Ekonomika

[gandalf]

Můžete někdo vysvětlit co doopravdy znamená to vyhlášení o deflautu Ruska?

[kenavf]

:sipka: Pre západ je to mediálny argument o krachujúcom Rusku. Reálne to pre Rusko neznamená v tejto situácii nič.
Pre západné spoločnosti a poisťovne to znamená že v Rusku je obrovské riziko pre investície, ale reálne tam teraz aj tak neinvestujú, takže zasa nič.

[Kalinac]

:sipka: :sipka: No simulace "účinku sankcí" , teda vliv na kurs rublu to nějaký má (trošku jej zlepšuje) kupodivu se kromě doláče pohlo i ejůro

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SyC5K/hrozi-infarkt ... -ekonomiky
„Je to mnohem horší, než si většina lidí myslí.“ Politici už vidí brzký kolaps německé ekonomiky

Ekonomickou situaci Německa je ale třeba popsat realisticky. "A je to samozřejmě drama." Hospodářství nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. Bavorsko a Bádensko-Württembersko přitom patří k motorům německého hospodářství. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, kterým proudí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Přitom česká ekonomika, zvláště automobilový průmysl, je z nemalé části subdodavatelsky navázána na německé hospodářství.

"Momentálně si myslím, že zásobování plynem není zajištěné," cituje agentura DPA Södera, šéfa Křesťanskosociální unie (CSU). "Je to mnohem horší, než si většina lidí myslí," dodal. Části lidem se kvůli energetické krizi podle něho znovu dramaticky změní život. V této souvislosti varoval před "explozivním" nárůstem cen energií a propadem životní úrovně střední třídy. Zároveň ekonomice hrozí ""infarkt", uvedl tento konzervativní politik. Vysvětlil, že každé firmě, která by byla odstavena od dodávek plynu, hrozí zásadní ekonomické problémy, které stát nebude schopen kompenzovat. Už nyní Německo sklouzává po "obrovské spirále dluhů", uvedl.
Je to samozřejmě drama

Šéf bádensko-württemberské vlády Kretschmann (Zelení) řekl, že nechce věci zbytečně dramatizovat, situaci je ale třeba popsat realisticky. "A je to samozřejmě drama," prohlásil. Nesmí se podle něho stát, aby v případě narušení dodavatelských řetězců v automobilovém průmyslu najednou "padly" miliony pracovních míst.

Podle spolkového ministra hospodářství Habecka (Zelení) hrozí "blokáda celého plynovodu Nord Stream 1" od 11. července, kdy na plynovodu začínají každoroční údržbářské práce. Habeck rovněž varoval, že takový vývoj by mohl způsobit velké komplikace v zásobování plynem v zimních měsících. Dodal nicméně, že na léto má Německo dodávky plynu zabezpečené.
Chybí jasný krizový plán

Söder a Kretschmann vyzvali spolkovou vládu, aby vytvořila jasná pravidla pro postup v případě nedostatku plynu. Chtějí, aby určila, kterým průmyslovým odvětvím budou dodávky zachovány a kterým ne.

Zatímco Kretschmann jako jeden z možných léků na hrozící energetickou krizi vidí snížení povolené rychlosti na dálnici na nejméně dva roky, byl by Söder pro odklad odstavení německých jaderných elektráren. Německo chce přitom od výroby energie z jádra upustit už s koncem letošního roku.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom tento měsíc výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1, což zdůvodňuje zpožděním při opravě zařízení firmy Siemens Energy. Habeck ale toto omezení dodávek už dříve označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. V Německu nyní platí stav výstrahy, což je druhý ze tří varovných stupňů krizového plánu pro dodávky plynu.

[false_flag]

Můžete někdo vysvětlit co doopravdy znamená to vyhlášení o deflautu Ruska?

Hodně to znamená pro západní finanční systém.
POdívejte se sem..
http://www.worldgovernmentbonds.com/country/russia/
Velká trojka opravdu dala rating na default.. To ale znamená, že ti kdo na státní dkuhopisy RF prodávali CDR /creditdefault swap/ ted musí zaplatit 100% držitelům CDS. a to bude hodně penízků... NEkdo se bude hodně soudit a někdo se hodně napakuje.
To, že jde o umělé a politické rozhodnutí auditorských /US/ firem je vidět z úrokové křivky.. tak úroková křivka země v defaultu nevypadá, tam je vidět realita..
http://www.worldgovernmentbonds.com/country/russia/
Hned bych si dluhopis RF s dobou do splatnosti 3M -6M koupil.. jenže to mi žádnej trouba neprodá, tady se čeká už na smetanu do splatnosti.. i když kotace by být normálně měla.. takže tam bude fungovat ještě něco jiného. za 20% na Rublu bych tam nasypal prachy hned. Což vy jako cizozemci momentálně nemůžete..a mě to žádný normální držitel neprodá..a počká si na vejvar.

[Alchymista]

[Kalinac]

JPMorgan snižuje prognózy hospodářského růstu USA "nebezpečně blízko" recesi
.

0bloomber.jpg (85.18 KiB) Zobrazeno 5436 x

.
Ekonomové JPMorgan Chase & Co. snížili své prognózy hospodářského růstu v USA v polovině roku po přílivu slabších dat tento týden – zejména zpomalení spotřebitelských výdajů.
Banka na Wall Street snížila svůj odhad anualizovaného růstu hrubého domácího produktu na 1% pro druhé čtvrtletí, což je pokles z předchozích 2,5%. Toto čtvrtletí je také vidět na 1%, což je pokles z 2%. Růst se v posledních třech měsících roku vyšplhá až na 1,5 %, k čemuž přispěje silnější výroba automobilů a nižší inflace, uvedli ekonomové banky.
"Naše prognóza se nebezpečně blíží recesi," napsal v pátek Michael Feroli, hlavní americký ekonom JPMorgan. "Nadále však hledáme expanzi ekonomiky, částečně proto, že si myslíme, že zaměstnavatelé se mohou zdráhat propustit pracovníky, a to i v období měkké poptávky po produktech."

https://www.bnnbloomberg.ca/jpmorgan-cu ... -1.1786746

[kenavf]

Patnáct tisíc korun měsíčně pro každého dospělého. Bez ohledu na to, kolik si vydělá, zda je chudý nebo bohatý. Přibližně taková je představa těch, kteří chtějí v době přicházející ekonomické krize přilepšit lidem takzvaným nepodmíněným základním příjmem.
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/nepodmin ... sicne.html?

[Alchymista]

https://czech.cri.cn/communication/3888 ... 67799.html
BRICS se ukazuje být pro svět atraktivnější než G7

Právě proběhly dva význačné summity seskupení zemí důležitých globálních hráčů – BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) a G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Británie a USA spolu se zapojením i EU). Oba vlastně stanovily, kam by chtěly směrovat globální vývoj. A na oba summity zbytek světa nějak zareagoval, kdy ty reakce jsou dost poučné v tom smyslu, jak takovou vizi vývoje svět přijímá a zdali ji chce.

G7 tradičně funguje podle zásad úzkých kruhů výlučných s asymetricky zvýhodněným postavením proti zbytku světa, čehož se snaží využít k uplatnění zájmů tohoto mocenského kruhu. Ovšem skutečnost, že na ně takto svět pohlíží, se v poslední době nesetkává zvláště na globálním Jihu s nadšením, kdy země této části světa by spíše rády, aby mezinárodní spolupráce byla o něco vyváženější a více přihlížela k zájmům a potřebám zemí mimo takové uzavřené mocenské kruhy.

Letošní summit G7 proto zkusil trochu budit dojem, že nejsou salónem hegemonů, a pozvali na něj i některé členy a kandidáty BRICS – Argentinu (kandidát na vstup do BRICS), Indii a Jižní Afriku, ale také Indonésii, Senegal a Ukrajinu. I v jejich programu se objevily určité prvky, jimiž deklarují svou vstřícnost ke globálnímu Jihu, kdy by chtěli spustit určitou napodobeninu Čínou zosnované mezinárodní Iniciativy pásu a cesty.

Ale nikde po světě se moc neozývá nadšení, aby se někdo k úsilí vytyčenému G7 chtěl připojovat, zatímco seskupení BRICS má nadšené kandidáty, kteří by se k němu přidat chtěli – v první řadě Argentina a Írán, kdy kolem něj se snaží shlukovat i širší seskupení zemí, které se chtějí zapojovat do jejich spolupráce a jejich úsilí o vyváženější světový zejména ekonomický systém bez výlučných privilegií příslušníků úzkých kruhů.

Země G7 se snaží o izolaci a ohrazování zemí jako Rusko, čímž z místní krize, která sama o sobě má jen nepatrný dopad na světové trhy, uměle vytvořily globální ekonomickou krizi s ohromnou inflací a světovými problémy s energiemi a potravinami, místo aby takovéto problémy řešily, a zbytek světa – zvláště globální Jih - to ví a k jejich úsilí se moc přidat nechce na rozdíl od zájmu přidat se k BRICS, neboť v G7 vidí více zdroj potíží, než jejich řešení.

Některá selhání úsilí G7 působila až komicky, např. jeho vyhlášení embarga na nákup ruského zlata. Normálně by na to měly trhy okamžitě zřetelně zareagovat, ale se světovými cenami zlata to nehnulo ani maličko, což je jasným projevem skutečnosti, že trhy – tedy zasvěcenci – neberou jejich řeči a rozhodnutí příliš vážně, a to ani na Západě.

Naopak o zapojení se do úsilí BRICS či až o vstup do této skupiny je zájem daleko vyšší, jak ukazuje kandidatura Argentiny a Íránu, kvůli čemuž teď někteří BRICS označují za Novou G7, která usiluje právě o ten mnoha zeměmi vytoužený vyvážený světový systém, zaměřený na rozvoj a nenarušovaný úsilími někoho ohrazovat a ke své škodě s ním nespolupracovat.

Pětice významných vynořujících se tržních ekonomik s rychlým rozvojem v současném BRICS obnáší 41 procent světové populace, 24 procent globální HDP, 16 procent světového obchodu a co je pro ty, kdo chtějí růst, zvláště zajímavé, 50 procent světového ekonomického růstu.

Účinnost a přínosnost spolupráce v rámci BRICS je do očí bijící, takže zemí, co mají zájem o vstup, je více, než jen ty dvě, a ještě je tu snaha o zformování širšího rámce spolupráce BRICS+, ve kterém budou asi desítky zemí šířeji spolupracujících s BRICS při dosahování jejich mezi vynořujícími se a rozvojovými ekonomikami velice populárních a žádaných cílů.

Čím dál více platí, že kdo spolupracuje s BRICS, pro toho se otvírají nové ekonomické příležitosti, možnosti spolupracovat s těmi, s nimiž si má co vyměnit díky ekonomickým komplementaritám, kde se vytváří nové mechanismy a instituce potřebné spolupráce a rozbíhají projekty přinášející hmatatelné hodnoty, jako iniciativa BRI a ne jen „vznešené hodnoty“, a ten je více zaštítěný před ekonomickými krizemi, ať už přirozenými jako hospodářské cykly a pandemie, tak před těmi, které vyvolávají ony snahy o něčí ohrazování ničící světovou ekonomiku více než COVID-19.

Např. současný zvláště rozvojový svět spoléhá nejvíce na země BRICS, že ty je zachrání před světovou potravinovou krizí, když kandidát BRICS Argentina je největším světovým vývozcem sójového oleje a masa, druhý největší kukuřice, a jedním z největších pšenice. Rusko je největší vývozce pšenice, Brazílie největší vývozce sójových bobů aj., Indie skoro největším vývozcem rýže. Přičemž Rusko je klíčovým dodavatelem hnojiv pro zbytek světa, takže kdyby svět přistoupil na sankce na ruská hnojiva, jak se o to jestřábi z G7 pokoušeli, tak by pro celý svět byla zajištěna strašná potravinová inflace a v rozvojových zemích smrtonosné hladomory. Mluví se přitom i o koordinačním mechanismu nouzových potravinových rezerv BRICS k překonávání potravinových krizí v rozvojových zemích.

Podobně je to s dalším esenciálním faktorem světového blahobytu s energií. Rusko s dalším kandidátem vstupu do BRICS s Íránem jsou dva špičkoví producenti ropy, zatímco Čína s Indií patří k jejím největším spotřebitelům a díky spolupráci BRICS se žádné země BRICS netýká energetická krize a snahy o sankce na ruskou ropu ze strany zemí kolem G7 vyšly dost komicky, když zvedly ceny ropy, na nichž Rusko vydělalo, jak to předpovídala i ministryně financí USA, která před nimi varovala.

BRICS se tedy ukazuje společenstvím spolupráce, které umí zvládnout trh energií, potravin a hnojiv, i když na svobodné trhy zkusí nejsilnější úzké mocenské kruhy jako G7 a NATO udeřit snahami o ohrazování.

Samozřejmě, že BRICS zatím ale zdaleka nenaplňuje svůj potenciál. Je ještě polotovarem toho, čím by mohlo být, až více rozvine mechanismy své vnitřní spolupráce i kooperace se širším společenstvím zemí, které o to mají zájem, jak se o tom píše např. v Pekingské deklaraci z posledního summitu.

Jednou z oblastí, která volá po vypracování dokonalejších mechanismů, je vypracování vlastního finančního systému, jenž umožní hladké platební transakce zaštítěné před pokusy využít globálních systémů jako SWIFT k ohrazování geopolitických rivalů hegemonií posedlými politickými kruhy Západu, usnadnění vyrovnávání v národních měnách místo dolarového systému a vytváření mezinárodního měnového systému založeného na koších měn a podložení komoditami včetně třeba zlata. Ovšem v současnosti už takové mechanismy vznikají, i když více jako struktury regionální spolupráce než plošně zavedené mechanismy. Do těch se to však časem zřejmě vyvine.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/velmi-rude-prvni-pololeti-2022/
Velmi rudé první pololetí 2022

Jan Rohrbacher

Akciový index S&P 500 dosáhl v prvním pololetí letošního roku nejhoršího pololetního výsledku od roku 1970, a to poklesu o 20,6 %. V případě indexu Dow Jones jde o největší propad ve výši 15,3 % od roku 1962, u indexu NASDAQ pak o propad o 29,5 %, který je největší od založení indexu.

Sektorový vývoj je vidět názorně na následujícím grafu. Jediným rostoucím sektorem je energetický, ten vzrostl díky akciím společností ExxonMobil, Chevron nebo ConocoPhilips. Jednoznačným leaderem byly akcie ExxonMobil s růstem o 40 %.


Nevíce klesajícími sektory byly obory Consumer Cyclical, Technology a Communication Services. Největším pokles se týkal Consumer Cyclical, kde jsou hlavní složkou jsou Amazon a Tesla, oba tyto tiutly klesly o 36 %. Technologický sektor byl tažen dolů cenami akcií polovodičů, zejména akciemi Nvidia (-49 %) a AMD (-47 %). Pokles indexu brzdily akcie Microsoft o Apple, jejichž pokles činil 24 %., resp. 23 %. Sektor Communication Services byl tažen dolů cenami akcií Netflix (-71 %) Meta (dříve Facebook) s poklesem o 52 % nebo Walt Disney o 40 %. Brzdou byly akcie Alphabet s poklesem o 24 %.

Za pozornost stojí časový vývoj. Při pohledu na pololetní vývoj je názorně vidět, že k hlavnímu poklesu došlo až v průběhu 2. čtvrtletí.

Z celkového pololetního poklesu o 980 bodů došlo v 1. čtvrtletí k poklesu o 235 bodů, ve 2. čtvrtletí potom o 745 bodů. Pokles ve druhém čtvrtletí byl tedy více než trojnásobný než v prvním a významným faktorem stala makroekonomická data.

Při oznamování výsledků za druhé a následné třetí čtvrtletí bude velmi zajímavé sledovat, jak moc se bude lišit od očekávaných.

Uvidíme, jaké bude srovnání s rokem 1970 na konci letošního roku. Největší pokles v roce 1970 činil 24,5 %, avšak výsledek za celý rok 1970 byl růst o 0,1 %.

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/konzum-zlate-t ... du-bledne/
Konzum – zlaté tele Západu, bledne

Toto tele způsobilo rozpad socialistického bloku i SSSR. Dnes rozvrací Ukrajinu a Rusko. Západ vede již dlouho ďábelskou válku o naše duše. Nabízí prázdnotu světoobčanství, bohatství, a iluzi vymezené svobody a volnosti. Tento obraz, který Západ sám o sobě namaloval, cpe docela úspěšně do celého světa. Jeho bohatství svádí k víře o jeho dokonalosti, a tak mnozí z chudší části světa zatouží také tak bezstarostně a šťastně žít. Tato touha bránící jim vidět i druhou stranu mince, rozložila celý tzv. socialistický tábor a SSSR. Pro Západ bylo toto vítězství nesrovnatelně významnější než vítězství ve 2. světové válce.

Bez jediného výstřelu Západ více či méně postupně ovládne hospodářství a politiku těchto zemí. Je mu to však stále málo, protože Rusku se podařilo vyklouznout i se svými přírodními zdroji z náruče majitelů Západu, a zachovat si svrchovanost. Nastoupilo tedy to, co se tak dobře osvědčilo jinde, boj o ukrajinské a ruské duše. Nedivme se víře Ukrajinců, že jim Západ pomůže zbohatnout, že jim pomůže vyřešit společenské a mocenské problémy destabilizující společnost. Nedivme se, že ekonomické elity opojené ochrannou přízní spojence nejmocnějšího, začaly kšeftovat s ruskou bezpečností, a spotřebitelské dušičky poznaly, že díry v kalhotách od výrobců světových značek jsou známkou kulturní a módní vytříbenosti. Jsou prostě in! Východní, stejně jako západní spotřebitel se naučil vidět věci tak, jak si přeje Západ. Stejně jak podléhá módě v oblékání, tak podléhá i v myšlení. Pochybnosti se naučili uzavřít do karantény. Z nehotových demokratů se stávají hotoví demagogové, kterým je najednou všechno jasné, a šťastně tančí sjednocující tance se Západem na svých rozdupaných pochybách. Bez znalosti a poučení se z minulosti, bez snahy předvídat budoucnost, žijí naservírovanou přítomnost. Změnu jim přinese až zase nová kolekce názorů a postojů. Nedivme se, vždyť sami tuto hru dobře známe. Naše děti a vnoučata jsou dnes in v rozedraných kalhotách, a z chytrých mobilů naprogramovaných mozcích.

Vláda EU asi brzy padne, ale ne proto, že nám bere svobody, ale proto, že nám bere iluzi o úžasném, bohatém až rozmařilém životním stylu. CHUDÁ EU ZTRATÍ LESK A PŘITAŽLIVOST PRO UKRAJINCE KAZACHY, ČEČENCE…….ALE HLAVNĚ PRO TY, CO JI DNES TVOŘÍ. Pro ty, kterým to připadá cynické, mám otázku: Kdo z nás by v roce 89 cinkal klíči, kdyby přechod ke kapitalismu znamenal materiální bídu ??? Dnešní masovost boje za udržení svobody slova je mi odpovědí.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SsHPw/dluhopisove-f ... -ekonomika
Odliv peněz z fondů dluhopisů zaměřených na mladé trhy je nejvyšší za 17 let

Investoři v letošním roce vybrali z dluhopisových fondů zaměřených na mladé trhy už 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Čistý odliv je tak nejvyšší za posledních nejméně 17 let. S odvoláním na údaje shromážděné společností JPMorgan to uvádí list Financial Times (FT). Zpráva je další ukázkou toho, jak zpřísnění měnové politiky v rozvinutých zemích a válka na Ukrajině vyvolaly odliv z této třídy aktiv.

Odliv peněz je tak mnohem výraznější než v době akutních obav o čínskou ekonomiku v roce 2015. Manažer pro rozvíjející se trhy Marco Ruijer ze společnosti William Blair dodal, že kombinace prudce rostoucí globální inflace, zpřísňování měnové politiky centrálních bank a ruská invaze na Ukrajinu vyústily v takzvanou dokonalou bouři pro dluh mladých ekonomik.

Dluhopisy rozvojových zemí a mladých trhů se obvykle považují za rizikovější než dluhopisy rozvinutých zemí. Silný odklon od dluhopisů mladých ekonomik letos prudce snížil jejich ceny.Rozvíjející se trhy zasáhly neúměrně napjaté finanční podmínky už v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Letošní zvýšení úroků v USA a plány na jejich další růst situaci rozvíjejících se trhů výrazně zhoršují, protože zvýšily fixní výnosy, které mohou investoři získat z velmi bezpečného amerického dluhu. To snížilo atraktivitu dluhopisů zemí s horším úvěrovým profilem. Investoři se také obávají ekonomického poklesu, což opět snižuje zájem o tyto dluhopisy.

Jejich finanční bankrot se blíží rychleji než bylo předpokládáno.

[homer]

Německé automobilové skupině Volkswagen v prvním pololetí klesl celosvětový odbyt o 22,2 procenta na 3,88 milionu vozů. Ve střední a východní Evropě, kam spadá i Rusko, se odbyt propadl o 40,9 procenta na 227.100 aut. Mateřská společnost Škody Auto zveřejnila dnes údaje na svém webu.
Volkswagen, podobně jako mnoho dalších západních firem, v březnu výrobu i prodej v Rusku přerušil. Reagoval tím na únorovou invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/volks ... pe/2231746

[Alchymista]

https://protiproud.info/politika/6595-v ... orazku.htm
Velká krize teprv přijde: Potraviny budou vzácnost i u nás? Likvidace farmářů nejen v Nizozemí? Kdo stojí za požáry v potravinářských firmách po celých USA? Rockefelleři vědí své. Myslí si, že jsme jen ovce vedené na porážku?

Roman Motola vysvětluje příčiny současné krize potravinářského průmyslu ve světě, která se bude dále rychle prohlubovat, a způsobí dosud v civilizovaném světě neznámé problémy, pokud se nevzbouříme jako holandští farmáři

Nizozemsko a Spojené státy, dva největší světoví vývozci potravin, čelí nepříznivým podmínkám, které by mohly mít velký vliv na budoucnost zemědělství a v konečném důsledku na obrovskou krizi v potravinářském průmyslu. Problémy jsou – zdá se – různého charakteru, ale vedou ke společnému výsledku, který navíc předpovídají „vizionáři“ Nového světového řádu.

V Nizozemsku se již řadu dní konají masové demonstrace zemědělců proti rozhodnutí úřadů zavřít desítky zemědělských podniků včetně farem pro chov skotu pod záminkou snížení emisí dusíku. Zemědělci okupují silnice včetně dálnic v blízkosti německých hranic, aby upozornili veřejnost na katastrofu, která ohrožuje jejich odvětví. Shromažďují se před sídly veřejných institucí – radnicemi nebo budovami ministerstev.

Celonárodní povstání
Na jednom z prvních velkých protestů se 22. června sešly tisíce řidičů traktorů na cestě do centra města Stroe. Ve městě Epe farmáři zapálili oheň u vchodu do radnice. V neděli se mimo jiné konaly demonstrace na podporu zemědělců v Eindhovenu. Rybáři z Lauwersoogu zablokovali místní přístav.

Na 4. července byla vyhlášena celostátní blokáda strategických míst jako jsou letiště, přístavy a sklady potravin. V reakci na to úřady zmobilizovaly pořádkové síly s obrněnými vozidly.

Zemědělci blokovali několik zemědělských distribučních center. Traktory rozmístili na přístupových cestách a objevili se i na klíčových dopravních uzlech v celém Nizozemsku. Už ráno zpravodajské služby odhadovaly počet účastníků na desetitisíce. Odpoledne byly mimo jiné hlášeny blokády 40 distribučních center a řetězců supermarketů.

Důvodem celonárodního povstání je stále totéž: Oznámení vlády z 10. června o plánu snížit emise dusíku až o 70 %. Jedná se o 131 vybraných oblastí, především v blízkosti přírodních rezervací a jiných chráněných míst. Podle oficiálních plánů se má tato "klimatická idea" realizovat do roku 2030. Nizozemská média uvádějí, že v důsledku toho budou tamní zemědělci nuceni zbavit se přibližně 30 % svých hospodářských zvířat.

"Uvědomujeme si, že to bude mít obrovský vliv na zemědělce. Toto odvětví se změní. Bohužel nemáme jinou možnost, než snížit emise dusíku,“ řekl premiér Mark Rutte. Podle úřadů jsou zemědělci zodpovědní za 16 % národních emisí skleníkových plynů. Jednotlivé provincie jsou povinny přijít s vlastními způsoby snižování v živočišné výrobě, jakož i ve stavebnictví a dopravě.

"Máme dva ministry zemědělství. Jeden pro přírodu a dusík a druhý pro zemědělství obecně. Oba říkají, že nemusíme vyrábět vlastní potraviny, můžeme je jednoduše koupit odjinud,“ hodnotí Sieta van Keimpema z představenstva organizace Farmers Defence Force. Podle nich potravinová bezpečnost vůbec není problém. A nedívají se na to, co se děje ve světě. Dodává, že mají jen svůj vlastní program, kterým je vyhnat zemědělce z Nizozemska - a využít jejich půdu pro své vlastní účely.

Vláda počítá s tím, že zemědělci se dohodnou na podílu z více než 24 miliard eur vyčleněných na zmírnění následků opatření klimatické revoluce. Proč bylo Nizozemsko stanoveno jako první evropský cíl? Tato relativně malá, ale velmi hustě osídlená země – což zní možná překvapivě – je druhou zemí na světě, pokud jde o hodnotu zemědělského exportu.

Vlna požárů ničí potravinářské provozy
Lídr zmíněné klasifikace, Spojené státy, zaznamenal v posledních měsících problémy jiného druhu. Nevídanou "shodou okolností" se zemí šíří vlna požárů, které ničí potravinářské závody, sklady a další různé podniky zabývající se souvisejícími činnostmi.

V dubnu požádal tvůrce amerického podcastu Black Conservative Patriotsvé posluchače, aby nahlašovali informace o požárech v potravinářských závodech. Vznikl seznam více než 20 případů za první čtyři měsíce letošního roku. Závod na zpracování zeleniny a ořechů v Dufuru ve státě Oregon, závod na zpracování masa v Conway (New Hampshire), továrnu na výrobu salátů Taylor Farms v Salinas v Kalifornii, přední státní výrobce ovoce a zeleniny Rio Fresh v San Juanu v Texasu…

Pozoruhodné přitom je, že mnohé požáry provázely výbuchy. Koncem května 2022 silný požár v oblasti Howard Lake v Minnesotě zachvátil jednu z budov patřících k velké drůbežářské farmě, v důsledku čehož uhynuly desetitisíce kusů drůbeže. Postihlo to rodinnou společnost Forsman Farms, která působí od roku 1918 a prodává denně více než 3 miliony vajec předním maloobchodníkům v zemi.

Autor You Tube kanálu Poplar Preparedness zveřejnil a diskutoval o analogickém seznamu již koncem června – obsahoval téměř 30 položek, navíc zdokumentovaných odkazy na podrobné mediální pokrytí požárů.

"Samozřejmě i za normálních okolností dochází k požárům s určitou frekvencí, ale tak velký počet požárů v tolika potravinářských zařízeních v tak krátké době je přinejmenším zarážející," upozorňuje.

Poukazuje na to, že popsané nehody korespondují s dalšími incidenty, které by mohly vést k obrovským problémům s přístupem k potravinám ve Spojených státech. Železniční společnost Union Pacific, kterou vlastní globální investiční fondy Blackrock a Vanguard, částečně zastavila přepravu hnojiv a obilovin. Pod záminkou ptačí chřipky se masově vybíjela kuřata a krůty; vláda zavedla dotace pro zemědělce, pokud se vzdají úrody...

Kybernetická sekce FBI vydala varování před zvýšenou hrozbou kybernetických útoků na potravinářské podniky .

„Výrazné narušení produkce obilí by mohlo ovlivnit celý potravinový řetězec, protože obilí se nespotřebovává jen lidmi, ale používá se i jako krmivo pro hospodářská zvířata… Kromě toho by výrazné narušení produkce obilí a kukuřice mohlo ovlivnit obchod se surovinami a zásobami, “ uvádí zpráva.

"Co hodit na gril? Američané mají těžký úkol,“ konstatovala stanice TVP Info několik dní před státním svátkem Spojených států 4. července. Ceny hamburgerů, hotdogů i brambor strmě stoupají.

Podle odborů zemědělců bude i vánoční grilovačka nejméně o 20 procent dražší. Hovězí maso, kuřecí křídla dosáhly rekordní ceny. "Možná se budeme muset obejít bez něj,“ navrhl pokrokový komentátor.

"Tuto válku vyhrajeme, jen Haag o tom ještě neví,“ tvrdí odhodlaně holandští farmáři, kteří zorganizovali jednu z blokád. Jsou přesvědčeni, že je podporuje většina obyvatelstva, a zatím neustupují policistům, kteří požadují odblokování silnic. Američtí zemědělci mají ještě těžší situaci, protože bojují proti „neviditelnému“ soupeři, respektive nepříteli.

Obě bitvy směřují k naplnění „prorocké předpovědi“ Rockefellerovy nadace o velké potravinové krizi, která prý přijde do šesti měsíců.

Předpověď - nebo plán?

[Grif]

Členské státy Evropské unie uznaly červy potemníka moučného za bezpečnou potravinu. České firmy, které z nich vyrábějí potraviny třeba pro sportovce, se tak už nemusejí zaměřovat jen na náš trh. Časem se budou červí pochutiny prodávat v celé EU.
Před lety bylo jídlo z červů něco nemyslitelného. V současné době se jim otevírá celý evropský trh. Všechny členské státy uznaly larvy potemníka za bezpečnou potravinu. České firmy začínají v červech vidět obchodní příležitost.
"Otevírá se tím cesta k tomu, abychom mohli vyvážet do zahraničí,“ raduje se spolumajitelka firmy vyrábějící potraviny z červů Eva Sloupenská.
Eva Sloupenská rozjíždí rodinný podnik s červími pochoutkami už druhý rok. Její sortiment nejdřív vzbuzoval odpor, teď zákazníci rychle přibývají.
Výrobci křupavých červíků počítali s tím, že potravinu plnou proteinů budou kupovat hlavně sportovci, teď se ale ukazuje, že největší popularitu má u maminek s dětmi.
Vědci označují červy za jídlo budoucnosti. Farmy s potemníkem moučným jsou ekologické a produkují potravinu plnou bílkovin a zdraví prospěšných tuků. Rekordman v pojídání čehokoliv nedávno stanovil i nový český rekord. Zvládl dvě velké misky červů o váze 240 gramů.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... _clipboard

[Alchymista]

https://rusvesna.su/news/1658124153
USA dosiahli svoje

Nemecko už nie je zastúpené na svetovom zozname spoločností s najväčšou kapitalizáciou, uvádza Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Vyplýva to z údajov britskej audítorskej a poradenskej spoločnosti Ernst & Young.

Najdrahšia nemecká skupina, výrobca softvéru SAP, je na 113. mieste a telekomunikačná spoločnosť Telecom na 120. mieste. Chemická spoločnosť Linde sa umiestnila na 74. mieste, ale po fúzii s americkou spoločnosťou Praxair presunula svoje sídlo do Írska.

Podobné problémy, aj keď v menšej miere, majú aj mnohé iné európske krajiny.

V prvej desiatke spoločností s najvyššou kapitalizáciou nie je zastúpená ani jedna európska skupina.

Najdrahšou spoločnosťou je švajčiarska Nestlé. Je na 20. mieste. Dôležitým dôvodom je skutočnosť, že v Európe nie sú významní hráči v sektore IT.

USA udávajú v tomto odvetví tón a mnohé americké spoločnosti dosahujú mimoriadne zisky a zavádzajú digitálne technológie do hospodárstva a všetkých oblastí života. Významnú úlohu v tomto procese zohrávajú aj ázijské spoločnosti, zatiaľ čo európske spoločnosti nehrajú takmer žiadnu úlohu.

Odborníci to vysvetľujú tým, že zakladatelia spoločností v USA sú ochotní podstupovať veľké riziko. Podnikanie je v americkej spoločnosti všeobecne veľmi populárne a finančné podmienky sú oveľa lepšie. Na druhej strane Európa vo všetkých týchto parametroch zaostáva a Nemecko je pre začínajúce podniky obzvlášť neatraktívne, konštatuje Deutsche Wirtschafts Nachrichten.

Čo som niekoľko krát písal o ekonomickej vojne USA proti Europe?

[petrp]

Nichts wird mehr so wie früher...Nic nebude stejné...
Nic nebude stejné jako dříve. Vláda musí nyní a bezodkladně dělat to, k čemu byla zvolena – promiňte: pracovat, pracovat…nesmíme si lhát do vlastní kapsy…a kdy skončí tento večer, tyto slavnosti, léto a přijde zima, narazíme na obrovský energetický problém.

To jsou slova rakouského prezidenta (od roku 2017) Alexandra Van der Bellen (1944) z projevu, kterým tento týden ve středu ve středu otevřel hudební festival – Bregenzské slavnosti (Bregenzer Festspiele) a politicky korektně v něm použil, místo promiňte, anglické slovo - sorry. Tento vysokoškolský pedagog a ekonom v letech 1997–2008 působil jako předseda rakouských Zelených. Evropští Zelení, kteří jsou dnes u moci i v sousedním Německu se snaží šedivou Evropu ve věku přebarvit na jarní zelenou s pomocí projektů a myšlenek pocházejících z oblasti fantazmagorie, osobní neodpovědnosti, nejasného myšlení a hodnocení rizik. Výsledek jejich snah bude s pravděpodobností hraničící s jistotou podobný premiéře letošních Bregenzských slavností - Madame Butterfly.

Premiéra spadla doslova do vody. Po 59 minutách představení příroda dokázala, že je silnější, nekompromisní a spravedlivá: Tropický déšť s blesky na nebi přinutil malou část návštěvníků přesunout se do koncertního sálu, ostatní si mohou podat žádost o návrat peněz za vstupenky. Kromě toho příroda nabídla dvojí poučení, nejenom režisérovi a jeho týmu: 1) Zdálo se, že bouře působí proti idylické náladě setkání a svatby gejši Cio-Cio-San a amerického mariňáka Pinkertona. Počasí jako by chtělo od začátku říci: tohle nemůže dopadnout dobře. 2) Ti, kdo si zaplatili více pro případ přesunu do sálu s mnohem menším počtem návštěvníků, než nabízí otevřená scéna, mohli slyšet orchestr naživo, zpěváky bez elektronické posily a užít si intimity scén a výrazů obličejů zpěváků – herců. Ty jsou nezbytné a typické pro porozumění významu zejména ve druhém a třetím aktu opery. Záře sopránu (Barno Ismatullaevové - Cio-Cio-San) a pohled na tvář zblízka umožňují číst pochybnosti a bolest, které Butterfly cítí, když konečně správně interpretuje svůj osud - a bíle odění komparzisté jí podávají dýku jejího otce.

...

Ruská federace vzala na sebe roli protiváhy s funkcí změkčení následků studené války a jejího přechodu do horké, kterou byl a je schopen iniciovat stát v pubertě. Monopol USA by bez pochyby vedl k ještě většímu chaosu ve světě, než ve kterém se dnes nacházíme. Již proto elity v EU a zbytku Evropy by měli prokazovat pokoru a ochotu k dialogu s Ruskem a uvědomit si, že historie každého státu má své bíle, černé a nepopsané stránky. Nikdy vědomě realizovaná pomoc nebo porozumění nezůstává bez odezvy a kompenzace. Historie je vždy tvrdá a měkká pouze tehdy a na krátkou dobu, když lidstvo vstoupilo na vyšší úroveň rozvoje.

Co se týče Ruska, neváhám prognostikovat, že již dnes vyhrálo. To přesto, že se na Ukrajině a jinde bude ještě dlouho bojovat, budou vést dlouhé diskuze o případných ziscích a ztrátách teritorií a Rusko se bude nacházet i s novým hospodářským modelem ve stagnaci. Rusko vyhrává a vyhraje i proto, že rozhodlo vypořádat se s nikdy v jeho historii nevídanou lží, pokrytectvím a nevyužitím svých přírodních zdrojů vlastními lidskými rezervami.

Současné uzavírání se Ruska západnímu světu, kde se Rusko učilo, vyučilo a poučilo, započatá přestavba vojenského a výzkumného průmyslu a odchod pokryteckých elit a zrádců pomáhají zrodu nového myšlení v Rusku. Představitelná transformace zbytku Ukrajiny v délce jednoho desetiletí do nového formátu s pomocí vlastní velké intelektuální rezervy, kvalitního archetypu slovanské kultury a úpadku EU v doprovodu rozpadu NATO v době dospívání USA, s pravděpodobností hraničící s jistotou potvrdí Spenglerovu tézi: ruské kultuře by měla patřit budoucnost v tomto tisíciletí.
http://www.regionalninovinky.cz/sloupky ... e-stejne-/

[Honza]

Smršť drahoty na podzim bude šílená. Brutálně zdraží všechno, říká ekonom
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/e ... ?zdroj=top

Nesnažím se nic lakovat narůžovo. Podrobně sleduji ekonomickou situaci více než dvacet let a je vůbec nejhorší, co si pamatuji. Nikdy nebylo tolik proměnných, které ovlivňují v celosvětových rozměrech ekonomiku. Dá se říct, že ekonomický světový systém je v podstatě v rozvratu. Nejde jen o nejistoty způsobené například válkou na Ukrajině, ale dochází k urychlenému přeskupování světové ekonomické síly a moci, a Západ z toho zatím nevychází vůbec dobře.

článek pro je předplatitele, free mirror zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... Ano-709429

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/david-stockman ... ebevrazde/
David Stockman o evropské ekonomické sebevraždě

Trio válečných sankcí, křížová výprava Zelených energií a řád boje s virem jsou pro kapitalistickou prosperitu smrtelnou hrozbou. Vidět je to už na Eurozóně, kde je tato politická choroba v nejpokročilejším stadiu a kde se reálné tempo růstu HDP propadlo o 74% oproti tempu před krizí 2008.

To je pravda. Reálné tempo růstu v zemích E19 během 14letého období mezi 1. kvartálem 2008 až 1. kvartálem 2022 bylo pouhých 0,67% ročně v porovnání s 2,29% ročně během stejného období mezi lety 1995 až 2008.

...

Veľmi dlhý pokec

[Alchymista]

https://roklen24.cz/vzpominka-na-devade ... to-naplno/
Vzpomínka na devadesátky: Úroky jako zbraň hromadného ničení. Kdo měl smůlu, odnesl to naplno

Jan Berka

Nejen česká, ale i evropská a americká ekonomika stojí na prahu recese. V rámci interních debat jsme se s kolegou Dušanem Vaškovicem dostali ke srovnání současné situace s tou ze závěru devadesátých let. Krize z roku 1997 podle něj nebyla ani tak měnovou krizí jako úrokovou. Úroky tehdy zafungovaly jako zbraně hromadného ničení. Jistá podobnost s dneškem tu přece je. Příliš mnoho peněz v ekonomice. Ty je potřeba stáhnout, což se však podle Dušana neobejde bez fyzické destrukce některých fungujících ekonomických struktur. Musí například zkrachovat některé firmy, někteří vlastníci nemovitostí na hypotéku pak o ně musí přijít.

Co bylo podle tebe hlavní příčinou české krize ze závěru devadesátých let?

Mluvíme-li o závěru devadesátých let, máš nejspíše na mysli jaro roku 1997, kdy došlo na českém trhu k tzv. měnové krizi. Úrokové sazby tehdy dosáhly na svoje historická maxima, mezibankovní půjčky na jeden den, tzv. „overnight“, dosahovaly neuvěřitelných 500 až 700 procent, šestiměsíční depozita byla za 25 procent. Česká národní banka opustila politiku fixního měnového kurzu a ten krátkodobě oslabil. Celá tato patálie trvala několik měsíců. Paradoxní je, že nazýváme toto období měnovou krizí, protože měna oslabila jen málo a po ukončení nastartovala desetiletou posilovací jízdu. Jednalo se spíše o úrokovou krizi, jelikož to byly astronomicky vysoké úroky, které způsobily problémy a přivolaly krach mnoha firem.

Úroky zapůsobily jako zbraň hromadného ničení a kdo měl smůlu, odnesl to naplno. Tehdy jsem pochopil, jakou roli hraje v podnikání obyčejné štěstí. Nejrozšířenějším typem bankovního úvěru byl v té době šestiměsíční roll-over. Ten, kdo měl smůlu a jeho úvěry se refixovaly během krize, většinou zkrachoval, jelikož úrok na šest měsíců činil v té době smrtelných 25 procent. Ten, komu se fixoval těsně před nebo po krizi, přežil.

Anatomii celého problému není možno provést na několika stránkách a zasloužila by si kvalitní studii. Došlo zde k působení překvapivého množství vlivů jak domácích, tak mezinárodních. Vyberu jen ty, které rezonují s naší dobou. Předně, spouštěčem krize se stala nevyrovnaná obchodní bilance České republiky financovaná „horkými“ zahraničními penězi ukládanými na domácím mezibankovním trhu, které se ze dne na den sebraly a odešly. Dlouhodobé příčiny tkvěly v něčem, čemu se dnes vznešeně říká „helicopter money“ a „quantitative easing“. Na začátku devadesátek totiž došlo ke kupónové privatizaci a restitucím, tedy k obrovskému přesunu majetku z portfolia státu do soukromých rukou. Zároveň SBČS bezprecedentním způsobem „nalila“ do ekonomiky (na tu dobu) obrovské množství peněz formou nekrytých tzv. „redistribučních úvěrů“ a vydala desítky bankovních licencí doslova „na ksicht“. Nastartovala se úvěrová emise, rostla akciová burza. Do země proudil zahraniční kapitál a spotřební zboží. Zároveň se rozevíraly nůžky mezi dovozem a vývozem, jelikož zdevastované české firny nebyly schopny konkurovat na zahraničních trzích. Struna praskla na jaře 1997.

Jak se tedy liší současná ekonomická situace od té ze závěru devadesátek?

Současná situace je do značné míry nesrovnatelná s rokem 1997. Česká ekonomika se plně integrovala do mezinárodního finančního systému a podobné problémy jí již nehrozí. Co je však zarážející, že se podobné nerovnováhy naakumulovaly na mnohem vyšší mezinárodní úrovni. Do ekonomických úvah vkročila politika a svět se pomalu navrací do stavu, v němž se nacházel za studené války.

Není možné najít přímou analogii mezi koncem devadesátých let a dneškem. Co však přetrvává, jsou jednoduché ekonomické pravdy. Příliš mnoho peněz v systému způsobuje problémy, na které existuje jediný lék, a tím jsou vysoké úrokové sazby. Nepříjemné je, že k tomu, aby vyšší úrokové sazby provedly svou práci, musí dojít k fyzické destrukci některých fungujících ekonomických struktur. Musí například zkrachovat některé firmy, někteří vlastníci nemovitostí na hypotéku o ně musí přijít. Dokud neuvidíme tyto projevy ve velké míře nejenom u nás, ale i ve světě, budou úrokové sazby nadále růst.

Jakým způsobem a jak rychle to bude probíhat a na jaké výši se růst zastaví lze těžko odhadnout. Pokud bych měl vyjádřit svůj názor, bude se jednat o mnoholetý proces plný falešných obratů a zdánlivých návratů ke starým pořádkům. Dokonale vyladěná ekonomika z doby před covidem je však ztracena v nenávratnu. Co ve mně vzbuzuje největší obavy, je kognitivní disonance, kterou stále trpí převážná většina našich i zahraničních ekonomů. Vidí hmatatelné projevy inflace, znají podobné příklady z historie, ale nejsou schopni se vzdát starých zajetých představ o futuristické bezinflační ekonomice. To je podle mě největší problém současnosti a zároveň rozdíl od závěru let devadesátých.

A jak se od té doby změnil český bankovní systém? Je „zdravější“?

Banky v současné době nepředstavují systémový problém. České banky jsou ve valné většině v zahraničních rukou a mezinárodní bankovnictví je neobyčejně stabilní. Je to dáno za prvé silnějším regulatorním prostředím, které vzniklo po krizi roku 2009, a za druhé obrovským množstvím přebytečné likvidity, která se v nich nachází. Pokud se jeden z těchto faktorů nezmění, nemáme se čeho obávat.

Jak hodnotíš poslední kroky ČNB? A co očekáváš od obměněné bankovní rady?

Musím říci, že ČNB funguje naprosto bezchybně v daných ekonomických podmínkách. Podle mého názoru by české úrokové sazby měly být ještě o několik procentních bodů výše. Chápu ale, že se nacházíme v Evropě, kde přetrvávají nulové úrokové sazby. Myslím si, že každá bankovní rada ať s takovou nebo makovou nálepkou postavená před ekonomickou realitu bude muset pokračovat v kurzu, který je nastolen.