Ekonomika

[Kalinac]

Federální rezervní systém USA zvýšil sazbu podruhé za sebou o 75 bazických bodů
Další zvýšení sazby není vyloučeno, poznamenala tisková služba regulátora.

0dol.jpg (99.85 KiB) Zobrazeno 5927 x

Americký Federální rezervní systém (FRS) opět zvýšil federální úvěrovou sazbu o 75 bazických bodů (bps) na 2,25-2,5% ročně. Informovala o tom tisková služba regulátora.
V červnu již Fed zvýšil sazbu o 75 b.p. - pak jeho rozsah byl 1,5-1,75% ročně. Předchozí nárůst na stejnou úroveň byl v roce 1994. Na začátku května se sazba poprvé od roku 2000 zvýšila o 50 b.p.
Další zvýšení sazby není vyloučeno, poznamenala tisková služba regulátora. Podle prognóz může do konce letošního roku sazba dosáhnout 3,4 %.
Fed je nucen přijmout taková opatření, aby omezil inflaci. Na konci června poprvé od roku 1981 zrychlila na 9,1 %. Je spojena s nerovnováhou nabídky a poptávky, jakož i s vysokými cenami energií.
Mezinárodní měnový fond dříve zhoršil prognózu růstu amerického HDP. Očekává se, že letos vzroste o 2,3 % a v příštím roce pouze o 1 %. To je téměř o jeden a půl bodu méně než dubnové odhady.

https://tvzvezda.ru/news/20227272153-ELtGB.html

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SmqUG/provozni-zisk ... uto-pokles
Provozní zisk Škody Auto klesl skoro o třetinu, v mateřském Volkswagenu se zvýšil

Provozní zisk automobilky Škoda Auto za prvních šest měsíců letošního roku klesl na 676 milionů eur (16,6 miliardy Kč) z loňských srovnatelných 974 milionů eur (23,9 miliardy Kč). Pokles způsobily hlavně vyšší náklady na výrobu a nepříznivý vývoj směnných kurzů. Na výsledky má vliv také rusko-ukrajinský konflikt. Ve své výsledkové zprávě to dnes oznámil mateřský koncern Volkswagen.

Tržby za leden až červen zůstaly téměř beze změny, činily 10,2 miliardy eur (250,4 miliardy Kč). Škoda Auto dodala zákazníkům 447.000 vozů, což je o 3,5 procenta méně než před rokem. Pokles prodeje v Evropě částečně kompenzoval růst v Indii. Zvýšil se zejména prodej modelu Enyaq iV.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale také v Číně, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než 100 trzích.

Začátkem března Škoda Auto oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu přeruší výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a v Nižném Novgorodu a zastaví export aut do Ruska. V loňském roce pro ni bylo Rusko druhým největším trhem.

List Vedomosti s odvoláním na informovaný zdroj ve středu napsal, že Volkswagen zvažuje prodej svého závodu v Kaluze kazašskému výrobci automobilů Asia Auto. Ten má licenci na výrobu vozů Volkswagen a Škoda.

Provozní zisk mateřského koncernu Volkswagen bez mimořádných položek se v prvním pololetí zvýšil o 16,1 procenta na více než 13 miliardy eur. Tržby vzrostly o dvě procenta na 132,3 miliardy eur.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/global ... alni-banky
Globální plánovaná finanční tsunami právě začala. Krize bude využita k tomu, aby svět donutila přijmout novou digitální měnu

Srdcem světového finančního systému, navzdory všeobecnému přesvědčení, nejsou akciové trhy. Jsou to trhy s dluhopisy - vládními, podnikovými a agenturními dluhopisy. Tento trh dluhopisů ztrácí na hodnotě v důsledku prudkého růstu inflace a zvyšování úrokových sazeb od roku 2021 v USA a EU.

Od vzniku amerického Federálního rezervního systému před více než sto lety byl každý větší kolaps finančního trhu záměrně vyvolán centrální bankou z politických důvodů. Situace se dnes nijak neliší, neboť je zřejmé, že americký FED jedná svou úrokovou zbraní, aby zhroutil největší spekulativní finanční bublinu v dějinách lidstva, bublinu, kterou sám vytvořil. Události globálního krachu vždy začínají na periferii, jako tomu bylo v případě rakouského Creditanstaltu v roce 1931 nebo krachu Lehman Bros. v září 2008. Rozhodnutí FEDu z 15. června o zavedení největšího jednorázového zvýšení úrokových sazeb za posledních téměř 30 let v době, kdy se finanční trhy již hroutí, nyní zaručuje globální depresi a ještě něco horšího.

Rozsah „levné úvěrové bubliny“, kterou FED, ECB a Bank of Japan vytvořily skupováním dluhopisů a udržováním bezprecedentních téměř nulových nebo dokonce záporných úrokových sazeb po dobu 14 let, je nepředstavitelný. Finanční média ji překrývají každodenním nesmyslným zpravodajstvím , zatímco světová ekonomika je připravována nikoli na takzvanou „stagflaci“ nebo recesi. To, co nyní v příštích měsících přijde, pokud nedojde k dramatickému zvratu politiky, je nejhorší hospodářská deprese v dosavadní historii. Děkujeme vám, globalizace a Davos.
Globalizace

Politické tlaky, které stály za globalizací a vytvořením Světové obchodní organizace z obchodních pravidel Bretton Woods GATT Marrákešskou dohodou z roku 1994, zajistily, že vyspělá průmyslová výroba Západu, především USA, mohla utéct do zahraničí a „outsourcovat“ výrobu v zemích s extrémně nízkými mzdami. Žádná země nenabízela koncem 90. let 20. století větší výhody než Čína. Čína se připojila k WHO v roce 2001 a od té doby byly kapitálové toky do čínské výroby ze Západu ohromující. Stejně tak narůstal čínský dolarový dluh. Nyní se tato globální světová finanční struktura založená na rekordním dluhu začíná hroutit.

Když Washington v září 2008 záměrně dopustil finanční kolaps banky Lehman Bros, čínské vedení reagovalo v panice a zadalo bezprecedentní úvěry místním vládám na výstavbu infrastruktury. Některé z nich byly částečně užitečné, například síť vysokorychlostních železnic. Některé z nich byly vyloženě nehospodárné, například výstavba prázdných „měst duchů“. Pro zbytek světa byla nebývalá čínská poptávka po stavební oceli, uhlí, ropě, mědi a podobně vítaná, protože obavy z globální deprese ustoupily. Opatření amerického Fedu a ECB po roce 2008 a jejich vlád však nijak neřešila systémové finanční zneužívání ze strany největších světových soukromých bank na Wall Street a v Evropě, stejně jako v Hongkongu.

Nixonovo rozhodnutí ze srpna 1971 oddělit americký dolar, světovou rezervní měnu, od zlata otevřelo bránu globálním peněžním tokům. Na každém kroku byly zaváděny stále povolnější zákony zvýhodňující nekontrolované finanční spekulace v USA i v zahraničí, počínaje Clintonovým zrušením Glass-Steagallova systému na přání Wall Street v listopadu 1999. To umožnilo vznik megabank tak velkých, že je vláda prohlásila za „příliš velké na to, aby padly“. Byl to podvod, ale obyvatelstvo tomu uvěřilo a zachránilo je stovkami miliard z peněz daňových poplatníků.

Od krize v roce 2008 Fed a další významné světové centrální banky vytvořily bezprecedentní úvěry, tzv. „helicopter money“, aby zachránily významné finanční instituce. Zdraví reálné ekonomiky nebylo cílem. V případě Fedu, Bank of Japan, ECB a Bank of England bylo do bankovního systému prostřednictvím nákupu dluhopisů v rámci „kvantitativního uvolňování“ a také pochybných aktiv, jako jsou cenné papíry kryté hypotékami, za posledních 14 let napumpováno dohromady 25 bilionů dolarů.
Kvantitativní šílenství

Tady to začalo být opravdu špatné. Největší banky na Wall Street, jako JP MorganChase, Wells Fargo, Citigroup nebo londýnské HSBC či Barclays, půjčily miliardy svým velkým firemním klientům. Dlužníci zase využili likviditu nikoliv k investicím do nových výrobních nebo těžebních technologií, ale spíše k nafouknutí hodnoty akcií svých společností, tzv. zpětnému odkupu akcií, označovanému jako „maximalizace hodnoty pro akcionáře“.

Společnostem BlackRock, Fidelity, bankám a dalším investorům se tato volná jízda líbila. Od počátku uvolňování Fedu v roce 2008 do července 2020 bylo do těchto odkupů akcií investováno přibližně 5 bilionů dolarů, což vytvořilo největší akciovou rallye v historii. Vše se přitom financializovalo. Korporace vyplatily v letech 2010 až 2019 na dividendách 3,8 bilionu dolarů. Společnosti jako Tesla, které nikdy nevydělávaly, se staly hodnotnějšími než Ford a GM dohromady. Kryptoměny jako Bitcoin dosáhly do konce roku 2021 tržní kapitalizace přes 1 bilion dolarů. Díky volnému toku peněz z Fedu investovaly banky a investiční fondy do vysoce rizikových oblastí s vysokým ziskem, jako jsou junk bonds nebo dluh rozvíjejících se trhů v místech, jako je Turecko, Indonésie nebo, ano, Čína.

Éra kvantitativního uvolňování a nulových úrokových sazeb Fedu po roce 2008 vedla k absurdní expanzi amerického vládního dluhu. Od ledna 2020 Fed, Bank of England, Evropská centrální banka a Bank of Japan poskytly do světového bankovního systému úvěry s téměř nulovou úrokovou sazbou v celkové výši 9 bilionů USD. Od změny politiky Fedu v září 2019 umožnily Washingtonu zvýšit veřejný dluh o ohromujících 10 bilionů dolarů za méně než 3 roky. Poté Fed opět skrytě zachraňoval Wall Street tím, že nakupoval americké státní dluhopisy a cenné papíry kryté hypotékami za 120 miliard dolarů měsíčně a vytvářel tak obrovskou dluhopisovou bublinu.

Lehkomyslná Bidenova vláda začala rozdělovat biliony takzvaných stimulačních peněz na boj proti zbytečnému zablokování ekonomiky. Federální dluh USA se zvýšil z přijatelných 35 % HDP v roce 1980 na více než 129 % HDP v současnosti. To umožnilo pouze kvantitativní uvolňování Fedu, nákup bilionů amerických státních a hypotečních dluhů a téměř nulové sazby. Nyní to Fed začal rušit a stahovat likviditu z ekonomiky pomocí QT neboli zpřísňování, plus zvyšování sazeb. To je záměrné. Nejde o to, že by se Fed pletl a špatně odhadl inflaci.

Energie je hnací silou kolapsu

Bohužel FED a další centrální bankéři lžou. Zvyšování úrokových sazeb není léčbou inflace. Je to proto, aby si vynutilo globální reset kontroly nad světovými aktivy, nad jeho bohatstvím, ať už jde o nemovitosti, zemědělskou půdu, produkci komodit, průmysl, dokonce i vodu. FED dobře ví, že inflace se teprve začíná drát napříč globální ekonomikou. Unikátní je, že nyní poprvé tuto inflační krizi vyvolávají mandáty zelené energie v celém průmyslovém světě, což Washington, Brusel nebo Berlín záměrně ignorují.

Celosvětový nedostatek hnojiv, prudce rostoucí ceny zemního plynu a ztráty v zásobování obilím v důsledku celosvětového sucha nebo prudce rostoucích nákladů na hnojiva a pohonné hmoty či války na Ukrajině zaručují, že nejpozději v září a říjnu letošního roku dojde k další celosvětové explozi cen potravin a energií. Všechny tyto nedostatky jsou důsledkem záměrné politiky.

Navíc je jisté, že inflace bude mnohem horší, a to kvůli patologickému naléhání předních světových průmyslových ekonomik v čele s Bidenovou administrativou, která je zaměřena proti uhlovodíkům. Tuto agendu charakterizuje překvapivý nesmysl, kdy americký ministr energetiky prohlásil: „Kupte si raději e-auta“ jako odpověď na prudce rostoucí ceny benzínu.

Podobně se Evropská unie rozhodla postupně vyřadit ruskou ropu a plyn, které nemají žádnou životaschopnou náhradu, zatímco její přední ekonomika, Německo, se chystá uzavřít svůj poslední jaderný reaktor a zavřít další uhelné elektrárny. Německo a další ekonomiky EU se v důsledku toho tuto zimu dočkají výpadků elektřiny a ceny zemního plynu budou nadále prudce stoupat. Jen ve druhém červnovém týdnu vzrostly ceny plynu v Německu o dalších 60 %. Zelenými ovládaná německá vláda i zelená agenda „Fit for 55“ Evropské komise nadále prosazují nespolehlivé a nákladné větrné a solární elektrárny na úkor mnohem levnějších a spolehlivých uhlovodíků, čímž si zajišťují bezprecedentní inflaci v energetice.
FED odpojil kábel ze zástrčky

Zvýšením úrokových sazeb FEDu o 0,75 %, největším za posledních téměř 30 let, a příslibem dalších zvýšení americká centrální banka nyní zaručila kolaps nejen americké dluhové bubliny, ale i velké části globálního dluhu ve výši 303 bilionů dolarů po roce 2008. Růst úrokových sazeb po téměř 15 letech znamená zhroucení hodnoty dluhopisů. Dluhopisy, nikoli akcie, jsou srdcem globálního finančního systému.

Úrokové sazby hypoték v USA se během pouhých pěti měsíců zdvojnásobily a přesáhly 6 %, přičemž prodej domů klesal již před posledním zvýšením sazeb. Americké podniky se rekordně zadlužily v důsledku let velmi nízkých sazeb. Přibližně 70 % tohoto dluhu má rating těsně nad úrovní „junk“. V roce 2006 činil tento nefinanční dluh podniků celkem 9 bilionů USD. Dnes přesahuje 18 bilionů USD. Nyní velký počet těchto okrajových společností nebude schopen převést starý dluh na nový a v příštích měsících budou následovat bankroty. Kosmetický gigant Revlon právě vyhlásil bankrot.

Vysoce spekulativní, neregulovaný trh s kryptoměnami v čele s bitcoinem se hroutí, protože investoři si uvědomují, že v něm není žádná záchrana. V listopadu loňského roku měl kryptosvět hodnotu 3 biliony dolarů. Dnes je to méně než polovina, další kolaps probíhá. Ještě před posledním zvýšením sazeb FEDu ztratila hodnota akcií amerických megabank přibližně 300 miliard dolarů. Nyní, kdy je zaručen další panický výprodej na burze s tím, jak roste globální ekonomický kolaps, jsou tyto banky předem naprogramovány na novou vážnou bankovní krizi v příštích měsících.

Jak nedávno poznamenal americký ekonom Doug Noland, „dnes existuje obrovská „periferie“ plná „subprime“ junk dluhopisů, úvěrů s pákovým efektem, „buy-now-pay-later“, sekuritizací automobilů, kreditních karet, bydlení a solárních elektráren, franšízových úvěrů, soukromých úvěrů, kryptoúvěrů, DeFi a tak dále a tak dále. Během tohoto dlouhého cyklu se vyvinula masivní infrastruktura, která podněcuje spotřebu desítek milionů lidí a zároveň financuje tisíce neekonomických podniků. „Periferie“ se stala systémovou jako nikdy předtím. A věci se začaly lámat.“

Federální vláda nyní zjistí, že její úrokové náklady spojené s rekordním federálním dluhem ve výši 30 bilionů dolarů jsou mnohem vyšší. Na rozdíl od velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století, kdy federální dluh téměř nic neznamenal, je dnes vláda, zejména po přijetí Bidenových rozpočtových opatření, na hranici svých možností. USA se stávají ekonomikou třetího světa. Pokud už FED nebude kupovat biliony amerického dluhu, kdo to udělá? Čína? Japonsko? To asi ne.
Snižování pákového efektu bubliny

Vzhledem k tomu, že FED nyní zavádí kvantitativní zpřísňování, stahuje měsíčně desítky miliard dluhopisů a dalších aktiv a zvyšuje klíčové úrokové sazby, začaly finanční trhy snižovat zadlužení. To bude pravděpodobně trhané, protože klíčoví hráči jako BlackRock a Fidelity se budou snažit ovládnout krach pro své účely. Směr je však jasný.

Koncem loňského roku si investoři na nákup akcií půjčili téměř 1 bilion dolarů v maržových dluhopisech. To bylo na rostoucím trhu. Nyní je situace opačná a dlužníci, kteří si půjčují na marži, jsou nuceni poskytnout větší zajištění nebo prodat své akcie, aby se vyhnuli nesplácení. To nahrává blížícímu se krachu. S kolapsem akcií i dluhopisů v nadcházejících měsících půjdou ke dnu soukromé penzijní úspory desítek milionů Američanů v programech, jako je 401k. Kreditní karty autopůjčky a další spotřebitelské dluhy v USA se za posledních deset let nafoukly na rekordních 4,3 bilionu dolarů na konci roku 2021. Nyní úrokové sazby z tohoto dluhu, zejména z kreditních karet, vyskočí výše z již tak vysokých 16 %. Nesplácení těchto úvěrů prudce vzroste.

Mimo USA, kde jsou Švýcarská národní banka, Bank of England a dokonce i ECB nuceny následovat FED, který zvyšuje sazby, budeme nyní svědky globálního nárůstu nesplácených úvěrů, bankrotů a prudce rostoucí inflace, kterou úrokové sazby centrálních bank nemohou ovlivnit. Přibližně 27 % celosvětového dluhu nefinančních podniků drží čínské společnosti, jejich objem se odhaduje na 23 bilionů USD. Dalších 32 bilionů dolarů podnikového dluhu drží společnosti v USA a EU. Nyní se Čína nachází uprostřed nejhorší hospodářské krize od 30 let a jen malé známky oživení. Vzhledem k tomu, že USA, které jsou největším čínským zákazníkem, se dostávají do hospodářské deprese, může se čínská krize jen prohloubit. To nebude pro světovou ekonomiku dobré.

Itálie se státním dluhem ve výši 3,2 bilionu dolarů má poměr dluhu k HDP 150 %. Pouze záporné úrokové sazby ECB zabránily tomu, aby to vyústilo v novou bankovní krizi. Nyní je tato exploze naprogramována navzdory uklidňujícím slovům Lagardeové z ECB. Japonsko s 260% zadlužeností je na tom nejhůře ze všech průmyslových zemí a s více než 7,5 bilionu dolarů veřejného dluhu je v pasti nulových sazeb. Jeny nyní vážně klesají a destabilizují celou Asii.

Srdcem světového finančního systému, navzdory všeobecnému přesvědčení, nejsou akciové trhy. Jsou to trhy s dluhopisy - vládními, podnikovými a agenturními dluhopisy. Tento trh dluhopisů ztrácí na hodnotě v důsledku prudkého růstu inflace a zvyšování úrokových sazeb od roku 2021 v USA a EU. Celosvětově tvoří hodnotu aktiv přibližně 250 bilionů dolarů, což je suma, která s každým zvýšením úroků federálními úřady, ztrácí na hodnotě. Naposledy došlo k tak výraznému obratu v hodnotě dluhopisů před čtyřiceti lety v éře Paula Volckera s 20% úrokovými sazbami, které měly „vytlačit inflaci“.

S poklesem cen dluhopisů klesá hodnota bankovního kapitálu. Nejvíce jsou takové ztrátě hodnoty vystaveny velké francouzské banky spolu s Deutsche Bank v EU a největší japonské banky. Předpokládá se, že americké banky jako JP MorganChase jsou jen o něco méně vystaveny velkému propadu dluhopisů. Velká část jejich rizika je skryta v podrozvahových derivátech a podobně. Na rozdíl od roku 2008 však dnes centrální banky nemohou zopakovat další desetiletí nulových úrokových sazeb a QE. Tentokrát, jak poznamenali zasvěcenci jako bývalý šéf Bank of England Mark Carney před třemi lety, bude krize využita k tomu, aby svět donutila přijmout novou digitální měnu centrální banky, svět, kde budou všechny peníze emitovány a kontrolovány centrálně. To je také to, co mají lidé z davoského WEF na mysli svým Velkým resetem. (V této souvislosti doporučuji děsivý článek [titulek vypisovat nebudu, protože jeho samotná delká se rovná malému článku] na AENews, pozn. editora) Nebude to dobré. Globální plánovaná finanční tsunami právě začala.

Autor: William Engdahl

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/kdo-muze-nah ... yrokracii/
Kdo může nahradit Rusko v dodávce strategických kovů? Ambice má Kanada. Ale stěžuje si na byrokracii

Válka na Ukrajině odhalila na rizika spojená s dodavatelským řetězcem kovů potřebných pro přechod na čistou energetiku. Podstatná část kovů pochází z Ruska. Rusko dodává desetinu světové mědi a hliníku, pětinu niklu pro baterie a více než čtyřicet procent světové produkce palladia. Ruské kovy jsou proto hluboce zakotveny na světových trzích. Přestože protiválečné sankce se ruským kovům vesměs vyhýbají, problém s jejich dodávkami může za stávající situace nastat rychle a zcela neočekávaně.

Ruské kovy jsou notoricky známé tím, že je obtížné na ně uvalit sankce, protože se používají ve všem: od chytrých telefonů až po letadla. Což ukázal například problém s embargem na titan.

Ruský výrobce titanu VSMPO-Avisma PJSC byl vyřazen ze sankčního seznamu kvůli invazi Ruska na Ukrajinu, jak Ekonomický deník informoval ZDE.

Evropská unie na poslední chvíli zablokovala návrh na uvalení sankcí na ruskou kovozpracující společnost poté, co Francie a další členské státy vznesly proti tomuto kroku námitky kvůli obavám z možného odvetného zákazu vývozu titanu do Evropské unie ze strany Ruska.

Rusko totiž podle serveru bne IntelliNews dodává desetinu světové mědi a hliníku, pětinu niklu pro baterie a více než 40 procent světové produkce palladia. Ruské kovy jsou proto hluboce zakotveny na světových trzích.

Potenciálním nástupcem ruských dodavatelských řetězců by se mohla stát Kanada.

Ta má totiž potenciál stát se velmocí v oblasti kovů pro baterie a elektromobily, a to s využitím svých významných zdrojů surovin, kapacity vodních elektráren a blízkosti velkého trhu USA.

Tento potenciální vzestup ale není jistý a bude pravděpodobně záviset na tom, zda země zvýší své kapacity pro recyklaci kovů, aby posílila dodávky, a zda bude investovat do technologií, jako je zachycování uhlíku, aby dekarbonizovala výrobu.

V červnu uspořádal BloombergNEF (poskytovatel strategického výzkumu zaměřeného na globální komoditní trhy a převratné technologie, které jsou hnací silou přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – pozn. red.) v kanadském Torontu kulatý stůl se zástupci kovoprůmyslu a těžebního průmyslu. Hlavním tématem diskuse byla výzva výroby kovů v zemi a zároveň dekarbonizace tohoto odvětví.

Převládajícím tématem, které se řešilo, bylo, že svět by mohl čelit nedostatku kovů, včetně lithia, mědi a niklu, v důsledku toho, že růst poptávky převyšuje nabídku.

Představitelé odvětví rovněž vyjádřili obavy z klesající kvality rudy. To vede k nižší výtěžnosti, vyšším nákladům na těžbu a nižší návratnosti investic.

V diskuzi bylo uznáno, že největším problémem při výstavbě nových dolů je byrokracie spojená s povolováním dolů a vysoké kapitálové náklady projektů. Pro provozované doly jsou v současné době hlavním problémem rostoucí provozní náklady v důsledku inflace a omezení dodavatelského řetězce. Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že k růstu nákladů dolu nejvíce přispívají náklady na pracovní sílu, palivo a energii.

Pokud jde o udržitelnost, 55,8 procent energie v Kanadě pochází z vodních elektráren, které poskytují cenově dostupnou energii s nízkou uhlíkovou stopou. Díky tomu je země ekologicky příznivou destinací pro investice, zejména do výroby kovů. Kanada proto dosahuje vysokého skóre v metrice životního prostředí v žebříčku dodavatelského řetězce baterií BNEF.

Blízkost Kanady k USA z ní rovněž činí atraktivní místo pro vybudování dodavatelského řetězce kovů pro elektromobily. Společný podnik GM a POSCO Chemical investuje 633 milionů dolarů do závodu na výrobu katodových materiálů a spojení Stellantis-LG Energy Solution investuje 4,1 miliardy dolarů do výstavby závodu na výrobu baterií, vláda tedy výrazně usiluje o vytvoření celého dodavatelského řetězce pro elektromobily v Kanadě. Očekává se, že do roku 2040 se v USA a Kanadě prodá přibližně 14 milionů elektromobilů.

Titanové diely na Airbusy - jednoduchý postup: Riaditeľ objednávateľa príde s vrecom (kufrom, kontajnerom, vagonom) niečoho hodnotného pred bránu VSMPO-Avisma, tri až dvanásť krát udrie hlavou o ctihodný titanový odliatok a môže začať jednať o predaji požadovaného dielu...

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2022/08/ko ... -o-cipech/
Konec krize na trhu polovodičů? Soběstačnost Evropy má zajistit Evropský akt o čipech

Současný nedostatek polovodičů na celosvětovém trhu zasáhl řadu průmyslových odvětví. Nejvíce to pocítil automobilový průmysl a trh se zdravotnickými prostředky. Naplno se také ukázala závislost světa na velmi omezeném počtu dodavatelů, jako je například Tchajwan, Jižní Korea a jiné státy, které nejsou z geopolitického hlediska žádoucími partnery. Evropa proto hledá cesty, jak se zbavit závislosti na těchto trzích a zajistit si odolnost a soběstačnost. Pomoci by měl právě European Chips Act.

Čipy jsou strategickými aktivy pro klíčové průmyslové hodnotové řetězce. V roce 2020 se ve světě vyrobil 1 bilion mikročipů. Evropská unie se na celosvětovém trhu s mikročipy nyní podílí deseti procenty. Jejím cílem je zajistit dvojnásobný celosvětový podíl na trhu s polovodiči, tedy 20 procent.

Tomu by měl napomoci právě European Chips Act, jehož cílem je řešit nedostatek polovodičů a posílit vedoucí postavení EU v oblasti technologií. Společně s členskými státy chce Evropská unie zmobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši přes 43 miliard eur.

V roce 2021 nastínila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie vizi pro evropskou čipovou strategii, jejímž cílem je vytvořit společně nejmodernější evropský čipový ekosystém. To bude obnášet jednak samotnou produkci, ale též propojení výzkumných, projektových a testovacích kapacit EU světové úrovně.

,,V krátkodobém výhledu je naším cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim. V dlouhodobější perspektivě by se Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů na tomto velmi strategickém trhu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Co je v návrhu Chips Act?

investovat do technologií nové generace
zajistit celoevropskou dostupnost nástrojů pro vývoj prototypů, testování a provádění experimentů se špičkovými čipy
certifikovat energeticky účinné a spolehlivé čipy s cílem zaručit kvalitu a bezpečnost kritických aplikací
vytvořit rámec pro zřizování výrobních zařízení v Evropě, který bude vstřícnější k investorům
podpořit přístup inovativních začínajících podniků a malých a středních pdniků ke kapitálovému financování
podporovat dovednosti, talenty a inovace v oblasti mikroelektroniky
předvídat nedostatek polovodičů a navrhovat řešení s cílem zajistit bezpečnost dodávek
budovat mezinárodní partnerství v oblastí polovodičů

Jak dosáhnout cílů?

Nařízení Komise navrhuje různé způsoby, jak dosáhnout cílů strategie.

Primárně je potřeba zajistit dostatečné financování. To si vyžádá sloučení investic z Unie, členských států a významné příspěvky od soukromých investorů.

Samotný evropský akt o čipech by měl zajistit veřejné a soukromé investice ve výši přes 15 miliard eur. Tyto investice doplní stávající programy v oblasti výzkumu a inovací v oblasti polovodičů, jako je Horizont Evropa a program Digitální Evropa. Celkově bude Akt o čipech do roku 2030 na základě této politiky podpořen částkou více než 43 miliard eur investic.

Dále je potřeba snížit náklady a čas na nové návrhy čipů, minimalizovat spotřeby energie a odpadu vznikajícího při výrobě.

Dalším krokem je podpora začínajících podniků a malých a středních podniků s inovačním potenciálem.

Nařízení dále počítá s budováním tzv. „otevřených sléváren EU„, které navrhují a vyrábějí součásti převážně pro jiné průmyslové hráče. Uznání jako otevřené slévárny EU umožní za určitých podmínek prioritní přístup k pilotním linkám zřízeným v rámci iniciativy Chips for Europe.

Komise si klade za cíl také přilákat a udržet vysoce kvalifikované talenty. Chips for Europe bude podporovat vzdělávací, školicí, kvalifikační a rekvalifikační iniciativy. Akce podpoří přístup k postgraduálním programům v mikroelektronice, krátkodobým školicím kurzům, pracovním stážím a učňovským programům a školení v pokročilých laboratořích. Kromě toho bude Iniciativa podporovat síť kompetenčních center umístěných po celé Evropě.
Česko jako významný hráč

V rámci předsednictví se chce Česká republika v digitální oblasti zaměřit zejména na akt o umělé inteligenci (AI Act) nebo již zmiňovaný akt o čipech (Chips Act), jejichž projednávání se během příštích měsíců má zásadně posunout. Oba akty mají potenciál zajistit soběstačnost Evropy.

Balíček k Evropskému Aktu o čipech reaguje na narušení dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů a čipů, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií. Současně ale také na očekávanou rostoucí poptávku po čipech do budoucna.

Zmíněný balíček obsahuje několik dokumentů. Nejdůležitější je návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (Akt o čipech), který je v gesci MPO. ,,Cílem návrhu o třech pilířích je vybudovat funkční a odolný čipový ekosystém v Evropě s 20% podílem globální výroby nejmodernějších a udržitelných polovodičů do roku 2030. Dosáhnout se toho má zvýšením výrobní kapacity v EU a investicemi do vědy a výzkumu“, říká Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Summit DIGITALEUROPE

Koncem června proběhl v Bruselu digitální Summer Summit DIGITALEUROPE. Panel věnovaný digitální odolnosti Evropské unie uvedl prostřednictvím telemostu český vicepremiér Ivan Bartoš. Ve svém příspěvku se vyjádřil zejména k otázkám kybernetické bezpečnosti. Zmínil i posílení odolnosti malých a středních podniků a digitální legislativu, kterou bude Česko jako předsednická země Rady EU řešit.

„Vítáme, že digitální témata se stávají nedílnou součástí priorit českého předsednictví, stejně jako otázka pomoci Ukrajině a její rekonstrukce. Právě tady vidíme velkou budoucí roli českých firem. Moc nás také potěšilo, že bruselské publikum ocenilo odborný vhled vicepremiéra budoucí předsednické země Bartoše do témat, která se budou projednávat.“ dodává k průběhu celého summitu jeho přímý účastník, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) Jaromír Hanzal.
Kybernetickou bezpečnost zajistí firmy, ne státy

Zvláštním tématem v rámci tohoto panelu, jehož účastníkem byli také finský ministr dopravy a komunikací Timo Harakka a viceprezident Microsoft Casper Klynge, byla otázka války na Ukrajině. Podle Klyngeho byla Ukrajina jako země již před začátkem války druhým největším cílem kybernetických útoků na světě.

Válečná situace pak přinesla nejen prohloubení těchto útoků, ale také rozvoj účinných metod kybernetické obrany a prohloubení mezinárodní na digitálním poli. Velmi negativní je ničení fyzické infrastruktury,na jejíž obnově se prostřednictvím AAVIT podílejí i české firmy Kiwi.com, FERMAT CZ a Safetica. Podobné projekty přitom představila řada dalších národních oborových asociací nebo firmy samotné.

Všichni diskutéři se shodli, že klíčovým prvkem pro další rozvoj kybernetické bezpečnosti jsou firmy. Právě ty – a nikoliv státy – totiž přicházejí s bezpečnostními řešeními, která se následně uplatňují v praxi a ve prospěch bezpečnosti jednotlivých zemí.

DIGITALEUROPE v této souvislosti inicioval diskusi s Evropskou komisí o vytvoření fondu na podporu rekonstrukce digitální infrastruktury na Ukrajině. Všeobecná shoda panovala také na tom, že vzniklá situace značně posílila dynamiku transatlantické spolupráce.
Současný stav projednávání Aktu

Členské státy byly dále vyzvány k okamžité koordinaci v rámci doporučení Evropské komise. Evropský parlament bude následně návrh Komise projednávat řádným legislativním postupem. V případě přijetí návrhu, bude tato strategie okamžitě platná pro všechny členské státy EU.

,,V současnosti se řeší obsah a souhlas členských států s textem, kdy Česká republika musí vystupovat jako tzv. honest broker (čestný zprostředkovatel). V rámci českého předsednictví chceme usilovat o obecný přístup v prosinci letošního roku na Radě pro konkurenceschopnost a zaměřit se zejména na odolnost tohoto řetězce“, vysvětluje Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Komise vyzvala Evropskou radu a Parlament, aby co nejdříve projednaly zákon o evropských čipech.

Hlasování o Aktu v plénu Evropského parlamentu je naplánováno na 12.-14. října 2022.

[Alchymista]

http://casopisargument.cz/?p=44466
Velké ropné koncerny a přepravní společnosti vykazují rekordní zisky

Společnosti ExxonMobil, Chevron a Shell vykázaly ve druhém čtvrtletí roku 2022 rekordní zisky.

Společnost Exxon nedávno uvedla, že v období od dubna do června letošního roku vydělala 17,9 miliardy dolarů, což je nárůst oproti přibližně 5,5 miliardy dolarů během ledna až března. Chevron mezitím vydělal 11,6 miliardy dolarů a společnost Shell 11,5 miliardy dolarů.

Zisky přicházejí v situaci trvale vysokých cen pohonných hmot, které jsou podníceny ruskou invazí na Ukrajinu. V letošním roce dosáhly ceny americké ropy svého maxima v březnu, tedy v prvním čtvrtletí, ale několik týdnů se držely nad hranicí 100 dolarů za barel.

Demokraté kritizovali vysoké zisky společností v době, kdy se Američané potýkali s vysokými cenami pohonných hmot. Oznámení o ziscích vyvolala novou kritiku ze strany levice, zejména proto, že společnosti také uvedly, že budou odkupovat více akcií jako způsob, jak dát peníze akcionářům.

Bernie Sanders to okomentoval na Twitteru slovy: „Korporátní chamtivost znamená, že společnost ExxonMobil vydělává každou sekundu 2 245 dolarů, zatímco Američanům účtuje rekordně vysoké ceny u čerpadel. Ano, je čas na zavedení daně z neočekávaných zisků.“

Není to jen Big Oil, co si přišel na své, také kontejnerová doprava skvěle vynáší.
Pohádkové výdělky na vlnách moří a oceánů

Lodní společnost Hapag-Lloyd se svými 248 loděmi dosáhla v prvním pololetí provozního zisku 10 miliard eur. A to ani nemusela přepravit více zboží než v předchozím roce. Opět bylo přepraveno šest milionů standardních kontejnerů, ale zato přepravní sazby byly o 80 % vyšší.

Na pozadí nebývalých zisků v kontejnerové dopravě stojí narušení logistických řetězců od začátku pandemie. Narušené dodavatelské řetězce a omezené kapacity způsobily obrovský nárůst cen za námořní přepravu, tzv. freight rates.

Kritika
Když společnost Exxon vykázala v prvním čtvrtletí nejvyšší zisk za posledních sedm let, americký prezident Joe Biden kritizoval ropné společnosti za to, že využívají celosvětového nedostatku dodávek a dosahují vysokých zisků. Německý kancléř Olaf Scholz byl také kritický, i když mnohem mírněji. Na začátku července na Twitteru napsal: „Některé společnosti dosahují v současné situaci rostoucích cen energií obzvláště vysokých zisků. To není v pořádku.“

Zisk vybraných ropných a plynárenských společností ve 2. čtvrtletí v miliardách dolarů. Zdroj: Statista.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/hodnoceni-mood ... -a-italie/
Hodnocení Moody’s: Tři země, na které nejvíc dopadly sankce: Česká republika, Slovensko a Itálie

I když se dokonce i na mainstreamu velmi okrajově objevilo hodnocení ratingové agentury Moody’s, která již dlouhodobě sleduje stav ekonomiky zemí celého světa, nepředpokládám, že by kdekoli uvedli hlavní zdůvodnění strmého pádu ekonomik těchto tří zemí. Přitom Moody’s hovoří jasně – tímto důvodem jsou zejména sankce, které tyto země odnáší neskonale víc než Rusko. A to se týká zejména Slovenska a ČR, v Itálii jde spíš o kombinaci politické nestability, sankcí a dlouhodobých ekonomických problémů, které již dlouho vedou zemi ke krachu.

Ovšem lidem se snad již otevírají oči, takže si začínají uvědomovat, co za jejich klesající životní úrovní stojí. Jsou to samozřejmě ty nejhorší evropské vlády, které jdou výslovně proti vlastním občanům. Fialovi to již ukázal nedávno zveřejněný průzkum, který ho vyhodnotil v celosvětovém srovnání jako nejhoršího premiéra z pohledu občanů a v Itálii se Draghiho fašizující vláda dokonce rozpadla a zemi čekají již 25.9. předčasné volby.

Co tedy konkrétně uvádí renomovaná ratingová agentura o nejhůře hodnocených zemích EU?

Ratingová agentura Moody’s v pátek změnila výhled pro ekonomiku Itálie, České republiky a Slovenska ze „stabilního“ na „negativní“. Důvod: problémy v dodávkách energie v důsledku embarga vůči Rusku a závislosti na ruském plynu.

Rating pro Itálii je „Baa3“, pro Českou republiku „Aa3“ a pro Slovensko „A2“.

Česká republika: Rostoucí ceny energií, inflace…
„Hlavní důvody pro snížení prognózy růstu českého HDP jsou: rostoucí náklady na energie, nejistota ohledně dodávek energie z Ruska (která tíží investice podniků), vyšší než očekávaná inflace spotřebitelských cen (která ovlivňuje soukromou spotřebu), pokračující napětí v dodavatelském řetězci globální ekonomiky a také pokračující oslabování vyhlídek růstu nejdůležitějších obchodních partnerů, zejména Německa.“

Slovensko: Celková poptávka po ropě z Ruska
Pro Slovensko to může být ještě horší: vnitrozemská země dováží veškerou ropu a 75 procent plynu z Ruska.

A dále: „Slovenská ekonomika hostí velký výrobní sektor (22,2 % HDP v roce 2021 ve srovnání se 17,5 % v eurozóně), a je proto obzvláště zranitelná vůči vážným přerušením dodávek energie: v posledních měsících zvyšující se pravděpodobnost, že dojde k náhlému zastavení dodávek ruského plynu, by mohla vést k energetickým omezením.“ – podle Moodys.

Mohlo by to dokonce zastavit energeticky náročnou průmyslovou výrobu a zvýšit riziko hospodářské recese, říká agentura.

Itálie: 50 procent výroby elektřiny tvoří dovoz plynu – politická nestabilita

„Dopad na ekonomiku bude pociťován jako celek “ – podle Moody’s.

I když je Itálie „v lepší pozici“ pro zkoumání alternativních zdrojů dodávek plynu díky terminálům LNG a plynovodům do severní Afriky, severní Evropy a střední Asie, „výroba elektřiny a spotřeba domácností přesto vedou k vyšším domácím cenám energie, což podporuje inflaci a způsobí významný šok pro důvěru,“ předpovídá Moody’s.

Politický vývoj v zemi (včetně pádu Draghiho vlády a nových zářijových voleb) by také mohl brzdit provádění nezbytných strukturálních reforem s negativními dopady na ekonomiku, uvedla Moody’s.

Tolik hodnocení agentury, která uvedené země vyhodnotila jako ekonomicky nejslabší a zároveň země, na které nejvíc dopadají uvalené sankce. Jaké budou další logické kroky například v případě zahraničních firem, sídlících zejména v ČR a na Slovensku, tedy v zemích, dávno rozprodaných cizákům? Svoje provozy postupně přesunou tam, kde je větší energetická jistota a stabilnější ceny energií, třeba do Asie.

Lze tedy již nyní předpokládat, že v důsledku toho poroste nezaměstnanost a za rok touto dobou se možná obě země srovnají s Itálií, kde je již nezaměstnanost ve dvouciferných číslech. Ale hlavní je, že obě vlády mají dostatek peněz na zbraně, které posílají na Ukrajinu (potažmo teroristům, kteří si je od Ukrajinců výhodně zakoupí) a na EU přislíbené zavádění „bezuhlíkové“ politiky – tzv. „zeleného údělu“.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/sve ... ivu-rustu/
https://czech.cri.cn/2022/08/08/ARTIWfr ... 0807.shtml
Světová ekonomika má v Číně zase spolehlivou lokomotivu růstu

V poslední době jsme si zvykli, že když slyšíme čísla o růstu něčeho, co má cosi společného s ekonomikou, jsou buď o růstu cen, rozpočtových schodků aj. Moc čísel o růstu čehokoliv, co by budilo naději a očekávání lepší budoucnosti, nevidíme. Ale taková čísla existují. V lokomotivě růstu a oživení světové ekonomiky v Číně, přes všechny potíže současného světa, jichž není také ušetřena, probíhá růst, kdy tím nejdůležitějším je skutečnost, že samotný růst produkce s sebou nese i rozsáhlé prorůstové investice zajišťující, že růstová bude i budoucnost.

Základem je v Číně samozřejmě růst čínského zpracovatelského průmyslu, který prokázal svoji nesmírnou odolnost a schopnost promptně se adaptovat na rozvrat a změny v dodavatelských řetězcích. Navíc čínská vláda, vědoma si klíčové důležitosti právě tohoto průmyslu a potřeby mít ještě adaptabilnější logistiku fungování průmyslových řetězců vytáhla rámcové politiky k posílení právě této průmyslové transformace ke stabilizaci dodavatelských řetězců i průmyslu jako takového se snížením břemene takové transformace, jakou přináší pro podniky.

Ač je Čína už vyspělou ekonomikou a středně příjmovou zemí, tak v ní na rozdíl od většiny světa, která toho dosáhla, nedochází k žádné de-industrializaci naopak: V první polovině letošního roku přidaná hodnota v čínském zpracovatelském průmyslu obnášela 28,8 procenta HDP, tj. podíl tohoto sektoru, který z Číny dělá dílnu světa, na celkové ekonomice oproti loňsku narostl o 1,4 procenta.

A co je ještě slibnější ukazatel, investice do zpracovatelského průmyslu meziročně za první pololetí narostly o 10,4 procenta, což je příslib, že růst role Číny jako dílny světa se přes všechny slibované meze růstu ještě zrychluje.

V samotném druhém čtvrtletí nárůst investic do výrobního sektoru narostl o 7,4 procenta, tj. o 3,2 procenta více než celkové tempo investic do fixních aktiv. A samozřejmě, že vše ukazuje, že Čína už dávno není nějakým „dělňasem“ globální průmyslové výroby, neboť výroba v technicky špičkových (hi-tech) průmyslech meziročně od ledna do června narostla o 9,6 procenta, takže záměr vysoko kvalitního rozvoje, tj. založeného na růstu potenciální produktivity, se naplňuje a cesta k dalšímu překonávání škarohlídskými Západními analytiky slibovaných mezí růstu se otvírá stále šířeji.

Veřejná správa v poslední době vystupňovala úsilí o vyvinutí mechanismu tzv. „bílých seznamů“ k realizaci koordinace úsilí na podporu podniků v klíčových oblastech a průmyslech mezi správními orgány a regiony, aby zotavení výroby nevázlo ani kvůli ložiskům propukání epidemie COVID-19.

To, o čem může průmysl ve většině rozvinutého světa, třesoucí se před daňovými choutkami vlád, jen snít, je v Číně realitou. V první polovině letošního roku souhrnné refundace daní, krácení daní a poplatků a odložení daní a poplatků pro malé střední podniky dosáhlo 1,8 bilionu yuanů (asi 266,73 miliardy US dolarů), neboť Čína k zotavení spustila tzv. preferenční politiky ke snížení břemene pro podniky.

V Číně, kde se pěstování a šlechtění volného, rychlý růst zajišťujícího trhu a podniků s potenciálem rozpoutávat nový inovativní vývoj jako bývaly všelijaké ty „garážové firmy“ v době křemíkové revoluce světa v Silicon Valley, stalo něčím jako je nová forma kultivace rostlin v čínských okrasných zahradách, teď plánuje Ministerstvo průmyslu a IT pomoci vyšlechtit 3000 nových tzv. „malých gigantů“, tj. stejné novátorské elity drobných podniků, jakými bývaly revolucionářské „garážové firmy“, které se specializují na prázdné tržní výklenky a prorazí technologiemi na špičce doby.

Čína buduje průmyslový rozvojový internet pokrývajíc už 45 hlavních kategorií národní ekonomiky. Velikost průmyslu průmyslového internetu už přerostla 1 bilion yuanů.

Země má teď v chodu přes 3 100 projektů „5G + průmyslového internetu“. Z nich se 700 rozběhlo během letošního druhého čtvrtletí.

Má tak vzniknout komplexně inovované a optimalizované předivo sítí technické a průmyslové kooperace, představující vytvoření nového ekosystému průmyslových řetězců zprostředkovaného „5G + průmyslovým internetem“, který se bude promptně adaptovat a vytvářet nové scénáře výrobní spolupráce při všech změnách situace, aby veškeré optimalizace byly hbité účinné jako reakce na šoky přinášené situacemi jako pandemie nebo válka na Ukrajině se snahami ji využít k rozpoutání globálního ekonomického konfliktu.

Čína ale také přistupuje k řadě makroekonomických národohospodářských opatření, které pro takové situace předepisují dosud na Západě používané učebnice ekonomie a národohospodářství, ale v brašně vládních nástrojů bychom je na Západě už těžko moc hledali, když si je kvůli předlužení vlád a pádivé inflaci nemohou dovolit. V době ekonomického zotavování je dle těchto učebnic třeba, aby vláda posílila infrastrukturní investice i za cenu rozpočtových schodků, neboť takový dluh bude zdrojem budoucího bohatství a prosperity. Vládní infrastrukturní investice okamžitě pákovým efektem vyvolají i navazující rozsah nárůstu ekonomiky a investic. A v delším výhledu účelně postavené infrastruktury zvýší soukromé investice a hospodářský růst a přinesou tak nárůst daňových výnosů, takže stát na tomto svém dluhu zbohatne, jsou-li ty vyvolané nárůsty výnosů vyšší než úroky z vládního dluhu.

A právě k tomuto se Čína uchyluje, v červnu se čínský růst investic do infrastruktur meziročně zrychlil o 15 procent. Mezi lednem až červnem byl růst těchto investic jen 7,1 procent. Částka speciálních účelových dluhopisů vydávaných místními správními orgány nejdříve spadla na 61 miliard yuanů (9,03 miliardy $), ale ve druhém kvartále se objevily obligace místních správ za 2,1 bilionu yuanů k investicím do infrastruktur. Za minulý měsíc se v zemi rozběhlo 3876 velkých projektů za skoro 2,4 bilionu yuanů.

Zrychlila i realizace dlouhodobých infrastrukturních projektů, jako je stavba propojující dvě vodní mega-infrastruktury – Tři soutěsky obsahující největší světovou hydroelektrárnu s Projektem odklonění vody z jihu na sever, který začal 7. července. Ten zajistí vodu pro čínský sever, kde se voda stává určitou mezí růstu a tak se tam přivede z jihu, kde je jí nadbytek, a ještě se vytvoří nové vodní cesty.

Za druhý kvartál v zemi též přibyly infrastruktury jako 300 nových 5G základních stanic, takže jich je 1,85 milionů.

Ve druhém pololetí se čeká rychlejší růst HDP, na kterém se bude podílet zejména pokles cen surovin, ale infrastrukturní projekty k růstu mají také přispět 1 procentem.

K posílení růstu teď banky zvyšují dostupnost úvěrů a centrální vláda v červenci vydala obligace za 300 miliard yuanů k financování infrastrukturních projektů.

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/zabavni-prumys ... ji-divaci/
Zábavní průmysl začíná rušit pokrokový obsah, neboť odpadávají diváci

Nikdy to otevřeně nepřiznají, ale jak začne být společnost pokroková, začne být úpadková.
Hollywood byl neskrývaně progresivistický už celá desetiletí, ale to ještě nic nebylo proti invazi sociální spravedlnosti od roku 2016. Po asi pěti letech bezprecedentní ofenzivy levičáků na zábavní průmysl, konečně začínáme vidět, jak tomu řádění už dochází kyslík. V pokrokové produkci jsou slabiny, na které alternativní média upozorňují už dlouhou dobu – Nevydělávají zisk, protože jsou navržené, aby ukojili menšinu levičáckých svazáků, kteří nemají žádné peníze. To ale není ten správný dav, na který je třeba se zaměřit kvůli peněžním tokům.

Upřímně je třeba říci, že zábavní průmysl byl zčásti ošálen.
Zaprvé jsou to ty vábivé půjčky na sociálně inženýrské (ESG) programy, které jsou snadno dostupné, pokud společnost hlasitě vyhlásí své vazalství k agendě sociální spravedlnosti. Pak je tu samozřejmě fakt, že mnozí korporátní ředitelé a lidé z marketingu jdou podle Twitterových trendů v rámci ignorantských předpokladů, že Twitter skutečně odráží skutečný svět. Pokrokářské gardy na Twitteru posilují i ty společnosti samy, zatímco většina hlasů odporu je umlčena a pohřbena. Každý, kdo používá rezonanční komoru Twitteru jako marketingové vodítko, může být sveden k víře, že levicová ideologie v národě převažuje. To se ale skutečnosti ani neblíží.

Některým společnostem tento fakt už konečně začíná docházet a přistupují ke krokům na snížení svého vystavení pokrokovému obsahu nebo jiné zkáze přinášející ztrátu diváků.
Je tomu sice tak, že levičáci mohou převzít okupaci všech platforem pro mediální distribuci (což už skoro udělali), ale stejně nemohou veřejnost donutit, aby jim ten pokrokový obsah baštila. Nakonec je ztráta diváků a zisku srazí na dno.

Vypadá to, že avantgardou čistky od levičáckého obsahu jsou Warner Media (dnes vlastněné Discovery).
Podle generálního výkonného ředitele Davida Zaslava Discovery agresivně Warner pitvají, aby pochopila, proč se společnost s tolika ikonickými značkami a franšízami neustále propadá v příjmech a ve stahování. Zaslav teď likviduje krajně levicový obsah jako jedovatý odpad.

Nejpozoruhodnější je, že Zaslav byl za vykořeněním zpravodajské služby CNN+ po necelém měsíci provozu, když ta naprosto selhala při nalákání předplatitelů. Teď dal k ledu film ‚Batqirl‘ za 100 milionů, tj. pokrokový transvestismus s pokrokovým režisérem, jehož testy u diváků vzbudil nenávist. Rovněž prý zařízl nadcházející film Supergirl, což jak se šušká, bylo navrženo k náhradě franšízy milovaného Supermana ženskou verzí hranou rasově prohozenou herečkou kolumbijského původu (kdy původní Supergirl se plánovala jako bílá blondýnka).

Další událostí, která šokovala levičáky, bylo, že Netflix sešrotoval „Zabij první“, tj. lesbický upírský seriál, o který nikdo nežádal a zjevně na něj nikdo nekoukal.

To přišlo poté, co Netflix během posledních pár měsíců zrušil spoustu pokrokového programování, včetně show zvané “Anti-Racist Baby”
napsané proslulým propagandistou Kritické rasové teorie Ibramem X. Kendim a další animované show zvané „Q-Force“ (Heterosexuální síla).

HBO Max nedávno zrušil svoje „Kroniky Gordity“ po jen jediné sezóně;
tj. show založenou na rodině dominikánských imigrantů, která tvrdě protlačovala levičácké povídačky o jejich postavení jako skupiny obětí a Ameriku líčila jako rasistický a utlačitelský národ. Bez ohledu na skutečnost, že každý rok se miliony nikoliv bílých lidí zkouší vetřít do USA, i když jsou údajně tak „bigotní“.

Příklady čistek od pokrokových programů neustále přibývají a přibývají.
To je od zábavních médií chytrý krok, jelikož posluchačstvo jasně svými dolary a svou návštěvností dává najevo, že ten levičácký brak nechtějí. Není to však příliš málo a příliš pozdě?

Některé společnosti jako Disney se šíleně rozhodly zdvojnásobit pokrokový obsah (i přes četné tržní propadáky) a další, jako Warner, u svých zákazníků přišli o spoustu své reputace.
Korporace a lidé z marketingu v dávných časech zkoušeli zákazníky nalákat pomocí zkoumání, co diváci chtějí. Nový model je ale, prostě zákazníkům NAŘIĎ, co si mají kupovat, a zostuď neposlušné posluchače, aby se podvolili produktům, jaké se jim nelíbí. Od roku 2016 bylo strategií médií ÚTOČIT na zákazníky v reakci na kritiku, místo naslouchání a poučení. Nevyšlo to moc dobře. Dnes tyto podniky platí za své prohřešky proti svobodnému trhu.

Není pravděpodobné, že se jim nalákat zase diváky podaří někdy brzy, pokud to vůbec někdy vyjde.

Hlasovanie peňaženkou zatiaľ niekde funguje - a preto je financovanie televízie v Čechách i na Slovensku povinné.

BTW - o žiadne pokrokový obsah sa nejedná a nikdy nejednalo.
Ani sexuálne ani mentálne úchylky pokrok nepredstavujú. A ich propagácia tiež nie.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/tit ... si-nez-g7/
Titanik EU padá, Čína roste? BRICS je o 13% bohatší, než G7

Víte, že ekonomika států Evropské unie ve světě významně ztrácí? Víte, že ztrácí i ekonomiky G7, takzvaně nejvyspělejších zemí světa?
A víte, že G7 předběhlo uskupení BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika? Řekneme Vám, proč.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/diskontni-ze ... -obleceni/
Diskontní zemětřesení. Lidl kvůli inflaci vyřazuje mnoho zboží ze sortimentu. Dotknout se to může elektroniky, nářadí, i oblečení

Klesající prodeje v důsledku vysoké inflace nutí diskontní řetězec Lidl jednat. Řetězec oznámil, že v příštím roce výrazně ztenčí svůj sortiment nepotravinářského zboží. Z obchodů by tak brzy mohlo zmizet oblíbené nářadí, oblečení nebo elektronická zařízení.

Jak informoval specializovaný německý portál Lebensmittel Zeitung, společnost Lidl nyní podniká velký krok. Diskontní gigant chce výrazně omezit nepotravinářský sortiment. Nářadí, oblečení, televizory – to vše už brzy v Lidlu nenajdete.

Důvod? Podíl obratu z velmi ziskových nepotravinářských výrobků se měl podle předpokladů měl zvýšit na 15 procent. Klesající poptávka v důsledku inflace a logistických problémů však v poslední době srazila tento podíl pod 10 procent.

Jak dále uvádí portál Lebensmittel Zeitung, podle dobře informovaných osob se proto Lidl rozhodl pro příští obchodní rok výrazně omezit nedávno zadané zakázky v nepotravinářském sektoru.

Nepotravinářský sortiment je přitom druhou nejziskovější oblastí.

Jestliže v minulosti byly příčinou snižujícího se obratu pozdní dodávky, nyní se na něm podepisují stále spořivější zákazníci.

Diskont se obává o kupní sílu zákazníků kvůli rostoucím cenám energií.

Prodej nepotravinářského zboží je podle Lebensmittel Zeitung po prodejnách s pekárnami druhou nejziskovější oblastí v tomto sektoru. Vysoké náklady na skladování nepotravinářského zboží však představují podle specializovaného serveru zátěž pro obchodní rozvahu.

Přestože je inflací postižena zejména právě diskontní klientela a nákupy v nepotravinářské oblasti výrazně poklesly, zejména u výrobků nad 20 eur, je Lidl přesto se svým rozmanitým sortimentem a internetovým obchodem v současné situaci optimistický.
Problémy má i Aldi

Řetězec Lidl není sám, kdo snižuje svůj rozpočet na nákupy. Například významný asijský dodavatel hlásí u mnoha odběratelů snížení objednávek o 30 procent.

S podobnými problémy v nepotravinářském sektoru se potýká i konkurenční diskont Aldi.

Podle zpráv Lebensmittel Zeitung prý obrat klesl u nepotravinářského sortimentu pod 20 procent.

„Stejně jako Lidl se i Aldi musí kvůli aktuální ekonomickému stavu pružněji přizpůsobovat současné situaci a úzce spolupracuje s dodavateli a logistickými partnery,“ dodává specializovaný portál.

Týka sa to všetkých, nielen Lidlu...

[Kalinac]

Čínské firmy jsou největšími světovými příjmy, odhalují nová data

POPRVÉ. Čínské podniky vydělaly více peněz než firmy v USA nebo jinde na planetě, bylo odhaleno včera. A obskurní čínská firma, o které jste nikdy neslyšeli, s názvem State Grid přišla před Apple Inc.

Data jsou v grafu Fortune Global 500 2022, který byl zveřejněn včera.
Ukázalo se také, že Čína je zemí s největším počtem společností v žebříčku Fortune Global 500, což je pozice, kterou zaujímá již čtyři roky v řadě.
Nejnovější údaje ukazují, že 145 z 500 největších světových firem pocházelo z Číny a přispělo 31 procenty celkových příjmů. Spojené státy se umístily na druhém místě se 124 a Japonsko na třetím místě se 47.

0state-grid.jpeg (91.89 KiB) Zobrazeno 4255 x

.
Málo známá čínská firma s názvem State Grid Corporation se objevila na třetím místě v grafu, daleko před Apple na 7. místě. State Grid dodává rozsáhlé produkty pro dodávky elektřiny po celém světě. Její úspěch v postupu mezi tři nejlepší je obzvláště pozoruhodný vzhledem k tomu, že západní spojenci se snaží zastavit její expanzi v Evropě, Austrálii a po celém světě.
Výrobky společnosti byly zakázány západními zeměmi z "bezpečnostních" důvodů, ačkoli jsou bez problémů populárně používány v Asii, Africe a Latinské Americe.
Seznam čínských firem fortune zahrnuje firmy v pevninské Číně, Hongkongu a na Tchaj-wanu.

.
Byl to skvělý rok pro podnikání, řekl časopis Fortune. "Celkové tržby za Fortune Global 500 dosáhly 37,8 bilionu dolarů, což je nárůst o 19 procent - nejvyšší roční tempo růstu v historii seznamu," uvedl úvodník.

Výsledky Číny ukazují její rostoucí zdatnost ve výrobě a infrastruktuře, ale celková ziskovost stále zaostává za americkými firmami, ukázala data.

https://www.fridayeveryday.com/chinese- ... a-reveals/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/dopravni-apo ... zeleznici/
Dopravní apokalypsa na vodě. Hladiny evropských řek omezují dopravu strategického materiálu. Ta se přesouvá na přetíženou železnici

Kvůli nízkému stavu vody v Rýnu i jinde v Německu bude podle zákonného nařízení Spolkového ministerstva hospodářství a Spolkového ministerstva dopravy dočasně upřednostněna přeprava minerálních olejů, plynu, uhlí a transformátorů v železniční dopravě. „Cílem je zajistit provoz elektráren, rafinerií, elektrických sítí a dalších důležitých podniků,“ uvádí se v dokumentu ministerstev, který získala agentura DPA. Německé dráhy jsou nuceny používat i starší vozy.

Letošní léto a s ním spojené sucho je v mnoha částech Evropy hodně znát. Jedním z důsledků jsou požáry, pokles hladiny podzemní vody a vysychání jezer a řek. Obzvláště alarmující jsou obrázky a fotografie z Francie, Pádské oblasti a německého Porýní.

Fatální jsou dopady žhavého léta vyjma pěstitelů také na dopravu.

Jednu z nejdelších francouzských řek, Loiru, lze v současnosti na některých místech přejít pěšky. Země trpí extrémním suchem. Po zimě s velmi malým množstvím srážek zažívá země již třetí letošní vlnu veder. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová hovoří o „historických rozměrech“ kvůli nedostatku deště.

„Toto sucho je nejhorší, jaké kdy bylo v naší zemi zaznamenáno,“ řekla Borne a vyzvala k šetření vodou a zřídila krizový tým.

Francie není jedinou zemí, která se potýká s extrémním suchem. Itálie je již několik týdnů ve stavu nouze. Pád, nejdelší italská řeka, dlouhá 650 kilometrů, vysychá. V uplynulých 20 letech se opakovaně vyskytovala sucha, ale letos je situace obzvlášť zničující. V zimě nebyl v horách téměř žádný sníh, celé měsíce nepršelo a dlouho panovala vedra. Řeka Pád přitom obvykle významně přispívá k prosperitě na severu země.

Hospodářská kondice severních italských regionů je nyní ohrožena, jak vysvětluje například Stefano Greppi, pěstitel rýže nedaleko Milána: „Situace je beznadějná, neřkuli apokalyptická, protože chybí voda na zavlažování rýžových polí. Úroda na těchto polích je nyní stoprocentně ohrožena.“
Přeprava jen 30 až 40 procent nákladu

Velkým suchem je nyní postiženo také Německo. V oblasti Rýna v důsledku horka a sucha razantně klesá hladina vody. Mnoho dopravních lodí již pluje poloprázdných. Pokud nebude pršet, mohou být některá místa brzy neprůjezdná.

Jižně od Koblenze klesla minulý čtvrtek hladina vody na 47 centimetrů. Pro lodě to znamená, že mohou přepravovat pouze 30 až 40 procent svého běžného nákladu.

Stále nízký nebo dokonce stále klesající stav vody na Rýně způsobuje růst nákladů na nákladní dopravu ve vnitrozemské plavbě a způsobuje problémy pro trajektovou dopravu, která je v údolí středního Rýna důležitá. Provozovatelé trajektů chtějí navzdory všemu pokud možno zachovat provoz.

Podle Spolkové správy vodních cest a plavby (WSV) byla hladina v zúžení u Kaubu (okres Rýn-Lahn), které je tak důležité pro plavbu po Rýnu, v neděli odpoledne (od 13 hodin) 34 centimetrů, což je o další tři centimetry méně než v neděli brzy ráno a v sobotu odpoledne. Podle předpovědi úřadu by v pondělí mohla hodnota klesnout až na 30 centimetrů.
Nulový bod

Hladina vody neoznačuje skutečnou hloubku vody, ale rozdíl mezi vodní hladinou a tzv. nulovým bodem vodní hladiny. Nejedná se o nejnižší bod koryta řeky. Aktuální hodnoty pro hloubku plavební dráhy v Kaubu na neděli nebyly k dispozici. V pátek to bylo 1,54 metru při výšce hladiny 42 centimetrů. Hloubka koryta nebyla nižší na žádném jiném úseku středního a dolního Rýna.

Na vodočtu v Emmerichu byla hladina Rýna ještě nižší než kdykoli předtím, jak uvádí deník Rheinische Post. Předchozí nejnižší hladina z roku 2018 činila sedm centimetrů – této hodnoty dosáhl Rýn již v neděli v poledne.

Spolková správa vodních cest a plavby nyní dokonce očekává dosažení takzvaného nulového bodu v úterý – na středu úřad dokonce uvádí záporné hodnoty hladiny. Rýn zkrátka vysychá.

Hladina vody v Düsseldorfu klesla během 24 hodin o sedm centimetrů
Nízký stav vody lze pozorovat i dále po proudu řeky. Podle Rheinische Post byla v neděli hladina vody v Düsseldorfu 36 cm, během 24 hodin klesla o sedm centimetrů.

Kvůli nízkému stavu vody v Rýnu i jinde v Německu bude nyní podle zákonného nařízení Spolkového ministerstva hospodářství a Spolkového ministerstva dopravy dočasně upřednostněna přeprava minerálních olejů, plynu, uhlí a transformátorů v železniční dopravě.

„Cílem je zajistit provoz elektráren, rafinerií, elektrických sítí a dalších důležitých podniků,“ uvádí se v dokumentu ministerstev, který získala berlínská tisková agentura DPA.
Dráhy musí používat staré nákladní vozy

Dopravní odvětví čelí kvůli nízkému stavu vody obrovské výzvě.

Spolkový ministr dopravy Volker Wissing (FDP) v souvislosti s prioritou přepravy strategického materiálu po železnici kvůli energetické krizi uvedl, že tato situace představuje pro železnici velkou výzvu.

Důležité trasy jsou již nyní velmi vytížené nebo v některých případech přetížené.

Podle dokumentu ministerstev již DB Netz AG upravila podmínky používání tratí tak, aby při provozním odbavování vlaků upřednostňovala přepravu strategických materiálů potřebných v době energetické krize.

Ministerstva upozorňují, že z důvodu omezené kapacity musejí být používány i staré nákladní vozy, které například nesplňují platné normy ochrany proti hluku.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/usa ... ou-vynosy/
USA zkouší čínské výrobce čipů drtit, těm ale raketově rostou výnosy

Už delší dobu probíhají americké snahy o nastolení globálního technologického feudalismu, kdy právo na rozvoj v pokročilých technologiích s vysokou přidanou hodnotou zajišťujících rostoucí ekonomiku a prosperitu nezatíženou mezemi růstu, se má zemím udělovat z Washingtonu jako feudální léno jen věrným vazalům, zatímco neprivilegované země, jako Čína, se mají stát jen jakýmisi „nádeníky“ globálních trhů se zapovězeným vstupem do výnosných oborů, zvláště když jsou tak „agresivní“, že si dovolují svobodně konkurovat i USA, jako by byl přípustný ten volný férový trh v rámci pravidel amerického „na pravidlech založeného mezinárodního řádu“, jímž se tak ohání. (Foto: Flickr)

Skutečnost, že v případě amerického úspěchu by to znamenalo globální rozvrat pro současnou civilizaci klíčové výroby čipů a vykolejení jejího zatím ještě neúplného zotavení, je pro imperiální preference USA podružná. Zájem sdílené prosperity lidstva je vedlejší, důležité je hegemonické postavení jejich impéria, a za americkou hegemonii stojí za to dle jejich hodnotového systému prosperitu světa a obětovat.

Vyvrcholilo to teď americkým ČIPOVÝM zákonem, který se jasně pokouší zbořit přirozeně roky vytvářené globální dodavatelské řetězce a nahradit je americkým diktátem tržní čistky proti zemím ne dost poslušným vůči Americe. Navíc tomu předcházely různé okružní cesty po zemích asijských výrobců čipů, kterým se Washington všemi silami snaží vnutit politiku ohrazování polovodičového průmyslu Číny. Jaké to bude mít přesně účinky, se zatím s velkým napětím čeká. Hlavně ohledně Jižní Koreje, která je velkým a rychle rostoucím pilířem světového průmyslu čipů, kdy ale perspektiva jejich růstu závisí hlavně na míře spolupráce s Čínou, což se ale od nich chce, aby obětovali.

Rozhodování mezi stěžejním národním ekonomickým zájmem a poslušností k washingtonskému patronovi je pro Korejce těžké a svět na něj se zatajením dechem čeká. Snad je v tomto smyslu povzbudivým nepřímým signálem to, že když poslední z těch okružních cest provedla Pelosi, která svou cestu zahájila šarádou nad Tchajwanským průlivem, aby pak pokračovala do Koreje, tak se tam nesetkala s vroucí náručí a prezident této země se s ní odmítl sejít.

Každopádně však zatím čínské polovodičové firmy, přes veškerý tlak, v dosavadním průběhu roku letí prudce vzhůru, včetně největšího výrobce a významných dodavatelů součástí. Rovněž se nebývale rozrůstají nové rozvojové projekty, což možná může být i paradoxní důsledek washingtonského počínání, když se firmy pokouší mít kompletnější dodavatelské řetězce v domácím prostředí.

Např. největší čínský výrobce čipů Semiconducotor Manufacturing International Corp (SMIC) s výnosy za druhé čtvrtletí 2022 více než očekávanými 1,903 miliardy $, což je o 3,3 procenta více než v předchozím čtvrtletí a v porovnání s předchozím rokem je to více než o 41,6 procenta.

Výrobce doplňkových dílů k čipům Yangzhou Yangjie Electronic Technology Co za první pololetí hlásil výnosy 2,951 miliardy yuanů (438 milionů $), což je nárůst z roku na rok o 41,92 procent. Další dodavatel doplňkových komponentů Amlogic (Shanghai) Co za první pololetí hlásil výnosy 3,107 miliardy yuanů, tj. nárůst o 55,22 procenta.

Sino Wealth Electronic, který konstruuje a prodává komplexní účelové integrované obvody a poskytuje i po-prodejní technický servis, měl za první pololetí výnosy celkem 902 milionů yuanů, tj. nárůst o 31,5 procent.

Tato čísla přišla hned poté, co americký prezident Joe Biden podepsal ten neblahý Zákon o ČIPECH a vědě, dost divně konstruovaný ke zničení čínského dodavatelského řetězce polovodičového průmyslu, který by se asi spíše měl jmenovat Zákon o feudalizaci globálního polovodičového průmyslu.

Uvedená růstová čísla jsou však výsledkem roků inovací a úsilí ze strany společností tohoto oboru. Pomohl i postoj čínské vlády. Ta původně k čipům přistupovala jako k jednomu z mnoha příjemně rostoucích průmyslů, který však nevyžaduje žádnou zvláštní péči vlády a postará se o sebe a svůj rozvoj na volném trhu sám. Jakmile však USA zase ukázaly, jak opravdu vážně to myslí s tím volným trhem, jehož mají pořád plnou pusu, a spustily za Trumpa první kolo politiky izolace Číny od světového čipového průmyslu, tak čínská vláda ze sektoru čipů udělala národní prioritu.

A zatím se veškeré to úsilí ukazuje být výnosné a Čína se v tomto oboru rozvíjí i bez „řádné“ licence z Kapitolu, takže vyznavači imperialismu v tom asi vidí globální „černou ekonomiku“ špičkových technologií. K úspěchu na svobodném světovém trhu se přeci nikdo nesmí propracovat svým úsilím, ale jedině z vůle imperátora, který mu svobodně jeho řádné tržní místo přidělí.

Ale v Číně zase „agresivně“ porušují ten „na pravidlech (diktovaných Washingtonem) postavený mezinárodní řád“ a rozbíhají další „černé“ globální projekty špičkových technologií, aby se svým nepatřičně úsilím vypracovali na přední příčku v oboru, místo zaujetí toho „správného“ místa na „svobodném“ trhu přiděleného USA. Nová rozvojová oblast v Šanghaji v pátek oznámila plán na období do roku 2025, kde investice do tohoto a navazujících průmyslů překročí 100 miliard yuanů. Má tak dojít k posílení pěti vůdčích výrobců čipů v Číně i v zahraničí, pěti společností vyrábějících potřebnou techniku a materiály s ročním příjmem přes 2 biliony yuanů, 10 jednorožců a více než 10 zapsaných společností.

V roce 2021 vykázal čínský průmysl integrovaných obvodů stabilní růst z prodejů překračující poprvé 1 bilion yuanů, uvádí Čínská asociace polovodičového průmyslu.

Rostoucí poptávka v letech 2020 a 2021 vedla k značným investicím, kdy financování čínského polovodičového průmyslu v obou těchto letech v průměru překračovalo 200 miliard yuanů. Počet investičních akcí a posilujícího financování v roce 2021 překročil číslo 686, což je meziroční nárůst o 43 procent.

Ten rychlý růst v poslední době vlastně nabral více než přirozenou rychlost díky opatřením USA, které uvalily zákazy na dovoz některých čipů do Číny. Pochopitelně, že Čína, která by je jinak klidně koupila, je tím nucena investovat do polovodičového průmyslu v daleko větším rozsahu, aby si to vyrobila sama, a tento obor v ní roste daleko rychleji než bez takovýchto amerických „hlubokomyslně“ vyhlašovaných „pobídek“. Americká politika byla pro čínské podniky zatím tedy spíše „manou z nebes“, než aby přiškrtila jejich rozvoj. Uvidíme ovšem, jak to půjde dál.

V poslední době byla dost slabá poptávka po mobilních telefonech, ale rychlý rozvoj průmyslu elektronických produktů jako celku se zrychluje a trend, že vše musí být automatizované a inteligentní, roste, a tak celkovou poptávku po čipech jejich výrobci sotva stíhají.

Trend elektronického průmyslu je pořád rostoucí. Dochází i k určitému sklonu ke globální lokalizaci, kdy některé země se v tom snaží také chytit a hledají k tomu partnery často mimo hlavní střediska této výrobní tradice, jako třeba v Číně, a to je pro Čínu též růstový podnět.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/blackr ... padni-svet
BlackRock již ovládl WEF, FED, evropské centrální banky, americkou administrativu – a potažmo celý západní svět

BlackRock Inc. je největším správcem majetku na světě a celosvětově investuje do klientských fondů neuvěřitelných 9 bilionů dolarů, což je částka, která je více než dvojnásobkem ročního HDP Spolkové republiky Německo.

Chcete vědět, kdo nám skutečně vládne? Loutky ve vládách rozhodně ne. A je úplně jedno, kdo v té které vládě sedí. Jde jen o oddané lokaje těch, kdo skutečně vládnou. Jak jistě víte, tak EU je zcela oddaná Washingtonu. Jenže Washington není Biden, to je stejná loutka, jako ty ve vládách. Americká vláda je ve skutečnosti již plně ovládnuta globální korporací BlackRock, která mimoto ovládá také Schwabovo WEF, kam si jezdí vládci z celého světa pro instrukce.

Jak daleko sahají chapadla investičního gigantu BlackRock? To se dozvíte níže. A především se dozvíte, že tato firma již plně ovládla celý tzv. Západ. Tedy vládne nejen USA, ale velké části světa – včetně EU. Také vám dojde, kdo zřejmě stojí za celým volebním podvodem v USA a dozvíte se mnohé další zajímavosti, včetně toho, kdo nyní tlačí klimatickou agendu…

BlackRock Inc. je největším správcem majetku na světě a celosvětově investuje do klientských fondů neuvěřitelných 9 bilionů dolarů, což je částka, která je více než dvojnásobkem ročního HDP Spolkové republiky Německo. Toto monstrum sedí na vrcholu pyramidy globálního firemního vlastnictví, nedávno včetně Číny. Od roku 1988 se společnost postavila do pozice, kdy de facto ovládá americký Federální rezervní systém, většinu megabank na Wall Street včetně Goldman Sachs, Světové ekonomické fórum v Davosu, Great Reset, Bidenovu administrativu a plně ovládá ekonomickou budoucnost našeho světa. BlackRock je ztělesněním toho, co Mussolini nazýval korporativismus, kde nikým nevolená korporátní elita diktuje populaci odshora dolů.

To, jak největší světová „stínová banka“ má tak obrovskou moc nad světem, by nám mělo dát podnět k zamyšlení. Od té doby, co Larry Fink v roce 1988 založil BlackRock, se společnosti podařilo sestavit jedinečný finanční software a aktiva, kterým se žádná jiná společnost nevyrovná. Systém řízení rizik Aladdin společnosti BlackRock, softwarový nástroj, který dokáže sledovat a analyzovat obchody, dohlíží na aktiva v hodnotě více než 18 bilionů dolarů pro 200 finančních firem, včetně Federálního rezervního systému a všech evropských centrálních bank. BlackRock je institucionální investor, správce majetku, soukromá investiční společnost a globální vládní partner – to vše v jednom.

Existuje bezproblémové rozhraní propojující Agendu OSN 2030 s Velkým resetem Světového ekonomického fóra v Davosu a vznikající hospodářskou politikou Bidenovy administrativy. Toto rozhraní je BlackRock.

Tým Biden a Black Rock
Touto dobou už by mělo být každému jasné, že osoba prohlašující se za amerického prezidenta, 78letý Joe Biden, nedělá žádná rozhodnutí. Dokonce má problém číst dálnopis nebo odpovídat na připravené otázky spřátelených médií, aniž by si pletl Sýrii a Libyi nebo dokonce věděl, zda je prezidentem. Je řízen skupinou nohsledů, aby si udržoval „image“ prezidenta, zatímco zákulisní politiku dělají jiní.

Co je méně veřejné, jsou klíčoví lidé, kteří řídí hospodářskou politiku společnosti Biden Inc. Jmenují se jednoduše BlackRock. Stejně jako Goldman Sachs vedl hospodářskou politiku za Obamy a také za Trumpa, BlackRock dnes hraje tuto klíčovou roli. Dohoda byla zřejmě zpečetěna v lednu 2019, kdy se Joe Biden, tehdejší kandidát proti Trumpovi, setkal v New Yorku s Larrym Finkem, který údajně řekl Bidenovi, „jsem tady, abych vám pomohl. “

Při jednom ze svých prvních prezidentských jmenování jmenoval Biden Briana Deese ředitelem Národní ekonomické rady, udělal z něj tedy prezidentova hlavního poradce pro hospodářskou politiku. Jeden z prvních exekutivních příkazů prezidenta se týkal hospodářské a klimatické politiky. To není překvapivé, protože Deese přišel z BlackRock, kde byl globálním lídrem udržitelného investování. Před BlackRockem zastával Deese vedoucí obchodní pozice pod Obamou, včetně nástupce Johna Podesty jako hlavního poradce prezidenta, kde spolupracoval s Valerií Jarrettovou. Za Obamy sehrál Deese klíčovou roli při vyjednávání

Pařížské dohody o globálním oteplování.
V klíčové pozici náměstka ministra financí za ministryně Janet Yellenové najdeme v Nigérii narozeného Adewala „Wally“ Adeyema. Adeyemo také pochází z BlackRock, kde byl v letech 2017 až 2019 po odchodu z Obamovy administrativy hlavním poradcem a šéfem štábu generálního ředitele BlackRock Larryho Finka. Jeho osobní vazby na Obamu jsou silné, protože Obama ho v roce 2019 jmenoval prvním prezidentem Obamovy nadace.

Třetí vysoký úředník BlackRock, který má nyní na starosti hospodářskou politiku ve vládě, je také neobvyklý v několika ohledech. Michael Pyle je hlavním ekonomickým poradcem viceprezidentky Kamaly Harrisové. Do Washingtonu přišel ze své pozice globálního hlavního investičního stratéga ve společnosti BlackRock, kde dohlížel na strategii investování přibližně 9 bilionů dolarů do fondů. Před nástupem do BlackRock na nejvyšší úrovni působil v Obamově administrativě jako hlavní poradce náměstka ministra financí pro mezinárodní záležitosti a v roce 2015 se stal poradcem prezidentské kandidátky Hillary Clintonové.

Pozoruhodný je fakt, že tři nejvlivnější ekonomičtí představitelé Bidenovy administrativy pocházejí z BlackRock a předtím všichni z Obamovy administrativy. Existuje jasný vzorec a naznačuje, že role BlackRock ve Washingtonu je mnohem větší, než kdo vůbec tuší.

Co je BlackRock?
Ještě nikdy nebyla finanční společnost s tak velkým vlivem na světové trhy tak skryta před zraky veřejnosti. To není náhoda. Protože se technicky nejedná o banku poskytující půjčky nebo přijímání vkladů, uniká regulačnímu dohledu Federálního rezervního systému, ačkoli dělá to, co většina megabank jako HSBC nebo JP MorganChase – nakupuje a prodává cenné papíry, aby dosáhla zisku. Když Kongres prosadil, aby správci aktiv jako BlackRock a Vanguard Funds byli zahrnuti do Dodd-Frankova zákona z roku 2008 jako „systémově důležité finanční instituce“ (SIFI), BlackRock dokázal zablokovat hrozbu masivním lobbingem. BlackRock je v podstatě zákon sám o sobě. A skutečně, BlackRock je „nezbytný“ jako žádná jiná společnost,

Zakladatel a generální ředitel společnosti BlackRock Larry Fink má zjevný zájem o globální dopad. Udělal bývalého německého poslance za CDU Friedericha Merze šéfem německého BlackRock, když to vypadalo, že by mohl následovat kancléřku Merkelovou a bývalého britského kancléře státní pokladny George Osborna jako „politického poradce“. Fink jmenoval bývalou šéfku štábu Hillary Clintonové Cheryl Mills do představenstva BlackRock, když se zdálo jisté, že Hillary bude brzy v Bílém domě.

Do své rady jmenoval bývalé centrální bankéře a následně zajistil lukrativní smlouvy s jejich bývalými institucemi. Stanley Fisher, bývalý šéf Bank of Israel a pozdější místopředseda Federálního rezervního systému, je nyní hlavním poradcem společnosti BlackRock. Philipp Hildebrand, bývalý prezident Švýcarské národní banky, je viceprezidentem společnosti BlackRock, kde vede investiční institut BlackRock. Jean Boivin, bývalý viceguvernér Bank of Canada, je globální ředitel pro výzkum v investiční firmě BlackRock.

BlackRock a Fed
Byl to právě tento bývalý tým centrální banky v BlackRock, který v březnu 2019 vymyslel „pohotovostní plán“ pro šéfa Fedu Powella, když se zdálo, že finanční trhy jsou na pokraji dalšího kolapsu po „Lehmanově krizt“ z roku 2008. Jako projev díků předseda Fedu Jerome Powell najal BlackRock, aby bez výběrového řízení řídil všechny programy Fedu na nákup podnikových dluhopisů, včetně dluhopisů, do kterých sám BlackRock investuje. Konflikt zájmů? Nevadí.

Skupina asi 30 nevládních organizací napsala předsedovi Fedu Powellovi: „Tím, že Fed dává společnosti BlackRock plnou kontrolu nad tímto programem nákupu dluhopisů, činí BlackRock pro finanční systém ještě důležitějším. BlackRock však nepodléhá regulační kontrole,

V podrobné zprávě z roku 2019, washingtonská nezisková výzkumná skupina Campaign for Accountability zjistila, že „BlackRock, největší správce bohatství na světě, zavedl strategii lobbingu a příspěvků na kampaň, aby zpochybnil regulaci ze strany preventivní vlády a etabloval se jako jedna z nejmocnějších finančních korporací na světě.“

Newyorský Fed najal BlackRock v březnu 2019, aby řídil jeho komerční program cenných papírů zajištěných hypotékami a jeho primární a sekundární nákupy podnikových dluhopisů a ETF v hodnotě 750 miliard USD na základě smluv bez nabídky. Američtí finanční novináři Pam a Russ Martensovi ve své kritice neprůhledné pomoci Fedu pro Wall Street z roku 2019 poznamenali: „Poprvé v historii Fed pověřil BlackRock, aby jednal přímo a za 750 miliard dolarů – a to v primárních i sekundárních korporacích. BlackRock je jedním z největších globálních poskytovatelů.”

Šéf Fedu Jerome Powell a šéf BlackRock Larry Fink se podle všeho dobře znají. Dokonce i poté, co Powell zadal vysoce lukrativní přímou objednávku společnosti BlackRock, Powell nadále nechal BlackRock spravovat odhadem 25 milionů dolarů Powellových soukromých investic do cenných papírů. Veřejné záznamy ukazují, že Powell měl během tohoto období osobní důvěrné telefonáty s generálním ředitelem BlackRock Finkem. Podle požadovaných finančních zpráv se BlackRocku podařilo zdvojnásobit hodnotu Powellových investic oproti předchozímu roku! Žádný střet zájmů, že?

Black Rock v Mexiku
Ponurá historie BlackRock v Mexiku ukazuje, že střety zájmů a zásahy do vládních úředníků nejsou jedinečné pouze v USA. Prezidentský kandidát PRI Peña Nieto navštívil Wall Street během své kampaně v listopadu 2011. Tam potkal Larryho Finka. Po Nietově vítězství v roce 2012 následoval úzký vztah mezi Finkem a Nietem, protkaný střety zájmů, nepotismem a korupcí.

S největší pravděpodobností, aby zajistil, že BlackRock bude na vítězné straně zkorumpovaného nového Nietova režimu, Fink jmenoval 52letého Marcose Antonia Slima Domita, miliardářského syna nejbohatšího a pravděpodobně nejzkorumpovanějšího muže v Mexiku Carlose Slima, do představenstva BlackRock. Marcos Antonio nyní řídí rozsáhlé obchodní impérium svého otce spolu se svým bratrem Carlosem Slim Domitem. Carlos Slim Domit, nejstarší syn, byl v roce 2015 spolupředsedou Světového ekonomického fóra Latinská Amerika a v současnosti je generálním ředitelem společnosti America Movil, kde je BlackRock hlavním investorem.

Otec Carlos Slim, který byl tehdy časopisem Forbes označen za nejbohatšího člověka na světě, vybudoval impérium založené na akvizici společnosti Telemex (později America Movil). Tehdejší prezident Carlos Salinas de Gortari daroval telekomunikační impérium Slimovi v roce 1989. Salinas později uprchl z Mexika poté, co byl obviněn z krádeže více než 10 miliard dolarů ze státní pokladny.

Stejně jako ve většině případů v Mexiku od 80. let se zdá, že peníze z drog hrály velkou roli v případě staršího Carlose Slima, otce režiséra BlackRock Marcose Slima. V roce 2015 WikiLeaks zveřejnil proprietární e-maily od soukromé zpravodajské služby Stratfor. Stratfor napsal v e-mailu z dubna 2011, když BlackRock dokončoval své mexické plány, že zvláštní agent amerického DEA, William F. Dionne, potvrdil vazby Carlose Slima na mexické drogové kartely. Stratfor se ptá Dionne: „Billy, je (mexický) miliardář Carlos Slim napojený na drogové kartely?“ Dionne odpovídá: „Pokud jde o vaši otázku, MX miliardář v telekomunikačním prostoru je jeden. V zemi, kde 44 % populace žije v chudobě, se nestanete nejbohatším mužem na světě za pouhé dvě desetiletí,

Fink a mexická PPP
V roce 2013, aby doladil své nové mexické operace, Fink jmenoval bývalého náměstka ministra financí pro Mexiko Gerarda Rodrigueze Regordosu, aby vedl strategii BlackRock pro rozvíjející se trhy. V roce 2016 pak Peña Nieto jmenoval Isaaca Volina, tehdejšího šéfa BlackRock Mexico, jako číslo 2 ve společnosti PEMEX, kde dohlížel na korupci, skandály a největší ztrátu PEMEX v historii, 38 miliard dolarů.

Peña Nieto poprvé od znárodnění ve 30. letech 20. století otevřel soukromým investorům obrovský státní ropný monopol PEMEX. První, kdo těžil, byl Finkův BlackRock. Za sedm měsíců společnost BlackRock zajistila 1 miliardu dolarů v energetických projektech PEMEX, mnohé jako jediný zájemce. Během funkčního období Peña Nieto, jednoho z nejkontroverznějších a nepopulárních prezidentů, BlackRock těžil z intimních vztahů. Netrvalo dlouho a BlackRock se pod Peñou Nietem podílel na vysoce ziskových (a zkorumpovaných) infrastrukturních projektech, včetně nejen ropovodů a plynovodů a vrtů, ale také zpoplatněných silnic, nemocnic, plynovodů a dokonce věznic.

Mexický „přítel“ BlackRock Peña Nieto byl „přítel“ nejen s Carlosem Slimem, ale také s hlavou nechvalně známého kartelu Sinaloa, „El Chapo“ Guzmanem. V soudním svědectví v roce 2019 v New Yorku Alex Cifuentes, kolumbijský drogový boss, který se označil za „pravou ruku El Chapa“, vypověděl, že krátce po svém zvolení v roce 2012 požadoval Peña Nieto od kartelu Sinaloa 250 milionů dolarů. Můžeme jen hádat, k čemu.

Larry Fink a WEF Great Reset
V roce 2019 se Larry Fink stal členem představenstva Světového ekonomického fóra v Davosu, organizace se sídlem ve Švýcarsku, která již přibližně 40 let řídí ekonomickou globalizaci. Fink, který má blízko k technokratickému šéfovi WEF Klausi Schwabovi, byl nyní schopen využít obrovskou váhu BlackRock k vytvoření potenciálně největšího podvodu na světě. Fink, který má k dispozici 9 bilionů dolarů, vede největší přesun kapitálu v historii do podvodu zvaného ESG investování. Agendu OSN o „udržitelné ekonomice“ tiše zavádějí tytéž globální banky, které způsobily v roce 2008 finanční krizi.

Tentokrát připravují Klaus Schwab se svým WEF nasměrování stovek miliard a brzy bilionů investic do svých ručně vybraných „probuzených“ společností a pryč od „neprobuzených“, jako je ropa, plyn nebo uhlí. Od roku 2018 je BlackRock průkopníkem ve vytváření nové investiční infrastruktury, která vybírá „vítěze“ nebo „poražené“ pro investice na základě toho, jak vážně společnost bere ESG – životní prostředí, sociální hodnoty a správu.

Například společnost obdrží kladné hodnocení, pokud věnuje pozornost genderové diverzitě ve vedení a v pracovní síle nebo pokud přijme opatření ke snížení své „uhlíkové stopy“ tím, že své zdroje energie využije způsobem šetrným k životnímu prostředí nebo je činí udržitelnými.

To, jak společnosti přispívají ke globální udržitelné správě věcí veřejných, je nejmlhavější součástí ESG a může zahrnovat vše od firemních darů přes Black Lives Matter až po podporu agentur OSN, jako je WHO. Ropné společnosti jako ExxonMobil nebo uhelné společnosti, bez ohledu na to, jak je to zřejmé, jsou odsouzeny k záhubě, protože Fink a jeho přátelé nyní prosazují svůj finanční Great Reset nebo Green New Deal. Proto v roce 2019 uzavřel dohodu s Bidenovým předsednictvím.

Sledujte peníze. A můžeme očekávat, že The New York Times budou oslavovat BlackRock při ničení světových finančních struktur. Od roku 2017 je BlackRock největším akcionářem deníku. Carlos Slim byl druhý nejvyšší. Dokonce i Carl Icahn, nelítostný finanční manažer z Wall Street, jednou nazval BlackRock „extrémně nebezpečnou společností… I mafie má lepší etický kodex než BlackRock…

Zdroj: necenzurovanapravda.cz

https://svobodny-svet.cz/blackrock-jiz- ... adni-svet/

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... a-odplata/
Financial Times: Západ čeká v nadcházející zimě „energetická odplata"

Energetická krize, která v Evropě tuto zimu nevyhnutelně propukne, bude pro západní země odplatou za jejich sankční politiku, která vedla k omezení dodávek ruského plynu.

Helen Thompsonová, profesorka politické ekonomie na University of Cambridge, vyjádřila tento názor ve svém článku pro Financial Times .

„V zimě budou západní země čelit obtížnému dilematu: Budou naléhavě muset najít způsoby, jak snížit škody způsobené energetickou krizí, která začala nabývat katastrofálních rozměrů, a některé země v Asii, na Středním východě a v Africe již na pokraji ekonomických a politických problémů,“ řekla.

Z výkladu profesorky vyplývá, že současnou situaci charakterizují dva strukturální problémy. Na jedné straně růst globální ekonomiky vyžaduje stále více energetických zdrojů. Na druhou stranu se přechod od fosilních paliv k „čistým“ zdrojům energie ukázal jako nesplnitelný úkol.

Západní země se budou muset buď smířit s masivními ekonomickými těžkostmi, které by mohly otestovat demokratickou politiku, řekla, nebo uznat, že „dodávky energie kladou značné limity na prostředky, kterými mohou pomoci Ukrajině bránit se."

Nutno podotknout, že nadcházející zimní situace vypadá pro evropské země o to depresivněji, že alternativní zdroje dodávek plynu, se kterými počítaly, se ukázaly jako fikce.

Kanadský premiér Justin Trudeau řekl , že jeho země není schopna poskytnout Evropě významnou pomoc v oblasti dodávek energie před blížící se zimou.

V komentáři k této situaci ruský senátor Alexej Puškov poznamenal , že „Evropa byla svými zámořskými spojenci „ponechána svému osudu“.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/nemeck ... ich-statov
Nemecká ekonomika smeruje do problémov. Nedostatok plynu a vysoké ceny elektrickej energie sa premietnu do zvyšných oblastí hospodárstva a následne aj do ďalších štátov

Problémy s elektrickou energiou v Nemecku a so zemným plynom naberajú na obrátkach.

Inflácia výrobcov (PPI) v Nemecku poskočila na nové rekordy, čo bude mať negatívne následky na celkovú infláciu v krajine. Problémy s plynom a elektrickou energiou sa tak prelejú do zvyšných oblastí ekonomiky a aj do ďalších štátov.
Motor Európy sa zasekol

Súčasné problémy s elektrickou energiou v Nemecku a so zemným plynom naberajú na obrátkach. Po tom, ako sa už zdalo, že inflácia v Nemecku dosiahla možno svoj vrchol prišlo nemilé prekvapenie. Index cien výrobcov (PPI) poskočil o 5,3%, pričom sa očakával rast len na úrovni 0,7%. Ide o najvyššiu medzimesačnú zmenu za posledných 25 rokov. Celkovo medziročná zmena inflácie na vstupoch výrobcov produktov medziročne vzrástla o 37,2%. Inak povedané, výrobné náklady sa v Nemecku najmä kvôli rastu energetických komodít zvýšili medziročne o takmer 40%. Energeticky náročná výroba tak trpí zvýšenými nákladmi a znižuje sa jej konkurencieschopnosť.

V neposlednom rade to povedie k obmedzeniu výroby, zníženiu výrobných kapacít k rastu nezamestnanosti a ďalšiemu rastu cien vyrábaných tovarov a produktov. Inflačné tlaky na strane vstupov sa tak prelejú na stranu výstupov - do cien konečných tovarov. To naznačuje, že inflačný vrchol tak ešte stále nemusí byť za nami a európska ekonomika sa môže ponoriť hlbšie do recesie.

Graf: Vývoj inflácie výrobcov v Nemecku v % - medziročná zmena

Rizikovosť portfólií možno čaká bod zlomu
Investovanie sa v posledných tridsiatich rokoch dramaticky zmenilo. V roku 1991 vám v USA na dosiahnutie 7 %-ného výnosu stačila jednoduchá úložka v banke a menej ako 5 % štátnych dlhopisov v portfóliu. O pätnásť rokov neskôr sa situácia zmenila - v roku 2006 ste na dosiahnutie rovnakého 7 %-ného výnosu potrebovali mať zhruba tretinu portfólia v akciách a dve tretiny v štátnych dlhopisoch. Úložky v banke vám už vôbec nestačili na generovanie výnosu a rizikovosť takéhoto portfólia narástla oproti roku 1991 šesťnásobne. Teda investor podstupoval omnoho vyššie kolísanie hodnoty investície.

Čo sa stalo o ďalších pätnásť rokov, teda v roku 2021? Investori pre 7 %-ný ročný výnos lovili ešte v rizikovejších vodách. Viac ako 90 % museli mať zainvestované v akciách a private equity a menej ako 5 % v štátnych dlhopisoch. Takéto portfólio bolo 16x rizikovejšie ako v roku 1991 a investori sa museli pripraviť na možnosť kolísania hodnoty ich majetku. Hlavným dôvodom, prečo investori museli siahať stále po rizikovejších aktívach, bol pokles úrokových sadzieb.

V roku 1991 boli základné sadzby v USA na úrovni 7 % a na získanie výnosov vám stačila „vkladná knižka“. V roku 2021 boli sadzby na nule a ich priemer od roku 2006 bol len jedno percento. Na dosiahnutie očakávaných ziskov tak nestačili úložky ani dlhopisy a investori boli nútení loviť v rizikovejších vodách – teda medzi akciami či private equity. S tým, ako dnes rastú úrokové sadzby, možno vidíme bod zlomu. Portfóliá sa viac priblížia tým z roku 2006 a investori nebudú nútení podstupovať tak vysoké riziko.

Zmena portfólii v čase – rast rizikovosti a komplexnosti pri zachovaní rovnakého výnosu

Čína a inflácia z USA
Nový týždeň prinesie zasadnutie čínskej centrálnej banky. Tá po posledných slabých ekonomických dátach okamžite siahla po znížení základnej úrokovej sadzby na podporu ekonomického rastu. Pondelkové zasadnutie bude pozorne sledované investormi- či v základnej úrokovej sadzbe dôjde k novým posunom. Vo štvrtok nás čakajú výsledky HDP z USA za druhý kvartál – pôjde už o druhý odhad – kde by sa malo potvrdiť, že ekonomika USA je v technickej recesii. V piatok budú zverejnené výsledky inflácie z USA, čo je kľúčový parameter pre ďalšie kroky centrálnej banky – Fed.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/tohle-neni-m ... -prodejcu/
Tohle není mzdová inflace. Růst cen táhnou vyšší marže výrobců a prodejců

Kdo může za vysokou inflaci? Mezi obvyklé viníky, aspoň podle vyjádření politiků, ekonomů či komentátorů, patří Rusko a jeho agresivní tažení proti Ukrajině a také mzdová inflace. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila je ve hře ještě jeden přehlížený viník – nenasytnost firem při navyšování marží a zisků.

V případě původu inflace se často mluví o riziku mzdové spirály. Zkušenost ze 70. a 80. let ukazuje, že příliš rychlý vzestup mezd byl významným zdrojem inflace. Tentokrát to však vypadá spíš na ziskovoi spirálu. Ziskové přirážky dosáhly loni ve Spojených státech nejvyšší zaznamenané úrovně od roku 1955. A zároveň největšího ročního nárůstu.

Čisté ziskové marže (podíl čistý zisk / tržby) tak dosahují rekordních úrovní. Čistá zisková marže rostla z ročního průměru 5,5 procenta v letech 1960 až 1980 na průměrných 6 procent v průběhu let 2010 až 2020. V roce 2021 vyskočila na 9,5 procenta – tedy na dosud nejvyšší zaznamenanou hodnotu.

Jak to lze vysvětlit? Podle vyjádření Davida Navrátila to naznačuje růst tržní koncentrace a pokles konkurence. Firmy, které měly před pandemií vyšší marže nebo dokonce menší konkurenci, mohly v roce 2021 využít jednorázových změn v poptávce a nabídce k dalšímu zvýšení svých marží během pandemie. Mzdová inflace tedy není hlavním zdrojem současné vysoké inflace, aspoň ne v USA.

Jaká je situace v ČR? Analýza ČNB také ukazuje, že marže českých firem rostou a podle vyjádření členy bankovní rady Tomáše Holuba propadly zdražovací mánii. Něco podobného potvrzují dílčí analýzy ministerstva financí. Maloobchodní ceny potravin rostou rychleji než dovozní ceny. Současně maloobchodní ceny nereagují tak svižně na pokles světových cen komodit, jako na jejich růst, což platí nejen v často diskutovaném případu pohonných hmot.

Třetím zdrojem inflace, vedle poptávky a nabídky, je i míra konkurence, respektive tržní prostředí. Již před pandemií existovaly podle hlavního ekonoma ČS pádné důvody pro zvýšení antimonopolní kontroly podnikového sektoru. Zvýšení konkurence a snížení tržní síly hlavních hráčů by do určité míry snížilo inflaci bez ohledu na její příčinu.

Má tedy smysl dodatečně zdanit sektory, které dosahují zvýšených zisků? „Z tohoto pohledu ano, ale jen pokud zdrojem vyššího zisku je pokles konkurenčního prostředí, anebo v minulosti nižší míra investic, která způsobila snížení nabídky, podinvestovanost a dnes vyšší ceny,“ dodává David Navrátil.

[Alchymista]

http://casopisargument.cz/?p=44842
Nová bojová fronta

Ilona Švihlíková píše o tom, že v globální ekonomice se otevřela další z mnoha bojových front: výrobní řetězce versus hodnotové řetězce a reálná ekonomika versus ta financionalizovaná.

Pandemie Covid-19 začala měnit globální ekonomiku významným způsobem, ale než bylo možné plně „ocenit“ dopady pandemie a začít rozvíjet úvahy nad deglobalizovaným světem, vypukl konflikt na Ukrajině. Tento konflikt je ve skutečnosti proxy válka Západu proti Rusku, a Spojené státy se zřejmě snaží otevřít další bojovou frontu (kterou už vůbec nemají šanci vyhrát) a sice proti Číně.

Jenže kromě restrukturalizace světového mezinárodního řádu (který je mimo jiné poznat na tlaku na zároveň rozšíření a prohloubení skupiny BRICS), je tu ještě jedna „bojová fronta“. Proti sobě stojí výrobní řetězce a řetězce hodnotové. Ty první ovládá zejména Asie (na prvním místě Čína, která před covidem zodpovídala za asi třetinu světové průmyslové produkce), ale ty druhé ovládá Západ – je to stále on, kdo si dokáže z výroby realizované jinde sebrat nejvíce přidané hodnoty. I když tuto přidanou hodnotu rozděluje ve svých vlastních společnostech stále nerovnoměrněji, čímž sám sobě podkopává sociální stabilitu, a tím vlastně dál sebe. Nicméně, sebedestruktivní chování, se stalo typickým rysem tzv. Západu.

Dále je to střet finanční moci (zejména americké finanční infrastruktury a postavení dolaru) a reálné komodity podepřené zejména primárními komoditami. Není těžké si dosadit, kdo jsou ti hlavní aktéři v tomto střetu.

Už od své první knihy, kde jsem rozebírala Velkou recesi (vypuknuvší v roce 2008 v USA), jsem tvrdila, že reálná ekonomika vždy nakonec zvítězí.

Rozsáhlá finanční infrastruktura, podepřená hlavní světovou měnou, s prozatím téměř neotřesitelnou pozicí, se stala hlavním bodem, kolem kterého se točí americké sankce. V menším měřítku zákaz obchodování s dolarem, odpojení od bankovních systémů (SWIFT, i když není americký, očividně přáním americké administrativy zcela podléhá) může nadmíru znesnadnit život určité ekonomice. Jenže i zde platí přeměna kvantity v kvalitu. Jestliže sankcionuji jednu menší či středně velkou ekonomiku, pak ji skutečně mohu významně sociálně a ekonomicky poškodit. Pokud ale sankcemi vyhrožuji všem kolem a aplikuji je hlava nehlava, a to i na ekonomiky velké, či například komoditně významné, pak je na místě počítat s reakcí. Americká administrativa si zřejmě ve své ideologické zaslepenosti vůbec neuvědomuje, že dramaticky oslabuje pozici amerického dolaru, protože ho postavila do pozice nikoliv důvěryhodného a spolehlivého aktiva, ale do pozice zbraně, kterou je možno namířit na kohokoliv, kdo se zrovna znelíbí americkému kovboji.

Není divu, že se ostatní vyděsí, ale zatímco malí by se vyděsili k poslušnosti, tak se ti středně velcí a velcí vyděsí k odporu. Hledání společných alternativ, od propojených finančních systémů, nových platebních možností (digitální jüan) po Novou rozvojovou banku BRICS je nabíledni. I když platí, že rozvoj alternativ je obtížný, ani ne tak z technologického či kapitálového hlediska, jako spíše z hlediska postupného budování důvěry a vazeb mezi aktéry „vzpoury“.

Pak tu máme primární komodity, což je široké spektrum od zemědělských plodin, po průmyslové kovy a paliva. Překvapivě výstižná analýza Goldman Sachs hovoří o „pomstě staré (myšleno reálné) ekonomiky“ a ukazuje, jak moc se zanedbaly, v honbě za vším digitálním, investice do těžby i pěstování plodin. Prozatím jsme se ještě nepřepnuli do matrixu, stále žijeme v materiálním světě. Stále musíme jíst, i když budeme chtít budovat „zelenou energetiku“ musíme k tomu vytěžit dostatečné množství mědi, která na trhu chybí (a celkově je kapacitně trh s mědí v deficitu), stále potřebujeme fosilní paliva, kterým vděčíme na průmyslovou revoluci a efektivitu, o které se našim předkům leda mohlo zdát. Dokud se nestaneme breathariany, tak naše hmotné potřeby (a potřeby ekonomiky) nikam nezmizí.

Různé zemědělské plodiny lze pěstovat na různých místech, i když otázka dostupnosti vody a vývoj teplot, budou jistě hrát zásadní roli. Jenže kovy a paliva prostě jsou tam, kde jsou. Někdo z „nerovnoměrného rozložení přírodního bohatství“ může vinit Boha nebo matku přírodu, ale fakt je, že EU je podobně jako Japonsko surovinově velmi chudá, a tím pádem bude vždy v této oblasti na někom závislá. Aktuálně probíhá závod o to, aby byla závislá na lepších režimech s větší úctou k lidským právům než je Rusko (např. nahrazení Ruska absolutistickým emirátem Katarem působí velmi výstižně). Platí ale, že země EU budou muset někde suroviny a paliva vzít a zaplatit za ně. Je patrné, že trh se zkapalněným zemním plynem se kvůli EU stal trhem prémiovým, kdy země EU „přeplácejí“ plyn chudším zemím (to bude ta globální odpovědnost vůči zemím Jihu).

Není snadné zkonstruovat a uvést v život nový platební systém, či novou světovou měnu. Je to ale možné. Vykouzlit si naleziště ropy, zemního plynu či mědi možné není. Jenže právě smysl pro reálnou ekonomiku a pro realitu celkově je něco, co téměř v celé EU zoufale chybí.

[Kalinac]

POLSKO :Lesní lék na inflaci. Houbaři míří do lesů, ve frontě na roští stojí až 60 lidí.

Podle odborníků se inflace v září opět zvýší. Vysoké ceny elektřiny a nedostatek uhlí na trhu způsobily, že Poláci chodí do lesa pro dřevo. Na čekací listině je někdy až 60 lidí. Dalším způsobem, jak se Poláci vyrovnávají s inflací, je houbaření.

.
Ceny zboží a služeb v červenci meziročně vzrostly o 15,6 %. Tuto zprávu zveřejnil 12. srpna Ústřední statistický úřad. Tento údaj je o 0,1 procentního bodu vyšší než dřívější odhad červencové inflace ČSÚ. V červnu činila meziroční míra inflace 15,5 %. Jak rychle rostou ceny v srpnu, se dozvíme 31. srpna. Tehdy ČSÚ zveřejní tzv. rychlý odhad inflace za aktuální měsíc. Podle prognóz mnoha ekonomů však vyplývá, že inflace v září opět zrychlí.
Inflace v Polsku. Poláci posilují své rozpočty sběrem hub
Podle aktuálního radaru, který lze nalézt na webových stránkách grzyby.pl, je v současné době nejvíce hub v jižním a středním Polsku. Houbaři se mohou spolehnout, že v lesích najdou mimo jiné lišky, čirůvky a kozáky. Podle informací portálu money.pl si prodejem hub vydělává až sedm až devět procent Poláků. Portál upozorňuje, že kvůli inflaci mohou lesní pochoutky letos přilákat více lidí než obvykle. Předpokládá, že někteří z nich mohou sbírat houby pro vlastní spotřebu nebo je prodávat.
Inflace v Polsku. Až 60 lidí stojí ve frontě na dřevo z chrastí
Nejen od hub se očekává, že se stanou prostředkem ke zmírnění akutního nárůstu cen elektřiny a nedostatku uhlí na trhu. Poláci také rádi chodí do lesa pro dříví. Vláda oznámila, že za malý poplatek lze v lesích sbírat dříví na otop. Jak uvádí money.pl, v některých regionech se již tvoří fronty a lesní správy vytvářejí pořadníky na dříví. Jerzy Krefft, mluvčí Regionálního ředitelství státních lesů v Gdaňsku, portálu řekl, že na takových seznamech je i 40 až 60 lidí a cena za metr krychlový dřeva se pohybuje kolem 40-45 zlotých.

https://next.gazeta.pl/next/7,151003,28 ... RelRecImg1


Po křovinách a houbách. Poláci jdou do lesa. Nový způsob, jak se vypořádat s inflací?

Dlouho očekávaný déšť konečně padl. Slunce, které vyšlo po silných lijácích, je jasným signálem pro houbaře: je čas se přestěhovat do lesa. Už tam můžete vidět boty, kanie, lišky a dokonce i hříbky. Poláci navštěvují lesy velmi ochotně - a často z nich vydělávají peníze. Způsobí inflace, že se lesy budou hemžit houbaři? Odborníci se shodují: přicházejí těžké časy. Poláci budou sbírat křoviny, aby přežili zimu a hledali houby, aby vydělali nebo ušetřili na výdajích na jídlo.

0grpl.jpeg (128.4 KiB) Zobrazeno 3333 x

1,1 miliardy eur, tedy 4,9 miliardy zlotých - tolik stojí "lesní poklady", které polské domácnosti každoročně nasbírají. Vyplývá to z analýzy odborného časopisu Forest Policy and Economics. Mezi tyto "poklady" patří především houby a lesní plody, ale také lanýže, bylinky nebo ořechy.

Zrychlí inflace v září? Poláci si dělají zásoby
Sezóna sklizně právě začíná. Po vydatných deštích zkrápěných sluncem se v polských lesích již objevují první houby. Sbírání hub je národním sportem Poláků. Sklízíme už po generace a docela dobře na tom vyděláváme.
- V lesích už jsou k vidění lišky, lišáky, lišky a dokonce i hřiby," hlásí Barbara ze Slezska, která se na houbařskou sezónu každoročně těší. - Vrchol přijde v září, ale už teď můžete dosáhnout slušného zisku," dodává.
Analytici odhadují, že průměrná polská domácnost si z lesa ročně odnese 26 až 30 kilogramů "lesních pokladů". Francouzi nebo Němci mezitím nasbírají 11 až 15 kilogramů. Lesní speciality z těchto zemí jsou však na trhu jednoduše cenově výhodnější. Rodiny spotřebují až 86 % své úrody samy.
Na prodeji úrody vydělává 7 až 9 % polských zemědělských podniků. Je to podobné jako v Německu nebo v České republice. Ve Velké Británii nebo v Nizozemsku dosahuje tohoto příjmu pouze 1-2 % zemědělských podniků. V Lotyšsku je situace zcela odlišná. Až 29 % rodin zde prodává svou úrodu.
Zvýší obrovská inflace počet houbařů v polských lesích, kteří objeví příležitost vydělat si sběrem "lesních pokladů"? Těžko soudit, ale lze snadno předpovědět, že Poláci budou houby ochotně sbírat, aby je mohli ve větším měřítku využít pro vlastní potřebu. Jako národ jsme dlouho neznali způsoby krize. Jednou z nich je příprava zásob na zimu a výroba moštu.
Ústřední statistický úřad zveřejnil předběžný údaj o inflaci za červenec letošního roku. Vyplývá z ní, že ceny zboží a služeb byly v průměru o 15,5 % vyšší než před rokem. Jedná se o první měsíc po roce, kdy nedošlo ke zvýšení inflace - pomineme-li protiinflační štít v únoru 2022 -, ale optimismus se hledá jen těžko.
Mnozí ekonomové naznačují, že inflace začne od září opět zrychlovat, přičemž největší vliv bude mít pravděpodobně růst cen potravin a energetických komodit. V tuto chvíli se zdá, že protiinflační opatření zůstanou v platnosti minimálně do konce letošního roku, zatímco rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách energií pro domácnosti (operátoři požádali o zvýšení cen ještě v letošním roce) je neznámou.
Fronta na dřevo
Poláky velmi trápí ceny tepla. Na trhu je nedostatek uhlí. Poláci už myslí na zimu a na to, jak ji přežít. Politici slibují dotace na uhlí a radí lidem, aby sbírali dříví v lese.
- Vláda zavádí příspěvek na něco, co se stejně nedá koupit. Nejedná se o žádnou systémovou politiku. Měli jsme létat po celém světě a objednávat uhlí, aby nám v Polsku nedošlo," hřímali v úterý levicoví poslanci, když komentovali vládní návrh příspěvku 3000 zlotých na nákup uhlí pro domácnosti, které jím topí.
Vláda připomněla, že lidé mohou v lese za malý poplatek sbírat dříví na otop. V důsledku toho se v některých regionech tvoří fronty na legální sběr dříví a lesní úřady vytvářejí zvláštní pořadníky.
- Někdy je na seznamu 40-60 lidí," uvedl v rozhovoru pro Money.pl Jerzy Krefft, mluvčí Regionálního ředitelství státních lesů v Gdaňsku. Ceny chrastí se pohybují kolem 40-45 PLN za metr krychlový. Zde jsme vysvětlili, jak funguje systém Brushwood Plus.
Jak je uvedeno v pokynech, které vypracovalo Generální ředitelství státních lesů, dřevo nejnižší kvality a velikosti může být prodáno jako palivové dřevo. Odkazuje se na následující označení: S2AP, S4 a dřevo malých rozměrů (M2). A co takhle sbírat dřevo?
Vše však musí být prováděno se souhlasem lesníka a pod jeho kontrolou. Pokud tak učiníte sami, hrozí vám pokuta. Jak to vypadá v praxi? Lesník označuje místo, kde může probíhat samosběr. Sbíráme dříví a větve na hromadu. Lesník vám pak provede měření a vystaví fakturu.

https://www.money.pl/gospodarka/po-chru ... 3744a.html