tato kritéria splňuje dokonale. Přesto až si to přečtete, na konci najdete pár argumentů, proč to vidím jinak.

Pane Čubo, je to vaše:

Dospěl jsem k názoru, že se nezúčastním žádných voleb dokud nepřijde zásadní změna. Nebudu nadále legitimizovat používání násilných činů státu na vlastním obyvatelstvu. Potřebujeme změnu která musí roztrhat starou ústavu, protože jsme si zvykli, že se ústava může porušovat. V posledních pár letech máme mnoho takových příkladů. Tvrdili, že jsme nebyli připraveni na nové situace a ústava na tyto situace nemyslela. Čas nám ovšem ukazuje, že ústava na různé myslitelné situace myslela, jen noví vykladači ústavy buď neumí číst nebo nebyli schopni ústavu pochopit.


Přesto se s těmito lidmi nic nestalo, nikdo nenese žádnou zodpovědnost. Zůstala jen pachuť, žeústavu lze porušovat.
Ústavu musíme napsat znovu, abychom vyloučili především lidi, kteří mají pocit, že v zájmu jejich vyšší moci mohou ústavu porušit. V ústavě se musíme lépe zorientovat ve volebním právu. Srozumitelně rozdělit právo volební na aktivní a pasivní.
Aktivní volební právo je, že můžeme volit. Pasivní volební právo je, že můžeme být voleni. Zde musí dojít k uvědomění kdo a kde může být volen a zda má volená osoba způsobilost být volena.


Nemůžete být lékařem pokud jste nezískal způsobilost jim být, ale můžete být ministrem zdravotnictví i když vaše profese je například zahradník. To vše má ještě jeden rozměr. My si zvolíme naše zákonodárce, ale rezort ve vládě může řídit člověk, který nebyl nikým zvolen, zato byl jmenován a přitom nemusí mít způsobilost takovou funkci vykonávat.

Je to něco jako kdyby bylo možné dosadit do lékařské ordinace důlního technika s argumentací, že taky vystudoval vysokou školu a naopak lékař dostane na starost důl v Havířově a bude zodpovídat za to, aby důl na horníky nespadnul. Tohle je realita dnešního systému a my se divíme, že se hroutí.

Ale uveďme si příklad, protože nastal čas rozpoutat diskuzi. Diskuze generuje myšlenky a myšlenky nás mohou posunout vpřed.
Výsledek této diskuze nám možná vygeneruje lepší řešení než řešení, které je popsáno níže. Kdo ví, pokud vygenerujeme myšlenku, najdeme i řešení. To by měl být cíl, který následně v nové ústavě popíše, kdo má vést naši zemi.

Region nebo stát musí mít smysluplné řízení. Bankéři a jejich centrální banky nebo taky nadnárodní korporace nikdy nedopustili řízení lidmi, kteří danému oboru nerozumí. Do takové bankovní rady může být nominován pouze člověk, který má pro takovou činnost předpoklad prověřený časem.
Musíme si uvědomit, že pouze 0,5 % lidí v populaci má vlastnost uvádět věci a lidi do pohybu. Otázka zní, kdo dokáže rozeznat a najít zmíněné 0,5% obyvatel? Z podstaty jsou to lidé, kteří už ve společnosti něco dokázali a patří mnohdy do této zmíněné skupiny. Takoví zkušení lidé by mohli být voleni řekněme do rady, která by nahradila dnešní parlament. Člen rady by nemohl být členem vlády. Tato rada z pozice své zkušenosti lépe rozezná talent. Rada by měla vybrat premiéra a zároveň se podílet na tvorbě vlády a premiérovi by rada schvalovala každého ministra samostatně. Taková vláda může mít i výrazně nižší věkový průměr.

Příklad:
Lidé by podle odbornosti volili radu, která by měla maximálně 50 osob a byla by fixně rozdělena podle resortů. Průmysl, zemědělství, zdravotnictví atd. Kandidovat do zemědělské části rady by mohl významný zemědělec, který již řídil zemědělsky podnik, ale již ne řadový zemědělec. Do části zdravotnictví by mohl kandidovat ředitel nemocnice, ale už ne obvodní lékař, při vší úctě k nim a co tito lidé vykonávají pro společnost. Oblast zahraniční by obsadil diplomat se zkušeností řízení velvyslanectví atd. Protože člověk, který již v minulosti vedl ambasádu ve světě, rozumí funkci takového úřadu. Člověk který tam nepůsobil, nezformuluje ani otázku na ambasády a když tak neučiní zůstává slepý a hluchý a jako ministr zahraničí začne páchat škody, přitom nikdy nepochopí proč se tak děje.

Zástupce rady by měl za svoji oblast právo veta, tak aby nemohl být jeden sektor přehlasovaný nesmyslně ostatními. Tím by byl vytvořen tlak k zodpovědnosti. Vláda by se stala částečně imunní vůči médiím, protože žádné její rozhodnutí by nebylo zatíženo populismem a nemuselo by se vždy líbit voličům.
Mandát vlády by nebyl striktně časově omezen, protože kdybychom takový talent našli, tak by bylo nesmyslné se ho zbavit za čtyři roky. Rada by ovšem měla pravomoc s okamžitou platností odvolat předsedu vlády. Ministra by měl právo odvolat premiér, ale i rada po návrhu zodpovědného člena rady za resort. Rada s šestiletým funkčním obdobím by byla volena po třetinách, tak jak je to typické pro český Senát.

Člen rady nebo vlády by nemohl být členem žádného jiného spolku, institutu, nadace nebo klubu atd… Nevzdělaní a nezkušení lidé bez talentu by se do takové funkce dostávat neměli. Musíme si uvědomit jedno zásadní pravidlo definice státu, které zformuloval sociolog Max Weber:
“Stát je lidská instituce, která si nárokuje monopol na legitimní použití fyzické síly na daném území. … Stát je považován za jediný zdroj ‚práva‘ použít násilí.”

Hanse Sherrera ho doplňuje následovně:
“Nemůže být dána benevolence kdo by nám měl vládnout. Myšlenka, že stát odvozuje svou moc jednat ze souhlasu lidu, zní romanticky. Málokdo si uvědomuje, že státní moc je ze své podstaty účelným zapojením do násilných činů. Legitimizující dopad hlasování na výkon moci vlády důvěrně zapojuje voliče do využívání této moci, což znamená, že nevoliči mají tendenci delegitimizovat výkon vládní moci jako výraz „vůle lidu“. Pokud by se tedy ve volbách nezúčastnil nikdo nebo hlasovalo jen malé procento lidí, vláda by nemohla prohlásit, že je zmocněna jednat jako zmocněnec „vůle lidu“. Jinými slovy volič jen tím, že
přijde k volbám, legitimizuje chování vlády a poskytuje jim ochranný kryt. V důsledku toho jsou kroky vlády a voliči, kteří je legitimizují, propojeni. Voliči jsou tedy minimálně duchovně zapojeni do každého jednání vlády. Včetně všech násilných činů. Volbou volit, člověk integruje násilí páchané vládou jako součást svého života. Volič by si měl rozmyslet co chce
legitimizovat. Když bude volit, jako první legitimizuje systém a až jako druhé se snaží dát hlas jedné části z celého systému.”

Jak tomu rozumět?
Problém není v politických stranách nebo hnutích, problém je v systému a v pravidlech fungování samotného parlamentu. V konstrukci kdo do parlamentu patří a kdo už ne. Nejedná se přitom o vylučování jakéhokoli politického názoru nebo skupiny. Jde o svobodný výběr lidí různých politických nebo náboženských názorů, kteří se mohou ucházet o mandát na základě jejich
odbornosti, zkušeností a záruky, že život samotný prověřil jejich schopnosti. Volič je dnes zmaten a je vydírán nepravdou, když nebudeš volit, budeš volit nepřijatelnou opozici.

Je jim jedno koho bude dotyčný volit, jde o to legitimizovat systém.

Jsem svědkem následujícího postoje. Jedni chtějí volit ODS, protože je to menší ZLO jak ANO, jiní zase SPD, protože je to menší ZLO jak Piráti, další budou volit KSČM, protože oni jsou menší ZLO jak TOP 09, atd…atd… Všichni v konečném důsledku volí stejně ZLO a jeho legitimitu. Neexistuje větší nebo menší ZLO! ZLO je ZLO, proto je třeba volit DOBRO ZLO je zároveň nakonec vždy poraženo z dlouhodobého hlediska.

Změna spočívá v neposkytnutí legitimity tomuto dnešnímu systému. V podstatě i neparlamentní strany, které mají vizi vstoupit do takového parlamentu podporují legitimitu tohoto systému. Zrušení parlamentu není nic neobvyklého, naposledy se nám to stalo po roce 1989, kdy bývalý parlament pod názvem Národní shromáždění byl zrušen a v roce 1990 ho nahradilo Federální
shromáždění, které bylo bez náhrady zrušeno v roce 1992. Co se stalo s tímto parlamentem, je z něho dnes muzeum a to doslova.

Proč byl parlament zrušen, protože ztratil svou legitimitu a funkci. Třeba i tím, že jako většinový komunistický parlament zvolil Václava Havla jako posledního komunistického prezidenta Československa.
Stejné nesmyslnosti se v našem parlamentu odhlasovávají i dnes. Parlament je plný nekompetentních lidí, kteří bez pochopení podstaty věci, odhlasují cokoli. Musíme vrátit takovému úřadu vážnost a respekt, aby vážení a moudří lidé znovu nabyli pocit do
takových institucí vstupovat. Zeptejte se moudrého člověka zda by byl ochoten být poslancem, jen se usměje, ano usměje. Moudrým lidem začala být tato instituce k smíchu a ztratili chuť tam patřit. Bohužel jako vše i parlament má svoji životaschopnost.

Pro přirovnání.
Máme nové auto och, jak dobře jezdí, no po létech služby zestárne a následně se pokazí. Auto se stane neopravitelné a již ani kdyby jsme ho opravovali, nebude mít funkčnost moderní doby. My se auta nechceme vzdát a místo toho, aby nám sloužilo, začneme nutit své okolí abychom auto tlačili za pomocí lidské síly, třeba i do kopce. Pomyslnou posádku auta tvoří poslanci a lidé tlačící auto jsou voliči, někteří ovšem odmítají tlačit, protože jim to připadá nesmyslné. Uvnitř auta proběhne volba, kdo bude řídit.
Nezáleží na tom, kdo je nejlepší řidič, kdo zná směr, kdo vidí cestu, zda má potencionální řidič řidičský průkaz, ale záleží na tom, kdo získá nejvíc hlasů uvnitř auta. Když přijede auto na křižovatku, o které volič nic nevěděl před volbou do auta, tak názor většiny voličů již nikoho nezajímá. Rozhodne se řidič bez řidičského průkazu, bez znalostí a schopností. Tento způsob vede k
tomu, že již nejedete ani po cestě. Posádce je to jedno, důležité je, že i když je auto porouchané, pořád jede. Dav ho dál tlačí po poli, stráni, kdekoli. Nezáleží na tom zda je auto na cestě.

Dav začíná diskuzi, všichni tak nějak uvěří, že auto nejde vyměnit. Dav zároveň ztrácí svobodu, protože musí tlačit a má strach, že bez auta se neobejdou. Posádka dav podporuje a slibuje hory doly, aniž by tušili kde jedou. Nicméně se začnou ozývat hlasy nových i starých hnutí, které začnou tvrdit, že přinesou nový benzín, pak nastartujeme a auto určitě znovu pojede! Nový benzín nepomůže, auto je pokažené (parlament je pokažený) a již nepojede!

Řešením je vyměnit auto za nové, změnit formu “PARLAMENTU”. Žádná ze současných stran to nedokáže, jelikož všechny chtějí vlézt do toho starého hrnce a když jste v hrnci, tak ho nevyhodíte, protože hrnec bude vaší váhou příliš těžký.

Já jsem se za sebe rozhodl, že budu volit DOBRO, že nebudu volit nikoho do ZLA (starého parlamentu) a budu to říkat všem, tak aby uviděli ten rozdíl. Jednoho dne nás bude tolik, že k volbám přijde tak málo lidí, že parlament bude nelegitimní. Já prostě odmítám tlačit pokažené auto.
Lidé netlačte to auto, je pokažené. Naleštíme ho a postavíme do muzea nebo z něho muzeum udělejme, tak jak to dělali naši předci. Je zároveň nesmyslné poslouchat, když nebudeš tlačit, tak dáváš více síly těm druhým. Ha ha ha. Když se chcete sedřít, tak se sedřete. Jedná se o svobodnou vůli. Nikomu nechci přikazovat, co by měl dělat.

Položme si otázku, jak by mělo vypadat nové politické zřízení a otevřme diskuzi, mluvme o tom. Jen chci otevřít diskuzi!! Diskuzi mnohem širší, například zda by měly být připuštěny sociální sítě do budoucí volební soutěže. Sociální sítě jsou programovány technologii neuromarketingu, který vytváří stejnou iluzi, jako když sledujete kouzelníka. Na jevišti Vám představí kandidáty a pak sami vyberou vítěze. Divák v hledišti zůstane v úžasu.

První prezident Facebooku Sean Parker rezignoval na svou funkci, protože se nechtěl dále podílet na neetičnosti takových postupů. V roce 2013 byl osloven analytik Alexandr Kogan, který na základě informací z Facebooku, dokázal
generovat a analyzovat data zaregistrovaných osob, které mu daly přístup k sobě, ale i ke všem údajům jejich přátel, tedy i osob, které mu přístup nedaly. Získal takzvaný psychometrický model, který mu dal informaci, jak daní lidé volili. Od tohoto momentu dostali zbraň, která dokáže vytvořit iluzi, jak nastavit informaci, která nám řekne jak by mělo být voleno. Tato technologie cílí na
každého voliče zvlášť.
Pro efektivní přijetí informace, mají lidé dva základní hybatele. TOUHU a STRACH Tyto přesně programované informace nám uvolňují v mozku dopamin, což je látka, která stoupá a klesá podle míry slasti, uspokojení a očekávání. Protože volby jsou o emocích, otevřelo se okno příležitosti. Používají se informace, které nemusí být nutně pravdivé, stačí když jim lidé věří.
Jsou to mistři iluzí.

Jsme připravení na divadlo, které se jmenuje prezidentské volby?

Nerudová, Pavel, Středula, Babiš… všichni z Aspenu.

Na hlavním jevišti se nám představila závodní stáj pod hlavičkou Aspen Institute Central Europe. Doporučuji každému se zamyslet, jací lidé v roce 1950 založili tuto instituci v Americkém městě Aspen, kde při prvním zasedání tito krajani poslouchali verše Johanna Wolfganga von Goethe. Když najdete odpověď, najdete i filozofii.

Vítězem prezidentské volby se stává ….. Aspen Institute….. hurá Pro objektivitu, v sekci Aspen lidé byl Andrej Babiš zneviditelněn. Andrej Babiš se rád zúčastnil programu Aspen Institute s názvem “Kam kráčíš, Česko”, jedná se o ideologické školení, kam by oni chtěli, aby Česko kráčelo. Nic se neponechává náhodě, oni v žádném případě neriskují, že do cíle nedoběhne jejich kůň.
Proto uspořádají dostihy a nasadí několik svých kandidátů. Rozdělí úkoly, jelikož členy institutu jsou novinářské osobnosti, tak i podnikatelské. Následně slyšíme prohlášení o naplnění 40-ti milionového rozpočtu pro prezidentské volby. Slyšíme i silná prohlášení, že jsou ochotni přijmout maximálně 3 miliony od jednoho dárce, aby kandidát zůstal nezávislý.

A pane vojáku, ono ti podnikatelé Vám věří natolik, že stojí ve frontě a vy si vybíráte? A paní učitelko, to jakože z vděčnosti, že jste tak dobře učila, Vám někdo přinesl 40 milionů? A pane podnikateli, za vaší vlády se bezprecedentně porušovala lidská práva, která jsou nedílnou součástí naší ústavy. A to vám nevadí, že na vámi poplivanou ústavu, by jste nyní rád složil prezidentský slib? A pane odboráři, stojíte na straně pracujících nebo na staně nečeského institutu, který vám slíbil budoucnost? Podpisy od pracujících jste nedostal, tak asi někdo zasáhnul… Podpisy byly dodány od poslanců. Vaše kandidatura je důležitá jen z důvodu komparzu, aby jste vyplnil místo v předvolebních debatách. Jedná se o iluzi a řízený proces, kdo nebo s kým a kolik dostane prostoru v médiích.

Kandidáti nemají tušení jak se sumy peněz budou používat. Pravidla ani morálka je nezajímá. Neuromarketing dokáže zmanipulovat celou volbu. Ani jim to neřeknou, proč taky. Nemám nic proti tomu, že kandidují, jsou občané České republiky a mají za současných pravidel na to právo. Vadí mi za koho kandidují, jaká je v mých očích filozofie této instituce a jaké metody jsou dostupné a použitelné.

Zeptejte se jiných nezávislých kandidátů, jak je těžké nebo lehké získat 40 milionů na volební kampaň. Zeptejte se jich taky, co je to neuromarketing, vůbec netuší komu čelí. Média a sociální sítě jsou ovládány institutem a oni přece ví, kam máme kráčet, nedovolí drama v cíli. Vše se soustředí na fakt umístění dvou kandidátů do druhého kola, tím bude zaručeno vítěztví Aspenu v prvním kole. Následně nechají voliče užít si iluze a volit to menší ZLO.

Tímto způsobem jsou schopni zvládnout celý proces volby, jediné co je mimo jejich dosah je LEGITIMITA. Proto jsou podporováni nezávislí kandidáti a v podstatě čím víc jich bude, tím lépe. Všechny zneužijí pro dodání legitimity, vytvoření iluze výběru Vaší volby, tím se legalizuje celá tato volební fraška.

Já jsem se již rozhodl a na Vás je rozmyslet se, co a koho chcete legitimizovat. Nyní zbývá zodpovědět, jaká by byla moje prezidentská volba. Nevím proč bychom měli veřejně volit na základě peněz, médií a sociálních sítí nějakého nového krále nebo prezidenta. Například ve Švýcarsku je možno volit na období jednoho roku prezidenta i viceprezidenta pouze z členů Federální rady. Funkce je reprezentační pro zahraničí i uvnitř země a dříve byla také spojena s funkcí ministra zahraničí. Prezident nemá pravomoc rozpustit parlament a neurčuje směr vládních politik. Prezident není považován za hlavu státu, ani za obdobu funkce
premiéra.
Dovedl bych si představit a inspirovat se Švýcarskem.

Zkusme znovu rozpoutat diskuzi. Například prezidentem by měl být člen rady, volen by byl na dva roky a mohl by být volen pouze dvakrát. Volbu by provedla 50 ti členná rada. Na prezidenta by dotyčný nemohl kandidovat, pokud by byl člen rady méně jak dva roky. Ze své pozice by byl z rady uvolněn, jeho hlasovací právo by bylo pozastaveno a jeho hlas by byl vyžádán jen při rovnosti hlasů, pokud by taková situace nastala. Měl by se rady ovšem účastnit nebo delegovat zástupce, pokud by se rady zúčastnit nemohl. Jeho funkce by byla reprezentační a protokolární.

Jsme lidé s tělem, duší a svobodnou vůlí. Můžeme se sami rozhodnout, co vlastně chceme!

listopadu 2022 Rostislav Čuba

Tak jste si to přečetli. Zcela opačný postoj, než zastávám. A já s ním souhlasím… Ano, účastí ve ve volbách legitimizujeme současný systém a můžeme maximálně volit menší zlo, protože víceméně je rozhodnuto předem.

Ale…

Fakt existuje šance (v dohledné době 50ti let), aby lidé prohlédli, masově nešli k volbám a stejně masově žádali změnu ústavy podle naznačeného modelu? To věřím spíš v to, že se najde tyran diktátor, který národ zblbne a pak z nějakého nečekaného osvícenství ústavu změní.

A i kdybychom se pokusili toto zrealizovat, fakt vydržíme tak dlouho koukat na stále se zmenšující volební účast, která ale nebude nijak bránit zvoleným zemským škdůcům, aby dál škodili? Abychom po dlouhých letech agitace nezjistili, že režim sice už sice není legitimní a je možné přepsat ústavu, ale bohužel už není proč ji přepisovat, protože tu není nic, kvůli čemu by stálo za to měnit režim. Kde nic není, ani čert nebere.

Z fleku bych se pod takovou změnu režimu podepsal, ba i petice bych roznášel… Koneckonců téměř každý týden teď u mě někdo zakotví a představí mi u sklenky Portského nějaký návrh na změnu zřízení, který by „byl mnohem lepší, než ten současnost.“ A když se jich zeptám, jak toho dosáhnout, tak pokrčí rameny a nebo mi rovnou řeknou, že to je moje starost. Oni jen mají ten „dobrý nápad.“

Cestu k realizaci si Vidláku vybojuj jak chceš. My ti jen budeme házet klacky pod nohy křikem o tom, že jsi zradil náš skvělý plán, protože jsi šel k volbám a volil menší zlo, protože samozřejmě nevidíme, jak jsi jednal v zákulisí, snažil se vytvořit semknutou a sjednocenou skupinu a nadefinoval jsi dílčí kroky, které je třeba postupně vykonat, abychom se vůbec přiblížili k něčemu takovému, jako je změna ústavy.

Dobrých nápadů mám doma v policích dvanáct do tuctu.K dnešnímu dni mám doma třicet knížek, které popisují, jak udělat lepší svět. Od celkem reálných věcí, až po absolutní utopie. Ale bohužel nemám ani jeden reálný návrh, jak dosáhnout stavu, aby se takový nápad mohl zrealizovat. Text pana Čuby k nim přidávám. Je skutečně podnětný a zajímavý. Až budu tím osvíceným diktátorem, tak slibuju, že se nad ním znovu zamyslím a dám případně pokyn, aby se můj režim po mé smrti reformoval nějak takhle.

Ale zatím se k takovému stavu ani zdaleka neblížím. Jaksi mi chybí miliony stoupenců, kteří by udělali cokoliv, co řeknu. Chybí mi desetitisíce odhodlaných mladých gardistů, ochotných sáhnout k násilí, kteří by mě na slovo poslouchali. Chybí mi davy fanynek, které by se byly ochotné rozvést, kdyby jejich chlap jen pípnul nějaké křivé slovo o mé maličkosti. Chybí mi průmyslníci a bankéři, kteří by si řekli, že s Vidlákem a takovouto ústavou to bude lepší než s Rotschildy…

Do té doby jaksi musím bojovat s tím, co skutečně mám k dispozici. Ano, přál bych si lepší zbraně, lepší možnosti, víc peněz i stoupenců. Přál bych si bojovat na lepším bojišti. Přál bych si genialitu… ale nic z toho nemám. Mám jen tento blog a vás čtenáře. Nápady, jak zlepšit režim, ty mohu přehazovat vidlemi. Takže prosím odteď za mnou choďte jen s návrhy, jak se k dopracovat k tomu, abychom opravdu mohli zrušit parlament a ustavit nový. Husů máme dost. Teď by to chtělo nějaké Žižky.

https://www.litterate.cz/rozmyslete-si- ... timizovat/

[Konias]

Nekrm hydru by Vidlák 20 listopadu, 2022

Je to evrgrýn mých textů v posledních dnech a týdnech… Nátlakové akce. Aby se nedemonstrovalo naprázdno a abychom dokola jen nedávali to úplně nejposlednější z posledních ultimát, že už konečně něco uděláme, ale nikdy neuděláme nic. Sametová past – protesty musejí být nenásilné, jinak ztratí legitimitu, ale to znamená, že i malá zavřená branka v drátěném plotě znamená konečnou. Jak protestovat, aby nám to dodalo odvahu k nátlakovým akcím? Jak to udělat, aby protesty sílily, aby aby měly smysl, aby to někam vedlo a aby lidé začali věřit, že organizátoři vědí, co dělají? Aby to nebyl jen takový happening, kdy si všichni užijeme dvouhodinovou sounáležitost a pak zase zapadneme do všedních životů, kde musíme zaplatit všechny složenky a je nám jasné, že to už dlouho nevydržíme. Jak to udělat, aby se Stonjeková nemohla ušklíbat, že jsme Milion chvilek s opačným znaménkem? Ona má totiž pravdu.

Minulý týden jsem tu začal hledat, na čem se všichni shodneme a co máme společné, bez ohledu na to, pod kterým pódiem demonstrujeme. Co máme společné i přes rozhádané organizátory a někdy podivné řečníky na Václaváku… Nabídl jsem společný zájem v podobě změny volebního zákona, aby půl procenta hlasů znamenalo každopádně jednoho poslance. Dneska v tom budu pokračovat a nabídnu vám nápad od Petra Štepánka, který se mi opravdu zalíbil.

Ale začneme od začátku…

Hele, myslím že se shodneme, že nám nevládne jenom Pětikolka, ale v podstatě Šestikolka. A ne, nemyslím Babiše, který je podle mnohých jen druhou stranou mince. Tentokrát myslím Českou televizi. To je přece ta instituce, která z kreténského premiéra dělá váženého pana profesora, z četařky Babinčákové pak skvělou ministryni obrany, která ušlechtile mlčí o korupčních kauzách hnutí STAN, odmítá si všimnout, že tu existuje nějaké protestní hnutí, odpírá mu přístup před obrazovku a o vyváženém zpravodajství nemůže být řeč.

Jsou to oni, kteří z vládního ožebračování dělají skvělou reformu. Jsou to oni, kdo mlčí ke všem energetickým otázkám, jsou to oni, kteří válku na Ukrajině komentují podle ukrajinské válečné propagandy. Je to Česká televize, která je nejméně vyvážená, nejméně objektivní, která z vlády dělá génie a z opozice blbečky. Jsou to oni, kteří před volbami vytahují ty správné kauzy, kteří některým kandidátům posílají seznam otázek , kteří některé grilují a jiným podkuřují. Člověk vlastně přemýšlí, kdo u nás vládne. Jestli vláda za pomoci České televize nebo Česká televize za pomoci vlády. Za našich sedm miliard korun.

Takhle to vidíme všichni ne? Je jedno, jestli jsme Rajchl, Vrábel, Havel, Majerová, Konečná, Vondráček, Landa či Vidlák. Česká televize je pevnou součástí vlády, je její nejsilnější zbraní, ale zároveň také nejslabší složkou.

A proto říkám, udělejme nátlakovou akci vysloveně Ghándíovského typu proti České televizi.

A aby nějací Cempeři nemohli říkat, že nabádám k něčemu nekalému, budu se teď dál jenom ptát:

Nemohli bychom udělat takový akční výbor, pro koordinaci této akce, který by připravil jednoduchou webovou aplikaci, kam by se mohli přihlásit odhodlaní občané, kteří chtějí změnu, ale nechtějí demonstrovat naprázdno, kteří by byli dostatečně stateční, aby nezaplatili rozhlasový a televizní poplatek? Ne sami, ne jako jednotlivci, protože s tím by si Česká televize ve splupráci s exekutorskou komorou snadno poradila.

Nemohli bychom vyhlásit, že se celá akce spustí, až se přihlásí (řekněme) sto tisíc občanů, kteří nechtějí jen naprázdno mlít pantem a nebojí se jít do trochy rizika? Nemohli bychom mít webovou aplikaci s počitadlem, která by dalším občanům dodávala odvahy, že už se první přihlásili a oni mohou také?

Nemohli bychom kolem toho napsat nějakou omáčku, že až se těch sto tisíc lidí najde, tak Česká televize dostane jedno skutečně poslední ultimátum, aby pustila naše představitele do televize a pokud to neudělá, tak výbor řekne „Teraz“ a spustí se to?

Nemohli bychom si připravit transparentní účet, kam by lidé ty ušetřené poplatky poslali? Sto tisíc lidí, to je dvacet mega každý měsíc. Za to by se dalo zaplatit hodně právních služeb pro ty, na které by si Česká televize zkusila došlápnout. Pokud by se této akce chopil někdo, kdo je JUDr – třeba Jindra Rajchl, nedokázal by třeba připravit návod, jak se bránit pokutě? Jak proti ní podat protest, jakých zákonů se chytit, prostě aby se ukázalo, že Česká televize si může došlápnout na sto lidí, ale na víc prostě nebude mít kapacity… a těch sto, o ty bychom se dokázali postarat?

Nedalo by se ještě před spuštěním celé akce podat radě ČT patřičné stížnosti, aby existoval důvod, proč neplatíme? Tady věřím, že by Petr Štěpánek, Petr Bohuš, Jana Bobošíková a Hana Lipovská mohli dát dohromady neurekom podkladů, kdy byl veřejnoprávními intervjuky porušen zákon. Kamion by se dal těmi lejstry naplnit.

Kdybychom se někdy koncem ledna či začátkem února VŠICHNI sešli na JEDNÉ velké SPOLEČNÉ demonstraci všech a tohle tam měli připravené jako nátlakovou akci, tak to bude skutečný nátlak dokonce i předtím, než se to spustí. Kdybychom za sebou měli sto tisíc odhodlaných lidí, tak to bude jiná diskuse s pány redaktory než teď, kdy se Láďa Vrábel nedostal ani přes vrátnici. To možná Dvořák sám zavolá členům výboru, protože nedej Bože, kdyby se něco takového opravdu podařilo, že? Jednak by každý měsíc bylo dvacet míčů v háji, jednak by se o tom nedalo mlčet a kdyby ti dezoláti chvíli s tím nátlakem vydrželi (zrovna v době, kdy bude národu kvůli energiím nejhůře) tak by se mohli přidat další, kteří dneska ještě věří, že se jich energetická (a společenská) krize netýká.

Ono to má i další výhody. Ukázalo by se, jestli je u nás někdo schopný zorganizovat důvěryhodnou stránku s postupem, návody, jak se bránit a podpůrnou službou pro lidi, na které si evropsky hodnotní českotelevizáci došlápnou. Jestli tu někdo budí skutečnou důvěru stát se opravdovým lídrem, protože udělal něco, co funguje a není to úplně blbé. Nemusí to být jednotlivec.

A také obráceně – ukázalo by se, jestli je v této zemi alespoň pár procent populace odhodlaných doopravdy trochu riskovat a nedávat jen panské rady na fejsbůku. Ukázalo by se, jestli jako národ, nebo chcele-li Alternativa, stojíme vůbec za to, aby se za nás někdo bil. Nebo jsme dobří jen k tomu, aby po našich zádech někdo vylezl ke korytu, protože ve skutečnosti žádnou odvahu nemáme, nikdy neuděláme nic zakázaného a jsme dobří jen na to, abychom zahodili svůj hlas ve volbách.

Ono to bude mít efekt hned pod tímto článkem. Hned se ukáže, kdo myslel svůj odpor vážně a kdo ho má jen jako folklór…

A teď další výhody…

V celé této akci se vůbec nevyskytují slova jako Rusko, Putin, komunismus, či fašismus. Nevyskytuje se v ní ani slovo Babiš. Při této akci nehoří ani popelnice ani auta. Nejsou při ní rozbíjeny výlohy a nedojde k úhoně žádný soukromý majeteček. Ale nátlak to je. Je to nátlak už ve chvíli, kdy se bude zobrazovat počitadlo, které ukáže, že denně přibývá tisíc lidí, kteří se už doopravdy nebojí a brzy nezaplatí. A vůbec bych se nebránil, kdyby se lidi mohli nejen přihlásit, ale i odhlásit. Ať se nespoléháme na bázlivé. Ať s námi jdou opravdu jen a jedině ti, kdo mají pro strach uděláno. Ať je to i tlak na organizátory, že nemohou ukázat ani náznak nesvornosti. Ať se doopravdy ukáže, jak na tom jsme.

A pokud by se to celé povedlo, tak je to zásah do nejcitlivějšího místa. Byl by to zásah do nedotknutelné instituce, která z kreténů dělá státníky a ze státníků kretény. Byl by to zásah organizace, která určuje, o čem se bude v naší zemi mluvit a o čem se mluvit nebude. Bez České televize by naši pětilháři spadli z nebeských výšin na zem. Ano, pořád by měli k dispozici propagandu, ale museli by si ji platit sami, ne z našich poplatků.

Naše šance je právě tam na Kavkách, protože o peníze jde vždycky až na prvním místě. A máme všechny nástroje, abychom to mohli uskutečnit. Jsme všichni dostatečně v kontaktu, abychom mohli snadno utvořit výbor. Máme mezi sebou právníky i ajťáky, aby to celé nebylo uděláno blbě. Můžeme snadno nastavit cíl – sto tisíc odhodlaných, což znamená, že spuštění akce nezávisí na egu několika jednotlivců, ale na odvaze národa. Je to snadno měřitelné počtem přihlášek. A kupodivu by na to i byly peníze – podle mě by ty nezaplacené poplatky bohatě stačily. Nepotřebuje to žádného bohatého sponzora, kterému je nutné být vděčný. Která strana dneska má sto tisíc příznivců, kteří by měsíčně poslali dvě stovky každý?

Tohle vypadá skoro jako hnutí založené zdola, že? Hnutí, které stojí na odvaze skutečných vlastenců, kteří osobně trochu riskují. Hnutí, které začne fungovat přesně ve chvíli, kdy se najde dostatek statečných a které bude provádět nátlak dávno předtím, než jich bude dost, už jen svou existencí a hrozbou, že by se to opravdu mohlo stát. Hnutí, které se připravuje zaútočit na to, co je v dnešním režimu svaté – peníze. A žádná výloha, žádné auto, žádná popelnice nepřijdou k úhoně. Takhle to dělal Ghándí, ne?

Tož dumejte, dumejte, nakolik je to dobrý nápad. Dumejte vy dole, jestli byste měli odvahu něco takového udělat. A dumejte vy nahoře, jestli si zavoláte a sestavíte výbor. Dumejte, dumejte, dumejte.

Já za sebe říkám, že jsem připraven pomoci, jak budu umět a zapíšu se do seznamu odhodlaných na první místo.

A zatímco budete přemýšlet, zde máte originální text od Petra Štěpánka:

Nekrm hydru! aneb Máme toho dost

Česká televize není tím, čím by dle zákona měla být! Má poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů, má přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky a má také dbát na to, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech nebyla jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí.

Česká televize tato zákonná ustanovení dlouhodobě nedodržuje. Ve svém zpravodajství a publicistice naopak preferuje pouze jeden ideový a politický směr a jeho protagonisty ve svém vysílání zvýhodňuje. Nositelé jiných názorů jsou naopak selektováni, ostrakizováni, dehonestováni a stigmatizováni. Suma sumárum: Česká televize není nezávislým informačním zdrojem, nýbrž propagandistickým nástrojem.

To vše za situace, kdy povinností prakticky všech domácností je platit povinné televizní poplatky. Financujeme si tak něco, s čím nejen že nesouhlasíme, ale přímo něco, co nám škodí, neboť to narušuje volnou politickou soutěž a ničí demokratický právní řád, financujeme něco, co společnost rozděluje, namísto aby to bylo jejím spojovníkem.

Listina základních práv a svobod, jež je součástí Ústavy České republiky, ve svém článku 23 jasně říká: „Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“ U vědomí tohoto našeho nezadatelného práva proto jasně prohlašujeme: Máme toho dost!

Za této situace mají lidé plné právo na občanskou neposlušnost. Jestliže Česká televize neplní svoji úlohu a svoje povinnosti, které jí předepisují zákony České republiky, jestliže nectí informační vyváženost, objektivitu, pluralitu a všestrannost, a namísto toho funguje jako propagandistický a dezinformační tlampač pouze jednoho názorového proudu a jedné zájmové politické skupiny, občané mají plné právo vyjádřit svoji nespokojenost neplacením tzv. televizních poplatků, a to až do doby, kdy bude zjednána náprava.

Petr Štěpánek, 15. 11. 2022

https://www.litterate.cz/nekrm-hydru/

[Konias]

Z pohledu středostavovského Rusa by Vidlák 21 listopadu, 2022

O víkendu přijel na návštěvu můj (čtenářům již známý) kamarád, který má manželku z Ruska a dlouhá léta střídavě pobýval v Permu a v Praze. Nevídáme se příliš často, protože je ještě vytíženější než já, ale když přijede, zpravidla to stojí za to. Tentokrát jsem se na něj obzvlášť těšil, protože je pro mě přímým zprostředkovatelem toho, jak přemýšlejí středostavovští Rusové, ke kterým má blízko.

Pro nové čtenáře jen krátce nastíním:

Můj kamarád se někdy před patnácti lety oženil s ruskou studentkou, která studovala v Praze. Po ukončení studií a svatbě odjeli do jejího rodiště Permu, kde pracovali ve firmě jejich rodiny, která se zabývá průmyslovou automatizací, produkcí různých senzorů a dalších chytrých věciček, které zařizují, že můžete z firmy propustit nekvalifikovanou pracovní sílu, protože jejich práci převezme nějaký robot. Zároveň musíte přijmout spoustu ajťáků, aby se o hentoho robota starali. Stejně jako u nás, IT sektor je v Rusku na světové úrovni, protože jim v tom neujel vlak a tak se mému kamarádovi v Rusku žilo celkem dobře a celá jeho tamní rodina patří k vyšší společenské vrstvě, která si může dovolit dovolené v zahraničí i německá auta.

Jako obvykle, bez ladu a skladu vám naservíruju informace tak, jak jsem se je dozvěděl:

Rusové samozřejmě sledují informace ze zahraničí, sledují i svoje blogery a sledují i ukrajinskou propagandu. V Rusku není o ic horší cenzura, než tady u nás a Putin například dost často mluví o hentěch blogerech, co jsou kritičtí k výkonům ruské armády a zastává se jich. I Rusové mají svoje hujery, kteří by nejraději převzali všechna média a zavřeli každého, kdo má jiný názor, ale rozhodně tam nejsou tak silní, jako tady. V ruské veřejnosti probíhá mnohem divočejší debata než tady, o tom, co se doopravdy děje na frontě. Ale všeobecně Rusové Putinovi věří.

Například mu fakt věří, že Ruské ztráty jsou sedmkrát nižší, než ty ukrajinské. Ukrajinská propaganda zatím nedokázala „najít“ nějaké ty ruské vojenské hřbitovy, nedokázala shromáždit dostatek svědectví ruských matek, které přišly o syny. Celá široká ruská rodina mého kamaráda například nezná nikoho, kdo by padl, nebo byl nezvěstný. Jestli mají Rusové větší ztráty, tak je dokáží velmi dovedně maskovat i přesto, že sdružení matek vojáků je v Rusku jedna z nejsilnějších organizací, na kterou bylo krátké i sovětské politbyro. Byly to právě matky vojáků, které svým tlakem ukončily sovětské angažmá v Afghanistánu.

Narozdíl od mých ukrajinských příbuzných, kterým chodí jeden úmrtní telegram za druhým a všichni znají někoho, kdo přišel o syna, v Rusku je to zatím naprosto výjimečná věc. K tomu ruská propaganda obyvatelstvo zásobuje záběry z ukrajinských vojenských hřbitovů, které sahají od obzoru k obzoru.

V Rusku sice proběhla mobilizace, ale opět – neznají skoro nikoho, kdo by byl odveden. Prý mají dva vzdálenější „polobratrance,“ kteří dostali povolávák, ale jinak se mobilizace skutečně týkala spíš těch, kteří jsou vojensky něco platní a zdá se, že armádní byrokracie má alespoň zhruba přehled o tom, komu to na vojně běhalo, jezdilo a střílelo a kdo byl spíš kancelářský typ.

Ještě k té mobilizaci – Putin sice mobilizoval, ale nechal hranice bez problémů průchodné. Kdo chtěl (a měl peníze na odcestování do ciziny), snadno se mobilizaci vyhnul. Z Ruska odešlo hodně mladých lidí v jatečném věku, ale teď už Putin mobilizaci ukončil, povoláváky už nechodí a většina kluků se už prý zase vrátila.

Hromada těch, kteří v zahraničí zůstali, jsou zase ajťáci. A ti nezůstali v zahraničí, protože by se báli ruského režimu, ale protože jim evropské a americké firmy nabídly modré z nebe, když se přestěhují třeba do Finska nebo Kazachstánu. Tady byl kamarád obzvlášť jízlivý – jestli si někdo myslí, že nějaká západní softwarová firma odejde z Ruska a nechá tam ty, kteří celý program, hru či jiný projekt vydupali ze země, znají jeho záludnosti a rozumí mu a západní manažer si rád najde jiné programátory, kteří o systému vědí prdlajs… a zákazníci firmy budou brát ohled na válečné problémy as ochotně budou tolerovat výpadky v programu, které mohou generovat milionové ztráty každý den, tak je naivní. Západní softwarové firmy prostě přestěhovaly ruské pobočky i s lidmi, těm důležitým zaplatily stěhování i další výhody, jen aby se jim na to nevykašlali a Rusové si samozřejmě v klidu jezdí domů na širou Rus, kdykoliv se jim chce a jestli pracují z Helsinek nebo z Moskvy, je jim víceméně jedno. Rozhodně ale neexistuje žádná přímá úměrnost mezi odchodem z Ruska a nenávistí k Putinovi.

Firma kamarádovy manželky se svým zaměřením samozřejmě také dostala k ruskému vojenskému sektoru. Nic velkého, jen subdodavatelé. Ovšem měli možnost si udělat názor na dodavatele ruské vojenské techniky. Spíš se jim to nelíbilo, než líbilo. Byrokracie, pomalost, drahota… Ale prý se dá čekat, že ve válečných časech se to v Rusku řeší poměrně rázně a přímočaře. Důkazem by byl henten krymský most, kde už prý mají osazené nové mostovky. Prostě v časech míru stojí ruský státní sektor za houby, ale v časech války je to poněkud jinak.

Také jsem se ptal na ta videa s mobilizovanými – jak snad ani neměli kde bydlet a co jíst… Odpověď byla jednoduchá – v Rusku prostě existují příslušná mobilizační střediska. Na každém tamním okrese (který je větší než Česká republika) existuje příslušný barák, kde sedí vysloužilý podplukovník před penzí a s ním dvě ženské (taktéž před penzí) jako sekretářky, kteří to prostě doklepávali do důchodu. Celá desetiletí neměli nic na práci. Jen v časech různých krizí tu nedostali včas plat, tu se něco jiného zadrhlo a tak si v mnoha případech pomáhali prodejem toho, co bylo určeno pro čas mobilizace. A teď najednou Putin zavelí, oni sáhnou pro manuál, který nikdy neotevřeli a najedou se mají postarat o sto padesát mladých kluků… Ze dne na den. A tak prostě jsou místa, kde je všechno v nejlepším pořádku, vojáci dostanou všechno a hned pak jsou místa, kde není nic, dvacet let tam nebyl nikdo na kontrole, Moskva je daleko a Pánbůh vysoko, takže nefunguje nic. Ale řeší se to opět ruským způsobem – velmi přímočaře a nepříjemně pro viníky. Ano, takhle funguje ruská mentalita. I za Stalina začala Rudá armáda fungovat, až když jim teklo do bot.

Jinak se život běžného Rusa nijak nezměnil. Jako každých pět let, se jim zase zdražilo jídlo a běžné potřeby… oni tam mají takové krize každou chvíli a všichni už mají dávno vyvinuté postupy, co dělat. Znají to. Dnešní situace se z jejich pohledu nijak zvlášť neliší od roku 2014 kolem Krymu, nijak se neliší od roku 2008 kolem Gruzie, nijak se neliší od roku 2000 kolem Čečny… Pokaždé došlo na západní sankce, pokaždé to bylo na nějakou dobu blbé, pokaždé se to vyřešilo a pokaždé z toho Putin vyšel populárnější než dřív. Z ruského pohledu se neděje nic nového. Vlastně jsou sami překvapeni, že Putin s mobilizací nezavřel hranice… režim se úzkostlivě stará o to, aby to ve městech nevypadalo jako za války.

Rusové si samozřejmě bez problémů koupí všechno, na co byli zvyklí. Jen je to o něco dražší, protože to dodává nějaký prostředník tu více, tu méně pokoutně. Pořád jsou tam k dostání Mercedesy i Iphony, pořád fungují platební karty, u něčeho se změnila značka a něco nahradili Číňané, kteří celé této situace využili k mohutné expanzi na ruský trh.

Já jsem to celé pochopil tak, že se v Rusku toho zase tak moc nezměnilo. Současná krize se nijak nevymyká předchozím krizím, současný život se nevymyká předchozímu životu, exodus ruských pracovníků v některých odvětvích byl motivován ekonomicky, nikoliv nenávistí k režimu, Rusové jsou si celkem realisticky vědomi svých nedostatků a tak nějak předpokládají, že když to ví každý, tak to ví i Putin a generální štáb.

Předpokládají, že Putinova strategie počítá s ruskými nedostatky, počítají s dlouhou opotřebovávací válkou, která jejich mentalitě zase tak moc nevadí… a samozřejmě se jim lidsky nechce do války, protože si dovedou představit, jak to tam vypadá. Pro běžného Rusa je válka na Ukrajině stále jen taková větší zahraniční intervence a běžně se k ní staví tak, že jde o válku s NATO ve které Ukrajinci dělají hejly. Předpokládají, že až to Ukrajincům dojde, tak se ještě rádi přimknou k ruskému dubisku, aby nemuseli platit dluhy za americkou výzbroj. Rusové jim pak postaví pomníky za statečnost a ukrajinskou bojovnost s chutí nasměrují proti Západu a Polákům obzvlášť.

Jak jsem koupil, tak prodávám.

https://www.litterate.cz/z-pohledu-stre ... keho-rusa/

[Konias]

Když klesají ceny… by Vidlák 22 listopadu, 2022

Máme nejvyšší čas zhodnotit současnou situaci v zemědělství, protože nám jaksi přichází zima a až do jara se na velkých širých rodných lánech už nic neodehraje. Zemědělská sezóna skončila, ozimy jsou v zemi, sklizeň je pod střechou. Do konce roku už se bude jen pobíhat s lejstry, smlouvami a nabídkami. Většina obilí sice zůstane ležet v silech, ale několikrát změní majitele. Pojďme si tedy říci, jak to dopadlo a co nám to přinese.

Nejprve informace pro všechny, kteří se rozhodli, že nebudou čekat na jarní ceny potravin a rozhodli se, že si připraví nějaký ten záhumenek či záhonek, protože i malý skrojek půdy umí dát neuvěřitelné množství zeleniny. Dával jsem vám návod, že máte lehce obrátit půdu, zasít na ní řepku, počkat do listopadu a pak si plivnout do dlaní a zrýt to pořádně. Ideálně tak, aby drn skončil na dně brázdy. A pokud seženete hnůj, máte ho pěkně zarýt.

Tož doufám, že to máte všichni hotové.

Pokud ano, nesahejte na to až do jara. Nechte pracovat přírodu. Mráz vám rozpuká hroudy, v půdě se napojí kapiláry, žížaly se vzpamatují a zkonzumují mrvu, krtci budou konzumovat žížaly a pokud zjara najdete na vašem krásném záhonku krtinec, budiž vám to odměnou – půdu jste připravili dobře. Hlavně na záhonek nešlapejte, nedovolte to ani vašemu psovi, nehrabejte tam, nic neuklízejte, prostě nechte to být. Maximálně, pokud jste použili čerstvý hnůj, tak počkejte na sníh a pak záhonek lehce pocukrujte vápnem. Ale jen lehce. Čerstvý hnůj je kyselý, vápno je zásadité. Jasné?

A teď pár informací o tom zemědělství, které živí tento národ:

Přišel čas klesajících cen. Víte, co to znamená? Že se obchod prakticky úplně zastavil. Komu by se také chtělo nakupovat, když ceny klesají a stejná věc bude mít za měsíc ještě nižší cenu, že? Když je výhled na pokles cen, tak se nenakupuje a ceny klesají ještě rychleji. Tohle se samozřejmě dělo i dřív, ale tentokrát je rozdíl v tom, že docházejí prachy…

Ono je to vůbec hrozně zajímavé, protože je obtížné podchytit všechny vlivy. Na jedné straně jsou potraviny drahé, ale mohly být ještě dražší, kdyby se neprojevil pokles koupěschopnosti. To je podobné jako u stavebních materiálů – v září a říjnu poklesl zájem o hypotéky skoro o 80%. Tím pádem se méně staví, méně se nakupují cihly a výrobci by sice rádi zdražili, protože jim zdražil plyn do pecí, ale nemohou, protože najednou to nikdo nekupuje. A tak si výrobci uřezávají z marží, hledají úspory ve výrobě a v zaměstnancích… a začínají snižovat ceny, aby byli levnější než konkurence a prodali tomu poslednímu zbytku solventních. Ti solventní samozřejmě čekají, protože ostatní také brzy zlevní a tak to bude pokračovat, dokud ceny nenarazí na dno, protože už nebude na čem šetřit.

Stejné je to teď s hnojivy. V létě se hnojiva nevyráběla, protože plyn byl extrémně drahý a musel se cpát do zásobníků. Když se pak zásobníky naplnily, začali všichni výrobci horem pádem vyrábět čpavek (a z něj ledek), dokud nějaký plyn je. Rychle rychle se vyrábělo a skladovalo… ale neprodávalo, protože rakouský Borealis také podrazil ceny a všichni zemědělci teď čekají, že Agrofert bude muset podrazit pod ceny Borealisu atd. atd. Takže sklady jsou plné hnojiv za poměrně vysoké ceny, ale nikdo je nekupuje, protože do jara je času víc než dost a čeká se, až ceny narazí na dno. Pak najednou koupí všichni, protože když cena roste, je to obchodníkův ráj. Levně koupí a dráže prodá. Jednoduše.

V podstatě se úplně zasekly obvyklé obchodní řetězce ve všem. Ale takhle už to dávno nemůže fungovat, protože celý svět jede na dodávky just in time s minimem skladových zásob. Na jedné straně to tedy vypadá, jak nám sklady přetékají hnojivy, ale když víte, že na Znojemsku potřebujete ročně sto tisíc tun a ve skladech je s bídou pětina, tak je prostě jasné, že na někoho se nedostane a vyhrají ti, kteří včas chytnou vlnu. Ti ostatní pak všechno to současné zlevnění zaplatí mnohem vyšším zdražením.

To teď platí ve všem. V mase, obilí, krmivech… Koupěschopnost poklesla, takže ceny nerostou, ba dokonce klesají, realizují se jen úplně minimální nákupy a čeká se, až se ceny odrazí ode dna a bude nejlevněji. Pak se na to všichni vrhnou a ceny vystřelí během krátké chvíle do nebetyčných výšin, což nám vygeneruje vítěze a poražené. A co si budeme nalhávat, zvítězí ti, kteří budou mít k dispozici dost peněz a mohou si dovolit zaplatit analytické informace. Tedy velcí hráči. Ti, kteří nejvíce potřebují zlevnění – ti malí a kapitálově slabí, ti to zřejmě zase nestihnou, protože každý obchodní manažer se bude raději zabývat zakázkou na tisíc tun, než na jeden kamion.

Proč to tak je? Inu, protože se nevyřešil ani jeden z problémů, kvůli kterým je drahota. Pořád se válčí na Ukrajině a to drží vysokou cenu nafty. Pořád se dělají embarga na ruské suroviny, pořád se odstřiháváme od ruského plynu a to způsobuje, že hnojiva děláme z přebytků LNG díky teplému podzimu. Ale jinak jsou energie pořád pekelně drahé a suroviny také.

Nemám sice žádné informace, ale nedivil bych se, kdyby hnojiváři už zase výrobu tlumili, protože teploty klesly a pokud vím, polovina naší současné denní spotřeby plynu šla už ze zásobníků. Všechny ty továrny byly už dávno zoptimalizované tak, aby za rok zhruba vyrobily roční spotřebu hnojiv. Teď najednou jsou v tom několikatýdenní i měsíční výpadky. Co to udělá? To jediné, co může. Ceny brzy vystřelí vzhůru, protože není dost pro všechny.

A všichni ti chytrolíni na vládě budou jen sedět, koukat a maximálně se toho kasína zúčastní. Někdo na tom ohromně vydělá, někoho to ekonomicky zničí a vy spotřebitelé to všechno zaplatíte na vysokých cenách potravin. Vajíčka už stojí sedm korun – čili malochov slepic je najednou naprosto zisková investice. Kolem vánoc či nového roku se to projeví v ceně vepřového i hovězího. Máslo už je také skoro o 100% dražší, než bylo a až ceny obilnin klesnou na dno, tak pak uvidíte ten fičák, jak poletí vzhůru. Kolik dneska stojí chleba? 45,- Kč? Kolik stál před rokem?

Na druhou stranu, regulační stupně spotřeby plynu se ještě nezavedly, takže do jara se zásobníky asi fakt vystačíme. To nám říkal náš distributor – pokud v listopadu zavedou regulační stupně a dojde na čtyřku, tak plyn prostě nebude. Zdá se, že tomuto scénáři jsme zatím utekli… ale pokud by v prosinci došlo na pětku, tak to také dopadne blbě. Naštěstí máme dost krachujících firem, které už plyn nepotřebují a tak jsme tím ušetřili o dost víc než studenými byty. Bohužel krachy se také brzy projeví.

Podle mě bude po Novém roce docela slušná chuť demonstrovat. To začne skutečná kocovina. Pánbůh nám teplým počasím poskytl odklad na vyřešení problémů. Nic se pro to neudělalo. I když mám pocit, že se o Ukrajině začíná mezi Ruskem a USA mluvit, tak k míru je ještě hodně daleko. Pořád platí, že se přestane nakupovat ruská ropa. Pořád se střílíme do nohy tím, že ze zlých ruských surovin děláme hodné demokratické suroviny nákupem přes americké prostředníky. Do toho si Arabové podepsali dlouhodobé kontrakty na plyn s Čínou…

Ukrajina je bez proudu a zřejmě i bez plynu, takže se dá čekat nový nápor uprchlíků. Evropa bude muset posílat elektřinu na Ukrajinu, takže se tu budou dít velmi zajímavé věci… Takže po Novém roce to bude docela darda. To už se ukáže, že dezoláti nejspíš nekecali…

Vy, kluci od demonstrací! Vláda nic neudělala, tak je hlavně nenapodobujte a využijte ten čas do ledna telefonováním jeden druhému a připravte jednu jedinou velkou společnou demonstraci. Ať se Pánbůh nenaštve i na vás, tak jako se Štěpán Cháb naštval na Láďu Vrábela. Je třeba se připravovat. Současné zklidnění situace nepotrvá dlouho a pokud nepřipravíte demonstraci vy, připraví ji někdo jiný. Chuť bude.

https://www.litterate.cz/kdyz-klesaji-ceny/

[homer]

VIDLÁKŮV TÝDEN Existují vlastně opravdu české potraviny? Pracovník v zemědělství a drobný hospodář z Moravy, který vystupuje pod jménem Vidlák, tvrdí, že nikoliv. „Všude sedí úplně normální nákupčí a prodejci, kteří v jednom kuse porovnávají ceny všech potřebných surovin v celé Evropě,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. „A tak je běžné, že v párku vyrobeném v Kosteleckých uzeninách je drůbeží separát z jatek v Itálii, kuřata vyrostla v Chorvatsku a jejich líheň byla v Rakousku,“ popisuje.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... -vi-721223

[Konias]

Proč neřeknete rovnou, že vám docházejí Ukrajinci? by Vidlák 23 listopadu, 2022

Náš nový náčelník generálního štábu Karel Řehka se stihl velmi rychle proslavit. Zajisté jste zaregistrovali, jak vysvětloval národu, že se naše armáda musí připravovat na velkou válku, jak je třeba se připravit na dobrovolně povinné mobilizace a pořádně se vyzbrojit, protože bude hůř. Vedle něj stáli další protagonisté naší vládní pětikolky a tvářili se tak bojovně a odhodlaně, že mi z toho začalo být opravdu úzko. Tón našeho generála nenechal nikoho na pochybách, proti komu se tyto přípravy budou konat…

Všímáte si toho pokroku? V únoru začala válka na Ukrajině a od března je Rusko pořád těsně před kolapsem. Už osm měsíců furt kolabuje. Ukrajina sice musela zmobilizovat milion mužů, Západ tam musí horem dolem lifrovat zbraně, munici i peníze, ale už to brzy bude, každou chvíli Rusům dojde jídlo, rakety i vojáci, pak zavraždí Putina a ruské hospodářství se zhroutí. Co já už zaznamenal vítězného porcování ruského státu. Těch zbožných přání, jak se bude muset Rusko chovat a co bude muset po válce strpět…

Po osmi měsících války ty mongoloidní hordy jen tak mírnyx týrnyx začnou likvidovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu levnými drony z Íránu a drahými raketami vlastní výroby… a přes veškeré ujišťování našich vojenských expertů, že se jim to nepodaří… se jim to podařilo. Ještě chvíli se dalo vítězně ryčet, když Rusové opustili Cherson, ale dlouho to nevydrželo.

Pak přišla ta akce s raketou do Polska… kdy jsme se dozvěděli, že henten nezávislý, hrdý a suverénní stát čekal, až se Biden probudí, aby se ho zeptali, co mají dělat… Staroušovi se do třetí světové války úplně nechtělo a tak se pokračuje dál stejným způsobem… Musím říct, že jsem nečekal, že se Poláci nechají od Američanů tak ukázkově jebat. Ale už jsem alespoň pochopil, proč se ve třicátých letech spojili s Hitlerem i když jim muselo být jasné, že to s nimi vůbec nemyslí dobře. Ono to bylo zhruba stejné jako teď s Američany. Tak moc je štve Rusko, že se raději nechají zmasakrovat, než aby se s ním domluvili.

A nám naši evropsky hodnotní politici a lampasáci řeknou, že se musíme chystat na velkou válku. Existuje lepší potvrzení našich tezí, že Rusko ví, co dělá a zřejmě vyhrává? Po osmi měsících každodenního ruského kolapsu se dozvíme, že se musíme připravit na válku s Rusem, která bude velkého rozsahu… Už jsem tu ruskou demilitarizaci pochopil. Prostě jim tam všechno dovezeme na Donbas, oni to tam rozstřílejí a bude to.

Denacifikaci dělají asi dost podobně, že? Ruská propaganda má asi pravdu, že? Oni ti Ukrajinci fakt docházejí a za každého ruského vojáka zaplatí sedmi svými. Zřejmě bude pravda i to, že ukrajinská armáda je plná polských žoldáků, kteří už možná ani žoldáci nejsou. A zřejmě je nejvyšší čas, aby se k boji za americkou hegemonii připravili další východní podlidi, protože pro Evropské koloniální hodnoty není žádná slovanská oběť dost velká.

Tak co národe, těšíte se? Kdo máte syny v jatečném věku? Také se nemůžete dočkat pokrokového rozkazu jako na Ukrajině, že všichni muži nad osmnáct let nesmějí opustit zemi? Těšíte se na rozdávání dobrovolně povinných povoláváků? Také se těšíte, až malé holčičky budou líbat fotku svého tatínka na vojenském hřbitově? Jste nadšeni, jak vaše těžce vypiplané děti rozstřílejí dělostřelbou někde na východní frontě, aby Černochová dostala pochvalu od Bidena a Nobelovu cenu míru?

Víte, co je válka velkého rozsahu pro štábní zelený mozky? Nic. Co to bude znamenat pro nás? Každý den se nějaká stovka či tisícovka synů a otců odporoučí na onen svět. Nebojte, techniky i dolarů mají Amíci ještě dost a dost, suroviny si z Ruska klidně koupí, i nějaký ten samopal vám dají, uniformu vám dají a pak vás pošlou do zákopů proti termobarickým granátům. A vašim pozůstalým budou dál hlásat, že Rusko už v podstatě prohrálo, tak jak to dělají doteď. Zdá se, že debilů, kteří jim to žerou, je pořád ještě dost.

Ještě pořád dělají rezoluce o teroristickém státu a pořád nechápou, že válka se nevyhrává hlasováním, ale železem a krví, což dokonale chápou Rusové.

Jaký že je ten poměr ztrát? Sedm ku jedné? Doteď jsem tomu úplně nevěřil, ale děkuju Kájo za potvrzení. Odteď s tím asi začnu kalkulovat.

Myslím, že teď mohu udělat krásnou předpověď naší budoucnosti… Budeme se mít úplně bombově.

Vlastně nám to už potvrdili nade vší pochybnost. Naši transatlantičtí bratři potřebují další jatečné maso, protože Ukrajinci už docházejí a Rusů je ještě nějak moc. Od skutečné války nás dělil jen maličký kousek. To sám Pánbůh ještě zabránil tomu, aby henta ukrajinská raketa trefila tam v Polsku sklad hnojiv, protože to by vypadalo skoro jako atomový výbuch. Oni s tou válkou v podstatě už napevno počítají.

My bychom neměli demonstrovat, my bychom měli defenestrovat. Dokud je ještě čas. Už nás připravují na nevyhnutelné, už počítají s tím, že jsme další na řadě a říkají to zcela otevřeně a veřejně.

Na Letné by to teď v sobotu chtělo alespoň půl milionu lidí… Nebo víc.

Už chápete, proč nás ekonomicky obírají? Protože už ty domy a auta nebudeme potřebovat. Tam v zákopech nám to bude k ničemu a kdo by tu naší holotu doma živil, že jo? Pěkně prodejte, co máte a pak chcípněte ve jménu civilizace, která vás o všechno připravila. Sláva Ukrajině a také trochu Fialovi.

Tak co, kolik budeme muset obětovat dětí, než nám to dojde? Jak dlouho budeme trpět tuhle lampasáckou verbež? Jak dlouho na sobě necháme štípat dříví? Ty svině to myslí vážně. Oni nás klidně obětují všechny, stejně jako ty Ukrajince. Poslechněte si to sami, oni nás prostě pošlou na jatka v poměru sedm ku jedné a budou to považovat za dobrý kšeft. A kupa ovčanů u nás tomu ještě zatleská, protože ani osm měsíců lhaní o brzkém ruském kolapsu je nepřesvědčilo.

Ono je to opravdu jako na začátku První světové. Tam také náš otecký panovník chtěl, abychom za něj krváceli proti Rusku. A přišel o všechno. Nebyl sám. I císař Vilém tehdy docísařoval. Je nejvyšší čas založit znovu masarykovskou Mafii. Je nejvyšší čas se opravdu semknout, protože jinak za chvíli přijdeme o děti. Je nejvyšší čas na občanskou neposlušnost a nátlakové akce. Je nejvyšší čas zbavit se těchhle válečných štváčů za každou cenu, protože už to není žádná sranda.

Sakra, tak mě Řehka vytočil, že dělám všechno pro to, abych si uvolnil sobotu a na tu demonstraci dojel. Nejlépe s celou rodinou. Teď už nejde jen o chudobu, začíná jít o život.

Černochové je to samozřejmě jedno, ona žádné děti nemá…

https://www.litterate.cz/proc-nereknete ... ukrajinci/

[Konias]

Výcvikový tábor by Vidlák 24 listopadu, 2022

Můj dnešní článek je vlastně pro Andreje Babiše. Nemusel bych ho vůbec dávat ven, mohl jsem mu něco podobného poslat mailem. Ale kdo ví, jaká sekretářka mu to tam předžvejkává a ke komu se to dostane. Zdvořilou odpověď nepotřebuju. Takže to zkusíme takto. Třeba Vidláka čte někdo, na koho Andrej dá a přetlumočí mu to líp, než stranický aparát.

Pokud je mi známo, příští týden má naše sněmovna rozhodnout o pobytu příslušníků ukrajinských vojsk u nás. Mají to na programu mimořádné schůze. Ano milé děti, tím se myslí henten výcvik ukrajinských kluků, aby při svém umírání pod ruskými šrapnely, ještě trochu Putinovi zatopili. Aby se ještě chvíli dala živit ta iluze vítězného ukrajinského postupu. Aby se ještě nějakou dobu dalo halasně vykřikovat, že Rusko je před kolapsem. Naše republika se má podílet na tom, aby další ukrajinské děti přišly o táty a ukrajinské matky přišly o syny. Matně si vybavuji, že prachy už jsou zajištěné.

Nechci být špatným prorokem, ale tak trochu bych si myslel, že toto hlasování je na Veľkého Bociana docela dobrá past. A protože ho mám pořád celkem rád a nejsem proti němu nijak vysazený, tak bych ho chtěl normálně varovat:

Milý Andreji. My tu teď máme takovou politicky nestabilní situaci. Dezoláti se umějí svolávat bez asistence České televize. A na každého dezoláta, který přijede do Prahy na demonstraci, připadá nejméně pět dalších, kteří mu fandí z domova, protože přijet nemohu. Těch milion propadlých hlasů, které jsi loni nedostal ve volbách, to jsou přesně ti, kteří čtou henty dezinformační weby.

Já vím, neděláme to profesionálně. Chybí nám redakce, redaktoři i peníze. Ale to bys člověče nevěřil, léta drobné práce vykonají své a dosah už prostě máme. Dokonce je možné, že jsi nás vyrobil ty sám dobou covidovou. Tehdy se asi nejvíc lidí odtrhlo od České televize a začali si hledat jiné informace. Tohle už nikdo nevezme zpátky. Víš, směr je dán. Lidi jdou od majnstrýmu k alternativě. Upřímně neznám nikoho, kdo by byl od nás dezolátů a po dostatečné mediální masáži a fejsbůkové cenzuře nakonec prohlédl a přidal se libtardům. Pravda a láska ubývá, evropské hodnoty ubývají, transatlantické přátelství ubývá. Naopak přibývá těch, kteří nemohou České televizi přijít na jméno. A teď v poslední době se to celé dost zrychlilo.

Ne, neumíme kampaně velkých médií. Neumíme lidem prát do hlav dokolečka dokola nějaké kecy, které je zblbnou. Neumíme pracovat kvantitou a opakováním manter do zblbnutí. Pokud chceme lidi k něčemu vyburcovat, musíme se dát hodně záležet. Musí to být kvalitně napsaný článek, který chytne za srdce, aby to s lidmi pohnulo. Ale… jak vidíš, celkem jsme se to naučili.

Představ si, těchto milion propadlých hlasů se od nás – alternativních blogerů – příští týden dozví, jak hlasovalo ANO ohledně výcviku ukrajinských vojáků… a my jsme tu takoví míroví štváči… Nějak nám ten konflikt k srdci nepřirostl, ani osm měsíců mediální masáže nás nepřesvědčilo o tom, že Rus je jednoznačně zlý a Ukrajina jednoznačně hodná. Také nejsme úplně blbí a pamatujeme si, že Rusko se prakticky od prvního dne války okamžitě zhroutí pod sankcemi a bojovou činností chrabrých Ukrajinců, ale skutek utek. Navíc je všude jaksi draho, projev našeho vrchního lampasáka Řehky, jak se máme chystat na velkou válku, nám moc klidu nepřidal, nemáme rádi Černochovou a vůbec celou Pětikolku a tak prostě nejsme nadšení z toho, že se tu má udělat další krok směrem k válce.

To víš, pamatujeme si z občanské nauky, že prezident je henten vrchní velitel ozbrojených sil… A když nám Řehka vysvětluje, že se máme chystat na válku velkého rozsahu, tak nás prostě musí zajímat, co si o tom myslí jednotliví kandidáti. Jestli náš budoucí prezident udělá totéž, co ten ukrajinský a nažene nás všechny do masakru na východní frontě. My jsme si to téma nevymysleli, to Černochová s lampasákem. Teď máme zrovna příležitost se na to zaměřit a tohle bude důležité, důležité, důležité. Tak důležité, že všechno ostatní začíná být zbytné. Do tohoto týdne šlo „jen“ o chudobu. Teď už začíná jít i o život.

Navíc… většina z nás tě od covidu nemá ráda. Nemohou ti zapomenout ty lockdowny, ale snadno zapomněli, že jsi jim za to sypal peníze… A ti, co se s tím nějak vyrovnali, ti tě stejně berou jen jako menší zlo a hodlají ti to hodit se skřípajícími zuby. Ale jejich přesvědčení visí na vlásku…

Zkrátka, já mám prostě takový neodbytný pocit, že hlasování o výcviku ukrajinských vojáků, ti buď vyhraje nebo prohraje volby. Všichni tady na to budeme bedlivě koukat a podle výsledku si pak uděláme nějaký obrázek o hnutí ANO. Heleď, on ten obrázek ani nemusí být ani pravdivý, ale víš, můj včerejší článek o Řehkově přípravách na velkou válku docela zarezonoval. Přečetlo si ukrutně velké množství lidí, hojně to sdíleli, takže téma války na Ukrajině je velmi velmi silné. A všichni v Evropě dělají všechno pro to, aby dál silné bylo.

Před parlamentními volbami jsi do republiky přivezl Orbána a byli jste k sobě jako dvě hrdličky. Hodně lidí to od tebe bralo jen jako pózu, že ve skutečnosti je ANO stejné jako ODS… Já osobně si to sice nemyslím, ale nejsem Mára Prchal a nemám peníze na kampáááň, která by lidi přesvědčila, že Orbán a Babiš jsou skoro to samé, jen Orbán umí líp česky…

Heleď, nechci dávat panské rady, jak máte hlasovat. Je mi jasné, že takhle to nefunguje. Ale také je mi jasné, že právě tohle hlasování hodně lidí utvrdí, jestli je hnutí ANO součástí problému nebo součástí řešení. A jestli ti mám trochu pomoci s hentou tvojí pozitivní kampaní a nemám ze sebe dělat debila, tak by se mi fakt hodilo, aby lidi při tomto hlasování zjistili, že ANO je jako FIDESZ a ne jako TOP09.

Všichni víme, že prezidentské volby budou docela fičák. Je nám jasné, že na tebe zase vytáhnou všechno možné i nemožné, hnojomety jsou už určitě nachystané… na Alternativě tě leckdo nemá rád, ale na majnstrýmu tě nenávidí spolehlivě všichni. A čím víc novinář, tím větší zášť.

Že se Miloš Zeman stal prezidentem, to rozhodlo 70 tisíc lidí a já mám takový pocit, že tentokrát by to mohlo být ještě těsnější. Tak se nad tím hlasováním na poslaneckém klubu pěkně zamyslete, udělejte si kolem toho nějakou tu tiskovku, pěkně zdůvodněte svůj postoj a zkuste se postarat, aby se milion mírových štváčů nerozzuřilo a neřekli si, že to raději hodí Březinovi. Hrajete o dojem, jestli jsi český Orbán, nebo český Biden…

Oni se nám teď míroví štváči sejdou na Letné. O vojně a míru se tam bude hojně mluvit, protože všichni víme, že naše ekonomika, plyn a ropa jsou s válkou na Ukrajině spojité nádoby a jsou mnohem spojitější, než by kdo čekal… Takže veškeré recepty na drahotu od odborníků se tak či onak kolem války budou motat. Lidi si to vyslechnou a příští týden se budou pídit, jak jste hlasovali a proč. Tak to nezvorejte. K čemu je ti hnutí ANO, když ti to prohraje volby, no ni?

V sobotu o tom budeme na Letné docela dost mluvit. Budeme se pídit, jak to prezidentští kandidáti mají. Nechceme americké hegemonii obětovat naše syny a táty.

Je tu milion hlasů, pro které nikdy nebudeš dobro. Ale pro leckteré z nich můžeš být menší zlo… Hlasování v příštím týdnu to ukáže.

https://www.litterate.cz/vycvikovy-tabor/

[Konias]

Zanech vší naděje by Vidlák 25 listopadu, 2022

Tak přesně tento nápis je nad branou do Dantova pekla. A přesně tohle mě napadlo, když jsem se dneska dozvěděl, kdo z kandidátů byl připuštěn k prezidentským volbám… Hele, já nechci být sýček, ale musíme se nad sebou všichni vážně zamyslet. Tak vážně, že posouvám téma vládních příprav na válku velkého rozsahu o jeden den a budu hořce hodnotit, co se vlastně stalo.

Nejprve shrnu situaci:

Do prezidentské volby postupují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Denisa Rohanová, Josef Středula, Tomáš Zima a Jaroslav Bašta. Toť vše. Kde je generál Blaško, kde je Karel Janeček? Předpokládám, že se všichni odvolají, ale prezidentská volba je příliš na ráně, než aby si úředníci svůj postup stokrát nepřekontrolovali. Předpokládám, že tam na Vnitru to mají v cajku a snese to jakoukoliv kontrolu kontroly. Bude to jako s Trumpem, můžete mít naději, že se něco změní, že nějaký úředník udělal chybu, nebo je to záměr, který se prokáže, ale já jsem si celkem jistý, že se nic neprokáže, i kdyby to záměr byl.

Víte, co je největší fór? My tady už dva měsíce tajtrlíkujeme, řešíme kandidáty, dohadujeme se o tom, kdo je menší zlo a jestli by se mezi nimi nenašla alespoň teoretická šance na dobro a pak pic… ukáže se, že ta naše slavná probuzená společnost, případně probuzená Alternativa, která je schopná dostat sto tisíc lidí na Václavák, nedokázala vygenerovat jediného kandidáta. Všichni ti Blaškové, Turánci, Vitáskové a další, se nedostavili ani na start.

Prosím povšimněte si milí Alternativci, kteří přemýšlíte o volbě prezidentského dobra (protože zlo volit nelze), že jediní občanští kandidáti jsou český Pinochett a česká Čaputová. Ti jediní přišli s dostatkem podpisů od lidí. Všechna ta prezidentská dobra jich přinesla méně. Gratuluji Josefu Skálovi, který včas hodil ručník do ringu a neztrapnil se, jako ti dva miliardáři, kteří měli chybovost petičních archů kolem 30ti procent. Jo, jo, Češi jsou smějící se bestie a Zeman věděl, proč musí nasbírat statisíce podpisů.

Všichni ostatní jsou kandidáti straničtí, kterým nominaci zařídili kolegové poslanci a senátoři. Trochu se tomu vymyká Veľký Bocian, protože u něj alespoň můžeme vědět, že o své kandidatuře rozhodl sám a není to výsledkem žádných zákulisních tlaků různých místopředsedů a tajemníků. Ale ani Andrejko neriskoval určitou svinskost občanů při podepisování.

Tolik k henté probuzené občanské společnosti. Takhle nás Pánbůh potrestal za rouhačské řeči o dobru…. Udělal to hezky, nechal tam jen toho Baštu, který chvíli předtím hlasoval pro přijetí Švédska a Finska do NATO. Tohle jedné dobro vám zbylo. Kdyby to nebylo k pláči, řezal bych se smíchy, protože přesně po tomhle jsem před měsícem volal. Aby se nám kandidáti Alternativy sjednotili na jednom jméně, které bychom pak mohli houfně volit a protlačit ho. Tak jo, tak ho tam máme. Jednoho jediného… Baštu. Hustý, co?

Panu Baštovi samozřejmě nabízím setkání se mnou. Mohli bychom probrat to jeho hlasování ohledně rozšíření NATO, třeba to má nějakou logiku, které nerozumím. Pak by nám třeba mohl říct, jestli by jako vrchní velitel armády spustil henty mobilizace… když se nám vyplnilo to jedno jméno… tak bychom tomu měli dát alespoň šanci se uvést. Vím, že si tento článek přečte Pepe Nerušil, tož kdyby Bašta měl zájem, jsem k dispozici. Měl jsem sice jinou představu o vývoji… ale jsem přizpůsobivý.

Mimochodem – nebude Bašta zítra na té demonstraci? Doufám, že už někdo v SPD žhaví dráty k Jirkovi Havlovi.

Navíc Babiš všem hodil vidle do předvolebních televizních debat a velice moudře usoudil, že se nenechá oštěkávat intervjuky, kteří mu stejně nic neodpustí, nedají mu prostor a ještě ho budou umravňovat… a prostě do televize nepřijde. Raději si bude dělat svoje akce, kde si bude říkat, co chce, kdy chce a jak chce. Ostatní si zatím mohou ve studiu vykládat svoje moudra, stejně budou na trní, co jejich Nemesis tam venku zrovna říká lidem. Palec nahoru pro Andreje. V podstatě ty debaty vykastroval předem.

Tak co, kdo budete riskovat, že se ve druhém kole odehraje souboj llibtardích kandidátů? Kdo budete volit Baštu a riskovat, že se do druhého kola nedostane Babiš, který alespoň vahou své osobnosti a svých peněz bude schopen hrát důstojného soupeře? To se nám hento dilema zjednodušilo, co? Dva měsíce vám tady vysvětluju svojí vidláckou volbu menšího zla a ejhle… ono se to úplně zhmotnilo. Už nemusím vysvětlovat nic… čumíte jak vrány, že jo? Jo realita, to je korektor zbožných přání par excelance.

Hele, mě fakt bere, že občanskou společnost u nás reprezentuje právě Nerudová a Pavel. To je něco tak dokonalého a všeříkajícího, že snad vstoupím do Milionu chvilek. To máme za naši pýchu, za naše kecy, to máme za ty lustrace kandidátů a rychlé soudy, že jsou nevolitelní. Jo, jsou nevolitelní. Ani se nedostavili. Není co volit. Všichni bychom se měli dát na pokání, posypat si hlavu popelem a přiznat si realitu, že libtardi vyprodukovali v podstatě sedm kandidátů, my s bídou jednoho a to jen díky Okamurově stranické práci, protože bez poslanců za SPD by to byl další debakl.

A pak je tu selfmademan – český Orbán se slovenským přízvukem (i když poněkud jiný Orbán, než Orbán), který je nejspíš jediný, kdo má dost sil se s tou sedmihlavou hydrou poprat a možná i zvítězit. Když se to tak vezme, tak se všichni ostatní musejí poprat o to jediné místo do druhého kola a zdravý rozum by velel, neplýtvat silami na Babiše, ale zkoušet předběhnout své soupeře. Ale nejspíš to dopadne jako vždycky. Bude to volba o Babišovi. Buď pro něj, nebo proti němu. Mééédia tomu pomohou, moderátoři také a tak je dost možné, že uvidíme televizní debaty, kde se osm kandidátů bude společně vymezovat proti Andrejovi a nebude rozdíl mezi Pavlem, Zimou a Středulou.

Hele, kdybych já byl Babiš, tak asi zajdu za Okamurou, naplním mu stranickou pokladnu velkolepým darem od nějaké své firmy a domluvím se s nimi, aby Bašta nedělal kůžičky a nekomplikoval to. Baštovi bych slíbil zaplatit kampaň do ojrovoleb, když teď odstoupí ze zdravotních důvodů. Řeči Alternativy o volbě dobra by se definitivně staly jen rétorickým cvičením. V té chvíli by Babiš nemusel ani přemýšlet, jak má ANO příští týden hlasovat o výcviku ukrajinské armády… prostě by jako kandidát jednoduše zbyl a neměl by vůbec žádnou konkurenci. Nemusel by se k Alternativě ani přiblížit.

Jo, ještě musím vyzdvihnut Zítka. Kandidáta, který se vynořil z ničeho, zazářil jako meteor, prolomil cenzuru médií a jeho výstupy tu s námi budou na jůtubu ještě několik let.

Rozumnějším lidem bylo jasné, že si Zítko ty podpisy vyrobil doma u počítače, ale je neuvěřitelné, že situace u nás je tak tristní, že se našly stovky ba tisíce lidí, kteří v něm fakt viděli nějakou naději (a vyjadřovali jí ve fejsbůkových komentářích) a fakt věřili, že to celé není jen recese. Zítko má u mě palec nahoru a rád bych se s ním potkal, protože bych se rád dozvěděl, kdy a jak si tuto akci, hodnou bratra Palečka, vymyslel a jestli to splnilo jeho očekávání. Pokud se s ním někdo znáte, prosím spojte nás. Má u mě doživotní pozvánku na zabijačku.

Takže přátelé, dejme se na pokání. Za tuhle situaci si můžeme sami. Ani jeden občanský kandidát za nás, dokonce ani ti, co na to měli dost peněz. Tak dlouho jsme měli kecy, až nás Pánbůh potrestal. Tak dlouho jsme lustrovali kandidáty a hledali na nich hnidy, až zůstali jen Bašta s Babišem. Ten první má šanci jen hodně teoretickou a ten druhý už nás k ničemu nepotřebuje, protože nemáme na výběr…

Já si jdu kleknout na hrách a budu vroucně prosit Pánaboha o odpuštění za svou pýchu…

Zkusím si z toho vzít nějaké ponaučení… Jako že když občanská společnost na Alternativě nedokázala dát dohormady podpisy ani pro jednoho kandidáta, tak to bez politické strany to nepůjde, protože sbírat podpisy u lidí umějí jen libtardi.

Jindra Rajchl si teď podle mě musí nalévat skleničku za skleničkou. On už tu stranu má, založil ji a všechno ostatní se ukazuje stále více jako slepá cesta. Bez dlouhodobého objíždění republiky a mravenčí práce, to nikam nevede.

https://www.litterate.cz/zanech-vsi-nadeje/

[Konias]

Moje děti vám nedám! by Vidlák 25 listopadu, 2022

Můj čtvrteční článek o vrchním lampasákovi, který nás začíná připravovat na válku velkého rozsahu za nadšené asistence četařky Babinčákové, docela slušně zarezonoval. Měl zhruba trojnásobnou čtenost, trojnásobný počet komentářů i lajků, zkopírovalo si ho i mnohem víc lidí, úryvky z něj se objevily v mnoha jiných textech a už včera večer se mi vrátil jako řetězový mail. Ještě je brzy to hodnotit, ale zřejmě to bude prozatím článek s rekordním dosahem.

Já v tomto tématu budu dneska pokračovat, protože jsem prožil něco, co se dá nazvat úlevou. Po všem tom volání naší vlády i mnoha spoluobčanů po krvi, se najednou ukázalo, že obyčejní lidé válečnému nadšení nepodlehli. Že jsou tady mámy i tátové, kteří nechtějí dát své syny za potravu pro děla. Že jsou tady manželky, které nechtějí dát své muže. A zřejmě tu budou i děti, které nechtějí dát své táty.

Věřte nebo ne, ale bulel jsem jak želva, když mi to došlo. V této zemi jsou ještě síly, které nebyly poraženy, jen dlouho nebyly vidět. Ale teď, když démon války začíná vystrkovat hlavu i na generálním štábu, začínají se probouzet. V posledních dnech jsem zažil přímo manifestaci rodiny. Zažil jsem hlas tam zespodu společnosti, který velmi silně řval: „Moje děti vám nedám.“

A pak mi to celé došlo.

Už víte, proč nám třicet let zpochybňovali všechny hodnoty? Proč dávali takový důraz na LGBTXYZ+, proč mluvili o různých polyamoriích, proč zpochybňovali párovou rodinu, proč zdůrazňovali kariéru před mateřstvím? Už víte, proč dávali přednost rozvodům před snahou o urovnání sporů? Proč systematicky zpochybňovali všechno, na čem společnost stála? Už víte, proč jim vlastně vyhovovalo, že chlapi jsou jen rozsévači semene a proč říkali ženským, ať jdou co nejdřív do práce? Ať co nejrychleji zapomenou na to, že jsou mámy… Už víte, proč jim nevadilo, že se rodiče po rozvodu hádají o dítě, které mezitím dospěje? Proč se soudy o dítě vlečou úplně nejdéle? Už víte proč potřebují co nejvíc deprivovaných dětí z neúplných rodin? Protože to bude ten nejlepší materiál pro válku.

Protože když není rodina, nejsou ani tátové a synové. Když není rodina, nejsou milující manželé a milující manželky. Je jen masa jednotlivců, co mají svoje jednotlivecká práva. A tyhle jednotlivce pak bude snadné nahnat na frontu, protože za nimi nebude nikdo, kdo by je nedal. Když není milující manželka, není ani milující manžel. Když není milující máma, nejsou ani milované děti. Oni prostě potřebují zničit nejsilnější ze všech lidských pudů, daleko silnější než ten sexuální a dokonce silnější než pud sebezáchovy. Oni potřebují zničit pud mateřský. Naše ministryně obrany je nejlepším důkazem, že u některých se to už podařilo.

Milující máma je největší nepřítel každého impéria, protože je silnější než deset Hitlerů dohromady. Milující máma je jediná věc, která je silnější, než strach o život. Milující máma se kvůli svému dítěti pustí do boje klidně s celým světem a má šanci zvítězit.

Jsem rád, že jsem v posledních dvou dnech mohl zažít, že tu máme milující mámy. Jsem rád, že jsem mohl zažít milující otce, že jsem mohl vidět skutečnou lidskou obavu o své nejbližší a poprvé od začátku války na Ukrajině, jsem viděl i závan skutečného vzdoru. Vzdor člověka proti velkým zájmům. Vzdor matky proti válečnickým choutkám, vzdor rodiny proti všem těm šmejdům, co se jí snaží rozložit, aby se jim snáze hnali mladí kluci na jatka. Poprvé jsem viděl vzdor, který je silnější než obavy o sebe sama, protože po Řehkově projevu začalo jít o naše děti. Poprvé začalo jít o víc, než jen o statky.

Já mám tři syny. Tomu nejstaršímu je třináct. Nedržel jsem je v náručí, abych je obětoval za evropské hodnoty. Nebděl jsem nad nimi v noci, abych je dal za rozšíření NATO na východ. Neposílal jsem je do školy, aby pak jednou měli krásnou náhrobní desku na vojenském hřbitově.

Mám také dvě dcery. Té nejstarší je patnáct. Nevychovával jsem jí proto, aby jednou s malým děckem oplakávala manžela.

Vy tam na vládě!

Když jde o moje děti, tak mě nemáte jak zastrašit. Je mi jedno, že kvůli svým dětem budu muset do vězení, je mi jedno, že pro svoje děti budu muset umřít já. To nejhezčí v životě jsem už zažil a pamatuju si, jak mi spaly v náručí, jak se naučily chodit, řekly svoje první slovo, jak přinesly ze školy první jedničku i první pětku. Prožíval jsem jejich nemoci, nezdary i jejich chvilky štěstí. Můžete si tam na ministerstvu podepisovat jakákoliv lejstra, můžete lézt do zadnice kterékoliv velmoci, můžete používat právnické kličky i obraty, můžete na mě poštvat vaše mééédia, můžete si vyhlašovat válečné i nouzové stavy, ale já vám své děti pro válku prostě nedám.

A nepřejte si potkat mojí ženu, ta vám oči vyškrábe. Její láska je ještě desetkrát silnější, než moje.

Říkám vám, nechte toho! Pošlete toho lampasáka do důchodu, Babinčákovou vykopněte a přestaňte si hrát na vojáčky. Tohle jste totiž přehnali. Já vám svoje děti pro vaší válku velkého rozsahu nedám. Udělám cokoliv, abych vám zabránil, něco takového spustit. Nebudu se ohlížet na to, co je a co není legální. Nenuťte mě, abych si vybral mezi svými dětmi a evropskými hodnotami. To nemůžete vyhrát.

U mě se vám to totiž nepovedlo. Nenechal jsem si vnutit žádný pokrokový model soužití. Nezničil jsem si budoucnost bezdětností, nezničil jsem si jí honbou za kariérou, nezničil jsem si jí ani nevěrou. Nezničil jsem svoje děti neúplnou rodinou, nenechal jsem v tom jejich matku samotnou. Já mám co ztratit a je to pro mě důležitější než můj vlastní život.

Svoje děti vám nedám!

Na dnešní demonstraci sice nemohu přijet, ale doufám, že tam toto téma zazní na plnou hubu.

https://www.litterate.cz/moje-deti-vam-nedam/

[Konias]

Mysleli to dobře… by Vidlák 27 listopadu, 2022

Když jsem se podíval na záznam ze sobotní demonstrace, tak mě začaly napadat samé jízlivé poznámky, které si kluci, co to organizovali, vlastně nezaslouží. Z každé události je ale zapotřebí vyvodit poučení, protože to je jediný způsob, aby i chyba k něčemu byla. Snad mi to Jirka Havel odpustí, ale je zapotřebí to probrat…

Začneme od začátku.

Na první demonstraci bylo sto tisíc lidí. Na druhé a třetí už o něco méně, před Českou televizí bylo řekněme pětatřicet tisíc lidí a teď na Letné jich bylo pět tisíc. Jinými slovy – vládo, můžeš být v klidu, nic se neděje ani dít nebude. Letenská demonstrace byla tak malá, že se majnstrým ani neobtěžoval vysvětlit svým konzumentům mediálního obsahu, že se sešli dezoláti, kteří chtějí vést naší zemi do ruského chřtánu. Demonstrace pod rozlišovací schopnost.

Od prvního dne, od prvního semínka rozkolu počet účastníků jen a jen klesá. Proč klesá? Protože každá hádka, každé nedorozumění, každá drobnost, vše se dostane ven, protože v naší zemi se všechno vykecá… a okamžitě odpadají lidé, kteří ztratí víru, že by rozhádaní lídři mohli něco vyřešit.

Většina z těchto lidí to nebude nikde ventilovat. Oni nemají potřebu psát statusy, jak jsou zklamaní a jak už nikdy nikam nepřijdou. Oni to prostě jen udělají. Viděl jsem to, hned jak jsem se o sporech dozvěděl. Už se to nenapravilo. Situace lidí v republice se zhoršuje a přitom na demonstrace chodí stále méně lidí. Sobotní demonstrace to jen potvrdila.

Láďa Vrábel může mít radost, že mu lidi věří podstatě více, než Jirkovi Havlovi – sedminásobně více. Ale je to jen Pyrhovo vítězství, protože sto tisíc lidí už to prostě není.

A já se ptám. Stály ty spory za to? Stálo za to se do krve dohádat o to, kdo bude mít kolik času vystoupit? Stálo za to to dohnat tak daleko, aby energetičtí odborníci mluvili k pěti tisícům lidí? Stálo za to utratit ty Jirkovy peníze, co měl na horší časy, za pódium a ozvučení? Stálo za to, mluvit k prázdné Letné a kulturním programem zakrývat nyní už zcela zřejmou skutečnost, že žádný plán není?

Protože, jestli jsem dobře poslouchal, tak plánem je to, že vláda udělá, co si odborníci myslí, že je správně. A může to být naprosto perfektní návod na energetickou krizi, ale vláda ho prostě neudělá, protože nemusí. Neudělá ho, protože ji k tomu nikdo nedonutí. A o tom, jak nutit vládu dělat věci, které dělat nechce, o tom jsem se dozvěděl strašně málo. Mikuláš Minář také uměl pouze mluvit o STBákovi na premiérském křesle, ale protože to Babišovi bylo jedno, tak to tím skončilo, i když měl Minář na Letné šedesátkrát tolik lidí než Jirka Havel.

Já vím, že jste s tím už hodně otravný (a je mi strašně líto, že došlo na moje slova), ale chce to jednotu, jednotu, jednotu. Přestaňte promrhávat příležitosti. Pokud opravdu neuděláte nátlakovou akci, tak není žádný důvod chodit na demonstrace a snít tam o tom, jak vystoupíme z OSN, z EU a NATO, ideálně hned příští odpoledne. Není žádný důvod se opájet chimérami, že to lidi pochopí a přijde jich víc. Nepochopí a nepřijdou, protože vidí, že se v tom lídři plácají, jak nudle v bandasce.

Za takových okolností nemá žádný smysl, abych mluvil o demonstracích. To budu raději rovnou mluvit o volbách, které jsou sice až za dlouho, ale za současných okolností nastanou dřív, než demonstrace něco změní. To mohu rovnou vstoupit do ANO a věřit, že Babiš si pár poslanců pětikolky zkorumpuje, dostane je na svojí stranu a udělá si novou vládu. Nota bene, když možná bude prezidentem. Je celkem pravděpodobné, že Babiš by většinu těch bodů, co o nich mluvili Noveský a Štěpán, tak jako tak měl v plánu.

Stonjeková měla zase jednou pravdu (ona jí má často, ale má jednu hrozně špatnou vlastnost – podobně jako Klára Samková – říká jí moc brzo), takže buď se to bude dělat jinak, než jak to dělal Roll s Minářem, nebo se mohu jít rovnou nechat napsat na kandidátku k Jindrovi Rajchlovi, přejmenovat si svůj blog na Kydy PRO… a přes všechny problémy budu této zemi užitečnější, než jako ignorovaný most mezi rozhádanými organizátory demonstrací.

A abych jen planě nežvanil a nekritizoval… Navrhuji tento další postup:

Všichni zavoláte Petru Štěpánkovi a domluvíte se s ním, jak mu můžete pomoci ohledně iniciativy „Nekrm hydru“. Je zapotřebí na to vytvořit web, je zapotřebí udělat širší výbor než jen Trikolóry. Je zapotřebí kolem toho udělat kus technické a organizační práce. Protože to je jediná smysluplná nátlaková akce, která by v této zemi mohla zafungovat. Tady jsem o ní psal.

Dohodnete se, že uděláte jednu jedinou demonstraci. Tentokrát to uděláte obráceně. Nebudete dělat demonstraci, aby se vymyslela nějaká akce, ale použijete vymyšlenou nátlakovou akci a kolem ní svoláte demonstraci. Na tom, že Česká televize svojí mediální silou škodí pluralitě názorů, na tom se shodneme všichni od Bobošíkové po Zemana. Odezva na tento článek byla také velmi solidní a skýtá reálnou naději na úspěch.

Přizvěte k tomu i hentu Amazonku ze senátu – Janu Zwyrtek Hamplovou, protože vám k tomu bude schopná říct spoustu chytrých věcí. Třeba přesvědčí i Kolářovou. Vezměte k tomu Jindru Rajchla, protože je zapotřebí, aby někdo objížděl republiku a říkal lidem, že je to dobrý nápad. Vezměte Petra Bohuše, Petr Štěpánek je samozřejmos – a dejte dohromady NÁTLAKOVOU AKCI ke které si pak svoláte příslušnou demonstraci. Ideálně tak na konci ledna či začátkem února.

Bohužel, jiný návrh na skutečnou nátlakovou akci jsem nezaznamenal. Jestli má někdo lepší nápad, sem s ním, rád ho propaguju. Nechci se samozřejmě vnucovat, ale zdá se, že lidé silně reagovali i na moje protiválečné články. Takže si můžete přidat ještě toto téma. Žádný kopyrajt na to nemám a nehodlám se čílit, že mi někdo bere můj milovaný projekt, se kterým změním svět. Protiválečné téma je vaše. Zcela bez podmínek.

Samozřejmě, vy co to teď čtete, si můžete myslet, že Vidlák je blbej, že tomu nerozumí, že bude lepší vystoupit z NATO a OSN, že bude lepší dál říkat vládě, co má dělat, ale nikdy neudělá, můžete si dál myslet, že volby budou neplatné, když k nim nepřijde dost lidí a že někde v temných a žumpoidních zákoutích politiky čeká něco křišťálově čistého, co sice dvacet let chodí kolem kupky hnoje, ale nikdy se to neušpinilo… Můžete si myslet, že vás Vidlák láká jak bludička na okraj propasti a pak vás obětuje svým temným zájmům o kterých vlastně nikdo nic neví (protože se mě nikdo nezeptal).

A nebo si řeknete, že na tom něco je. Že ten drnohryz z jižní Moravy má pravdu. Že přišel čas činů, které je zapotřebí dobře připravit a sjednotit se kolem nich. Že jediné, co máme, je nátlaková akce kolem České televize. To se dá udělat nejdřív.

Všechno ostatní zřejmě nic nepřinese a celou situaci rozlousknou až volby. Ovšem na volby je zapotřebí mít mít politickou stranu a ne organizační výbor pro demonstraci.

Kdo má politickou stranu? Babiš, Okamura, Rajchl, Majerová, Fiala, Pekarová, Jurečka, Bartoš, Rakušan… Jasné? Tak se podle toho zařiďte.

https://www.litterate.cz/mysleli-to-dobre/

[Konias]

Nový černý kůň by Vidlák 28 listopadu, 2022

Dneska se vrátíme k mému misantropickému článku z minulého týdne, kde jsem konstatoval, že jedinými občanskými kandidáty na prezidenta jsou Petr Pavel a Danuše Nerudová a všichni ostatní jsou kandidáti straničtí… a vlastně můžeme být rádi, že Okamura má svojí SPD, která má henty poslance a díky tomu zůstal ve hře alespoň jeden „náš“ kandidát a to Jaroslav Bašta. Všechno ostatní bylo velkohubé, troufalé a nesmyslné. Pánbůh nás potrestal už předem, že ze všech alespoň trochu alternativních kandidátů nezůstali ani ti dva miliardáři, pro které měl být sběr podpisů naprostá malina.

Ale… na druhou stranu se splnilo to, o čem jsem psal asi před měsícem – že pokud nemám volit Babiše, tak chci jedno jméno. Chci jednoho kandidáta na alternativě, který se nebude bít s dalšími kandidáty na alternativě, protože přece nebudu riskovat, že díky tříštění hlasů nakonec do druhého kola postoupí Pablo Nerudová a bude vymalováno.

Ejhle, máme to tady. Jedno jediné jméno. Jaroslav Bašta. Člověk, který je alternativě v této chvíli asi nejblíž. A navíc si to uvědomuje a cílí na naše hlasy. Bývalý diplomat, disident, člen SPD, což je v dnešní době samo o sobě dostatečně dezolátní. Nemluvím o tom, že zná východ Evropy, byl diplomatem v Rusku a bude tam mít pár otevřených skulin.

Já se přiznám, že jsem s Baštou nepočítal. Byl v pelotonu nejstarší, jeho mluvený projev je na dnešní dobu takový rozvleklý a mezi těmi mladšími sekáči to bude mít těžké. Navíc jsem si matně vybavoval generála Blaška a jeho roztržku s SPD a přemýšlel jsem, jestli nominace pana Bašty s tím třeba nějak nesouvisí… Zkrátka, myslel jsem si na Vitáskovou a kandidáta SPD jsem měl za předem odepsaného.

Ale od chvíle, kdy se nominace uzavřely a bylo jasné, že Bašta je to jediné jiné jméno (vedle menšího zla Babiše), které Alternativě víceméně zbylo, tak mi to začalo hlodat v hlavě. Vždyť se situace doopravdy vyjasnila. Kde nejsou jiní kandidáti, tam není důvod k nejednotě. Nejenže není žádné lepší jméno, ale není ani žádné jiné jméno. Kdy naposled jsme měli k dispozici tak komfortní voličskou pozici? Vždyť opravdu není žádný důvod, abychom ho nevolili. Máme jedno jméno? Máme. Je Bašta dostatečně kvalifikovaný? Je. Vnímá, že existujeme, ví, jak smýšlíme, má navěky cejch kolaboranta, protože si dovolil ušpinit se o Okamuru.

Tříštění hlasů víceméně nehrozí, protože není mezi kým se tříštit. Babiš má cestu uvolněnou tak jako tak. Kampaň má vymyšlenou, do debat chodit nechce, sám ďábel mu uklidil z cesty kandidáty s plnou peněženkou… Už teď je to takový trojboj, kdy Nerudová s Pavlem pojedou proti Babišovi a zezadu je bude jistit Fischer s Hilšerem. Středula se předvedl se svojí demonstrací a musel by hodně hodně zabrat, aby se udržel ve skupině…. Když o tom tak přemýšlím, Bašta přebírá od Březiny funkci černého koně… co když překvapí?

Mimochodem… Jeden můj čtenář mi poslal textík, kde celkem hezky a logicky zdůvodnil, proč mohl Bašta hlasovat pro vstup Finska a Švédska do NATO:

Jestli budou nebo nebudou přijati, nezáleží na nás. Ale pokud bychom se postavili proti, budou na nás seveřani předběžně naštvaní.
Švédové a Finové jsou tradičně podezíraví vůči anglosasům. Pokud vstoupí do NATO, vliv Británie a jejích hovadských nápadů trochu poklesne.
Je lepší koupit Grippeny než F-35ky. Jsou levnější a použitelnější. Když budou Švédové v NATO, otevírá to určité diplomatické možnosti, jak ten nákup amerického superdrahého šrotu třeba ještě skrečovat.
Ne, my fakt z NATO jen tak nevystoupíme, protože to v podstatě nejde. Je pravděpodobnější, že jednoho dne NATO opustí nás.

Hele, já bych tomu dal šanci. Do voleb je ještě daleko, máme jedno jméno ke sledování. Všechny požadavky se nám vyplnily. Sice jinak, než jsme čekali, ale vyplnily. Patnáct procent hlasů na Alternativě, které Babiš minule nezískal, se mohou nahrnout k jednomu člověku. To není tak málo. To by se alespoň teoreticky mohlo i podařit, že by se Bašta do druhého kola procpal. Minimálně ti, co chtějí volit srdcem, těm se tato varianta vysloveně nabízí, stejně jako těm, kteří to v žádném případě nemohou hodit Babišovi.

https://www.litterate.cz/novy-cerny-kun/

[Konias]

Hlavně, aby byli slabí… by Vidlák 29 listopadu, 2022

Největší bohatství tohoto blogu jsou jeho čtenáři a diskutéři. Dokonce i na tom fejsbůku máme pod každým článkem celkem kultivovanou debatu. K tomu dostávám denně stovky mailů, či mesengerových zpráv. Vždycky říkám, že právě díky vám čtenářům mám vhled, jak přemýšlí volič na alternativě. Vždycky, když napíšu, že „mám z něčeho pocit,“ tak to zpravidla vychází z vašich komentářů, postřehů, souhlasů, nesouhlasů… vlastně i nadávek.

Považuju za obrovskou chybu, pokud si nějaké médium nedrží diskusi. Ta okamžitá zpětná vazba je v podstatě nenahraditelná a je důležitější, než vlastní text. Vlastně se strašně divím, že naše politické strany už dávno nemají nějakou podobnou formu stranického tisku. Když jsou schopni dávat miliony do volebních kampaní, tak bych si myslel, že dát nějakou část z toho na kvalitní stranický blog alespoň na úrovni Vidlákových kydů, by jim ušetřil spoustu slepých cestiček a chyb, protože by se okamžitě dozvěděli, jak na tom doopravdy jsou.

Svým způsobem tohle pochopilo jen několik politických jednotlivců, kteří často a důsledně komunikují s veřejností. Ivan David má svojí Novou republiku, Jindra Rajchl dělá pravidelné pořady na svém fejsbůku, Andrej Babiš má svoje Čau lidi. Jinak je pusto a prázdno… kdyby třeba taková ODS vzala ty peníze, co dává za fejsbůkovou reklamu a místo toho angažovali nějakého dobrého psáče, co by jim každý den vycajchnoval stranický článek, tak by udělali líp a ještě by ušetřili.

Musím říci, čím více můj blog roste, čím více má čtenářů, tím více se spoléhám na vaší zpětnou vazbu. Samozřejmě to nefunguje jako sociologický průzkum. Musím to číst (a to mi zabírá asi třikrát víc času, než vlastní psaní článku), musím své diskutéry pokud možno znát, musím si zafixovat opakující se jména, musím se naučit, kdo má dobré postřehy. To samé platí o mailech a jiných způsobech komunikace. Ale ve výsledku bych řekl, že mám stále přesnější představu, jak to vlastně mezi veřejností na alternativě chodí. Nikdy to nebude matematicky exaktní, protože jak pracovat s náladami a emocemi, že?

Ne, nenahradí to volební průzkumy, protože mě nečte v této republice každý a hodně lidí mě vysloveně nesnáší, ale myslím si, že mám poměrně slušnou představu o zhruba třiceti procentech voličských hlasů. Stačí mi dávat články s různými (i protichůdnými) názory, stačí mi, abych se na problém podíval z různých stran a pak si vyhodnotil, jak na to čtenáři reagovali… a hned vím.

Včera jsem dával článek o tom, že nám pro prezidentskou volbu zbyl Bašta, jako poslední z kandidátů, který má blízko k alternativě. Dával jsem i několik článků na téma Vitásková nebo Babiš. Ale včera to bylo obzvláště zajímavé, protože se na mém fejsbůku ozval i vrchní revolucionář Ladislav Vrabel a zkritizoval mě, že adoruju Baštu… Že Nerudová a Pavel jsou o tolik horší zlo, že je lepší volit Babiše. Takovou sílu má Veľký Bocian a takový odpor vzbuzují Čapuše Nerudová a agent Pávek.

Hlasů, že Bašta nemá šanci, že je to zbytečné, že sice je tak nějak náš, ale je starý, neumí mluvit, neumí se vyjadřovat, atd, atd bylo prostě tolik, že by se musel stát skoro zázrak, aby postoupil do druhého kola.

Jízlivě musím říci, že jsem si včera na mém fejsbůku připadal jako ve cvokhauzu. Máme devět kandidátů, z toho čtyři kopou za Pětikolku a pokračování války. Středula už prohrál, Rohanovou nikdo nezná, Zima nemá šanci, protože je dost samolibý rektor univerzity, zůstává Babiš a Bašta. Když jsem dříve psal, že je třeba volit menší zlo v podobě Babiše, tak jsem dostal sodu, protože nelze zapomenout na lockdowny a očkování dětiček.. Když jsem včera psal, že Bašta je nám nejbližší kandidát, tak jsem dostal sodu, protože Okamůra.

Ne, obojí nepíší ti stejní lidé. Ale jsou skoro půl na půl. A pak mi to došlo..

Když mohu sledovat na svém profilu nálady veřejnosti já, dokáží to i velká média. Mají mnohem přesnější přehled o tom, kdo je sleduje, jak je sleduje, co si myslí, jak se mění jeho myšlení podle mediálního vlivu. Mají na to celé agentury a určitě sledují i cvrkot mezi svými fanoušky.

Hele, oni to vlastně dělají úplně jednoduše. Oni všechny znectí jen tak napůl. Proto nikdo nepokračoval v kauze Babiše Juniora na Krymu. Proto se dál neřešily jeho nemovitosti ve Francii. Proto je to Čapí hnízdo tak napůl. Oni nepotřebují, aby se celý národ zavile naštval na Babiše. Kdyby se na něj naštvali všichni, tak by to všichni mohli jít hodit Baštovi. A to přece nechtějí. Oni nechtějí mít silného kandidáta. Oni potřebují mít spoustu slabých.

Obráceně to platí taky. Oni Baštu sice budou pěkně grilovat, ale zase ne tak moc. Protože kdyby se všichni na Baštu naštvali, mohli by to jít hodit Babišovi.

A tak to rozdělí podle lidských nátur. Jedněm znechutí Baštu, jiným znechutí Babiše, ale ne moc. Jen tak akorát, aby se jejich elektorát rozdělil. Aby se lidi nesjednotili na jednom jméně. Kdyby z Bociana udělali absolutní zlo a přesvědčili o tom voliče, tak by z toho těžil Bašta. Kdyby dokonale nasadili psí hlavu Baštovi, tak se jeho hlasy přelijí k Babišovi.

Co je výsledek? Naprosto surealistická debata pod mými články o prezidentských kandidátech. Je úplně jedno, jaké napíšu jméno a jaké argumenty v jeho prospěch použiju. Skupina přitakávajících a odporujících bude vždycky víceméně stejně veliká. Je to tak přesné, že se mi nechce věřit, že by to byla náhoda. Mám tendenci se přiklonit k názoru, že tohle je ve skutečnosti ten celý záměr. Rozděl a panuj. Vyrob spoustu nevolitelných kandidátů a pak u jednoho trochu povol. To postačí. Jim vůbec nevadí, že mají něco i na Pávka a že se to ví. Nebo na Nerudovou. Oni se jen starají o to, aby na tom byli všichni stejně špatně. Pak stačí pár oslavných reportáží a ejhle – máme vítěze.

Minimálně u mě v diskusi tohle funguje naprosto spolehlivě. Mám strašnou chuť vyzkoušet, co by se stalo, kdybych se na nějakou kandidátku přihlásil já sám. Zřejmě by se také ukázalo, že procento příznivců a odpůrců této myšlenky by bylo úplně stejné, jako kdybych napsal: „Zuzana Majerová na Hrad!“ (Vsadím se, že se na fejsbůku najde alespoň jeden komentář, že jsem se konečně odkopal a potvrdil, že protěžuju Trikoloru). Zřejmě by mi nijak nepomohlo, že jsem majitel Kydů a lidi sem chodí, protože mě mají celkem rádi.

Hele… ono je víceméně jedno, jestli jde o debatu na Litterate, kde se o ní stará Zakladatel, nebo na Kydech, kde je zcela nemoderovaná a nebo na fejsbůku na mém profilu nebo u mého šafáře. Kdybych měl víc odběratelů na Telegramu, vypadalo by to nejspíš stejně.

Ne, nemám žádná tvrdá data. Mám zase jen pocit. Pocit, který vznikl pročtením tisíců komentářů v poslední době. Začínám si myslet, že se zopakuje loňský rok, kdy nám volby vyhrála pětikolka, protože se nejlépe etablovali v tehdejší situaci, která fungovala přesně takhle – podle hesla „čím hůř, tím líp.“ A když se tak dívám kolem sebe, máme ke stejné situaci našlápnuto i letos a je přímo připravená pro naše duo Nerudová – Pavel.

Velkým médiím se zase podařila jejich klasika – všichni jsou nevolitelní. A ti, kteří by třeba volitelní byli, ti se ani nezúčastní. Zůstal pro nás nevolitelný Středula, nevolitelný Bašta, nevolitelný Babiš… jen ta Čaputová a Pinochett, ti jsou mezi svými volitelní až na půdu.

Takže začínám mít pocit, že to dopadne jako vždycky. Tak dlouho se tu budeme dohadovat, co Babiš v minulosti všechno provedl a jak je jen druhá strana pětikolky, jak nás stejně prodá do Brusele a USA… a Bašta je starý, nepoužitelný, volit ho může jen blázen… a výsledek se brzy dostaví. K tomu se já osobně dozvím, jak jsem se zaprodal jednomu i druhému, možná i oběma dohromady, hromada sil se vyplýtvá na mojí dehonestaci, udělají to ti, kteří to myslí dobře, ale dopadne to jako vždycky… a do druhého kola hladce projdou Nerudová s Pavlem, protože voliči, kteří je sice nechtějí, ale také nechtějí Babiše a Baštu, ti zůstanou doma a nepřemůžou se, protože sice České televizi nevěří nic, ale když tamní redaktoři mluví o Čapím hnízdě a fašistech v SPD, tak je to jako slovo Boží.

V této chvíli bych skoro řekl, že dostaneme další poučení o tom, jak zacházet s menším zlem. Babiš nepostoupí o nějaké mizerné procentíčko, které by mu dodala buď větší volební účast, nebo voliči Bašty. A až proběhne druhé kolo, tak porovnáním účasti mezi prvním a druhým kolem zjistíme, že se o tento volební výsledek postarali ti, kteří Babiše nesnášeli tak, že ho nešli volit, ale to je nedonutilo, aby začali milovat Baštu a hodili to jemu. A nová prezidentka Čapuše nám samozřejmě ukáže, že i v tomto případě by Babiš byl mnohem menší zlo.

Ano, budou tací, kteří se budou utěšovat, že Babiš by stejně nebyl lepší prezident, stejně jako se teď ve studených bytech utěšují, že Babiš by jako premiér dělal totéž, co Fiala…

Velká média to mají vlastně docela jednoduché. Stačí pořádně používat hnojomety, ale zároveň sledovat, aby se to nepřehnalo. je třeba nikoho nevyřadit z nabídky. Nejhorší jsou ti politici, kteří rezignují a opustí politiku. Tím se zužuje výběr a nedej bože by mohl vyhrát někdo, kdo není schválený v České televizi. A tak je třeba podporovat neochotu pochopit, že pro cestu vpřed je někdy nejlepší udělat pár kroků dozadu a překážku obejít, než do ní pořád vrážet hlavou.

Dnes, čtyřicet pět dní před volbami bych tipoval, že žádné rozhodování mezi menším či větším zlem vůbec nebude. Do druhého kola půjde Nerudová s Pavlem.

A já pak budu mít pár dní rekordní čtenost, jak se budou všichni vyrovnávat s tím šokem a hledat útěchu na Kydech.

Ale volby ještě nejsou. Ještě je čas, si to v hlavě utřídit. Vážně varuji! Ať tady napíšu jakékoliv jméno, počet příznivců a odpůrců tohoto jména je víceméně stejný. Česká televize může být spokojená. Líp si to připravit nemohli.

https://www.litterate.cz/neni-co-resit/

[homer]

VIDLÁKŮV TÝDEN „Letošní rok byl ve znamení skutečně zběsilého utrácení za neuvěřitelné ceny a tak bych se vlastně ani nedivil, kdyby najednou někde cvaklo a druhý den bychom se dozvěděli, že válka skončila, velcí kluci se domluvili a je po všem. Paniku se mezi lidmi vyvolat podařilo, všichni, kdo měli peníze, tak nakupovali cokoliv, co by jim pomohlo přežít krizovou dobu, obchodníci si zvedli marže do neuvěřitelných výšin,“ komentuje moravský bloger a hospodář Vidlák (jehož identitu redakce zná) vánoční shon. Mluví i o kvalitě potravin, zejména salámů, za minulého režimu a dnes. A o tom, jak byl nahlášen za blog proti válce.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... ral-721926

[Konias]

Čekám na signál… by Vidlák 30 listopadu, 2022

…ten z nebe nepřichází a tak čekám dál.

Přátelé, dneska si shrneme prezidentské události posledních dní a pak dám s prezidentskou volbou zase chvíli pokoj. Moje poslední články byly totiž takové… protichůdné, že to bylo hodně i na poměry tohoto blogu. Nedivte se mi. Chtěl jsem všem názorně ukázat, jak málo dobra v celé politice vlastně je. Všechno má nějakou slabinu, každá úvaha má svoje pro, ale hlavně má svoje proti, každý taktický postup má své mouchy a každé vítězství má svojí cenu. Nelze mít všechno, každá dílčí věc je kompromis kompromisů, nejvíc by pomohla jednota, která je ale z principu dosažitelná pouze nedemokratickým způsobem. Ať uděláte cokoliv, vždycky to bude mít svá rizika, nikdo nedohlédne do všech konců a největší váhu mají mééédia a různé neziskovky řízené zvenčí.

Celé jsem to psal proto, aby bylo nad slunce jasnější, že žádné dobro zvoleno nebude, protože prostě neexistuje. Skuteční hybatelé našeho světa se o to už dávno postarali. Chystáte se volit srdcem? Váš dobrý skutek bude po zásluze potrestán Čapuší Nerudovou. Chystáte se volit rozumem? Místo Nerudové můžete mít Babiše. Všechny ostatní varianty jsou velmi málo pravděpodobné.

Hele, víte co mi hlava nebere? Na ulici leží milion voličských hlasů z posledních parlamentních voleb, které z podstaty věci nemůže dostat Pětikolka, protože tito voliči fakt nejsou líbodémo. Nedostal je Babiš, protože covidová opatření, lockdowny, Čapí hnízdo… Nedostal je Okamura, protože jsou spokojení s tím, co mají a ve skutečnosti nechtějí ani vládu ani odpovědnost. Vyhovuje jim politické podnikání. Místo toho ty hlasy dostal Šlachta, Trikolora, Volný blok, KSČM, ČSSD a další malé straničky. Do sněmovny se nedostali, ale hlasů je to fakt hodně. Z těchto malých stran nikdo nepostavil kandidáta do prezidentských voleb. Respektive, žádný kandidát se na start nepostaví, protože nesesbíral dost hlasů…

Milion hlasů od lidí, kteří k volbám běžně chodí… Žádní ortodoxní nevoliči. Přesto mám pocit, že se o tuto celkem podstatnou sílu vlastně nikdo nezajímá. Ano, jsme voliči z vícero malých stran, ale něco společného přece jen máme. Myslíme si, že tento stát jde do kopru. Jsme protestně naladěni a máme pocit, že nám nikdo nenaslouchá. Jsme protiválečně nastaveni.

Ale hlavně… jsme nezničitelní, protože de facto neexistujeme. Náš počet rozhodně neklesá. Ucházejí se o nás různé straničky i jednotlivci a i když každou chvíli pokazí, co se pokazit dá, jsme sice naštvaní, ale nepřecházíme k libtardům, neděláme comingouty, že odteď milujeme EU, LGBTXYZ+ a liberální demokracii, když nás Vrábel či Havel naštval. Každý lídr, který selže, jen vyprodukuje jiného lídra.

Alternativa je taková améba. Měkká, ale nezničitelná. Nezaložená na žádném konkrétním člověku a naplněná mnoha proudy i názory, které nejsou stejné, ale přesto tíhnou k sobě i přes hádky a rozpory. Ano, demonstrace klesají, ale motivoval tento „neúspěch“ někoho k tomu, aby začal volit ODS?

Jediný spolek, který se nemůže rozhádat, je ten, který nezaložíte. Takhle to máme, ne? Sice se hádáme jak koně, ale nikdo od nás stejně nepřechází k pražské kavárně. Lídři nám selhávají pravidelně, ale nic to neznamená. Volný selhal, na značky se připraví Rajchl… potenciál milionu hlasů je tady… Jen člověk nesmí být břídil a nesmí se zaprodat.

A o těchto milion hlasů se teď na prezidenta vlastně nikdo neuchází. Jako by nebyly, i když jsou. Nebo je to tím, že alternativa nemá napsané stanovy a registraci na ministerstvu vnitra? Tím pádem o ní nikdo neví, nikdo s námi nepočítá i když to dělá milion hlasů, které jsou zvyklé chodit k volbám? Navíc jsou to hlasy, které se o politiku zajímají, jsou schopné se svolat na Václavák, mají své neoficiální a neplacené komunikační kanály, které ale fungují a to den ode dne lépe!

Přitom, celá alternativa v podstatě jen čeká na signál. Vlastně ten stejný, který vysílá náš Derniér Petro Ihorovič Fialenko. Jen s opačným znaménkem.

V předchozích dnech i týdnech jsem v souvislosti s prezidentskými volbami dával do placu různá jména. Ve všech případech z toho vylezlo, že Babiš nakonec spoustu hlasů dostane… i když se skřípajícími zuby. Hele, kdyby Andrejko trochu zabral a párkrát řekl slovo mír a slovo alternativa a nějak zkusil vybruslit z toho hlasování o dočasném výcviku ukrajinských vojsk, tak by to tu prostě posbíral. Hodně lidí si uvědomuje, že je jediný, kdo dokáže dělat soupeře prezidentce Čapuši. Směrem k alternativě je volební kampaň vlastně nejjednodušší. Stačí si všimnout, stačí trochu artikulovat tužby těchto voličů… vždyť my jsme zvyklí, že se s námi zametá… a nepotřebujeme moc. Jen nesnášíme, když se s námi hraje nějaká levárna. Stačí pár slov a alternativa se sama postará, aby o tom každý z těchto voličů slyšel.

Jediná parlamentní strana, která si uvědomuje, že nějaká Alternativa existuje, je SPD. Ale také se častěji setkávám s odsudkem, než s pochopením. Je snazší slyšet Ivana Davida, kterak říká, že jakýkoliv lídr z Alternativy jen bere hlasy SPD, než Foldynu, který naopak má svůj voličský potenciál právě tady, umí s ním pracovat a nemá vůbec zapotřebí nějak plivat na Trikoloru či Láďu Vrabela…

Možná bychom to měli udělat obráceně. Měli bychom teď sledovat, jestli nás nějaký prezidentský kandidát vůbec bude brát na vědomí. Zatím jsme jim byli dobří jen pro ten hlas. Takový Zeman, ten věděl, kde jsme a co chceme slyšet… ale nakonec si to udělal, jak chtěl… ale on už se o naše hlasy ucházet nebude.

Měli bychom si počkat na kousek vstřícnosti. Na nějakou větičku, či celý odstavec, že někdo ráčil vzít na vědomí naší existenci a má alespoň mlhavou představu, čím žijeme. Protože jinak mají pravdu ti, co říkají, že menší zlo neexistuje. K čemu je nám kandidát menšího zla, když jsme pro něj jen kulisa a deset minut po volbách zapomene, že jsme existovali?

Do voleb je ještě přes šest týdnů. Čekáme na signál. Čekáme na to, že někdo bude mluvit o míru, bude mluvit o tom, že chceme mít normální rodiny, normální život, normální práci, že chceme trochu úcty. My si jakoukoliv kampaň uděláme sami. Sami velice rychle rozšíříme každé vlídné slovo, které o nás některý z kandidátů pronese. Dokonce to uděláme s chutí. A kdyby někdo nejenže vyslal signál, ale rovnou i naslouchal…

Už nejsme tak úplně neznámí. Už jsme párkrát zahulákali na náměstích a ukázali jsme, kolik hlasů dohromady máme. Možná se hádáme o kandidátech jen proto, že žádný se o nás výslovně neuchází. Že nám žádný nedal sebemenší důvod ho brát za něco víc, než jen menší zlo. Ani Bašta o nás zatím neřekl jediné hezké slovo.

Kdo z kandidátů někdy řekl slovo „alternativa?“ Skoro bych řekl, že je na čase, abychom alespoň tuto minimální pozornost vyžadovali.

Takže než se budu muset pro nějaké to menší zlo s mnoha riziky a vedlejšími účinky rozhodnout, tak mám ještě čtyřicet dní na to, abych trochu křičel směrem ke kandidátům a čekal, zda nás někdo vezme na vědomí a třeba se i zeptá, co vlastně chceme.

https://www.litterate.cz/cekam-na-signal/

[Konias]

Ne tímto způsobem by Vidlák 1 prosince, 2022

Dnes zaměříme naší pozornost k válce na Ukrajině. Mají tam hentu rasputicu, což dost omezilo vedení bojových operací a tak se zdá, že se tam toho zase moc neděje. Tedy, kromě ruských raket, které na značné části ukrajinského území zajišťují zhasnuté světlo. Jinak se nic zajímavého neděje, kromě zaručených zpráv z obou propagand, že co nevidět začne další ofenzíva tu západní, tu východním směrem.

Já jsem našel jeden projev generála Surovikina, který bych si dovolil odcitovat:

Elektřina pohání také systémy velení a řízení. Pokud prezident Zelenský skutečně chce, aby všichni jeho obyvatelé měli vodu a elektřinu, stačí, když přijme podmínky RF a my toto tažení zastavíme. Dokud tak ale neučiní, budeme pokračovat v útocích na cíle, které dodávají elektřinu jeho ozbrojeným silám. Pokud to bude mít dopady na civilní obyvatelstvo, je na něm, aby se s tím vypořádal.“ Voda a elektřina byly bohužel nadobro vypnuty, nebo alespoň na dlouhou, dlouhou dobu pro všech těch několik milionů obyvatel Doněcké a Luhanské republiky, kteří byli dělostřelbou vyhnáni ze svých domovů a kteří utrpěli ne nepříjemnosti, ale v mnoha případech trvalé poškození života. Možná to není rozdíl, který by se každému líbil, ale pro mě je tento rozdíl zásadní.

Fór je v tom, že toto neřekl Surovikin, ale řekl to na tiskové konferenci 25. května 1999 v Bruselu alianční mluvčí Jamie Shea, když obhajoval, proč NATO útočí na jugoslávskou kritickou infrastrukturu. Já jen vyměnil názvy. A ještě k tomu dodám, že NATO muselo být tehdy už hodně zoufalé, když se takovým ubožáckým způsobem mstili jugoslávskému obyvatelstvu. Aha, zase špatně, tohle přece říkají naši intervjuci o Ruském bombardování ukrajinských elektráren… Jak vidno, žádná vojenská novinka…

Tak tohle bychom měli… jdeme dál.

O plynulém víkendu jsem měl doma Mariana Kechlibara. Ano, toho blogera, kterého považuju za natolik zajímavého, abych se zamyslel nad vším, co píše, i když mám zcela odlišný názor. Prostě když to říká Kechlibar, je rozumné si to vyslechnout. Snažil jsem se ho pozvat už dlouho, když o tom tak přemýšlím, trvalo to dva roky, než jsme našli termín přijatelný pro nás oba. A protože jsem neměl žádnou zabijačku, měl jsem dost času si vyslechnout všechny jeho argumenty.

Musím říci, že se mi o dost zmenšil rozpor mezi tím, co píše na svém blogu a mezi zprávami, které mám od příbuzenstva a od mých ruských kamarádů a přestala to pro mě být taková divočina. Následující odstavce budou takovou směsí Kechlibarových argumentů, mého pochopení či nepochopení a nějakého výkladu. Kechlibara budu pouze volně parafrázovat a spíš to bude o tom, jak jsem jeho výklad pochopil, než jak ho řekl.

Začneme čistě povojensku tím, v čem nejsou tak úplně rozpory:

Válka na Ukrajině se vede na velkou vzdálenost. Území v dostřelu druhé strany je extrémně široké. Ukrajinci mají k dispozici raketomety HIMARS s dostřelem osmdesát kilometrů, Rusové mají k dispozici zase své zbraně. Někde uprostřed tohoto šíleně širokého území je nějaká linie doteku, kde sedí v zákopech vojáci, nad nimi lítají drony a navádějí na ně palbu. Jakmile nějaký ten raketomet nebo dělo vystřelí, musí zase okamžitě někam jinam, protože si ho hned všimne nějaký jiný dron či družice a hned tam opět navádí palbu. I desítky kilometrů za dělící linií jsou všechny sklady i jakékoliv shluky lidí či techniky v permanentním nebezpečí. To je jasné, ne?

Válka na Ukrajině je jakýsi mix mezi první a druhou světovou, ale navíc s tím, že musíte urazit strašně dlouhou vzdálenost v dostřelu nepřítele, než se vůbec dostanete k rozbité vesnici, kterou se snažíte obsadit a vypudit odtamtud nepřátelské vojáky.

Tento způsob boje je extrémně náročný na logistiku a na koordinaci sil. V obojím má Ukrajina víceméně navrch, protože má k dispozici celé NATO s jejich komunikačními centry i poradci. Američané i Britové tohle mají nacvičené ze svých válek, takže Ukrajinci reagují rychleji, než Rusové, kteří to vyrovnávají palebnou převahou, která je ale opět extrémně náročná na dodávky munice. NATO možná nemá tolik děl a granátů, jako Rusové, ale mají hodně počítačů, obrazovek a aplikací na zadávání souřadnic pro dělostřelectvo.

Nejde o to, že by ruské vedení bylo hloupé, či neschopné, ale ruská armáda má svůj systém postavený pro jiný druh bojové činnosti. Má jinak řešenou logistiku, založenou více na vlacích a méně na náklaďácích. Navíc Rusové nezavedli do logistického procesu paletové vozíky, takže nakládají a vykládají pomocí vojínů rukama. Svým způsobem je to výhoda, protože voják může dělat i jiné věci, než jen nakládat, ale i nevýhoda, protože prostě bedny na auta nakládá pomaleji. Zároveň nejde jen o to, dostat na frontu co nejvíc granátů. Jde o to, jich tam dostat tak akorát. Děla i raketomety se musejí pořád přemísťovat, takže pokud jim dodáte moc granátů, nemohou je vystřílet a musejí je tam nechat. Proto vidíme na ukrajinských videích tolik opuštěné ruské munice. Ukrajinci postoupili, Rusové se stáhli, ale museli tam nechat munici, kterou nemohli vystřílet, pokud nechtěli přijít o děla a neměli jak, vzít náboje sebou.

Navíc… USA do ukrajinské války investovaly víc peněz, než je celý ruský vojenský rozpočet… To se musí někde projevit.

Podle Mariana Kechlibara Rusko v tomto souboji logistik nevítězí. NATO je v tomto ohledu lépe zabezpečené a tyto věci umí lépe. To samozřejmě neznamená, že někde v Rusku pobíhá nervózní Gerasimov a lomí rukama, že neví, co s tím má dělat a nebo že by nevěděl, jaká je skutečná situace. Ale prostě zavedené procesy v polních podmínkách nezměníte ze dne na den.

Zde přidávám poznámku, že podle intervjuků z Novinek se Rusové vracejí k diviznímu uspořádání, protože bojové taktické skupiny se jim neosvědčily…

Různé vyfotografované obranné linie i v dalekém zázemí ukazují, že Rusové jsou si naopak velmi dobře vědomi jaká je situace a připravují se na ukrajinskou taktiku „ohlodávání“. To prostě celý měsíc ostřelujete na frontě různé skladíčky, mostíčky, silničky a nádražíčka, až dojdete k názoru, že tady a teď Rusové nebudou schopni dodávat dostatečné množství munice a pošlete tam co nejvíc lidí a co nejvíc techniky. Při trošce štěstí prorazíte, jako u Kupjansku a při trošce smůly neprorazíte a stojí to dost krve.

Do toho si přidejte ten nechutně velký dostřel ručních protitankových a protiletadlových zbraní, které jsou laciné a hojně užívané, takže jsme ve stejné situaci, jako na konci středověku, kdy kdejaký drnohryz s trochou výcviku bez problémů sestřelil z koně vycvičeného obrněné rytíře. Tato válka je ve fázi, kdy jsou rytíři použitelní jen někdy a jen trochu, ale je velký zájem o drnohryzy.

Takhle to dává celkem logiku, ne?

Marian Kechlibar říká, že Rusko tuto válku prohraje, pokud nějak zásadně nenapraví své nedostatky, které jsem popsal. Sám říká, že není radno Rusko podceňovat, Surovikin rozhodně neřekl své poslední slovo, ale způsob, jakým je válka vedená, nahrává na frontě spíš Ukrajincům a Rusové jsou na kratší straně páky. Což neznamená, že se třeba nerozhodnou zabrat větší silou… tedy pokud ji mají… Kechlibar tedy tak trochu předpokládá, že v Rusku se zase brzy mobilizace rozjedou.

A aby nedošlo k mýlce, Marian Kechlibar nesdílí romantické představy o hodném Rusku, které bylo vyprovokováno…

Já bych k tomu dodal, že ho teď už celkem chápu a budu sledovat, nakolik se Kechlibarovy předpovědi naplní. A chtěl bych říci, že přesně takhle bych si představoval debatu o ukrajinském konfliktu. Poslouchat, že jsou Rusové jen ožralí mužici, jak to dělají na Novinkách, to jaksi nic nevyřeší. Chtěl bych se bavit o vojenských otázkách, o tom, co se na frontě může dít a co se nemůže dít. Chtěl bych občas slyšet slovo „nevím“ a nesnáším jásavé zprávy o skvělém úspěchu s dovětkem, že zprávy nebylo možné ověřit. Chci si porovnávat zprávy od Rybáře, Scotta Rittera, Big Sergeho s Marianem Kechlibarem. Všechny ty Vojáčky a Visingry a ukrajinskou tiskovou kancelář považuju za ztrátu času, protože se od nich vlastně nic nedozvím.

Já prostě chci číst Dominika Ticháčka, Petra Hampla a Mariana Kechlibara a porovnávat jejich postřehy s realitou. Názor si pak udělám sám a nepotřebuju ho mít předžvejkaný od České televize.

https://www.litterate.cz/ne-timto-zpusobem/

[Konias]

I kdyby se ohnul by Vidlák 2 prosince, 2022

Přátelé, moje odhodlání teď chvíli nechat prezidentské volby na pokoji, mi moc dlouho nevydrželo. Měl jsem totiž v posledních dnech několik zajímavých návštěv z kategorie těch, o kterých nesmím nic říct, ale kteří mají k prezidentskému cvrkotu poměrně blízko dostalo se mi celé řady drobných poznatků, které posunuly mé úvahy zase o kousek jinam a já bych se o to s vámi rád podělil. A také se mi na fejsbůku trochu rozjela hysterie, že vedu lid do neštěstí, takže to musím uvést na pravou míru.

Začnu Vidláckou prioritou číslo jedna. Hele, bez ohledu na mé osobní sympatie považuju za nejdůležitější, aby líbodémo nedosáhli na poslední státní instituci, kterou ještě nemají pod kontrolou. Mají většinu v poslanecké sněmovně. Mají většinu v senátu. Mají Rychteského a s ním celý ústavní soud. Mají na své straně Českou televizi. Mají ministerstva a bačují tam naprosto příšerným způsobem, že i pražští úředníci interně o vládě říkají, že jsou pětisračka. Nedělám si legraci, v poslední době jsem mluvil s tolika ministerskými úředníky, že se vlastně nedivím Rakušanově snaze státní zaměstnance sledovat, cenzurovat, umlčovat a jinak u nich potírat kritické myšlení, protože za rok vlády pětidemolice dokázal Fiala zničit skoro všechno.

Ano, Zeman se teď postavil na stranu jestřábů a my můžeme jen spekulovat, co ho k tomu vedlo, ale řekl bych že roli hraje i to, že má mladou dceru a nestojí zrovna o to, aby se jí něco náhodou stalo. Ale Zeman přes to všechno není Pětikolka. Není líbodémo.

Pokud teď pětikolka dostane i prezidentské křeslo ať už v podobě agenta Pávka, Čapuše Nerudové, rusobijce Fischera nebo Marek Hilšer do senátu, tak v podstatě zkompletuje ovládnutí státu. Budou mít všechny trumfy na své straně. Od tvorby jakýchkoliv zákonných paskvilů až po jejich podpis. Usnadní jim to pozici po parlamentních volbách při sestavování vlády, nebudou mít žádný problém dosadit si jakékoliv vhodné ksichty do ústavního soudu. Nikdo jim nebude zpomalovat jejich zavádění eura či digitální měny, protože budou mít v rukou celý proces od A do Z. Další volby budou až v roce 2024 do ojroparlamentu a senátu. Jinak nic. Demonstrace se díky rozhádaným organizátorům a neschopnosti strategického plánování dostaly do slepé uličky a i kdyby chytly druhý dech (o čemž s Vrábelem za kormidlem silně pochybuji), Pablo Nerudová jako prezident rozhodně k pádu vlády nepřispěje.

Ovšem Babiš – ten už by k pádu vlády přispěl s chutí. Má jim co oplácet. A v tomto ohledu je úplně jedno, že se třeba směrem k Bruseli ohne, protože má v Německu své ekonomické zájmy a tak je vydíratelný. Bez ohledu na to, že by se na směřování České republiky třeba nezměnilo nic a Babiš nebude ten pravý na vystupování z EU a NATO, jeho prezidentský úspěch by znamenal alespoň nějakou dělbu moci v této zemi. Už jen proto, že bude chtít, aby co nejdřív vládlo ANO a to neudělá tím, že bude Pětikolce podepisovat každou blbost nařízenou z Brusele.

Baštova šance je jen teoretická. A i kdyby uspěl, stojí za ním o dost menší strana, která sama o sobě těžko bude iniciovat pád vlády. Navíc je SPD považována za stranu krajního spektra a sám Okamura nemá moc chuti dát se s Babišem do holportu, protože by v takové vládě tahal za výrazně kratší konec provazu a mohl by dopadnout jako ČSSD. Pozice protestní strany, která když tak toleruje menšinovou vládu, je pro SPD zřejmě výhodnější, než dělat Babišovi poskoka.

Hele, my tady vlastně všichni celkem víme, kde kdo z politiků stojí. ODS se s Fialou už odkopala, Jurečka právě pohřbívá KDU zaživa, protože se také naprosto jasně vyhranil, o Markétě Svetrové Dvousvetrové je zbytečné mluvit, Rakušan také řekl jasně, jaký je a kdo jsou Starostové, i Piráti jasně ukázali, co chtějí. Podobně zřetelně stojí i SPD. Ve všech těchto případech celkem není problém se orientovat. Tady prostě nečekáte žádná překvapení. Prostě víte, co vám řekne Fiala i co řekne Okamura a dovedete si víceméně představit, jak budou hlasovat.

Svým způsobem, jediná neznámá je pořád hnutí ANO. Oni dlouho šli cestou strany pro všechny, než narazili na svůj přirozený strop a jakákoliv další mobilizace příznivců vedla k ještě větší mobilizaci odpůrců. Já tu občas říkám, že Babiš se stylizuje do role českého Orbána, ale ono by bylo přesnější říct, že Babiš je takový český Silvio Berlusconi… jen nemá zapotřebí prohánět mladé holčiny. Na jedné straně Babiš jako jediný z parlamentních stran neodsoudil demonstrace a naopak řekl, že rozumí chuti občanů protestovat proti premiéru Signálovi, na straně druhé jeho poslanci hladce zvedli ruce pro výcvik ukrajinských vojáků. Na straně jedné byl Babiš bojovníkem proti bruselským nařízením, na straně druhé tam nasadil Jourovou a Charanzovou, byť není úplně jeho vina, jak se ty dvě fůrie vyprofilovaly. Stejně tak má Babiš objetou republiku a jezdí mezi obyčejné lidi, na straně druhé má svůj Agrofert a určitě o něj nechce přijít v nějakém velkém souboji s EU a nadnárodními korporacemi.

Druhou prioritou by pro nás tedy mělo být, aby se Babiš konečně musel také postavit na nějakou jasnou pozici. Babiše volí spousta lidí, protože mu věří, ale málokdo z nich dokáže svého politického lídra přečíst. Když se zeptáte průměrného voliče ANO, co jeho oblíbená strana vlastně chce, tak vám nedokáže odpovědět, protože to prostě neví. Svým způsobem to neví ani Andrejko, protože si prostě jen vyhodnocuje, co mu přinese nejvíc voličů a žádný pevný plán zřejmě nemá. V poslední době mám tento pocit čím dál častěji.

Kdyby byl Babiš prezidentem, tak těch možností k lavírování tolik mít nebude. Protože prezident je u nás pořád tak trochu tatíček Masaryk a jeho ústavní pravomoci jsou pravomoci rozhodčího. Prezident sám o sobě moc moci nemá, ale je tou poslední institucí s úkolem nějak rozsekávat politické gordické uzle. Nemůžete někoho jmenovat premiérem napůl. Nemůžete napůl udělat a napůl neudělat úřednickou vládu. Nemůžete napůl vetovat nějaký zákon. Nemůžete napůl přijmout a napůl nepřijmout nějakého velvyslance. Nemůžete jmenovat dva premiéry naráz. Prostě se musíte rozhodnout a přijmout důsledky. Prezidenta se dá dělat buďto dobře a nebo špatně, ale jeho pozice je z podstaty věci vždy zřetelná. Prezident může udělat názorový veletoč, ale nemůže ho zamaskovat.

V tomto ohledu je pro Babiše prezidentská funkce demaskující. On je předseda strany. Ne, lépe – on je ANO. Bašta je prostě člen SPD a předsedou strany je Okamura. Nepochyboval bych o jejich hladké spolupráci, ale kdyby byl Bašta prezidentem, politika SPD by se neurčovala na Hradě, kdežto politika ANO se s prezidentem Babišem bude rozhodně určovat z pracovny za Třetím nádvořím.

To přece chceme, ne? My chceme, aby Babiš buďto naplnil touhy svých voličů a nebo aby je zklamal. Pro nás na alternativě je nejméně výhodné, když je to tak napůl. Když lidé Babišovi věří i když si to nezaslouží. Pokud je Babiš pro tuto republiku dobrý, tak ať se to ukáže a můžeme ho volit také. A nebo ať se ukáže, že zastupuje zájmy jen určitého spektra a pak by bylo dobré, aby jeho voliči, které nezastupuje a nehájí jejich zájmy, šli volit třeba Jindru Rajchla…

Takže si to shrneme… Babiš má největší šanci porazit agenta Pávka či Čapuši Nerudovou a stát se prezidentem. O dost větší, než Bašta. Pokud se prezidentem stane, tak se tím každopádně zabráni koncentraci veškeré moci u jedné zkoordinované party zemských škůdců. Bez ohledu na Babišovu vydíratelnost v EU, tady doma má Babiš Péťovi s Vítkem co oplácet. Zároveň Babiš prezident ukáže celé republice, jaká je jeho skutečná politická pozice, protože taková je prostě prezidentská funkce. Nebude žádná výmluva, jako s Jourovou, že se mu prezident odrodil, nebo že to mělo být jinak. On bude prezident, zároveň on je ANO a všichni to víme.

Pokud se Babiš jako prezident postaví za zájmy České republiky, potvrdí svojí pozici a v té chvíli budeme ANO volit i my na alternativě, protože rozptýlí celou řadu našich obav. Pokud se jako prezident ohne v zájmu zachování Agrofertu, ztratí ANO spoustu voličů, kteří dnes Babišovi věří, že za ně kope. Tito voliči nepřejdou k pětidemolici, spíš posílí řady alternativy, takže SPD nebo PRO budou mít kde lovit hlasy. Z hlediska skutečné moci, která vzniká vyhranými volbami do poslanecké sněmovny, je Babiš jako prezident výhodný i pro SPD, protože než budou volby do sněmovny, budeme všichni o Andrejovi vědět první poslední.

Takhle nějak to vidím já.

A protože teď mám pořád nové čtenáře, příští odstavce budou především pro ně…

Hele, já jsem sice Vidlák, ale nejsem úplně blbej. Já vím od začátku že Bašta má jen naprosto mizivou šanci. Ale u mě na blogu se to dělá tak, že se rozeberou všechny možnosti, posoudí se ze všech stran, zazní co nejvíc argumentů pro každé myslitelné řešení, pak se to různě prokydává, probírá a nikdo z mých dlouholetých čtenářů neomdlívá z toho, že si přečtou protichůdné články.

Proboha nečekejte, že vám čtyřicet dní před volbami řeknu nějaké konečné stanovisko. Víte, kolik se toho ještě může stát?

Podívejte se na Láďu Vrábela, jak se snažil dát prostor prezidentským kandidátům. Demonstrace… necháme mluvit kandidáty na prezidenta. A výsledek? Ani jeden z nich tam není. Ani jeden! Kolik minut či hodin jste je poslouchali? Kolik ztraceného zbytečného času na demonstracích to bylo? Kdyby místo nich mluvil třeba Teplý z Madety, tak to mělo větší smysl, že? Prezidentští kandidáti, kteří se jimi ani nestali… Lidi jeli do Prahy, poslouchali, poslouchali… a nic z toho.

Dám další příklad. Babiš má soud. Co brání soudci Šottovi, aby vynesl rozsudek just in time před volbami? Vy někdo pochybujete, jaký rozsudek to bude? Já tedy nepochybuji. Víte někdo, jestli se Babišovi právníci snaží toto nějak řešit? Proto jsem třeba stál o to, si s Babišem promluvit a zeptat se ho, jak to má ošetřené. Vlastně se děsím, že to třeba ošetřené vůbec nemá… Proto jsem zbytečně házel hrách na stěnu čekáním na signál, který nepřišel a nejspíš ani nepřijde. Já to fakt mám celkem promyšlené… Jen se o tom nedá tak úplně mluvit.

Představte si, že nám agent Pávek i ti další dva věční předjezdci odstoupí ve prospěch Čapuše, která díky nim dostane nový drajv, další procentíčka dodá rozsudek, že Babiš je největší zločinec… a o zbytek se postará Česká televize. Udělá se kolem toho řádný hysterák, možná i policie si smočí… abyste se pak rychle nerozhlíželi, kde nechal tesař Baštu.

Nebo víte jistě, že někdo nevypustí další akci Vrbětice? Nebo že není nachystané další výborné kompro? Víte, jaká mediální hysterie z toho může být? Co když Andrejko den před volbami řekne nějakou kardinální blbost, která mu v kombinaci s nekonečným úsilím pravdy a lásky v podstatě zlomí vaz?

To jako chcete, abych pak zachraňoval situaci a půl hodiny před volbami začal vysvětlovat národu, že je tu ještě Bašta, na kterého se zapomnělo a je možné ho volit? Fakt jako chcete, abych teď, šest dlouhatánských týdnů před volbami tlačil dopředu Babiše, protože je to jediná možnost? Připouštíte si, že mohou přijít různá překvapení?

Abych nemluvil jen o politice a Čapáku – co když Andreje zradí zdraví? Nebo mu jeho Monika dá nůž na krk, že už toho má dost, buďto prezident, nebo ona? Pamatujete na mladého Klause? Jak ze dne na den skončil? Zuzka Majerová to po něm dodnes nedala dohromady…

Něco takového se stane a ti stejní, co mě dnes kárají, že netlačím dost rychle Babiše, mě pak budou vybízet, abych na poslední chvíli ukázal čtenářům Baštu… lidi na tebe dají, Vidláku… No, hezké, ale už bude pozdě.

Na to, abych v dnešní vyhrocené době vynesl takhle dopředu definitivní soud, na to mám ještě nějakou sebeúctu. A je naprosto rozumné si Baštu nasvítit, prozkoumat, upozornit národ, že existuje, protože nikdy nevíte, jestli ho těsně před volbami nebudete potřebovat, protože Babišovi na poslední chvíli nasadí klepeta… Nebo víte předem, že se to nemůže stát? Pokud vím, Babiš je k tomuto stíhání vydaný i když je poslanec.

Závidím vám tu jistotu se kterou řeknete tak dlouho před volbami, že Babiš je jediná možnost. Aby se vám to nevymstilo. Já mám totiž tu smůlu, že si většinou dost pomatuju a sice nejsem vojensky vzdělaný, ale vím, že nejčastější důvod, proč se něco nepovede i přes pečlivé plánování, je NP – náhodný průser.

Já to s dovolením budu dělat po Vidlácku. Mám ještě dost času na definitivní rozhodnutí. Ještě bych si rád pokecal s Denisou Rohanovou… ze stejných důvodů. Chci mít prokydané všechny možné varianty, chci, aby se moji čtenáři dozvěděli o všech kandidátech co nejvíc. A ano, když se nic nestane, bude velmi rozumné to hodit Babišovi. Ale fakt bych rád věděl, co teď dělají jeho právníci, aby si pro rozsudek náhodou nedošel přesně v tu správnou chvíli… pak tady budou všichni lomit rukama divit se, jak se to mohlo stát… Samozřejmě si pak už nikdo nevzpomene, že mi dneska radil nemluvit o Baštovi, aby se toho nějaký ovčan náhodou nechytl.

Záložní varianty, sakra… Záložní varianty. Strategie, taktika, příprava na neočekávané situace. Do voleb je daleko, mám echo za echem, že se ještě ledacos stane. Ani mě nehne, abych teď říkal něco definitivního a fakt je mi úplně jedno, že jsou z toho někteří rozmrzelí a mají pocit, že vedu lid na zcestí. Zvykněte si, že u Vidláka se řeší všechny varianty, nejen ta nejlepší. Ono se dost často ukazuje, že ta nejlepší varianta se jaksi rozplyne, ani nevíte jak.

Pochopili?

https://www.litterate.cz/i-kdyby-se-ohnul/

[Konias]

Zpátky do bezpečí… by Vidlák 3 prosince, 2022

Dneska se hodlám vysmívat. Všem hlupákům a cenzorům. Všem libtardům, kteří se bojí svobody slova, všem těm, kteří mají právo, aby jejich informace byly regulovány. Všem těm, kteří si myslí, že nežádoucí informace je možné nějak zarazit a kteří si myslí, že když je zarazí, tak zmizí i jejich příčina.

Hele, přijde mi takhle zpráva, jestli jsem viděl, že První zprávy přetiskly můj článek Baštovi. Nevěděl jsem, tož si otevřu Seznam, zadám do vyhledávače „První zprávy,“ odkliknu to a už se mi tam objevují s varováním, že se podílejí na dezinformacích. Na to jsem už zvyklý, to je v dnešní době v podstatě punc nezávislého myšlení, kliknu na to a objeví se mi další seznamácká tabulka s ještě důkladnějším varováním, že server je známou entitou podílející se na hybridním působení ve prospěch Ruské federace. No nic, tohle nás jednou čeká všechny, vlastně se divím, že tuto obchodní značku ještě také nemám…

… ale nejlepší byly ty možnosti pod tím.

Mohl jsem to buď IGNOROVAT, což jsem také udělal, protože nějaký Lukačevičův poskok mi nebude předžvejkávat informace…

A nebo jsem mohl ZPĚT DO BEZPEČÍ.

Hele, takhle oni tomu říkají. Zpět do bezpečí. Přečíst si jiné zprávy je nebezpečné. Nedej bože by se vás hned mohl zmocnit Putin a zcela vás obloudit. Jen informace Seznamu jsou bezpečné. Oni už ani nepočítají s tím, že byste mohli přemýšlet sami. Oni vám rovnou vysvětlí, co je bezpečné a co není.

Já se jim vlastně nedivím, ony ty zprávy jsou fakt nebezpečné. Ony jsou totiž úplně nebezpečně jednosměrné. Kdo totiž jednou sejde z libtardí stezky, ten je pro líbodémo ztracen navždy. Já vlastně neznám nikoho, kdo by třeba četl moje Kydy, byl původně můj fanoušek, věřil tomu, co říkám a pak prostě šel na oficiální stránku ODS, tam se podíval do tváře Blyštivého Péti, přečetl si nějaké jeho moudro a to mu zcela změnilo život. Neznám nikoho, kdo by pochopil, že alternativa jsou dezoláti, ale že u libtardů je to to pravé ořechové. Když se to tak vezme, vyhrožování, že se dám k TOP09, tady nejčastěji provozuju já. Ano, bývám někdy hodně naštvaný na poměry mezi námi… už jsem párkrát řekl, že snad začnu mít rád EU, ale reálně neznám případ, že by se to stalo. Znám lidi, kteří mě četli a nějak jsem je naštval, že jsou ochotni tapetovat diskusi mými dávnými hříchy (zdravím Carlose), sice mě nesnášejí až za hrob a jsou ochotni kvůli mě trávit hodiny a hodiny na mém profilu, bydlím jim v hlavě…, ale lásku k Pražské kavárně to v nich neprobudilo.

Zato znám spoustu bývalých příznivců EU, volného trhu, Západu, USA, ODS, Starostů, Pirátů, ba i kafírníků z Práglu, kteří obrátili a dneska stojí vedle nás, ale neznám žádného opravdového echtovního dezoláta, který by se dal k Pirátům nebo k Péťovi. Určitě nějaká výjimka existuje… co takhle Čulík?… ale u něj bych řekl, že prostě jen Madlenka Ólbrajtová nasypala peníze.

Komu se jednou zalíbí v tom našem alternativním chaosu, ten už tu zůstane… A nějak se přenese přes to, že Vidlákovy kydy jsou úplně jiné, než třeba Protiproud… Přenese se přes to, že tu k žádnému sjednocení nedochází a že naopak zdejší vyčnívající figury po sobě umějí slušně štěkat a obviňovat se navzájem z posluhování globalistům. (Láďo, prosím Vás, neznáte nějakého? Celkem bych snesl nějakou finanční injekci od zlotřilé korporace, ale ten Soros mě ne a ne zaplatit… Když tak dobře víte, že pro nějakého globalistu dělám, nemohl byste nás propojit, aby i on zjistil, že pro něj pracuju a dělám to dobře?)

Kdybych měl spočítat, co mi všechno řekli třeba o Jindrovi Rajchlovi, tak bych se měl nechat naočkovat, než k němu přijdu blíž… A místo toho sleduju, jak mu na jeho shromáždění chodí pořád víc a víc lidí a to přímo masově.

Na jednom takovém shromáždění jsem se teď byl podívat… bylo to relativně blízko od Vidlákova, pozvali mě s dostatečným předstihem, abych si na to udělal čas a tak jsem jel… Nebudu vám říkat, jaké to bylo, protože by mě hned zase někdo obvinil, že poté, co kopu za Babiše, Baštu, SPD, Trikolóru, Karlovu legii a další, že kopu i za Rajchla… jeďte se podívat sami.

Ale proč to zmiňuju…

Nejzajímavější bylo vystoupení jednoho pána z publika, který nám povídal svůj zážitek z přednášky o dezinformacích, která se konala v Brně jakožto společná akce tamních vysokých škol. Byl tam i Mikuláš Bek a různí čerství absolventi pokrokových univerzit a v jednom bloku mluvčí vyzval ty dnešní mladé studenty, co jsou obklopeni nebezpečnými neschválenými názory, ať se přihlásí ti, kteří mají problémy s názory svých rodičů. Jinými slovy, ať se přihlásí ti, jejichž rodiče poslouchají dezinformace.

Prý se přihlásili skoro všichni…

A v mé duši se rozhostil hluboký mír. Dnešní průměrná žena má průměrně 1,3 dítěte, takže pokud se v Brně přihlásilo 500 studentů, že jejich rodiče mají závadné názory, tak musí existovat tak 800 jejich dezolátních rodičů. Čili přesila. Odečtěte si studenty technických oborů, kteří z podobných aktivit mají většinou srandu a už víte, proč henty studenty Seznam musí před dezinformacemi varovat a posílat je zpátky do bezpečí…

Takhle to je. Pravda osvobozuje. Já bych k tomu dodal, že osvobozuje i ještě neodhalená pravda. Osvobozuje už její hledání. A kdo hledá, ten nakonec dojde sem k nám. Je to tu trochu divočina, někdy je to tu jak na Matějské, ale je tu svoboda si hlásat a poslouchat cokoliv. Nejsou tu ještě žádné velké zájmy, naopak, mocní v této republice námi zatím jen pohrdají nebo jsme pod jejich rozlišovací schopnost… ale díky tomu jsme se naučili, starat se o sebe sami. Postupně jsme si vybudovali vlastní infrastrukturu. Amatérskou, někdy i vysloveně naivní, ale funkční. Jsme zdola vzniklý spolek, který se nemůže rozpadnout, protože ho ani nikdo nezaložil. Možná by bylo lepší říct, že nejsme ani tak spolek, jako spíš sebranka… Nemáme moc tvar, ale tím pádem také nemáme hranice. Každý má svoje pravidla, ale nevládne tu zákon silnějšího.

Vlastně v mnohém připomínáme osadnický venkov. Každý pracujeme na svém, každý té práce máme kupu, všichni jsme v podstatě ještě chudí a máme málo volného času, ale už jsme sousedi. Už k sobě občas zajdeme a už se nám osvědčily způsoby, jak volat, že hoří. Ještě jsme každý sám za sebe, netvoříme organizované a ovladatelné vojsko, ale také nám nemohou zničit velitelství, protože žádné nemáme. Ještě neexistuje žádný telefon, kam by mohl Babiš zavolat a plánovat spojenectví… ale tím pádem nám nikdo nemá jak vyhrožovat.

Zatím se rozhodujeme každý sám za sebe, co podpoříme a co nás nechá chladnými, ale už dokážeme celkem odhadnout, co nás z té židle zvedne.

A všem těm, kteří chtějí chodit do hentoho bezpečí a všem těm, kteří jim takové bezpečí připravují, těm chci vzkázat to, co vzkázali světu Francouzi, poté, co dobyli Bastilu:

Jsme svobodni. Následujte nás!

https://www.litterate.cz/zpatky-do-bezpeci/

[Konias]

Cenový strop… by Vidlák 4 prosince, 2022

Aneb, G7 míní, a OPEC mění…

Ropa je nejvýznamější komodita na světě. Je ve všem. Bez ropy nejsou plasty, bez plastů není nic. Každá PETka, každý počítač, domovní rozvody, kabely, misky, silentbloky, barvy, asfalt…. všude je ropa. A taky se z ní samozřejmě dělá benzín a nafta. Bez ropy nepojedou ani auta, ani tanky. Zdražení ropy znamená, že se zdraží všechno. Nedostatek ropy znamená nedostatek všeho. Pokud roste cena ropy, roste i cena plynu, uhlí, dřeva, elektřiny… Ropa je zapotřebí všude a nezbytně.

No a nám dneska začíná globální přetlačovaná na toto téma.

Země G7 se shodly se zeměmi EU na cenovém stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. Rusko připravilo prezidentský dekret zakazující obchodování s ropou se všemi, kteří zavedou cenový strop. Zároveň se dneska sejde kartel OPEC a tak nějak se předpokládá, že ještě sníží těžbu. Dneska to začíná.

Máte natankováno?

Hele, já nejsem žádný profík ohledně obchodování s ropou. Všechno, co vím, jsem načetl na wikipédii, takže mám rámcovou představu, kolik toho který stát těží a kolik toho který stát spotřebovává. Ale samozřejmě nerozumím všem detailům a hodně mi toho může unikat, protože obchodování s ropou je svinsky složitá záležitost. Mnohem složitější, než je nějaká trapná lipská burza elektřiny. Bohužel, neměl jsem zatím žádného hosta, který by mě dokázal do této problematiky trochu zasvětit.

Ale pár věcí viditelných je.

Evropští zpracovatelé ropy v posledních týdnech kupovali surovinu jako zběsilí, vyráběli z ní palivo a to stejně zběsile prodávali. Cena se držela pořád docela vysoko (máme hentu válku na Ukrajině), až teď v posledních dnech už se naplnily všechny kapacity, které byly k dispozici a cena benzínu začala výrazněji klesat i přesto, že Evropa dodává prakticky veškerá nadbytečná paliva ukrajinské vojenské mašinérii.

Firmy ZZN, kde jsem nejvíc v obraze, u nás samozřejmě s naftou obchodují také a tak vím, že se teď už dalo nakupovat hóóódně výhodně. Pokud mám správné informace, všechny naše nádrže na naftu jsou plné až po špunty a poslední nákupní cena nafty byla o dost lepší, než před válkou. Mám zprávy z dalších podniků (i ze zahraničí), že všude to bylo stejné. Kdo mohl, tak nakupoval, jak to jen šlo.

Dnešního data se všichni od fochu docela bojí. Politika vyhrála nad byznysem a během krátké doby bude jasno, jestli jsme zasáhli Rusko, nebo si zase prostřelili evropsky hodnotnou nohu.

Samozřejmě, takhle to v dnešním světě chodí, cenový strop se netýká ropy přepravované po zemi – třeba ropovodem Družba. Takže si dovedu představit, že třeba Slovnaft se chystá na největší klondajk v historii.

Rusko ale vypadá odhodlaně, že opravdu ropu pod cenou dodávat nebude… Přitom cena 60 dolarů za barel je poměrně pěkná. Rusko se v posledních letech muselo spokojit i s nižšími cenami. Svým způsobem je to taková sankce, aby se nikdo moc nenaštval. Jsem vážně zvědavý, jaká bude realita.

Svým způsobem se už vysoká cena ropy týká jen Západu. Saúdi se oblíznou a rádi si vydělají. Čína si vezme ruskou ropu se slevou (=za běžné ceny) a všichni se budou spokojeně koukat, jak jde EU do háje.

Já vím, že jsem jen obyčejný Vidlák a nerozumím tomu, ale může mi prosím někdo vysvětlit, jak se to teď bude dělat na Ukrajině? Pokud vím, tamní rafinérie jsou zničené, o to se Rusové postarali poměrně záhy a proto máme od té doby tak výrazný rozdíl mezi cenou benzínu a nafty – válka sežere hodně paliva a na Ukrajinu se musí vozit z Evropy. Možná i to je teď důvod propadu cen nafty – přišla rasputica, z tanků jsou ponorky, takže se nejezdí a nespotřebovává.

Když si to tak vezmu, pokud Rusové splní svoje slovo a přestanou obchodovat s ropou, tak tu asi bude dost ropy chybět, ne? Nebo někdo věří, že OPEC zvýší těžbu? Pokud ano, tak je to velké vítězství USA. Ale já mám pocit, že Sálmán to vidí jinak… Saúdi teď prostě budou kasírovat neskutečné peníze a dodávat za to málo. Když to takhle může dělat Rusko s plynem, proč by nemohli i Saúdi, že? Jsem jen venkovský sedlák od Znojma, ale mám tak nějak pocit, že ukrajinskou armádu bude ode dneška pohánět vlastně Slovnaft a Orlen. Družba vede přes Bělorusko (a Ukrajinu).

Když o tom tak přemýšlím, co Rusům brání, aby zavřeli kohoutky? Nebo aby na Ukrajině došlo k nějakému výbuchu? Nebo aby došlo k nehodě přímo ve Slovnaftu?

Oni se nám ti ojrohodnotní a transatlantičtí politici chvíli s Ruskem přetlačovat vydrží. Těžko říct, jak dlouho a jak úspěšně, protože zásobníky jsou naplněné, takže zatím ještě benzín bude, ale ona nám začíná ta pravá zima, za chvíli zmrznou východní pláně a bude se zase pořádně střílet. Rusko si vlastně dodávkami Družbou bude pohánět svého nepřítele. Bude to fakt dělat? Nebo se nám v Minsku sešel Šojgu s Lukašenkem a chystá se něco nového a nečekaného? Tam někde se Družba větví do dvou proudů… tam někde stačí otočit kohoutkem.

Nechci teď nic říkat, protože fakt nevím, jak to má ta naše ojroatlantická pravda a láska vymyšlené, ale vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby to vymyšlené vůbec neměli. Nedivil bych se, kdyby teprve dneska s překvapením zjistili, že Ukrajina závisí na dvou rafinériích a ruské ropě, které je nedostatek, protože se místo do Evropy, vozí do Číny.

Já fakt nechápu tu bohorovnost libtardů. Z plynu se nepoučili. Teď chtějí to samé zopakovat i s ropou. Byl to tuším Jindra Rajchl, který někde řekl, že náš boj proti Rusku vypadá tak, že k nám domů přišel zloděj, my vytáhneme pistoli a střelíme se do vlastní nohy. A řekneme mu: „ještě se pohni a střelíme se i do druhé nohy, to teprve uvidíš.“ Jak chtějí pohánět válku, když se odstřihávají od toho, co pro ni nezbytně potřebují? Jako fakt si někdo myslí, že když Rusko nebude dodávat do EU ropu, tak Ukrajina bude mít čím pohánět tanky ke konečnému vítězství?

Naštěstí to zjistíme velmi jednoduše. Řeknou nám to ceny. Rostoucí cena = rostoucí problém. Klesající cena = klesající problém. Tak sledujme totemy u benzínek…

https://www.litterate.cz/cenovy-strop/

[Konias]

Myslím to vážně! by Vidlák 5 prosince, 2022

Dnes se konečně dostaneme k tomu, co jsem chtěl pustit už v sobotu, ale prezidentské téma hýbalo mým fejsbůkovým profilem a tak jsem dnešní článek stále posouval a posouval kvůli aktualitám. Ale k dnešku se to hodí docela dobře. Včera Rusko provedlo další masivní útok na ukrajinskou infrastrukturu a dnešním článkem hodlám nasvítit problematiku tamního konfliktu zase z jiné strany.

Minulý týden jsem měl zase jednou návštěvu z kategorie „nemluvit.“ Setkání se připravovalo několik týdnů a provázela ho (na mé poměry) docela slušná bezpečnostní opatření. Mezi mým hostem a mnou neproběhl žádný elektronický kontakt. Žádný mail, žádný telefon, žádný mesenger, nic takového. Prostě jeden „bývalý voják,“ co mě navštívil už několikrát, přivezl po vzájemné domluvě jistého českého kariérního diplomata zaměřeného východním směrem. Že prý mi má co říct.

Bylo to velmi zajímavé povídání, které mi v podstatě zacelilo všechny mezery v mých úvahách o válce na Ukrajině. Pan diplomat mi krásně, jednoduše a elegantně vysvětlil, proč Rusko vede celou tu válku tak divně. Proč ničí ukrajinskou infrastrukturu až teď, proč mobilizuje až po půl roce, proč vždycky provede nějaký větší útok až po nějakém ukrajinském „nájezdu“ třeba na Krymský most, nebo nějakou vojenskou základnu. Zkrátka, proč je celá ta válka ze strany Ruska tak šáhlá a neuchopitelná. Proč Rusko nejprve útočí na Kyjev, ale pak se stahuje. Proč bere Cherson, ale pak ho opouští. Proč zabírá některé oblasti, ale proč je nijak zvlášť nebrání.

„Víš Vidláku,“ říká mi pan diplomat, „ty pořád hledáš vojenskou logiku. Hledáš důvody pro ofenzívy i ústupy, snažíš se zjistit, proč armády dělají to, či ono, pořád zapichuješ do mapy praporky. Přitom jsi blízko správnému řešení, jen jsi ho ještě nepojmenoval. Mnohokrát jsi napsal, že důvodem k této válce je Ukrajina v NATO a ruské obavy ze základny NATO zase blíž k Moskvě. Tvoje chyba ale spočívá v tom, že si myslíš, že ruské řešení problému spočívá v obsazení toho území, kde by ta základna mohla být. A to je od začátku špatně.“

Pak mi pan diplomat ukázal spóóóustu různých odborných materiálů, kde už dávno různí experti poukazovali na fakt, že i kdyby Rusko nakrásně Ukrajinu obsadilo, tak prostě nemá peníze, aby živilo padesát milionů nepřátelsky naladěných lidí. Fór je v tom, že tyto peníze jsou tak obrovské, že ani Západ nemá chuť je platit. Ukrajina byla zkorumpovaná a zadlužená od první minuty své existence a nic se na tom doteď nezměnilo. Západ v posledních letech investoval do ukrajinské armády, ale do ničeho jiného. Většina obyvatel Ukrajiny je chudých až na půdu.

Prý kdokoliv, kdo alespoň trochu rozumí mezinárodním vztahům tam na východě, nemohl ani na vteřinku předpokládat, že by Rusko mělo zájem Ukrajinu obsadit a něco tam dělat. To byl také ten hlavní důvod, proč tolik „expertů“ nevěřilo, že Rus celou tu válku spustí. I kdyby nakrásně hladce vyhrál, obnova a začlenění Ukrajiny by ho stála tolik peněz, že by se tím geopolitické sny USA v podstatě vyplnily samy od sebe. Místo, aby Rusko stavělo armádu, loďstvo a letectvo, muselo by sypat peníze do ukrajinské černé díry v podstatě nafurt. Putin tohle nikdy neudělá, Ukrajinu prostě živit nebude, protože by ho to vysálo spolehlivěji, než tato válka. I kdyby Putin zabral i Kyjev, tak ho zase opustí, protože takovou kouli na noze si prostě nenabere. Ano, Putin stojí na Ukrajině o spřátelený režim, ale nestojí o Ukrajinu.

„Co jsi Vidláku říkal dlouhá léta? Že Rusko potřebuje Ukrajinu buď přátelskou a nebo zničenou. Říkal jsi, že ruský zájem o Donbas je dán pouze držením zamrzlého konfliktu. Na Donbasu není nic, co by Rusko nemělo i na svém území. Proč se toho teď nedržíš a nebereš to jako základní předpoklad? Proč najednou přemýšlíš o obsazených územích? Proč čekáš, že budou dobyta a držena? Kvůli dekretům o anexi? To je celé nesmysl, dobrý jen jako příběh pro plebs.“

Ruská zahraničně politická linie vznikla dávno před rokem 2014 a Putin se jí neměnně drží doteď. On prostě ruským způsobem říká: MYSLÍM TO VÁŽNĚ. V Gruzii nebude vojenská základna NATO a na Ukrajině také ne (a má celou řadu dalších požadavků). Nóty na toto téma si velcí kluci vyměnili dávno předtím, než Sákašvili začal hryzat kravatu. Jen… Západ měl stále pocit, že Rus jen blufuje. Že je příliš slabý (a zbabělý), než aby se pustil do křížku s „celým vyspělým světem.“ Americká linie se také nemění – prostě pokračuje zatlačování Ruska a přimačkávání se na jeho hranice.

Když Putin v únoru spustil válku, bylo to jen zase důraznější prohlášení, že to myslí vážně. Smyslem nebylo obsadit Ukrajinu, ale prostě ukázat, že se z NATO neposere a že raději Ukrajinu zničí, než aby couvnul. Prý všichni diplomati vědí, že Putin čekal, že po pár dnech či týdnech začnou jednat a domluví se. Že nebudou chtít válku eskalovat dál. Z toho prý čerpají tupí novináři, že Putin chtěl Ukrajinu dobýt do dvou týdnů. Ne, on jen čekal, že jim to tady na Západě dojde, že nemluví do větru a do čtrnácti dnů začnou jednat.

Nestalo se. Naopak. Západ veškerá jednání postupně zavedl do slepé uličky (zdravíme Borise Johnsona), Ukrajinci byli ochotni bojovat až do konečného vítězství a tak spustili strategii srazit Rusko na kolena. A tak Putin zase přitvrdil a řekl opět hlasitěji a důrazněji, že to myslí vážně. A Západ zase přitvrdil. A tak to jede dál.

Pro Rusko tohle není válka o území, ale válka o uznání. Obě strany to od začátku vědí, jen Amíci sehnali hejly, kteří jim umožnili zvýšit sázky.

Rusko v této válce platí technikou i životy nikoliv za čtvereční kilometry, ale za potvrzení svého statusu. Putin nepotřebuje Ukrajinu, ale prostě nechce dovolit, aby tam lezlo NATO a pokračuje ve své dávné politice, že si nedělá srandu a nebojí se. Ukazuje, že je ochoten udělat cokoliv, aby se domohl svého. Tak jako v Gruzii, tak jako v Sýrii, tak jako v Čečensku… NATO na Ukrajině nebude, i kdyby to mělo stát statisíce životů. A pokud tomu druhá strana nevěří a myslí si, že blufuje, tak vytáhne další a další kartu.

Je to taková válka vzkazů:

Jsem ochoten zaútočit a obětovat Nordstrýmy i další obchody, protože Ukrajina je červená čára.

Jsme ochotni vyzbrojit Ukrajinu, protože na tvojí červenou čáru kašleme.

Jsem ochoten na frontu natáhnout tisíce děl a rozstřílet všechno na šrot.

Jsme ochotni nasadit HIMARSy, aby se ti to nepodařilo.

Jsem ochoten na Ukrajině způsobit humanitární katastrofu

… atd, atd.

Před lety stačila rychlá akce v Gruzii. Pak stačil Krym, pak stačil válečný Donbas. Pořád to bylo málo, pořád tady panovala představa, že pokud se přitvrdí, tak Rusko nakonec sklopí uši. A Putin pořád ukazuje, že uši nesklopí.

Zdá se, že Macron už to pochopil. Po desítkách tisíc mrtvých mu začíná docházet, že Rus zase přitvrdí. Že klidně bude mobilizovat ještě desetkrát, že přejde na válečné hospodářství, ano, pokud nebude vyhnutí, tak i tu atomovku použije.

Celý fór je v tom, že Západ prý dobře ví, že Rus to okamžitě ukončí, pokud mu dají záruky ohledně NATO na Ukrajině. Prý jsou si tady všichni jistí, že páky od eskalace mají v rukou. Rus chce uznání. Tak ať si ho vybojuje, no ne? Když jsou Ukrajinci ochotní umírat… A až to bude moc drahé, až se to přestane vyplácet, až geopolitické ztráty převýší zisky, tak se to prostě ukončí. Začne se jednat a Rus toho nechá, protože Ukrajinu živit fakt nechce a nemá na to.

Že to není pravda? Že chce Putin ukrajinské území, jak neustále deklarují naši libtardi? Tak proč Západ už dávno neřekl, že Ukrajinu do NATO nepřijme? Proč Západ už dávno neřekl, že dá Rusku záruky, že Ukrajinu do NATO nepřijme, ale chce za to, aby Rus vyklidil celou Ukrajinu? Proč neřekli, že by tohle byli ochotni akceptovat? Protože od začátku do konce jde právě a jenom o to, aby se Ukrajina stala nástupním prostorem NATO proti Rusku. Všichni intervjuci tady tlačí narativ, že Putin chce ukrajinské území, ale naprosto mlčí o jakémkoliv základu pro jednání – „území za záruky.“ Rusko vyklidí Ukrajinu a na oplátku dostane záruky, že Ukrajina bude neutrální. Ani boha. Neudělají to, protože od začátku do konce jde jen a jedině o západní vojska na Ukrajině a nikdy to nebylo jinak.

Kdybych to tedy měl shrnout… Rus od roku 2008 říká, že to myslí vážně a Západ si od stejné doby stále ještě myslí, že má Rusko držet hubu a krok. Situace se neeskaluje od letošního února, ale od Putinova projevu na Valdajském fóru před patnácti lety. Rusko vede válku o uznání a vedlo ji už dávno předtím, než první výsadkář přistál u Hostomelu a nevede tuto válku jen na Ukrajině. Veškeré mediální výstupy o dobytí toho, či tamtoho, nebo ztrátě něčeho jiného, jsou dobré tak pro veřejnost jako propaganda. Tato válka skončí, buď až Rusku dojdou síly a nebo až Západu docvakne, že Rus nepovolí a další pokračování je drahé. Kde přesně v té době budou hranice, to je naprosto vedlejší.

Pan diplomat předpokládá, že Rusko má zhruba stejně velké ztráty jako Ukrajina. Předpokládá, že Putin s tím počítá, protože nelze jinak a počítá klidně i s násobně většími ztrátami, když to jinak nepůjde. V současné době prý Rusko vede válku tak na 30% svých kapacit a má ještě hodně možností, jak konflikt eskalovat. (Včera prý Rusko vystřelilo na Ukrajinu až 150 raket. Byl to zatím nejničivější útok a celkem jasná odpověď na spekulace, že Rusům docházejí střely).

Tato válka je pokračování Putinovy politiky jinými prostředky a Rusko zvítězí, pokud Západ uzná, že Rusko má právo na bezpečnostní obavy = že je Rusko mocnost. To je skutečným cílem této války, nic víc a nic míň. Hraje se to na ukrajinském území, které bude zástavou a kropí se to ukrajinskou krví. I kdyby Ukrajinci se západní pomocí vytlačili Rusy ze svého území, na hranicích se bude střílet dál, Ukrajina bude dál bombardovaná a to všechno až do chvíle, kdy Západ uzná, že na Ukrajině základna NATO nebude a Ukrajina nevstoupí do žádných západních struktur, protože nebude mít možnost si vynutit něco jiného. Nebo pokud se Rusko zhroutí.

Válka skončí ve chvíli, kdy Západ uzná, že Rusko je regionální mocnost, nebo kdy se ukáže, že Rusko mocnost není.

Všechno ostatní je divadýlko pro civilisty. Účelem války není obsadit Ukrajinu, ale ukázat světu, kdo je na ukrajinském území silnější. Jestli Rusko, nebo NATO. Se ztrátami se počítá.

Jak jsem koupil, tak prodávám.

https://www.litterate.cz/myslim-to-vazne/

[Konias]

Nerudová Danuše, zvítězí nad Babišem by Vidlák 6 prosince, 2022

Tento předvolební slogan věnuji zdarma naší Danušce na kampaň, protože už mě štve, že kopu tu za Babiše, tu kopu za Baštu, tu kopu za Rajchla, tu za komunisty. Tož dneska budu chvíli kopat za pětikolku. Včera mi totiž volal jeden můj pravdoláskařský kamarád (ano, mám mezi pravdoláskaři několik velmi dobrých přátel. Od libtardů na fejsbůku se liší tím, že dokáží vedle Vidláka žít a nemají potřebu se vymezit proti každému mému slovu), že jsem toho už hodně napsal o kandidátech na prezidenta Babišovi a Baštovi (a chystám se na Rohanovou), že to není úplně fér a měl bych napsat také něco o těch na druhé straně.

Sice si nehraju na objektivní médium, prostě jen říkám svůj názor, nikoliv svojí pravdu a nemám rád, když mi kdokoliv vnucuje něco, že to pravda zaručeně je, dokonce i s certifikátem od Cempera, ale nápad to byl dobrý. Skutečně bych se měl trochu víc podívat na prozatím opomíjené kandidáty naší pětikoaliční vlády. Dneska to napravíme.

Nerudová Danuše, vyhraje ty volbuše.

Já vím, že se vám to nelíbí, že si možná poklepáváte na čelíčko, ale moje série článků o Babišovi a Baštovi mě utvrdila v tom, že voličské postoje jsou už upevněné a prakticky neměnné. Ať jsem vytáhl jakýkoliv argument pro volbu Babiše, prakticky nikdo z jeho odpůrců nezměnil názor. Babiš je prostě covidové zlo, nelze mu zapomenout lockdowny a ani riziko, že Pětikolka zkompletuje převzetí státních institucí, na tom nic nemění. Když jsem vytáhl jakýkoliv argument pro volbu Bašty, nikdo z Babišových příznivců nezměnil názor. Bašta je prostě slabý kandidát, neumí mluvit, nemá šanci vyhrát, jen Babišovi ubere hlasy a žádné riziko dalšího pohodlného vládnutí Fialy na tom nic nemění.

Počet těchto pevně vyjádřených postojů je na Kydech zhruba 50/50 a já po vzoru Churchilla věřím pouze statistice, kterou jsem si zfalšoval sám. Už mnohokrát se mi osvědčilo brát ohled na vox populi mého blogu. Kromě Prahy totiž voličské nálady predikuje až nechutně dobře.

Rád bych měl lepší zprávy… ale bohužel jsem nezaznamenal ani jednu změnu postoje typu: „chtěl jsem volit Baštu, ale máš pravdu Vidláku, musíme se shodnout na jednom jménu a tak to hodím Babišovi, jak radíš.“ Nebo naopak. „Chtěl jsem to hodit Babišovi, ale máš pravdu Vidláku, Bašta nebyl ani agent, ani oligarcha, má čistou minulost a tak to hodím Baštovi, jak radíš.“

Takovéto comingouty jsem nenašel ani na Vidlákových kydech, ani na Litterate, ani na fejsbůku, ani v mé stále rozsáhlejší mailové korespondenci. Vyvozuji z toho jediný možný závěr – na Alternativě už jsou všichni víceméně rozhodnutí, jejich volební postoj by změnila jen naprostá politická bomba a Vidlákovo doporučení na to bude mít takřka nulový vliv. Nakonec mi zbude jen aktivovat žlázu „já jsem vám to říkal.“

Podle mě to mají letos libtardi rozehrané velice dobře.

Já jsem strašně dlouho přemýšlel, proč právě Nerudová? Proč na Slovensku Čaputová? Proč právě takové husičky? Vždyť i Danu Drábovou by mohli stylisti trochu načančat a když nic jiného, Drábová je alespoň bystrá, má vysokoškolský titul z doby, kdy to ještě něco znamenalo a její postoje jsou úplně stejné jako u Danušky. Jen Drábová by byla mnohem chytřejší a zřejmě i schopnější.

Ale ono je to vlastně docela jednoduché – potřebujete člověka, se kterým se volič ztotožní. S Danou Drábovou se nikdo neidentifikuje. Na to je moc chytrá a málo hezká. Každá česká husička si v Danuši představí sama sebe. Hlava blond, uvnitř prázdno a přece může být prezidentka. To znamená, že každá může být prezidentka. Každá může snít o nejvyšší funkci, protože když to zvládne Nerudová, zvládne to každá nána. A takových je v republice hodně. Nejen žen. I spousta mužů bude večer snít o tom, že kdyby chtěli, také by mohli být prezidentem, protože Danuše je přece stejná, jak oni.

Zbytek je marketing… Dáme Danuši na profil nějaká moudra, která chtějí slyšet další voličské skupiny a hlavně o tom nesmí moc mluvit.

Když si to tak vezmu, asi nejschopnější a podle mě nejnebezpečnější kandidát je Pavel Fischer. Jednak dobře ví, jak to v politice chodí. Ví přesně, co má kde říkat, přesně umí ty protiruské věty, umí se vymezit proti dezolátům i Babišovi, ale když mluví v rádiu i televizi, tak to ale není úplně blbé. Ví přesně, kdy z něj má nenávist úplně stříkat a kdy má jen decentně odkapávat. Ba dokonce ze sebe umí udělat i velkorysého člověka povzneseného nad vášně. Ale přes takřka dokonalé ovládání z něj trochu čiší ten český člověk – kříženec včely a prasete. Pracovitý, ale trochu svině. Už druhé volby je třetí vzadu a ani se netají tím, že včas odstoupí a podpoří toho správného kandidáta.

U Fischera mě naopak vůbec nepřekvapuje, že z něj nikdo nechce udělat lídra kandidátky. Sice by se nám na Hradě hodně nelíbil, ale je u něj nebezpečí samostatného myšlení. Pavel Fischer je pro mě Zeman s opačným znaménkem. Teď sice loajální a plnící své úkoly na výbornou, ale kdyby se do funkce dostal, mohl by příliš vyrůst. Mohl by si příliš uvědomovat, co vlastně dělá a mohl by mít, nedej bože, i pud sebezáchovy. Je to nejlepší cyklista stáje, ale nikdy z něj neudělají hlavní hvězdu. Bude jen rozrážet vzduch pro někoho jiného.

Hilšera nebudu komentovat. To je Čaputová v mužském těle. Platí pro něj to samé, co pro Nerudovou. Je tam, aby se správný mladý libtard měl s kým ztotožnit a snít o tom, že jednou bude také tak úspěšný jako Marek Hilšer. Hilšer tam není, aby táhl dopředu hlavní hvězdu, ale jako záloha, kdyby nám Lance Armstrong spadl z kola a zlomil si nohu.

A pak Petr Pavel. Také dokonale vymyšlený. Pohledný bývalý voják, dobře se vyjímá na fotkách, mezi lidi moc nejezdí, pouze na naaranžované výpravy, kde zpravidla řekne nějaké moudro hodné prezidenta. Jako že je třeba brát ohled na chudé. Nic to nestojí a spousta jeho fanoušků se přímo tetelí nad generálovou ušlechtilostí. Komunistická minulost je sice škraloup, ale nepřeceňoval bych dosah. Dvojí metr libtardům nevadí v mezinárodní politice, nevidím žádný důvod, proč by jim měl vadit u agenta Pávka. Tohle umějí mééédia udělat úplně dokonale.

Podle mě se ukáže, že Babiš má podporu o něco menší, než se čeká a Bašta má podporu o něco větší, než se čeká. Příští průzkum potvrdí moje slova i kdyby to nebyla pravda, protože přesně takhle bude objednán.

Babiš nechce jít do televizních debat. Já naprosto rozumím proč, ale na druhou stranu, tím pádem bude chybět kdokoliv, kdo by nasměroval zrak diváka, že Nerudová ani tak nekandiduje, ale je kandidována a že agent Pávek je mnohem větší STBák než Babiš. Witovská nebo Moravec si dají sakra pozor, aby řeč odvedli k proruskému Baštovi, nebo aby tepali nepřítomného Veľkého Bociana.

Prostě nebude nikdo, kdo by neangažované veřejnosti řekl, že Babiš spolupracoval s STB, protože to jinak nešlo a jeho motivací byla možnost vycestování a obchodování s imperialisty. Petr Pavel vstoupil do strany, protože to jinak nešlo a jeho motivací bylo, že bude jako rozvědčík chytat podvratné živly. Nebude nikdo, kdo by ve studiu uvedl, že Babiš v Maroku obchodoval s hnojivy, kdežto Pavel trénoval na „agenta s povolením zabíjet.“ A kdyby náhodou na takovou otázku došlo, Pávek na to řekne, že je zapotřebí to posuzovat v kontextu doby… čili řekne přesně to, čím argumentuje Babiš, ale ten tam nebude, aby mu to omlátil o hlavu.

Budu to jen já, kdo hodí do placu představu, jak by to vypadalo, kdyby nám komunismus trval ještě o deset let déle. Z Babiše by byl nejspíš nějaký vysoký náměstek zahraničního obchodu a měl by tajné valutové konto… A ve stejné době by Petr Pavel v Západním Německu píchal radioaktivní polonium přeběhlíkům, nebo by takové rozkazy podepisoval…

Ale před volbami na nic podobného nedojde. To, co koluje mezi námi na fejsbůku, to se k neangažovanému voliči nedostane a libtardi to budou ignorovat, stejně jako ignorují jakýkoliv argument, že za válku na Ukrajině může roztahovačné NATO.

Podle mě bude volební výsledek Babiše a Bašty dostačující pro druhé kolo, ale protože se rozdělí mnohem spravedlivěji, než bychom teď čekali, tak se do druhého kola dostane česká Čaputová a český Pichonett. Fischer a Hilšer jim samozřejmě uvolní cestu, protože prezidentská kampaň bude fungovat i jako kampaň do senátu. Navíc to rozhodně neplatili ze svého, takže oba budou spokojení a pro Nerudovou udělají maximum.

Stejně tak vlastně nepochybuju o tom, kdy bude Šott vynášet nad Babišem rozsudek. To mu také pár hlasů sebere. Možná ne moc, ale ono se bude hrát o malá procentíčka.

Pokud chce Babiš projít do druhého kola, měl by poslat emisary za Okamurou a dosáhnout toho, že „se Baštovi udělá nevolno,“ skončí na dva dny v nemocnici a pak oznámí odstoupení ze zdravotních důvodů. Ale dovedu si představit, že to s Okamurou bude mít hodně těžké. Už dávno jsem psal, že Babiš se může rozkročit směrem k SPD a nepřijít o své voliče, ale pokud se Okamura rozkročí k ANO, tak docela riskuje a jeho voliči mu to nemusí odpustit.

Také by asi nebylo od věci, dát Rohanové nějaké peníze na její asociaci povinných a dosáhnout u ní stejného kroku. Koneckonců, Rohanová podle mě kandiduje, protože je to dobrá reklama… Já například vůbec nevěděl, že před exekutory existuje nějaké zastání.

Pokud to Babiš neudělá, předpovídám mu, že mu druhé kolo nejspíš uteče a případný postup bude záviset na vnějších faktorech, které nemá šanci ovlivnit.

Jednak lidi kolem Petra Pavla mohou znervóznět natolik, že ho prostě stáhnou ještě před bojem. Ono se to na Pávka teď valí ze všech stran, svědčí různí spolužáci, nacházejí se jeho slohovky o skvělém socialistickém zřízení a zřejmě je v zásobníku ještě nějaká munice připravená. Soudruh generál má co dělat, aby to nějak ustál. Také si Pavel sám může říct, že to stejně nevyhraje a nemá zapotřebí schytávat hnojomety, nota bene když mu slíbili, že ho budou jen uctivě chválit a vyvyšovat. Kdo ví, jakou písemku z marxismu-leninismu napsal… třeba si řekne, že mu to za tu ostudu nestojí.

Pokud by to tak bylo, tak může Andrejkovi stačit i méně hlasů, aby se do druhého kola dostal a pokud bude s Čapuší bojovat jeden na jednoho, tak může vyhrát, protože Nerudová má na hlavě spoustu másla, zato v hlavě má úplně prázdno. Například její doporučení, aby lidi prchli z cenzorního Twitteru na proruský Telegram. Nebo její bubnování do Třetí světové, po dopadu rakety v Polsku. To nevymyslíš.

Ale tohle všechno se v prvním kole nestane. Jedině v tom druhém. Pokud to ale všech devět kandidátů dotáhne až do voleb, tak považuju za vysoce pravděpodobné, že Babiš bude třetí a Bašta čtvrtý, ačkoliv by jejich společná podpora na druhé kolo stačila.

https://www.litterate.cz/kandidatka-dan ... y-volbuse/