Ekonomika

[homer]

Vyvoj cen zemedelskych hnojiv za poslednich 30 let
Spicka uprostred je financni krize roku 2008
https://twitter.com/AlexeiArora/status/ ... 0972314624

00.jpg (23.9 KiB) Zobrazeno 6714 x

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dopravci-zad ... -kilometr/
Dopravci žádají vládu o pomoc. Náklady se jim kvůli naftové krizi zvedly až o 7 korun na kilometr

Krize na trhu ropy, kterou rozpoutala ruská invaze na Ukrajinu, tvrdě dopadá především na silniční dopravce. Těm se rapidně zvyšují náklady, někteří jsou na pokraji bankrotu. Na jedno vozidlo prý doplácejí měsíčně 50 až 70 tisíc korun. Ministerstvo dopravy reaguje tím, že silničním dopravcům efektivně pomáhá. Ti to ale považují za nedostatečné řešení.

Co říkají dopravci?
Podle sdružení ČESMAD BOHEMIA, které sdružuje dopravce podnikající ve vnitrostátní a mezinárodní osobní i nákladní dopravě, vláda zatím připravila spíše „měkčí“ opatření ve formě odkladů některých plateb, která ale situaci v dopravě nijak výrazně neřeší. Řešením je pro ně snížení spotřební daně z nafty.

„Silniční doprava je strategickým odvětvím státu. Kromě své nezastupitelnosti (realizuje až 80 % objemu všech přeprav) přináší státu i nemalé finanční příspěvky. Požadované snížení spotřební daně o 1,60 korun by při současné úrovni cen výrazně příjem státu neohrozilo, neboť nyní při vyšších cenách za PHM získává na DPH o 2,50 až 3,20 korun z litru více ve srovnání s průměrem roku 2021. Nižší daň ale dopravcům dá šanci v soutěži se zahraniční konkurencí i po ukončení konfliktu.“, říká prezident sdružení Josef Melzer.

Sdružení se proto obrací na stát s žádostí o přímou a rychlou finanční a se žádostí o snížení spotřební daně z nafty. Podobná opatření již přijala řada evropských států a jen s nimi prý mohou čeští dopravci přežít a čelit zahraniční konkurenci.

Co na to vláda?
Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že se dopravcům snaží pomoci a je s nimi v neustálém kontaktu.

„Již od začátku současné turbulentní situace jsem v kontaktu se sdružením nákladních dopravců ČESMAD Bohemia. Mimo známých opatření ministerstva financí – odklad splátek DPH, zrušení silniční daně pro auta do dvanácti tun, zrušení přimíchávání biosložky do paliv a kontrola marží – jsme již od bankovní asociace a leasingových či finančních firem získali příslib individuálního přístupu a vstřícnosti při posuzování žádostí o odklad splátek úvěrů a pravidelných plateb“, argumentuje ministr dopravy Martin Kupka.

K zásadnímu požadavku dopravců, tedy snížení spotřební daně, se ale ministerstvo staví prozatím váhavě. „Na úrovni EU jsme též začali jednat o možnosti zrušit daň i pro vozidla nad dvanáct tun. Otevřená zůstává otázka snížení spotřební daně, a to proto, že nechceme situaci naopak zhoršit unáhlenými zásahy,“ reaguje ministr dopravy Martin Kupka.

Takže české ministerstvo je jen nesvéprávnou pobočkou komisariátu EK namísto suverenního st. úřadu?

[DJW]

Podla zverejnenej predikcie NBS sa očakáva inflácia 7% až 14%
https://www.nbs.sk/sk/publikacie/ekonom ... novy-vyvoj

[Alchymista]

ceny oceliarskej valcovanej produkcie

x41.jpg (53.57 KiB) Zobrazeno 6001 x

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/kome ... -historii/
Komentář: Evropská inflace překonala hranici 7 % a je nejvyšší v historii

Evropská inflace posunula historický rekord opět výše. V březnu podle předběžných údajů meziročně vzrostla z 5,9 % na 7,5 %. Trh přitom očekával nárůst o 6,7 %. Jádrová inflace pak meziročně vzrostla z 2,7 % na 3 % při predikci 3,1 %

„Rozdíl mezi standardní inflací a jádrovou variantou ukazuje, jak výrazně je současná inflace tažena dalšímu položkami jako potravinami nebo palivy,“ okomentoval dnešní data analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. „Nicméně jedná se o výzvu pro evropskou ekonomiku. Vzhledem k napjatým vztahům s Ruskem se můžeme dočkat dalšího nárůstu cen energií také v příštích měsících,“ doplnil.

I přesto, že celková inflace výrazně překonala tržní očekávání, kurz eura na data nikterak výrazně nereagoval. „Dnešní nízká volatilita dolaru proti euru značí, že trh vyčkává na odpolední zveřejnění dat z amerického trhu práce,“ uvedl analytik společnosti Roklen Jan Berka. „Tržní konsensus pracuje s dalším poklesem míry nezaměstnanosti a růstem mezd, což by se mohlo projevit v tržních očekáváních ohledně sazeb Fedu, a tedy i na kurzu dolaru. Nemělo by se však jednat o výraznou reakci, jelikož trh již teď očekává, že americká centrální banka bude sazby zvyšovat velmi rychle,“ uzavřel.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... -madarska/
Petr Hampl: Zemědělská politika – příklad Maďarska

<< OTÁZKA TÝDNE >> Ceny potravin stoupají a všichni experti se shodují, že je to teprve začátek. Namísto odpovídající akce přijala česká vláda opatření směřující k dalšímu omezení zemědělské produkce.

Jednoznačným cílem je plná závislost na dovozech. Nebylo přijato ani tak základní opatření jako zákaz vývozu pšenice, takže poslední zásoby drancují překupníci, kteří je budou prodávat za mnohonásobek. Premiér Fiala se odmítl sejít se zástupci zemědělců, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Není to jen otázka současná vlády, systematická likvidace českého zemědělství probíhá už desítky let.

O tom bylo napsáno dost, takže čtenáře nemusím unavovat dalšími detaily. Ale neměl by převládnout pocit, že se s tím nedá nic dělat. Máme totiž srovnání s tím, jak si za 12 let Orbánovy vlády vedlo tamní zemědělství.

• Produkce stoupla o 29 procent.
• Přidaná hodnota na hektar zvýšila o 45 procent.
• Počet zemědělců hospodařících na státní půdě se během toho období zvýšil 15x.
• Ziskovost se více než zdvojnásobila.
• Veškeré zemědělská půda je v maďarských rukou.

Podle nedávného projevu Viktora Orbána zůstávají dva problémy.
Za prvé. Mladí lidé nechtějí zůstávat na maďarském venkově. Proto se vláda zasadí, aby tam měli přístup ke všemu, k čemu mají přístup lidé ve městech – školy, kultura, zábava, další pracovní místa, rychlý internet, zdravotnictví atd.

Za druhé. Většina konzerváren, masokombinátů a dalšího potravinářského průmyslu je v zahraničních rukou. Proto chce maďarská vláda vynaložit 900 miliard forintů (60 miliard korun) na rozsáhlý program s cílem zajistit, že 80% potravinářského průmyslu bude v maďarských rukou a že tento průmyslu bude velmi úzce spolupracovat se zemědělci.

Jak k tomu Viktor Orbán řekl: „Když základní zdroje – tedy půda a voda – zůstanou v maďarském vlastnictví, a když s nimi budeme dobře zacházet, budeme vítězi následujícího období.“

https://www.petrhampl.com/projev-viktor ... edelcum-i/

[kenavf]

První bitcoinový stát má problémy. Experiment nefunguje

https://www.penize.cz/kryptomeny/431315 ... -nefunguje

[kenavf]

Musk si zase hraje s akciami na burze?

Musk se ziskem podílu stal největším akcionářem Twitteru a rozvířil burzu
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/ ... ntent=main

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... ezna-2022/
Konec přestávky, zahájený v roce 1971, odpískal Putin 23.března 2022

Zůstalo to téměř bez povšimnutí, protože naše média jsou chudá na ekonomické zprávy, bohužel včetně ekonomických novin.

Poté, co Vladimir Putin zesměšnil pokus Západu devalvovat rubl, spojil jej se zlatem a umožnil všem Rusům nakupovat zlato za jejich měnu, 23. března nařídil, že ruský plyn by měl být od nynějška placen v rublech, když bude placen v dolarech nebo eurech.

Záminkou je, že Západ zmrazil ruské rezervy v dolarech a eurech, což Rusko nutí platit v měně, ke které má přístup, své vlastní. Vzhledem k tomu, že světu chybí fosilní paliva a kupujících je dvakrát více než dodavatelů, pobouřená dětinská reakce současných evropských vůdců odmítnout platit v rublech s odkazem na porušení smlouvy bude k radosti Afriky a Asie jen penalizovat než Evropa.

Ale je to jen jiskra, která vytvoří požár, ze kterého se anglo-americký kapitalismus nebude moci vzpamatovat. Abychom tomu plně porozuměli, musíme znovu začít tím, že se vrátíme k tomu, co jsou peníze, prostředek lidské energie, který byl dříve dobře využíván. Všechny měny světa až do 15. srpna 1971 byly vždy buď z materiálu, který byl dříve považován za bohatství, jako je sůl, dobytek, zlato nebo stříbro, nebo z materiálu úzce souvisejícího s jedním z těchto materiálů uznávaným jako bohatství. To byl stále případ během dohod z Bretton Woods v roce 1944, kdy byly všechny měny spojeny s dolarem, který byl sám spojen se zlatem.

Ale 15. srpna 1971 Richard Nixon odpojil dolar od zlata, odpojil ipso facto, aniž by se jich na něco zeptal, všechny ostatní měny od zlata a nechal centrální banky vytisknout tolik bankovek, kolik současně vytvořily nároky na lidi, a nechal komerční banky vytvářejí téměř tolik peněz, kolik chtěly, dvojitým zápisem.

Pak začal zdánlivě úžasný kouzelný svět, který bude trvat 50 let, kde, ke karikatuře, Rusko poskytlo suroviny, Čína je transformovala a Evropa, stejně jako Severní Amerika, za to všechno zaplatila opičí měnou, kterou vyrobila stejně jako Amerika. A které musel každý obdivovat, protože dolar a euro byly vzhledem k síle jejich armád oficiálně „rezervní měny“.

Neuvěřitelná hloupost západních vůdců umožnila Vladimiru Putinovi, aby se prostřednictvím sankcí vedených Washingtonem vrátil ke zdravému rozumu, který je půl století zapovězený. Rozhodl se, že jeho suroviny budou od nynějška placeny v měně, které důvěřoval a která měla skutečnou hodnotu ve zlatě. Hodnota rublu také okamžitě vyskočila vůči dolaru a euru, zatímco Macron prohlásil, že nebudeme platit v rublech. Čína, která hromadí zlato léta jako Rusko, bude zjevně poměrně rychle vyplacena v jüanech tím, že je také spojí se zlatem, a Američané, stejně jako Západoevropané, se budou muset méně zajímat o klima. , terorismus, feminismus, LGBTQI…, pandemie, zimní sporty,

Přestávka skončila a média, pokud by byla upřímná, by všechny budoucí migranty varovala, že Evropa už velmi brzy nebude zemí hojnosti, která je dnes tolik přitahuje. Ale tolik lidí pevně věří, že HDP je výtvorem bohatství, o které se každý rok dělí, že probuzení bude strašně těžké, a proto pravděpodobně násilné.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SCa8G/katastrofalni ... h-potravin
Katastrofální situaci s hnojivy přiživuje jejich dovoz z Ruska. Odskáčeme to v cenách potravin

Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu, které u nich nakupuje většina států Evropy. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu. Ruským společnostem na druhé straně raketově rostou zisky. Evropané však tento pokřivený trh odskáčí vyššími cenami potravin a zemědělských produktů.

Lidé se po ruské invazi na Ukrajinu musí připravit na to, že za potraviny zaplatí daleko více peněz než v minulosti. Ceny veškerých produktů totiž letos porostou a na vině není jen válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Dalšími důvody jsou i například vysoké ceny energií, pohonných hmot nebo vysokých cen komodit na zemědělských burzách.

Jednou z příčin je však i ruské pokřivení trhu, které v současné době probíhá. A to zejména v chemickém průmyslu. Upozorňuje na to Hospodářská komora, podle které by měl být dovoz některých výrobků do Evropské unie omezen. „Již nyní zaznamenaný extrémní nárůst cen energií se významně projevuje v konkurenceschopnosti chemických výrob a tato katastrofální situace je navíc živena dodávkami produktů ruských výrobců, kteří mají extrémně nízké ceny plynu, a tedy extrémně nízké výrobní náklady na řadu výrobků, jako jsou hnojiva, močovina, methanol,“ uvádí analýza Hospodářské komory, kterou má deník Echo24 k dispozici.

Podle komory ruské společnosti dosahují extrémních zisků právě na úkor evropských společností kvůli narušení hospodářské soutěže. „Výsledkem omezení výroby hnojiv budou nižší výnosy zemědělských komodit v zemích EU, které se promítnou do vyšších cen potravin a větší závislosti Evropské unie na dovozu potravin, kdy dovozy z Ukrajiny a Ruska budou nejisté,“ uvádí analýza.

Hnojiva, močovina i methanol jsou produkty, které jsou závislé na zemním plynu. I proto vystřelila světová cena hnojiv v březnu na historická maxima. Rusko je totiž největším vývozcem dusíkatých hnojiv a druhým největším vývozcem draselných a fosforečných hnojiv na světě.

Zdražování potravin je tak s největší pravděpodobností nevyhnutelné. Cena poroste u potravin plošně. „Záležet bude na jednotlivých zemědělských komoditách. Vyšší cena zboží se dá očekávat u pekárenské produkce a tam, kde převažují rostlinné komodity. Nejvyšší nárůsty jsou totiž u cen pšenice, kukuřice a olejnin. Výrazně se zdražuje také maso. A zejména vepřové a z části i hovězí a drůbeží. To se samozřejmě také promítne do cen uzenin,“ řekl pro Echo24 agrární analytik Petr Havel.
Právě vepřové maso od ruské invaze na burze zdražilo až o 60 procent. Cena na kilogram vepřového masa v Německu prudce roste. Německá burza je přitom určující pro ceny v Česku. Z původních 1,20 eura za kilogram v období před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině tam cena stoupla až na nynějších více než 1,9 eura za kilogram. Ještě do Velikonoc by pak mělo vepřové zdražit nad hranici 2,00 eura za kilogram, a ani tam se podle stávajících prognóz nezastaví,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ten také připomíná, že u vepřového masa je Česká republika nejméně soběstačná a lidé se tak mají připravit na to, že podraží až o několik desítek procent.

Laciná surovina resp. produkt křiví trh ale vysoká cena na komoditní burze nikoli. Nová uninoeuropská ekonomická teorie kdy nejvyšší cena je ekonomicky nejrentabilnější.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/chovani-ruske-armad ... trebitele/
Chování ruské armády zrychlí růst cen i pro běžné spotřebitele

Klíčové body
V reakci na válečné zločiny způsobené ruskou armádou bude uvalen další balík sankcí proti Rusku.
V reakci na sankce oslabuje rubl. Lze očekávat další růst cen energií a rostoucí inflaci.
Růst cen tlačí především energie. Centrální banky musí reagovat utažením měnové politiky, což se negativně podepíše na výkonu ekonomiky.

Evropská unie, Spojené státy a jejich spojenci nyní koordinují novou sadu sankcí proti Putinovu režimu. Dle mluvčího Bílého domu je ve hře zákaz ruských investic, zpřísnění sankcí proti ruskému finančnímu sektoru a proti státem vlastněným firmám. Sankce budou mířit i proti jednotlivcům z Putinova bližšího kruhu a jejich rodiny. Hovoří se i o přítomnosti Putinových dcer na seznamu osob k uvalení sankcí. Debata o zpřísnění sankcí přišla po odhalení válečných zločinů spáchaných ruskou armádou na Ukrajině, jak jsme psali zde.

V rámci Evropské unie se stále více hovoří o omezení či zákazu dovozu ruského uhlí, což by pro Putinův režim byla už několikátá komplikace. Pokud by na sankce proti ruskému uhlí došlo, lze očekávat další tlak na růst cen energií i v České republice. Ze strany Evropské unie by bylo zavedení dalšího omezení dovozu energetických komodit z Ruska odvážným tahem. Evropský energetický sektor je velmi silný, ale další omezení povedou k růstu tlaku na ceny. A právě ceny energií jsou nyní primárním důvodem významného růstu cen v evropských ekonomikách, které vedle běžných spotřebitelů trápí i firmy.

Růst cen už nyní tlačí centrální bankéře k utahování měnové politiky a úpravě rétoriky, aby došlo k alespoň částečnému utlumení inflačních tlaků. Noční můrou centrálního bankéře je ztráta kotvy inflačních očekávání v ekonomice. To už se dobře děje v řadě světových ekonomik, kdy projekce průměrného cenového růstu pro rok 2022 vysoce přesahují standardní inflační cíl 2 %. Potřebné utažení měnové politiky se podepíše na ochlazení ekonomik a utlumení růstu HDP. Pomoc Ukrajině je potřebná, ale cena za ní nejsou pouze vybrané peníze, humanitární pomoc a vojenská technika. Cenou bude i vyšší inflace a slabší ekonomický růst.

Dle slov zástupců Evropské komise probíhá debata ohledně omezení přístupu ruských lodí a nákladních vozů na území EU. Vedle omezení uhlí je otevřena diskuse i ohledně sankcí na ruskou ropu, která je u některých členských států citlivým tématem. Závislost jednotlivých zemí EU na importu ruských energetických komodit se liší skoro stejně jako ochota uvalit sankce na tyto komodity. Sankce budou podle všeho rozšířeny i na dovoz dalších klíčových technologií do Ruska. Především budou omezeny technologie vojenského průmyslu a technologie potřebné pro těžbu energetických komodit a výrobu energií. Ve hře je i odstřižení dalších ruských finančních institucí ze systému SWIFT.

Další omezení dovozu klíčových technologií, omezení vývozu ruských produktů v odhadované hodnotě desítek miliard euro a odstřižení dalších finančních institucí ze systému SWIFT by znamenalo další tvrdý úder Putinovu režimu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má v plánu schůzku s prezidentem Ukrajiny v Kyjevě. Výsledek schůzky by mohl napovědět příští směřování zahraniční politiky EU.

V reakci na oznámení o nových sankcích proti Putinovu režimu oslabuje rubl proti dolaru, euru a dalším světovým měnám. Je však nutné dodat, že oficiální kurzy rublu jsou nyní stále spíše nadhodnocené, kdy jeho směna je vlivem sankcí omezena ve většině západních finančních institucích. Tedy, že za kurz, který je oficiálně uváděný na světových forexových platformách, nelze vždy směnu provést. Lze předpokládat, že na černém trhu, kde směna probíhá bez dohledu finančních institucí, bude kurz rublu podstatně slabší. Spolehlivost dat ohledně kurzu rublu je vlivem sankcí omezena.

[Alchymista]

Zázraky ekonomiky:
https://ekonomickydenik.cz/net4gas-loni ... -desetinu/
NET4GAS loni přepravil víc zemního plynu, přesto mu zisk klesl o desetinu

Zájem o přepravu zemního plynu přes české území opět vzrostl. Provozovatel tranzitních plynovodů NET4GAS loni přepravil 51,7 miliard metrů krychlových, z toho 9,4 miliardy bylo určeno pro pokrytí spotřeby českých odběratelů. Ve srovnání s rokem 2020 se celková přeprava zvýšila o 3,6 miliardy kubíků.
Jak v úvodu právě zveřejněné výroční zprávy uvedl generální ředitel společnosti Andreas Rau, tento nárůst byl způsoben zejména vyšší přepravou plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Gazela. K podobnému nárůstu došlo už v roce 2020, kdy se objem přepravy plynu zvýšil o 4,6 miliardy m3. Přes české území totiž proudí ruský plyn dál směrem do jižního Německa, na Slovensko a následně do Rakouska a Itálie.

...

https://ekonomickydenik.cz/krachuji-fir ... rhu-roste/
Krachují firmy i lidé. Počet bankrotů a insolvenčních návrhů roste

V březnu letošního roku bylo v Česku vyhlášeno 81 bankrotů obchodních společností, 484 bankrotů podnikatelů a 1343 osobních bankrotů. Počet firemních bankrotů tak výrazně vzrostl a byl nejvyšší od května 2019. Také v ostatních skupinách se počet zkrachovalých zvýšil.

Jak dále uvedla analytická firma CRIF – Czech Credit Bureau, v březnu bylo podáno 104 návrhů na bankrot obchodních společností, 514 návrhů na bankrot podnikatele a 1427 návrhů na osobní bankrot.

„Vysoký počet vyhlášených bankrotů je způsoben vysokým počtem podaných insolvenčních návrhů v předešlých měsících a také nízkým počtem bankrotů mezi prosincem a únorem. Část insolvenčních řízení, které soudy nestihly zpracovat v předešlých měsících, byla ukončena právě v březnu,“ upozorňuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Jak dále CRIF uvádí, bankrot se nevyhnul ani poměrně velkým a zavedeným společnostem:

Bankrot vyhlásila společnost Maxi-Tip, která se zabývala provozem heren, kasin a sázkových kanceláří. Její roční tržby dosahovaly před úpadkem stovek milionů korun, ve vzdálenější minulosti dokonce přes jednu miliardu korun.
Další velkou zkolabovanou firmou je společnost Pilsen Toll, která měla ruského vlastníka (finanční ústav Vněšekonombank) a jejíž činnost byla provázána se zkrachovalými plzeňskými hutěmi Pilsen Steel. V poslední zveřejněné závěrce za rok 2018 uvedla výši obratu 1,2 miliardy korun.
Bankrot vyhlásila také společnost Car Face design, která na českém trhu působila přes 30 let. Jako subdodavatel pro automobilový průmysl podnikala v oboru výroby textilií. Firma s obratem přes 100 milionů korun ročně zaměstnávala vyšší desítky lidí.

Počet osobních bankrotů i podaných návrhů na ně byl v březnu nejvyšší za posledních devět měsíců. V březnu bylo v České republice vyhlášeno 1343 osobních bankrotů a podáno 1427 návrhů. Počet osobních bankrotů se tak oproti únoru zvýšil o 172 a počet návrhů na osobní bankrot se zvýšil o 151. V obou případech jde o nejvyšší počet od června 2021.

V průměru bylo v Česku vyhlášeno v posledních dvanácti měsících 14,2 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel. Nejvíce jich bylo v poměru k počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji a v Ústeckém kraji. Nejméně naopak osobních insolvencí mají na Vysočině a ve Zlínském kraji.

https://ekonomickydenik.cz/cesky-prumys ... ste-horsi/
Český průmysl v únoru stagnoval. Březen a duben zřejmě bude ještě horší

Český průmysl se po krátkém oživení vrací zpět do stagnace. Průmyslová produkce v únoru meziročně reálně klesla o 0,3 procenta, meziměsíčně byla nižší o 2,4 procenta. Pokles souvisí hlavně s potížemi automobilek, kterým chybí nezbytné součástky – mikročipy a kabelové svazky.

Podle detailních čísel zveřejněných Českým statistickým úřadem v únoru meziročně klesl objem produkce hlavně v automobilovém průmyslu (o 9,3 procenta), výrobě léčiv (o 12 procent) a zpracování dřeva (o 6,9 procenta). Jiným oborům průmyslu se naopak dařilo. Výroba oděvů meziročně vzrostla o 20,6 procenta, výroba nábytku o 14,6 a výroba nápojů o 11,6 procenta.

...

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/0 ... prav-v-eu/
Tu nohu strčenou do dveří dovnitř nepustíme, říká vláda i opozice k revizi ochrany patentových práv v EU

Evropská komise chystá rozsáhlou revizi unijní lékové legislativy a s ní i nastavení patentové ochrany pro nové inovativní léky. Nedopustíme, aby došlo k narušení práv duševního vlastnictví, která dává firmám jistotu pro výzkum a vývoj nových léků, slíbila náměstkyně MPO Silvana Jirotková na kulatém stole Zdravotnického deníku k tomuto tématu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka by nicméně měl i sám farmaceutický průmysl více s politiky komunikovat a vysvětlovat, že za výpadky léků v Evropě nestojí patentová práva a že na případné krize jsou firmy připraveny.

„Uvědomujeme si přínos farmaceutického průmyslu. I to, že ten základ, na kterém stojí, musí být patřičně chráněn po patřičnou dobu,“ prohlásila náměstkyně sekce hospodářské politiky a podnikání ministerstva průmyslu a obchodu Silvana Jirotková na kulatém stole Zdravotnického deníku, který se zabýval ochranou práv duševního vlastnictví u nás i v Evropské unii a jeho chystanou revizí.

„Je to drahé a trvá to dlouho, než se vyvine lék. Bez (patřičné ochrany) není možné spoléhat na to, že bude zajištěn přístup k léčivům, a to nejen k těm, které potřebuje většina populace, ale i k těm na zvláštní, ojedinělé nemoci. A i těmto případům dává ochrana duševního vlastnictví šanci na vyléčení,“ dodala náměstkyně.

...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/nas ... dr-malone/
Nastal čas odvolat všechny členy Světového ekonomického fóra, uvedl Dr. Malone

Když byl Dr. Robert Malone v nedávném rozhovoru dotázán, co mohou lidé milující svobodu a jejich rodiny udělat, aby se bránili globálnímu prosazování lékařského despotismu, navrhl, aby jmenoval a povolal všechny osoby spojené se Světovým ekonomickým fórem (WEF).

Malone a jeho kolegové již dali dohromady „obrovskou tabulku“ obsahující jména a osobní údaje stážistů WEF, mezi nimiž je – což může být pro někoho překvapením – i Ivanka Trumpová, dcera bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

„Jednou z věcí, kterou jsme se snažili udělat – a investoval jsem do toho tisíce dolarů – jsme se spojili se skupinou ve Švédsku, která se chystá vydat knihu o Světovém ekonomickém fóru,“ vysvětlil Malone během rozhovoru.

Podle Maloneho jsou závody WEF všude v americké společnosti, včetně průmyslu, vlády, médií a technologií. Jejich loajalita leží mimo Spojené státy a nemají žádnou lásku ani loajalitu k ústavě, svobodě ani k žádným hodnotám, které jsou nám blízké a drahé.

„Východiskem je, že lidé musí vědět, s kým mají tu čest,“ říká Malone. „Musíme tyto lidi odhalit. Myslím tím, že se používá termín ‚doxing‘, pokud jde o tyto lidi, doxing je dobrý. Pojďme je dostat. Zjistěme, kdo jsou, a ujistěme se, že nejsou v naší vládě, protože jejich loajalita není vůči americké ústavě, není vůči národnímu státu.“

„Vycházejí ze systému víry, který říká, že národní stát je zastaralá myšlenka a musíme mít vládu jednoho světa, která je v podstatě spojením zájmů korporací a politiky, globální politiky. A my musíme začít tím, že zjistíme, kdo jsou, budeme je volit z funkcí a zajistíme, aby nebyli součástí našich vlád.“

Guvernéři Gavin Newsom z Kalifornie a Jay Inslee z Washingtonu jsou zrádci WEF
Jak si jistě vzpomínáte z našeho dřívějšího zpravodajství, Malone nadále otevřeně hovoří o korupci a podvodech, které stály v pozadí plandemie koronaviru Wuhan (COVID-19), kterou z velké části vedli rekruti WEF.

Dva z nich, jak Malone prozradil, jsou kalifornský guvernér Gavin Newsom a Jay Inslee z Washingtonu. Oba jsou zrádci WEF, kteří pracují ve prospěch zahraničních globalistických zájmů, a nejsou to v žádném případě praví Američané.

„Musíme tyto lidi vyloučit,“ říká Malone. „Musíme je donutit, aby se zodpovídali z toho, zda jsou Američané, nebo globalisté, a pokud jsou globalisté, pak musí vypadnout. Musíme se jich zbavit, musíme si vzít zpět vlastnictví naší země.“

„Pokud věříte v ústavu, pokud věříte v principy svobody slova a osobní autonomie, lékařské autonomie a autonomie na všech ostatních úrovních, pak je čas bojovat. Jinak budou vaše děti žít v podstatě v technofašismu po zbytek svého přirozeného života jako nevolníci.“

neposlúchajú NÁS...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/evr ... z-o-2-hdp/
Evropa zapojením do sankcí kvůli Ukrajině přijde až o 2% HDP

S tím, jak si EU hraje v sankčním přetlačování kolem Ukrajiny na toho silnějšího a nechce se jí např. platit energetické komodity v rublech, hrozí jí přivření kohoutů s plynem. (Foto: Flickr)

A jakýkoliv nedostatek energií či i nárůst jejich cen znamená vlastně pokles výrobních kapacit, snížení produktivity výrobních vstupů na nevyvinutou úroveň minulých epoch, rozvrat dodavatelských řetězců, ztrátu konkurenceschopnosti, inflaci a bídu. Takže i když nedojde k hororovým scénářům a půjde to zhruba jako v současné nepříjemné situaci, přijde EU letos podle analytiků o 1 až 2 procenta svého HDP.

Ovšem kdyby evropští vůdci dostáli svým slibům neplatit za uhlovodíky v rublech a nezaplatili do počátku května své závazky v požadované měně, tak to pouze optimistické maximálně 2procentní zbídačení bude jen promarněnou příležitostí. Plnou náhradu za Rusko neseženou v dohledné době ani náhodou. Ani Amerika nemá kapacity dodat svůj o dost dražší zkapalněný plny (LNG) ve slíbeném množství, ani Evropa nemá kapacity k jeho odběru, i kdyby ho dostala.

Momentálně Washington nad Ukrajinským konfliktem rochní blahem. Jeho podniky z něj hrabou tučné zisky, což je ale na úrok Ukrajiny a v nemalé míře i EU, které se ve prospěch zájmů USA značně obětují. Takže americký „statečný“ boj do posledního Ukrajince a do posledního šestáku v evropských kapsách je krátkodobě výnosný, ač z dlouhodobého hlediska ohrožuje např. dominanci dolaru používaného Amerikou jako zbraň na světových trzích.

Ovšem obětovat se ještě více jen pro nějakou „signalizaci ctnosti“ by od EU bylo šílené. Podle nových pravidel si odběratelé plynu jen otevřenou rublové účty u Gazprombank, za plyn pošlou eura, směna proběhne automaticky a platba za plyn se udělá bez potíží v rublech. Víceméně se kromě jedné směnné mezi-transakce nic moc nemění. Ale kdo to neudělá, tomu Gazprom zavře plyn. Ovšem taková Litva, která se vždy ráda obětuje za americké zájmy, už řekla, že ruský plyn brát přestane. Zbytek Evropy má plno řečí, ale spáchat energetické harakiri se zatím ostýchá, obvykle to odsuzuje, ale třeba francouzská ministryně ekologie Barbara Pompili tvrdí, že nejde o žádné porušení kontraktů, neboť společnosti budou stejně moci platit v eurech, jen kromě toho proběhne jedna směnná transakce.

Jak se to nakonec vyřeší, je ve hvězdách, ale spíš to vypadá, že si na tom někteří politici honí ego, ale třeba ředitel oddělení evropských studií na čínském Institutu mezinárodních studií Cui Hongjian to vidí tak, že ač kolem toho budou politici dělat tanečky, tak samotné podniky, které ten plyn berou, prostě pošlou svá eura tam, kam bude v Rusku zapotřebí, a politikářstvím se vyrušovat nenechají.

Na Rusko připadá přes 40 procent zemního plynu pro Evropu a 50 procent uhlí. Kvůli těmto tahanicím ceny plynu vyrostly o 34 procent, což se samozřejmě promítá dál. Dnes se objevila zpráva, že v Německu od pondělka 4.4 rostou maloobchodní ceny o 20 až 50 procent a jistě nezůstane jen u Německa.

Každá taková hra na „ušlechtilého“ bojovníka štítícího se rublu na vzdálených bankovních účtech je velice drahá. Rozběsní business, kterému srazí konkurenceschopnost na globálních trzích, a ještě více běžné občany, protože se drsně promítne do životních nákladů, když ekonomických potíží si po letech pandemické deprese lidé užili až moc.

I Británie, která je na ruském plynu snad nejméně závislá a zastropila ceny energií domácnostem, se asi dostane do potíží, protože podle Investec Bank to bude v říjnu znamenat výdaj 3000 liber na domácnost. V silně na ruském plynu závislém Německu v březnu vyskočily ceny plynu na 129,5 procenta únorových cen a výdaje za energie a paliva v březnu domácnostem meziročně vzrostly o 22,5 procenta, kdy energie se samozřejmě brzy promítnou od cen úplně všeho.

30. března vyzvala německé vláda obyvatelstvo k energetické úspornosti a řada německých továren a logistických činností omezuje produkci nebo některé kapacity odstavuje úplně. Ta poučka, že nedostatková a drahá energie snižuje výrobní kapacity a sráží produktivitu a konkurenceschopnost je ukazuje přímo učebnicově.

Německo už připravuje trojfázová plán energetické nouze s různými přídělovými režimy atp. To by samozřejmě vypuklo v celé EU a ekonomická deprese by mohla být horší než v důsledku vrcholu pandemie. Kdy navíc by Evropa padla ekonomicky na kolena v okamžiku, kdy zbytek světa se zotavuje, takže by vyklidila částečně tržní pozice svým konkurentům a mohla by to být určitá předzvěst jejího historického soumraku.

Zatím byly pěkné projekce, jak ekonomika EU v roce 2022 vyroste o 4 procenta, jak to uváděla zpráva Evropské komise z 10. února. Tím svitla naděje, že se věci zase dostanou nad před-pandemickou úroveň a stabilizují se i státní kasy, penzijní a sociální systémy vypleněné depresí a inflací.

Už samotná pandemie dost erodovala politickou stabilitu evropských zemí, a jestli se EU chce pustit do dalších destabilizací ekonomiky, když se ještě nevzpamatovala, tak je to politicky hra s ohněm i na domácím hřišti.

A opatření náhradního plynu z USA, jak ho sliboval na summitech v Bruselu Biden, když EU řadil do jednotného šiku proti Rusku, je přinejmenším z krátkodobého hlediska naprostou iluzí. Ředitel čínského Centra pro výzkum energetické ekonomiky při univerzitě Xiamen Lin Boqiangh, tvrdí, že dodávky LNG z USA nemohou být okamžitě dosažitelným řešením. Ty kapacity na americké straně potřebné navíc, nejde vybudovat za několik měsíců. To samé platí i o kapacitách v EU, protože LNG se musí do něčeho přebírat a pak zase zplynit a rozvést.

Ta situace by mohla zvednout ceny plynu i celosvětově, takže i případný nárůst americké produkce by nejspíš odešel nejdříve tam, kam by to šlo poslat levněji než do Evropy.

USA slíbily EU do konce roku nejméně 15 miliard dalších kubických metrů LNG. Ale i kdyby to vyšlo, tak to ruské dodávky nenahradí. A i ta část, co by případně nahrazena být mohla, by byla nahrazena za neskutečně vyšší cenu.

Podle zprávy Reuters v posledních třech měsících posílají USA do EU zatím rekordní množství LNG, tedy co nejvíce to jde. Ovšem aby to bylo možné, musí to být za cenu 10krát vyšší, než za jakou se americký LNG prodával do EU loni.

Aby šlo ale EU zásobovat dražším plynem odjinud než z Evropy v rozsahu, který by nahradil ruský plyn, muselo by se investovat do dalších nových kapacit, což nejenže trochu trvá, ale podle výzkumného institutu Aurora Energy Research by ta investice obnášela tak 60 až 100 miliard euro.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2022/04/va ... olecnosti/
Valášek: Počet firemních žadatelů o insolvenci postupně roste, měsíčně jde o více než 100 společností

Soudy za první tři měsíce roku 2022 obdržely 5881 žádostí o insolvenci, 5595 od fyzických osob, 286 od firemních žadatelů. Počet návrhů podaných právnickými osobami opět postupně roste, v únoru i březnu byla překonána hranice 100 žádostí za měsíc.

V prvním čtvrtletí roku 2022 obdržely soudy celkem 5881 návrhů na insolvenci, což znamená meziroční pokles o 10,5 %. Ubylo především žadatelů z řad fyzických osob, v případě firem naopak počet podaných insolvenčních návrhů postupně roste. Zatímco v prvních třech měsících roku 2021 bylo ze strany právnických osob podáno 270 insolvenčních návrhů, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo 286. „Spolu s dozvuky vleklé pandemie na firmy naplno dolehlo zdražování energií, rostoucí ceny materiálů a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce. Růžový navíc není ani výhled do budoucna. Ekonomický vývoj v čele s inflací, aktuální mezinárodní situace a dramatické růsty cen energií na jistotě nepřidávají, takže v následujících měsících se dá očekávat další nárůst,“ říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Nepříznivá situace dopadá i na fyzické osoby, byť počty insolvenčních návrhů v jejich případě zatím stále klesají, meziročně o 11 %. „V případě fyzických osob platí, že krize se do počtu insolvenčních návrhů promítá s větším zpožděním. Lidé se finanční potíže nejprve snaží řešit jinými způsoby, například s pomocí rodiny. Aktuálně ale opět dramaticky roste počet zahájených exekucí a podíváme-li se do historických dat z období poslední ekonomické krize a let bezprostředně po ní, je pravděpodobné, že během jednoho až dvou let vzroste počet žadatelů o insolvenci až několikanásobně,“ míní Valášek. Kromě růstu cen energií a bezprecedentní dvojciferné inflace budou mezi hlavními důvody také zvyšující se náklady na bydlení v důsledku skokového růstu úrokových sazeb. „Hypotéku na bydlení má dnes zhruba milion domácností a řadu z nich postupně čeká velmi bolavé refinancování. Lidé, kteří si úvěr na bydlení brali před čtyřmi, pěti lety a nestihli provést změnu za starých podmínek, budou nově platit až o polovinu vyšší splátku. To je značný zásah do rozpočtu i v případě vyšších příjmových skupin, natož pak u ekonomicky zranitelných rodin,“ varuje Valášek. Růst cen a tím pádem méně volných prostředků v domácnostech se také negativně promítne na jejich ochotě utrácet, což bude znamenat další těžkosti například pro dlouhodobě zkoušený sektor služeb.

Dosavadní několikaletý pokles zájmu o oddlužení ze strany fyzických osob je podle Valáška dán především faktem, že lidé, kteří o vstup do insolvence stáli, o něj již většinou požádali. Řada ostatních dlužníků naopak stále preferuje setrvání v exekuci, která je pro ně minimálně z krátkodobého hlediska ekonomicky výhodnější. „Exekuce a insolvence mají zákonem dané odlišné podmínky. Rozdíl v sumě, která dlužníkům měsíčně zůstane, může činit až 6 tisíc korun navíc ve prospěch setrvání v exekuci. Řešením by mohla být zákonná úprava, která by podmínky srovnala, nebo alespoň přiblížila, a tím by zvýšila motivaci k zahájení oddlužení. To na rozdíl od exekuce předluženým lidem umožní takzvaně začít znovu,“ upozorňuje Valášek. Změnu by podle něj vhodné zvážit už nyní v souvislosti s chystaným zkrácením lhůtu pro oddlužení fyzických osob na tři roky. Ta aktuálně až na výjimky dosahuje pěti let.

Všeobecný zájem o zahájení oddlužení by mohla zvýšit také možnost využívat služby insolvenčních správců ve vzdáleném režimu v podobě online schůzek, jako je tomu například u advokátů a jejich klientů v rámci projektu Skype obhajoby. „Insolvence za ostatními oblastmi justice v digitalizaci v tomto ohledu pokulhává. Naprostou většinu úkonů je nutné řešit osobně. Technická stránka bezpečné online komunikace je přitom připravena a úspěšně otestována, zbývá jen smysluplně nastavit legislativní rámec,“ vysvětluje Tomáš Valášek a připomíná ještě jednu oblast, která by v letošním roce neměla zůstat bez povšimnutí: „Zákonodárci by se měli zaměřit také na systém odměňování insolvenčních správců. Situace začíná být kritická, odměny správcům se nezvyšovaly od roku 2008, zatímco inflace prudce roste. Řada správců tak už dnes částečně financuje provoz kanceláře ze svých úspor, aby byli schopni nabídnout svým zaměstnancům odpovídající finanční podmínky a udrželi si je. Z dlouhodobého hlediska to však není udržitelné a je třeba přijít s nějakým systémovým řešením,“ uzavírá Valášek.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... eziskovku/
Jaroslav Bašta: Řídit stát jako neziskovku

Jakmile jsem v jedné politické debatě uslyšel toto přirovnání k počínání Fialovy vlády, řekl jsem si, že opravdu dobře popisuje rozdíl mezi současným premiérem a jeho předchůdcem.

Andrej Babiš razil heslo „řídit stát jako firmu“. Občas se mu to dařilo jak v tom pozitivním, tak negativním smyslu. Asi nejlépe lze rozdíl ve filosofii vládnutí ilustrovat na nejtíživějším ekonomickém problému, který Českou republiku v posledních šesti měsících postihl – na raketovém zdražování energií, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Babišova vláda vědoma si toho, že jde o krizový jev, který s sebou přináší nebezpečí poklesu hospodářství a dlouho nevídané inflace, zareagovala stejně jako dalších 23 členských zemí Evropské unie a snížila DPH z energií na nulu. Šlo o systémový krok, který dal najevo, že stát je solidární se svými občany a oželí své příjmy. Tento trend všude jinde mimo ČR pokračoval zastropováním cen energií, pohonných hmot a v některých případech i základních potravin.

U nás Pětikoalice okamžitě předvedla svou spřízněnost s „neziskovým“ sektorem a vykládala cosi o pomoci potřebným. Následně začala rozdávat žebračenky, těžko dostupné právě pro ty nejpotřebnější. Do toho přišla válka na Ukrajině a „neziskový“ charakter naší vlády se mohl projevit naplno. Zvenčí (i zevnitř) to vypadá tak, že občané České republiky se změnili na pouhé donátory velkých humanitárních projektů, které se jich většinou jinak než negativně týkat nebudou. Zkrátka, Fialova vláda se chová jako přerostlá nezisková organizace typu Člověka v tísni.

Objektivně však musím konstatovat, že všechny problémy, se kterými se potýkáme – hrozivá inflace, zdražování všeho, hrozící nedostatek téměř všeho, a tím pádem hrozící kolaps průmyslu nejen v ČR, ale v celé EU, přicházejí zvenčí. Málokdo si ovšem uvědomuje, že jejich kořeny tkví v zelené politice, v přípravě Unie na Green deal. Válka na Ukrajině tento proces destrukce Evropy pouze urychlila asi tak o jednu pětiletku. Takže do zeleného grýndýlového ráje nás paradoxně nevede Greta Thunbergová, ale Vladimír Putin.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/inflace-uz-j ... 6-procent/
Inflace už je skoro 13procentní. V létě to může být 16 procent

Tak vysokou inflaci Česko nezažilo od začátku roku 1998. Index spotřebitelských cen v březnu meziročně vzrostl o 12,7 procenta a nahoru jej táhnou hlavně skokově zdražující pohonné hmoty, elektřina a plyn. Zdražuje prakticky všechno s výjimkou telekomunikačních a poštovních služeb.

Jak uvádí v tiskové zprávě Český statistický úřad, zásadní byl růst cen pohonných hmot a olejů o 50,6 procenta (v únoru zde ceny meziročně vzrostly o 31 procent). V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a tepla včetně teplé vody o 13,9 procenta. Výrazný byl také růst ceny uhlí a dalších tuhých paliv o 19,9 procenta.

Kromě paliv a energií rostou také další zásadní položky spotřebního koše. Průměrný růst cen potravin a nealkoholických nápojů dosáhl 7,7 procenta, ale některé základní potraviny zdražují mnohem výrazněji. Příkladem mohou být ceny mouky (+30,3 %), polotučného mléka (o 20,1 %), másla (o 31,9 %) a brambor (o 21,4 %). Ceny oděvů v meziročním srovnání vzrostly o 19,9 a obuvi o 15,4 procenta.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil se domnívá, že inflace dosud vrcholu nedosáhla. Dál poroste a v letních měsících by se mohla přiblížit 16 procenta. „Ve druhém pololetí by pak měla mírně klesat, což ovšem bude do značné míry dáno čistě statistickým efektem vyšší srovnávací základny z loňského podzimu, kdy ceny již začaly růst. Za celý letošní rok tak má inflace aktuálně namířeno minimálně k 13 procentům, rizikem je však spíše hodnota vyšší,“ uvedl Hradil.

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,7 procenta. V oddíle doprava se zvýšily především ceny pohonných hmot – o 21,7 procenta. Významnější nárůst se v březnu oproti únoru odehrál také v cenách zemního plynu (o 7,4 %), olejů a tuků (o 2,8 %), stravovacích služeb (o 2,2 %) a ubytovacích služeb (o 3,4 %). Vedle toho rostla také cena vína (o 2,2 %) a tabákových výrobků (o 2,3 %).

Česká inflace je výrazně nad průměrem Evropské unie. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna spotřebitelných cen v zemích Eurozóny 7,5 procenta. Například na Slovensku to bylo 9,5 procenta a v Německu 7,6 procenta. Podle úplných údajů za měsíc únor byla nejvyšší inflace v Litvě – meziročně o 14 procenta.

njn, nenávisť vždy niečo stojí

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S7365/inflace-prina ... v-historii
Inflace přináší tvrdý propad životní úrovně. Letos to bude nejvíc v historii

Rostoucí ceny takřka veškerého zboží a služeb mají a budou mít za následek propad životní úrovně většiny Čechů. Po zdražování, které přinesla pandemie koronaviru, se totiž přidává i růst spotřebních cen kvůli ruské invazi na Ukrajině. Válečný konflikt se nově promítl do čísel březnové inflace. Mezi únorem a březnem znatelně poskočila inflace v dopravě a bydlení s energiemi. Tedy v oblastech, které jsou pro běžné občany podstatné. Český statistický úřad navíc na letošní rok odhaduje, že dojde k největšímu poklesu životní úrovně v historii České republiky.

Na letošní rok se počítalo s vysokou inflací, která podle ministerstva financí měla být v průměru 8,5 procenta. Odhad byl vydán v makroekonomické predikci v druhé polovině ledna. Už tak však budilo vysoké číslo pochyby u některých ekonomů. Po válce, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, je však jisté, že zdražovat se bude. A to velmi razantně.

Další predikce totiž upravila průměrnou míru inflace na 12,1 procenta pro letošní rok. Poslední čísla březnové inflace dokládají, že růst spotřebitelských cen se bude pohybovat v dvouciferné hodnotě, a to možná i po celý letošní rok. Z dat Českého statistického úřadu je totiž zřejmé, že ceny rostou ve většině sledovaných položek.

Zároveň se také ukazuje, že rostou i kvůli ruské invazi. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je to patrné ve zdražování energetických a zemědělských komodit. „Náklady na život v České republice prudce stoupají a lidem se snižuje kupní síla úspor. Současný vývoj v ekonomice bohužel bude doprovázen snižováním životní úrovně lidí,“ řekl Křeček.

Březnová inflace totiž dosáhla úrovně 12,7 procenta. Ceny pohonných hmot i v důsledku války zdražily meziročně o 50,6 procenta, ceny elektřiny o 24,7 procenta a cena zemního plynu o 37,7 procenta. Z potravin zdražila mouka o 30,3 procent, mouka, mléko nebo brambory.

Výhled do budoucnosti navíc není příliš optimistický. Cenový růst totiž není z daleka u konce a zdražování není na své očekávané hranici. Navíc budou růst náklady v ostatních položkách kvůli důsledkům války. „Do budoucna lze očekávat, že budou narůstat ceny nájmů, protože uprchlíci z Ukrajiny si po nalezení práce budou hledat nájemní bydlení, aby nadále nemuseli žít v provizoriu tělocvičen a dalších nevyhovujících míst. To může být doprovázeno zvýšenou poptávkou po nábytku či výrobcích na údržbu a opravy bytu. Rovněž může docházet ke zvýšeným nákupům elektroniky a vybavení pro domácnost. V neposlední řadě může narůstat zájem o nákupy oblečení a obuvi, protože mnozí Ukrajinci uprchli jen s minimem zavazadel,“ dodal Křeček.

Český statistický úřad také v minulosti uvedl, že letos začíná historicky rekordní pád životní úrovně Čechů. Může za to právě rekordní inflace, která je doprovázená slabým růstem mezd. „Mzdy v letošním roce stoupnou v průměru nominálně o 6,5 procenta, jak vyplývá z březnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky, kteří vývoj na českém trhu práce sledují. Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávanou hodnotu inflace, oněch 13,4 procenta, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy, tedy minus 6,9 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj takto reálná průměrná mzda v historii ještě neklesla. Dosud klesala pouze v letech 1998 o 1,4 procenta, v roce 2021 o 0,8 procenta, 2013 o 1,5 procenta a v roce 2020 o 0,1 procenta.

Kvôli ukrajine životnú úroveň ukrajincov podlezieme

[kenavf]

Že by si E.Musk zase robil z burzy srandu?

Muskova hra o trůny. Chystá se na nepřátelské převzetí Twitteru?

https://forbes.cz/muskova-hra-o-truny-c ... -twitteru/