Ekonomika

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/01/bu ... -a-nvidia/

Burzám vládlo šílenství kolem AI. Největšími hvězdami byly Palantir a Nvidia

V roce 2024 se zájem investorů soustředil zejména na akcie amerických firem, podnikajících v oblasti umělé inteligence. Akcie americké softwarové firmy Palantir tak za loňský rok zhodnotily o závratných 350 procent, akcie výrobce čipů autonomní vozidla, diagnostiku ve zdravotnictví či hry Nvidia šly nahoru o 178 procent. Evropa tolik zajímavá není a nebude. Podle ekonomů i kvůli nejistotě kolem cla a dalších opatření, který avizoval nastupující nový americký prezident Donald Trump.

Českými investory ostře sledovaný index S&P 500, sestavený z akcií 500 nejvýznamnějších amerických podniků, si za rok 2024 připsal 24 procent. „V indexu S&P 500 se nejvíce dařilo sektorům komunikací a informačních technologií, které přidaly necelých 40 procent respektive přes 37 procent. Na opačné straně byl sektor materiálů, který odepsal přes dvě procenta. Zdravotnictví, energetika a nemovitostní sektor se prozatím jen těsně vyskytují v kladných číslech,“ zhodnotil rok na amerických burzách analytik České spořitelny Jan Bystřický.

Nejvíce rostoucí akcií v portfoliu indexu S&P se stal Palantir s růstem 350 procent. Zaměřuje se na softwarové platformy pro veřejný i soukromý sektor, zaměřené na robustní analýzu a interpretaci dat, v níž hlavní roli hraje umělá inteligence (AI). Další americká firma Nvidia, jeden z největších výrobců čipů na světě, posílila o 178 procent.

Pro analytika Purple Trading Petra Lajseka byla Nvidia největší hvězdou roku 2024 i dvou předcházejících let. . „Nvidia se tak stále veze na vlně AI šílenství a obrovské poptávky po jejích čipech. V posledních dnech loňského roku se však propadala a její akcie již vstoupily do teritoria korekce. Co za tím stojí? Jedním z negativ může být Apple, který bude na vývoji AI čipů spolupracovat s konkurenčním Broadcom. Další ránu Nvidia zasadil šéf Microsoft, který zmínil, že jeho společnost má čipů dostatek a spíše řeší problémy s nedostatkem energií. To tak otřáslo narativem Nvidia, že její čipy jsou vysoce nedostatkové zboží. Letos již podobný růst u akcií Nvidia očekávat nelze, i tak však může být rok 2025 pro AI společnosti pozitivní,“ podtrhuje Lajsek.

Rostly ale i další technologické akcie. „Akcie Meta Platforms poskočily nahoru o 76 procent, akcie Amazonu letos posílily o 53 procent, akcie Alphabet, mateřské společnosti Google, připisují 41 procent a akcie Apple Inc. evidují zisk 30 procent. Za zmínku stojí jistě také nárůsty akcií streamingové platformy Netflix či akcií Tesla o více než 80 procent,“ zrekapituloval výsledky obchodování těsně před Vánoci 2024 makléř Wood&Company Vladimír Vávra.

Evropské akcie tolik nezazářily
Dobrá nálada v roce 2024 šířící se z USA loni dopadla i na evropské trhy. Ale jen částečně. „Většina evropských burz zaznamenala pozitivní výkonnost, avšak díky vágnímu ekonomickému růstu a strukturálním problémům v průmyslové sféře evropské akcie ve srovnání ve srovnání s trhy v zámoří spíše zaostávaly. Panevropský akciový index Stoxx Europe 50 v roce 2024 připsal necelých 10 procent po předloňském nárůstu o 12 procent. Britský index FTSE 100 od začátku roku 2024 do Vánoc evidoval nárůst o šest procent, francouzský CAC 40 v důsledku turbulencí na domácí politické scéně naopak ztrácel dvě procenta,“ podtrhuje Vávra. Relativním vítězem se mezi západoevropskými indexy podle něj stal německý DAX, který si loni navzdory žalostné výkonnosti automobilového a energetického sektoru připsal zhruba 20 procent. „Největším měrou k růstu indexu DAX přitom přispěly především akcie Siemens Energy (plus 325 procent), zástupce v obranném sektoru Rheinmetal (plus 113 procent) a akcie softwarové firmy SAP (plus 71procent),“ vypočítává Vávra.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/globalni-obr ... ovymi-cly/
Globální obři Bosch, Continental, Honda nebo Panasonic se chystají na útěk před Trumpovými cly

Dodavatelé automobilek a výrobci aut samotní pracují na plánech, jak část výroby přestěhovat do Spojených států či jejich blízkosti, aby tím unikli dovozním clům anebo je aspoň minimalizovali. Razantní zvýšení cel během prezidentské kampaně slíbil nastupující americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters se takovými plány zabývají globální obři, jako například Bosch, Continental, Honda či Panasonic. Trump vidí v clech podporu amerického průmyslu a ochranu domácího trhu práce.

Každý si může spočítat, na kolik ho vyjdou 10, 20 či 60 procentní cla a jaké scénáře se pak nabízejí, řekl na prestižním světovém veletrhu elektroniky a technologií CES, který skončil 10. ledna v americkém Las Vegas, podle agentury Reuters Paul Thomas, šéf severoamerické větve německé firmy Bosch. Ta je největším dodavatelem automobilového průmyslu na světě a má kontrakty s velkou většinou všech automobilek. Thomas naznačil možný přesun výroby generických elektronických řídících jednotek z Asie do Mexika či Brazílie, kde už firma učinila první kroky směrem k trhu. Bosch ale podle Thomase vyčká do 20. ledna, kdy se nový prezident oficiálně ujme úřadu, a pak učiní důležité rozhodnutí.

Automobilový průmysl už má osmileté zkušenosti s americkým protekcionismem. Nejprve během prvního funkčního období nastupujícího prezidenta Trumpa, který část svých předvolebních hrozeb v oblasti cel naplnil. A na ochranu domácího trhu proti konkurentům, zejména z Číny, došlo i za vlády loučící se hlavy státu Joe Bidena. Ten navrhl zákaz čínského software a hardware v autech na amerických silnicích.

Reuters připomíná, že když Toyota na začátku roku 2017 oznámila plán vyrábět sedan Corolla pro americké zákazníky v Mexiku, Trump tehdy na Twitteru napsal: V žádném případě! Postavte továrnu v USA, anebo zaplaťte velkou hraniční daň. Do roka americká automobilka místo toho oznámila investici ve výši 1,6 miliard dolarů do společného podniku s Mazdou. Továrna v Huntsville byla dokončena v roce 2021.

Německý výrobce pneumatik Continental, který působí na několika místech v USA, zase kvůli hrozbě cel hledá alternativní dodavatele přímo na místě. Japonská Honda v Mexiku ročně vyrábí asi 200 tisíc aut a 80 procent z nich vyváží do USA. Co bude dál, to podle výkonného viceprezidenta firmy Noriya Kaihary bude záležet na výši cel. „Možná budeme muset zvážit změnu místa výroby…z Mexika do Japonska anebo někam jinam,“ poznamenal.

Americká větev firmy Panasonic Energy, která dodává baterie pro elektromobily Tesla, už pracuje na přesunu větší části svého dodavatelského řetězce do Severní Ameriky. Ačkoliv dodávky materiálu z Číny, jak řekl šéf firmy Allan Swan, v současnosti představují jen malou část dodavatelského řetězce.

Naproti tomu společnost Volvo Group pokračuje ve výstavbě závodu na výrobu těžkých nákladních vozů v Monterrey v Mexiku za 700 milionů dolarů i přes hrozbu cel na dovoz vozidel. Fabrika by měla zahájit provoz v roce 2026 a jednou ze strategických priorit budou dodávky do USA.

Cla na podporu ekonomického růstu?
Nastupující americký prezident Donald Trump už na konci loňského listopadu prohlásil, že ihned po svém nástupu do úřadu podepíše dokumenty potřebné pro zavedení 25procentního cla na dovozy z Mexika a Kanady, pokud tyto země nezastaví ilegální migraci a obchod s fentanylem. V předvolební kampani načrtl v rámci podpory amerického průmyslu a ochrany pracovních míst také 60procentní cla na zboží z Číny a 200procentní cla na některé automobilové dovozy. Podle zahraničních médií vidí Trump v dovozních clech cestu k podpoře růstu americké ekonomiky. Už dříve tvrdil, že cla nejdou na konto nákladů Američanů, ale dotyčné jiné země.

Spojené státy jsou největším importérem světa. Dovozy z Číny, Mexika a Kanady představují asi 40 procent veškerého ročního importu zboží.

Zákaz schválený americkou administrativou za Bidena by měl být implementován postupně – od roku 2027 pro software a od roku 2030 pro hardware. Důvodem byla obava z toho, že by čínské dodávky mohly představovat bezpečnostní riziko. Zejména šlo o možnost, že by čínská technologie mohla být zneužita ke špionáži nebo kybernetickým útokům.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/carsten-roemheld-am ... chnologie/
Carsten Roemheld: Amerika překoná Evropu. Najdeme zde atraktivnější sektory než technologie

Americká ekonomika na tom bude lépe než evropská, což bude mít dopady na měnovou politiku. Ve Spojených státech zůstane inflace jedním z hlavních rizik. Zvýšení úroků však neočekávám. Investiční příležitost nevidím v indexech, ale v konkrétních titulech, řekl v rozhovoru pro Roklen24 investiční stratég z Fidelity International Carsten Roemheld. Dává přednost Americe, Evropě nebo jiným regionům? A jaké sektory jsou nejvíce atraktivní?

Světová ekonomika si kvůli Trumpově politice, zejména té celní, povede v příštím roce o něco hůř. V USA stále uvidíme solidní růst, Evropa to bude mít složitější. Čína se bude muset více snažit najít si svou cestu. Myslím si, že rozvíjející trhy a Čína budou mít v příštím roce lepší podmínky pro růst, uvedl Carsten Roemheld. Silnější americká ekonomika a skomírající evropská povede k rozdílu měnových politik. Fed by měl doručit pomalejší tempo snižování sazeb, zatímco ECB je bude muset osekat o něco rychleji. Výsledkem by měl být silnější dolar. Když americké sazby zůstanou vyšší a evropské klesnou níž, úrokový rozdíl by měl přinést prospěch dolaru, a vynutí si i příliv kapitálu do USA, vysvětlil stratég. Můžeme dostat až na paritu. Ale to bude maximum. Nepočítám, že by dolar posílil ještě dál, doplnil.

Alfu budou tvořit konkrétní tituly. Indexy neposkytnou tak atraktivní výnosy jako v posledních dvou letech. Na individuální bázi budou nejdůležitější atraktivně oceněné akcie. Aktivní investiční proces bude relevantní. Stále bych preferoval akcie před ostatními aktivy, čistě z pohledu rizikových aktiv ve středně a dlouhodobém výhledu. Pevný výnos poskytl dobrou diverzifikaci, ale myslím si, že v inflačním scénáři není jeho relativní atraktivita vůči akciím příliš vysoká. Pokud jste trochu konzervativní a máte vysokou averzi k riziku, umístil bych část aktiv do pevného výnosu. Ale akcie by stále měly mít převahu, zdůraznil stratég.

Na úrovni sektorů nás podle Carstena čeká proces dohánění. Premianti jako Magnificent Seven už nebudou tak silným tahoune jako dřív. Příležitost by investoři mohli najít v oblastech, které nemají tak velké valuace, jako například finance, nezbytné zboží či zdravotnictví.
Zdroj: Fidelity International

Carsten Roemheld je stratég kapitálových trhů a obchodní ředitel pro segment fondů ve Fidelity. Do Fidelity nastoupil v lednu 2014 a má více než 27 let zkušeností v oboru. Před nástupem do Fidelity, od roku 2005 do 2013, procoval s německými a mezinárodními klienty v Credit Suisse. Předtím byl portfolio manažerem u správce aktiv ADIG. Vystudoval ekonomii na Frankfurtské univerzitě a je držitelem titulu CFA.

[Kalinac]

Bloomberg : Zlato dosáhlo Historicky rekordního maxima, zatímco dolar po údajích z USA klesl

Zlato dosáhlo nového historického maxima, zatímco dolar oslabil poté, co nejnovější ekonomické údaje USA ukázaly slabší než očekávaný růst na konci loňského roku.
Hrubý domácí produkt očištěný o inflaci se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o anualizovaných 2,3 % po nárůstu o 3,1 % v předchozím tříměsíčním období, podle původního odhadu vlády zveřejněného ve čtvrtek. Medián prognózy v průzkumu agentury Bloomberg mezi ekonomy hovořil s růstem o 2,6 %.
Zelená bankovka po této zprávě klesla a poslala zlato až o 1,1 % výše na 2 790,19 USD za unci, čímž překonalo své předchozí historické maximum z října. Slabší dolar činí zlato atraktivnějším pro investory, kteří drží jiné měny, protože je oceněno v americké měně.

Pečení zlata.jpg (38.75 KiB) Zobrazeno 4199 x

K poslednímu pokusu drahého kovu dosáhnout nového maxima "zcela jistě došlo po slabším než očekávaném HDP, který dále oslabil dolar," řekl Ole Hansen, vedoucí komoditní strategie v Saxo Bank A/S. "Pokud se podaří udržet slabší růst a nižší ceny, dveře pro další snížení zůstanou dokořán." Nižší sazby obvykle zlatu prospívají, protože neplatí žádné úroky.
Tvůrci politik ponechali sazby na závěr svého prvního zasedání v tomto roce ve středu, přičemž předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell uvedl, že úředníci nebudou se snižováním sazeb spěchat, protože čekají na další pokrok v oblasti inflace.
Spotové zlato vzrostlo o 1 % na 2 788,86 USD za unci k 10:19 v New Yorku.

https://archive.is/lE4Zr

[Alchymista]

https://roklen24.cz/?quick_news=confirm ... rvni-misto
Confirmo: Platby bitcoinem rostou. USDT si stále drží první místo

• Bitcoin v lednu zastavil svůj propad. Jeho podíl se mezi zářím a prosincem minulého roku snížil ze 45,4 % na 31,1 %, nyní však opět posílil o 4 procentní body a drží si druhé místo.
• USDT od konce loňského roku zaznamenal mírné oslabení, stále se ale nenachází na úrovních ze září nebo října a drží si 45,5 %.
• Arbitrum One ztrácí místo třetí příčky, kterou si dlouhodobě drží on-chain Bitcoin, pouze o 0,1 %.
• Nejslabší kryptoměnou byl v lednu POL s 0,2 %, což je o 0,1 p.b. méně než v prosinci.
• Nejméně využívanou sítí zůstáva Ethereum s 6,7 %.

„Pokud bude současný trend pokračovat, Arbitrum One by mohla letos překonat on-chain Bitcoin. Není však jisté, zda si tuto pozici poté déle udrží. Nárůst bitcoinu ukazuje souvislost mezi jeho cenou a využitím k platbám, neboť čím je levnější, tím častěji se používá v transakcích. Zároveň roste popularita kryptoměny USDC, stále však představuje jen asi desetinu objemů Tetheru. I to však potvrzuje celkový trend rostoucí popularity plateb ve stablecoinech,“ komentuje Anna Štrébl, CEO společnosti Confirmo.

Confirmo je první kryptoměnová platební brána v regionu, která klientům z řad firem a e-shopů umožňuje přijímat platby deseti nejběžnějšími kryptoměnami. Společnost pod názvem bitcoinpay.com založili v roce 2014 Daniel Houška a Roman Valihrach jako komplemeího zakladatele Confirma ve vedoucí pozici nahradila Anna Štrébl. Platební brána Confirma každý měsíc zprostředkuje transakce v hodnotě přes 700 milionů korun ve více než sto zemích napříč různými segmenty. Se svými platbami mu důvěřuje přes pět tisíc klientů. Mezi významné české klienty patří například Alza, Pilulka, Qerko, Trezor, Prusa Research, Pražská plynárenská, tradingová platforma FTMO nebo zahraniční Funding Pips, The 5ers nebo My Funded FX.

[Alchymista]

https://auto.pravda.sk/magazin/clanok/7 ... palovakov/
V Porsche začala čistka vo vedení. Investovať sa bude opäť do ‘spaľovákov‘

Porsche sa ešte donedávna krízy vyhýbali. Dnes to už však neplatí. Starostí má až-až. A tak začali padať hlavy priamo v najvyššom vedení.

Automobilka z Zuffenhausenu bola od polovice deväťdesiatych rokov minulého storočia zvyknutá len na úspechy. Autá predávala vernej klientele s obrovskými maržami. Boxster a Panamera ju dostali von z najhoršieho, no a vstup do triedy SUV s Cayennom a neskôr Macanom ju katapultoval priam do nebeských výšok. Skvelý štart mal aj Taycan, prvý elektromobil Porsche. Pri svojom vstupe na burze v roku 2022 mala automobilka vyššiu hodnotu ako celá jej materská skupina VW Group. Zdalo sa, že hviezda Porsche bude stúpať do nekonečna. Dnes je situácia iná – počíta straty.

Jeho predaje na kľúčovom čínskom trhu klesli z dôvodu domácej konkurencie vlani o celú tretinu. Porsche Taycan zaznamenalo pád až o 50 %. A veľký záujem nejavia čínski zákazníci ani o elektrický Macan. Celkový celosvetový odbyt klesol Porsche vlani o tri percentá. Nie je to veľa, ale budúcnosť nie je práve ružová. Predaje jeho elektrických áut sa prepadávajú aj v Európe po tom, čo viaceré krajiny zrušili stimuly na ich nákup. Porsche je tiež zraniteľné voči colným hrozbám, ktoré chce zaviesť staronový americký prezident Donald Trump na autá z dovozu. Na rozdiel od Mercedesu-Benz či BMW nemá totiž Porsche za Atlantikom vlastnú fabriku.

Začiatkom tohto mesiaca klesli akcie Porsche na najnižšiu hodnotu od kótovania na burze po tom, čo spoločnosť oznámila, že náklady na nové modely a výdavky súvisiace s batériou znížia jej marže v roku 2025 na 10 až 12 percent. V Porsche tak odštartovalo veľké personálne zemetrasenie. O svoje miesto prišli prakticky na hodinu marketingový šéf firmy Detlev von Platen aj finančný riaditeľ Porsche Lutz Mesch. Obaja sa dostali pod spŕšku ostrej kritiky za slabý výkon spoločnosti a slabú cenu akcií. Dozorná rad už vymenovala ich nástupcov.

Jochen Breckner nahradí Lutza Meschkeho na pozícii finančného riaditeľa, zatiaľ čo Matthias Becker prevezme vedúceho predaja od Detleva von Platena, povedal Porsche. Breckner (47) začínal v Porsche v roku 2000. Predtým viedol generálny sekretariát a vývoj spoločnosti Porsche. Becker (54) nastúpil do Porsche pred 10 rokmi a naposledy viedol značku v zámorí a na rozvíjajúcich sa trhoch. Nebudú to mať ľahké. Trh v Číne sa zdá byť stratený. Porsche bude musieť šetriť. Do roku 2029 plánuje zrušiť približne 1 900 pracovných miest v Nemecku. Zároveň investuje 800 miliónov do vývoja modelov so spaľovacími motormi, čím vlastne priznáva chyby v smerovaní spoločnosti.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H8J9R/zpravy-sv ... -do-mexika
Audi zavírá bruselskou továrnu po 76 letech, výrobu elektromobilů přesouvá do Mexika

Továrna německé automobilky Audi v Bruselu končí, a to 76 let od doby, kdy tam z výrobní linky sjelo první auto, informoval web listu The Brussels Times. Automobilka je součástí skupiny Volkswagen a už dříve uvedla, že závod má problémy s nadměrnou kapacitou a že výroba elektromobilů Q8 e-tron je v něm drahá. Proto ji přesune do závodu v San José Chiapa v Mexiku.

Rozhodnutí automobilky vyvolalo v Belgii protesty, odboráři odchod nesou s nelibostí. Jednu chvíli hrozilo, že se napětí vymkne kontrole, zaměstnanci tak přechodně neměli do závodu přístup. Tisíce demonstrantů vyšly do ulic Bruselu, aby vyjádřily solidaritu s pracovníky automobilky. Firma se snažila najít zájemce, který by továrnu koupil, nikoho ale nenašla. Po měsících nejistoty proto rozhodla, že továrna Audi činnost ukončí k datu 28. února 2025.

Základní kámen bruselského závodu byl položen 27. září 1948, a to pro účely výroby vozů americké značky Studebaker. U zrodu továrny stál Pierre D‘Ieteren z rodinného podniku D‘Ieteren, který vznikl v 19. století. První auto sjelo z výrobní linky bruselského závodu 7. dubna 1949. D‘Ieteren se později stal dovozcem aut německého koncernu Volkswagen pro belgický trh. Šest let poté, co Volkswagen v březnu 1948 uvedl na belgický trh své legendární auto Brouk, začal se v továrně vyrábět i tento vůz.

V té době zhruba 750 zaměstnanců montovalo kolem 75 vozidel denně. Továrna brzy začala vyrábět další modely Volkswagenu, koncem roku 1970 ale Volkswagen závod převzal a začal poprvé modernizovat. Zvýšila se výrobní kapacita a součástí areálu se kromě bývalé továrny Citroën staly i další okolní oblasti. Expanze pokračovala až do roku 1991, výroba se postupně modernizovala a továrna byla vybavena novým zařízením. V roce 1997 skončila výroba vozů Volkswagen Passat a začala výroba různých modelů značky Seat.

První Audi, a sice model A3, sjelo z výrobní linky v roce 2004. Do té doby továrna zaměstnávala přibližně 5300 lidí. V roce 2006 hrozilo uzavření závodu, protože Volkswagen se rozhodl přesunout výrobu modelů Golf a Polo do německých poboček. V roce 2007 továrnu převzala dceřiná společnost Volkswagenu Audi a přejmenovala ji na Audi Brussels N.V./S.A. V Bruselu byla postavena nová budova pro výrobu karoserií a v roce 2010 byl bruselský závod jedinou továrnou Audi, která zahájila výrobu nového vozu Audi A1.

Potíže se znovu objevily na začátku roku 2016, když automobilka Audi oznámila, že nový model A1 se bude v roce 2018 vyrábět v jejím závodě ve španělském městě Martorell. Pak byl však bruselský závod požádán, aby se ujal vedoucí role v elektrifikaci aut. Sériová výroba Audi e-tron, prvního plně elektrického SUV této značky, začala v roce 2018. V roce 2022 začala výroba vozů Q8 e-tron a v roce 2023 byla továrna přizpůsobena také výrobě elektrického modelu Q4 e-tron.

V důsledku uzavření závodu Audi v Bruselu zanikne více než 3000 přímých i nepřímých pracovních míst. Konzultace mezi odbory a vedením o společném plánu propouštění byly napjaté a trvaly měsíce. Letos v lednu se nakonec odbory a vedení dohodly a pak začaly přípravy na hromadné propouštění.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/silnejsi-euro-potre ... nou-a-usa/
Silnější euro potřebuje podpis spolupráce mezi Ukrajinou a USA
Dušan Vaškovic

Klíčové body

Trhy budou sledovat, zda dojde na podpis smlouvy o nerostných surovinách mezi Ukrajinou a USA.
Páteční jednání Zelenského s Trumpem nemělo pozitivní výstup zejména pro evropská aktiva.
Zelenskyj v neděli uvedl, že je připraven smlouvu podepsat. Euro reagovalo pozitivně.

Jednomu tématu z minulého týdne se nedá vyhnout, i kdyby se člověk snažil sebevíce. Je jím neuskutečněný podpis smlouvy o minerálech mezi Ukrajinou a Spojenými státy, ke kterému mělo dojít v pátek ve Washingtonu. Prezident Zelenskyj byl potupně vyhozen z Bílého domu bez jakékoliv záruky na pokračování vojenské pomoci ze strany USA a za nadšeného skandování MAGA davu na sociálních sítích. Prezident Trump si připsal značné politické body na domácí scéně a hlava válkou zmítaného státu se vydala do Londýna na summit evropských leadrů, kteří se chtě nechtě budou muset pustit do řešení velmi nestabilní situace nedaleko východní hranice Evropské unie.

Jakým způsobem se propíše tato událost do finančních a akciových trhů?
V dané situaci je třeba si uvědomit, že reakce může být posuzována z několika velmi odlišných perspektiv. První je pohled domácího amerického investora, pro kterého pátek znamenal velmi pozitivní krok směrem k finančnímu zdraví země. Stát nebude nadále zbytečně utrácet peníze ve vojenském konfliktu vedeném tisíce kilometrů od amerických hranic, státní finance se mohou dostat do rovnováhy a peníze poplatníků využity na bohulibější domácí účely (alespoň zdánlivě). Druhou perspektivou je pohled Evropana, pro kterého se tímto krokem hroutí dlouholeté mezinárodní politické uspořádání, navíc v době, kdy se na jeho hranicích odehrává vojenský konflikt hrozící eskalací. To již není tak příjemný a pozitivní obrázek, jako ten předchozí.

Pro jednotlivé části finančního trhu budou mít výše jmenované faktory větší či menší závažnost. Akciové trhy, zejména ten americký, nezaznamenají pravděpodobně žádné větší změny v chování. Závěr pátečního obchodování vyzněl bez ohledu na okolnosti neutrálně a aktivity nebudou politickým chaosem ovlivněny. Paradoxně, euforie jisté části obyvatelstva Spojených států vyvolaná nekompromisním postojem k vojenské intervenci na Ukrajině může spustit akciovou rally. Kde by se mohla objevit zvýšená volatilita, jsou měnové trhy. Americký dolar by mohl zůstat na silnějších úrovních. Nejvíce napjatá je situace na měnovém páru EURUSD.

Právě tento pár odstartoval nový týden posílením evropské měny zpět nad hranici 1,0400 EURUSD. Stalo se tak poté, když prezident Zelenskyj uvedl, že je připraven podepsat dohodu o nerostných surovinách. Doufá přitom, že Spojené státy jsou také připraveny. Tento výrok by na začátku obchodování mohl podpořit zejména evropské trhy. Dalším tématem, které budou trhy tento týden sledovat, budou americká cla na Mexiko a Kanadu, kde Trump stanovil hraniční termín 4. března. V pátek nás pak čekají data z amerického trhu práce.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/03/oc ... -ozelenit/
Ocelářství upadá. Chystá se plán, který ho má zachránit a „ozelenit“

Vysoké ceny energií v Evropě v kombinaci s klesající poptávkou a přebytky na trhu negativně dopadají na ocelářství. To ve finále nemůže modernizovat a připravovat se tak na „zelenější“ budoucnost. Proto Evropská unie hledá způsoby, jak odvětví, které napříč unijní sedmadvacítkou tvoří asi 2,5 milionu pracovních míst, zachránit.

„Evropská unie byla postavena na společenství uhlí a oceli. Ocel je všude, od větrné energie po obranu. Evropští výrobci oceli jsou však na rozcestí, čelí výzvám nutné dekarbonizace a částečně nekalé celosvětové konkurenci,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Ta v úterý předsedala takzvanému strategickému dialogu, který by měl přijít s návodem na záchranu ocelářství v Evropě i jeho dekarbonizaci. „Spojujeme síly, abychom vytvořili silný obchodní případ pro ocel vyrobenou v Evropě,“ dodala Von der Leyen.
Anti-dumpingová cla i dlouhodobé kontrakty

Konkrétně by akční plán, který bude následovat po dialogu, měl obsahovat třeba kroky na zajištění levnější energie, jako je rozšíření garancí pro dlouhodobé smlouvy na dodavatele elektřiny, nebo kroky pro zajištění dostupnosti čistého vodíku pro výrobu čisté oceli. Pomoci by měly i návrhy již zmíněné v Dohodě o čistém průmyslu: kritéria udržitelnosti ve veřejných zakázkách, pobídky pro soukromníky, dobrovolné označení „zelené“ oceli nebo deregulace.

Kromě toho by EU ale mohla sáhnout také k řešením zasahujícím do obchodních vztahů — ať už jde o antidumpingová nebo antisubvenční cla. „Ve světle rostoucí úrovně nadměrné kapacity (očekává se, že v roce 2026 dosáhne 630 milionů tun) je nezbytné účinněji využívat antidumpingová nebo antisubvenční cla, aby se zabránilo tomu, že se náš trh stane vývozní destinací pro státním zásahem vyvolanou nadměrnou výrobu oceli,“ stojí v záměru strategického dialogu. Tuto obavu přitom ještě posiluje hrozící cla na dovoz oceli do USA. Ty by totiž mohly vést k přehlcení evropského trhu levnou ocelí.

Konkrétní podobu akčního plánu by měl představit místopředseda Komise pro prosperitu a průmysl Stéphane Séjourné a to 19. března.

dekarbonizovaná oceľ...

[Alchymista]

https://roklen24.cz/?quick_news=vyplata ... ardy-korun
Výplata v kryptoměnách. Přes Confirmo vyplatily firmy loni kontraktorům téměř 4 miliardy korun

Lidé chtějí výplaty v kryptoměnách – ukazují to data platební brány Confirmo, přes kterou firmy na výplatní pásky v loňském roce poslaly přibližně čtyři miliardy korun. V předchozím roce 2023 to přitom bylo bezmála 81 milionu eur, tedy přes dvě miliardy korun. Tyto výplaty tvoří 40 procent všech transakcí, které Confirmo zpracuje.

„Výplaty v kryptoměnách naši klienti využívají už několik let. Jejich popularita ale výrazně vzrostla až s naší expanzí do prop tradingu, který z vyplácení traderů udělal velmi jednoduchý nástroj. Navíc je možné tímto způsobem vyplácet kontraktory po celém světě.

Objem těchto transakcí za necelý rok narostl až 5,7krát a v prosinci uplynulého roku dosáhl rekordní hodnoty 644 milionů korun,“ komentuje Anna Štrébl, CEO společnosti Confirmo.

Stablecoiny ovládají trh

Za loňský rok vyplatilo Confirmo 120 tisíc transakcí a průměrná platba měla hodnotu 32 tisíc korun. Průměrně tak každý měsíc výplaty přesáhly 322 milionů korun. Lidé si své peníze nejraději nechávají vyplácet v kryptoměnách vázaných na tradiční měny, takzvaných stablecoinech. Jak ukazují data společnosti Confirmo, nejvíce pro tyto účely využívají USDT, který představuje 78 % všech provedených výplat a 67 % jejich celkového objemu. Na druhém místě je USDC se 11 % v počtu transakcí, v objemu tvoří 22 %.

„Rostoucí popularita výplat ve stablecoinech nás nepřekvapuje. V zahraničí tento trend stále narůstá, protože stablecoiny představují rychlý a levný způsob transakcí. Zároveň se uživatelé nemusejí potýkat s vysokou volatilitou, kterou se vyznačují jiné kryptoměny, nebo složitými převody a konverzemi na jiné běžné měny. To je zvláště výhodné, když jde o různé typy výplat nebo trvalých příkazů,“ dodává Štrébl.

Confirmo umožňuje zájemcům manuální a flexibilní transakce na vyžádání, vhodné pro okamžité převody kryptoměn, nebo automatické a pravidelné převody na bankovní účet či do kryptopeněženky, podobně jako trvalé příkazy. Manuální transakce neboli výplaty si můžou lidé nechat zaslat v kryptoměně bitcoin, ethereum, solana nebo různých stablecoinech. Pravidelné převody kromě kryptoměn umožňují transakce i fiat měn jako euro, americký dolar nebo česká koruna.

Confirmo je první kryptoměnová platební brána v regionu, která klientům z řad firem a e-shopů umožňuje přijímat platby deseti nejběžnějšími kryptoměnami. Společnost pod názvem bitcoinpay.com založili v roce 2014 Daniel Houška a Roman Valihrach jako komplementární službu ke své kryptoburze Coinmate. Dnes obě společnosti fungují nezávisle a původního zakladatele Confirma ve vedoucí pozici nahradila Anna Štrébl. Platební brána Confirma každý měsíc zprostředkuje transakce v hodnotě více než jedné miliardy korun ve více než sto zemích napříč různými segmenty. Se svými platbami mu důvěřuje přes pět tisíc klientů. Mezi významné české klienty patří například Alza, Pilulka, Qerko, Trezor, Prusa Research, Pražská plynárenská, obchodovací platforma FTMO nebo zahraniční Funding Pips, The 5ers či My Funded FX.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zmensi-se-ne ... e-nejista/
Zmenší se, nebo zcela zanikne? Budoucnost českého ocelářství je nejistá

Budoucnost ocelářství v České republice a ve státech Evropské unie je nejistá. Odvětví by se mohlo dál zmenšovat či přestat v současné podobě zcela existovat. Vyplývá to z vyjádření odborníků, které má ČTK k dispozici. Negativně podle nich ocelářství ovlivňuje nejen celkové zpomalení evropské ekonomiky, ale také nízká poptávka, drahé ceny energií, tlak na ekologičtější výrobu a dovoz levné oceli z Asie. Vzpruhou může být pro odvětví rostoucí zájem o posilování zbrojního průmyslu, kvůli tomu ale možná není třeba, aby se v ČR samotná ocel vyráběla, míní odborníci.

Z dat Ocelářské unie vyplývá, že hutě v Česku v roce 2024 vyrobily 2,4 milionu tun surové ocele, což je druhý rok po sobě nejnižší množství. Oproti roku 2023 klesla loni výroba oceli v tuzemsku o další čtvrtinu, hlavní podíl na tom měl kolaps hutí Liberty Ostrava. Mírně meziročně klesla opět i spotřeba, která se stejně jako předloni dostala na nejnižší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2009. Snížil se také objem vyvezené oceli do zahraničí, který byl dosud rovněž nejnižší. Naopak dovoz ocelových výrobků do ČR v loňském roce meziročně vzrostl.

„Za neutěšenou situací v ocelářství stojí trvale nepříznivý vývoj poptávky po ocelových výrobcích v EU. Krize ve stavebnictví i dalších odběratelských odvětví, jako je strojírenství či automotive, se negativně podepisuje na celkové výrobě oceli,“ uvedl předseda dozorčí rady Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Konkurenceschopnost evropských výrobců podle něj nadále ohrožují i vysoké ceny energií či levné dovozy ze třetích zemí. „Stále rostoucí podíl dovozů na celkové spotřebě oceli v EU představuje jeden z hlavních problémů evropského ocelářství,“ řekl.

V případě, že EU nezmění opatření týkající se oceli, bude podle Heideho dál ohrožována konkurenceschopnosti výrobců. „To může vést až k zániku celého odvětví v EU tak, jak ho známe nyní,“ dodal.

V Evropské unii výroba oceli loni meziročně mírně vzrostla o 2,6 procenta na 129,5 milionu tuny. Její spotřeba ale klesla o 2,3 procenta. Objem dováženého zboží vzrostl a podíl dovozů na evropské spotřebě překročil hranici 21 procent.

Pozitivní vývoj v odvětví momentálně nevidí ani analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček. Tlak na zvýšení výroby v obranném průmyslu by sice podle něj mohl pomoci zvýšit poptávku po oceli, pokud se ale nepodaří vyřešit drahé energie, bude se celý sektor v dlouhodobém horizontu dále zmenšovat, míní. „Určitý pozitivní efekt může přinést modernizace, ale kvůli dražší výrobě ve srovnání s Čínou a dalšími levnými zeměmi, se bude ekologická ocel bez dotací jen obtížně prosazovat. Nevidím světlo na konci tunelu pro ekologickou a zároveň konkurenceschopnou výrobu oceli v Evropě,“ řekl Tyleček.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala v současnosti vzniká otázka, zda má v ČR existovat prvovýroba surové oceli, když se v ČR netěží železná ruda. „V Dánsku se už roky nevyrábí primární ocel, a i přesto má špičkové výrobce zbraní. Pokud bude v EU fungovat jednotný trh bez překážek, pak zřejmě i pro vyšší objem zbrojařské výroby v ČR postačí na území mít jen sekundární výrobu oceli a tu posílit,“ sdělil Dohnal.

[Grif]

Evropské banky vyrážejí do boje proti Mastercard a Vise. Jejich platební aplikace má upozadit vliv amerického duopolu v EU
Ambiciózní projekt digitální peněženky s názvem Wero, za kterou stojí aliance velkých evropských bank, začíná mít reálné obrysy. Platební řešení ještě letos začnou používat první obchodníci v Německu. Později by se měl počet zemí i prodejců nadále navyšovat.
Primárním cílem aplikace je omezit výsadní postavení amerického duopolu Visa a Mastercard na poli zpracování plateb v Evropské unii. Na tom by vydělaly především právě banky působící na jednotném unijním trhu. O využívání Wera do budoucna uvažují i některé české peněžní ústavy – primárně ty, jež patří do mateřských skupin, které se na investicích do vývoje této technologie samy podílí.
Napojení Wera na německé obchodníky proběhne v několika fázích. V půlce roku by mělo jít nejprve o e-shopy, v druhé polovině pak o drobnější podnikatele. Příští rok se pak mají připojit kamenné obchody. Podle Ivo Apetauera, šéfa oddělení digitálních plateb v poradenské společnosti Deloitte, by se mělo jednat o vyšší jednotky tisíc prodejců. Pro posílání plateb mezi běžnými klientskými účty je možné Wero využívat už nyní, kromě Německa to lze i ve Francii a Belgii. Další země, třeba Nizozemsko, budou následovat.
Obchodník, který se v Německu rozhodne službu využívat, se spojí s fintechem Nexi, který mu dodá fyzický terminál, v případě e-shopů poskytne platební bránu. Drobnější podnikatelé – třeba řemeslníci – mohou akceptovat platby přímo v mobilní aplikaci Wero. Tu si musí stáhnout i sami nakupující. Fungovat přitom bude jako běžná digitální peněženka. Klient si ji propojí se svým bankovním účtem a následně může platit. Zatím Wero umí načítat QR kódy, později ale počítá s tím, že bude využívat i technologii NFC. Transakce by pak mohly probíhat přes čip přiložením k terminálu stejně, jako se to děje u Apple Pay či Google Pay.
Důvodem, proč propojení obchodníků s Werem v Německu bude probíhat právě přes Nexi, je, že tento fintech je součástí aliance EPI (European Payments Initiative). Právě ta před lety přišla s myšlenkou vymyslet vlastní platební schéma. Kromě Nexi jsou jejími členy přední evropské bankovní skupiny, jako je Deutsche Bank, Société Générale (v Česku vlastní Komerční banku), KBC (v Česku vlastní ČSOB), BNP Paribas, ABN AMRO anebo ING.

Výhoda pro tyto finanční domy spočívá v tom, že transakce provedená skrze Wero proběhne přesunem peněz z účtu na účet. Tedy bez použití platebních karet, jejichž největšími světovými vydavateli jsou americké společnosti Visa a Mastercard. Banky jim musí za využívání jejich technologií platit nemalé částky. A to není vše. Banky odvádějí ještě další poplatek americkým společnostem Apple a Google, pokud je platba provedena skrze aplikace Apple Pay či Google Pay. I tato provize by odpadla.
Zjednodušeně řečeno – kdyby teoreticky každá platba od nakupujícího v obchodě byla zpracována skrze aplikaci Wero, banky by se o poplatek, který za používání služby obchodník zaplatí, podělily pouze s provozovateli platebních terminálů. Na celém platebním procesu by tak více vydělaly. Pro větší využívání Wera oproti jiným řešením bude klíčové, aby poplatek pro obchodníky byl konkurenceschopný, tedy nižší, než je tomu v případě dnes dostupných technologií.
„Cílem je snížit závislost Evropy na mezinárodních kartových společnostech a zároveň konkurovat globálním technologickým platformám, jako jsou Apple Pay, Google Pay, PayPal a podobně. Obecně je vidět snaha, aby se platby mezi obchodníky, bankami a zákazníky řešily samostatně a lokálně v rámci EU,“ říká Apetauer z Deloitte.
Řešení Wero je založeno na odesílání okamžitých plateb v eurech, jejichž zpracování je pro banky v eurozóně na základě legislativy EU povinné. V Česku tato povinnost nastane v průběhu roku 2027. Čtyři tuzemské banky tuto službu už dnes nabízejí, mezi nimi i Fio banka. Její mluvčí Jakub Heřmánek na dotaz HN uvedl, že banka vývoj platformy Wero analyzuje.
Zástupci dalších bank, jež spadají do skupin, které jsou součástí aliance EPI, byli o něco sdílnější. „Se společností EPI provozující peněženku Wero jsme dlouhodobě v kontaktu. První diskuse proběhla již před několika lety na půdě České bankovní asociace a tyto diskuse pokračují i nadále,“ říká Šárka Nevoralová, mluvčí Komerční banky. Monika Hořínková, mluvčí ČSOB, napsala, že banka vývoj sleduje a klíčová pro ni bude míra adopce řešení v jednotlivých zemích. „To nám ukáže, zda je Wero vhodnou alternativou pro český trh, který je jinak zvykově velmi založen na platebních kartách.“
Některé české banky pak momentálně vymýšlejí platformy, které by do budoucna mohly být pro Wero naopak konkurencí. Příkladem je iniciativa pod záštitou Svazu obchodu a cestovního ruchu. Ten ve spolupráci s některými bankami (například Partners Bankou) a obchodními řetězci vymýšlí způsob, jak by se při platbách odstranily poplatky z karet. Myšlenka je taková, že i zde by platby probíhaly přímo z účtu na účet, a to propojením aplikace daného supermarketu s kontem klienta v jeho bance.
Další iniciativou založenou na podobném principu je aplikace Cvak, za kterou stojí Air Bank a Moneta Money Bank. Prodejce, který ji využívá, ji propojí s fyzickou kartičkou, která následně funguje jako klasický platební terminál. Pokud má i kupující účet u jedné z těchto bank a načte si QR kód ve své mobilní aplikaci, provede se platba z účtu na účet a transakční poplatek pro podnikatele činí 0,8 procenta. Zapojení do Cvaku přislíbily také Fio banka a mBank. V případě klasických fyzických terminálů platí, že výše poplatku z platby pro obchodníka činí u drobnějších podnikatelů 1,5 až 2,5 procenta podle výše jejich měsíčních obratů.

https://archiv.hn.cz/c1-67650960-evrops ... n=Aktualne

[kenavf]

Muskův startup koupil X. Akcionáři sociální sítě si polepší a Musk posílí

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... ili-272844

[Kalinac]

Cena zlata poprvé překonala 3100 USD za unci uprostřed obchodních válek

Zlato zahájilo týden na novém historickém maximu, protože investoři se hrnuli do bezpečných aktiv kvůli obavám, že nová cla oznámená americkým prezidentem Donaldem Trumpem povedou k eskalaci globální obchodní války. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Na spotovém trhu se unce zlata na začátku týdne obchodovala za 3110,81 USD po předchozím nárůstu na rekordní maximum 3115,79 USD.

Zlato.jpg (23.15 KiB) Zobrazeno 2025 x

Od začátku roku vzrostla cena žlutého kovu o 18 % a překonala nejméně 15 historických maxim jedno po druhém. Podle Agerprese byl nárůst způsoben nákupy zlata centrálními bankami a poptávkou investorů po bezpečných aktivech uprostřed rostoucí ekonomické a geopolitické nejistoty.
Minulý týden americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz uvalující další 25% clo na dovoz automobilů a obchodníci očekávají, že Bílý dům ve středu oznámí nová cla.
"Úroveň obav na trhu se zvýšila před oznámením odvetných amerických cel, což udržuje zlato na vysoké úrovni jako ochranný nástroj," - říká Tim Waterer, hlavní analytik společnosti KCM Trade.
Několik velkých bank zvýšilo své prognózy ceny zlata, v čele s Goldman Sachs Group Inc., která nedávno zlepšila svou prognózu na 3 300 USD za unci do konce roku. Banka uvedla lepší než očekávanou poptávku ze strany centrálních bank a silný příliv z burzovně obchodovaných fondů (ETF), které drží zlato pro investory.

https://www.bloomberg.com/news/articles ... ven-demand

[Alchymista]

Zlato $3202,25
Max $3217
SubMax $3162

+$200 za posledné 4 dni
+$400 od 30.10.24

[kenavf]

Že by toto boli úspory "Muskovej" DOGE ?
https://www.usdebtclock.org/#

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2025/05 ... -pasti.htm
Úpadek SWIFTu: Jak se globální mocnosti vymaňují z dolarové pasti
Aidan J. Simardone

Spojené státy používaly SWIFT jako zbraň k potrestání svých nepřátel – ale dnes si spojenci i protivníci budují únikové cesty, aby se vyhnuli globálnímu finančnímu systému ovládanému dolarem.

...

Zaujímavý výčet alterntív SWIFT... A budú sa množiť a zjednocovať či prepájať...

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/dedic-fiatu-a- ... ude-pozde/
Dědic Fiatu a šéf Renaultu dali EU ultimátum: Buď něco změníte teď, nebo zničíte autoprůmysl, za 5 let bude pozdě

Všichni ostatní si svůj automobilový průmysl chrání, Evropa si ho ale ničí, říkají oba hlavouni. Z jejich vyjádření si nelze odmyslet pokrytectví, neboť EU v jejích krocích léta podporovali, nic to ale nemění na tom, že mají pravdu. Vše je dobře vidět na malých autech, mor regulací ale neničí jen ta.

Český Svaz dovozců automobilů před pár dny odhalil prodejní data za duben i prozatímní průběh letošního rok. Smutný je hlavně pohled na kategorie mini a malých aut, neboť v prvním případě registrace za čtyři měsíce dosáhly na 1 053 a ve druhém na 7 467 kusů. To je opravdu značný rozdíl oproti stejnému období roku 2015, kdy šlo o 2 784 a 13 393 prodaných vozů. Za pouhou dekádu tu tedy máme zásadní změny, za kterými ovšem nestojí nedostatek zájmu zákazníků, nýbrž vybíjení takových aut z nabídek jednotlivých automobilek.

V případě mino vozů totiž počet nabízených modelů poklesl za oněch deset let z 15 na 9, u těch malých pak z 28 na 19. Do budoucna pak lze očekávat další zmenšování portfolia, a to i za předpokladu, že by prodeje rostly. Brusel totiž při stanovování prakticky jakýchkoli regulací nebere velikost a cenu auta v potaz. A pokud, tak ulevuje těm velkým a těžkým právě na základě hmotnosti.

Všechno jim tak dnes hraje do karet, neboť nejenže jsou podrobena menšímu emisnímu teroru, míň na ně dopadají i na řízení různých povinných prvků, které tak jako tak mají, popř. jejich cenu zvyšuje relativně méně (jistě chápete, povinné prvky za 50 tisíc cenu auta za 2 miliony v očích lidí zásadně nezmění, u auta za 300 tisíc je to hromada peněz). A pro malé vozy je tento stav tím těžší, že nových drahých povinných prvků nepřibývá jednou za deset let, ale pomalu rok co rok. Za onu dekádu tak ceny mnohých aut vzrostly pomalu stoprocentně, jakkoli na to měly vliv i jiné faktory.

V roce 2015 jste tak třeba takovou Dacii Sandero mohli pořídit od přibližně 170 tisíc korun. Dnes ale na rumunský hatchback potřebujete minimálně 335 000 Kč, tedy tu samou sumu, která vám před deseti lety stačila na Škodu Octavia v základu. Ta je pro změnu po nedávném masivním zdražení už nad 600 tisíci korunami v úplném základu. Není tedy divu, že i ona má na kontě propad zájmu, za dekádu registrace za první čtyři měsíce roku poklesly z 8 047 exemplářů na 6 544 nových aut.

Životnímu prostředí pochopitelně nic z toho nepomáhá, neboť stále větší drahota nutí lidi, aby u starších aut setrvali mnohem déle. Pokud by ovšem Evropská unie nepotřebovala regulovat již stokrát regulované, výrobci by se v každém segmentu i přirozeně dostali na nižší emise a s tím spojenou nižší spotřebu, neboť jde pro klientelu o lákadlo tak či onak. Zákazníci by pak pravidelně měnili stará auta za nová, což by prospělo i bezpečnosti a ekonomice.

Vše je natolik prosté, že je třeba opravdu značná tupost či ignorace, abyste daná pozitiva neviděli. Protože ale EU zjevně má obojího nadbytek, je nutné ji soustavně upozorňovat na to, že její aktivity vedou pouze k negativům. Nově se tohoto úkolu ujali John Elkann a Luca de Meo, tedy dědic Fiatu a šéf Renaultu ve společném vyjádření pro Le Figaro. Je to pikantní už proto, že oba dříve prosluli svými eurohujerskými vyjádřeními a plány ještě nesmyslnějšími, než jaké měla EU. Jakmile ale do jejich bárek začíná zatékat, mají ústa plná kritiky.

Francouzská i italská automobilka totiž prosluly malými vozy, které teď kvůli EU nejsou schopny prodávat. „Oč žádáme, je odlišná regulace, která se bude týkat malých aut. Existuje totiž příliš mnoho pravidel, které berou v potaz hlavně větší a mnohem dražší auta, což znamená, že malá auta již nedokážeme vyrábět se ziskem,“ uvádí de Meo. Něco takového by pochopitelně pomohlo, návrat dostupných malých aut by uvítala branže i zákazníci, problém ale nezačíná a nekončí zde. A hlavouni Renaultu a Stellantisu to ví, hlavní potíž je v nařizování elektrických aut všem, které celý obor ničí plošně.

Elkann tak nyní říká, že povinný prodej elektrických aut nejenže nebude fungovat, ale povede ke kolapsu celého evropského průmyslu. „Toto je klíčový okamžik: Buď se teď rozhodneme, zda chceme i nadále být industrializovanou oblastí, nebo se s tím smíříme a staneme se jen trhem. Pokud budeme takto pokračovat, za pět let už bude pozdě s tím něco dělat,” uvádí dál za de Meova souhlasu. Postoj obou šéfů zní jako ultimátum pro Brusel: Pokud Evropa něco nezmění hned, celý místní automobilový průmysl bude zničen a starý kontinent se stane jen trhem pro auta vyrobená jinde.

Elkann podotýká, že zdejší výroba a prodej aut pořád nedosahují ani předcovidové úrovně. A pokud EU neubere, celý trh bude během dalších deseti let méně než poloviční. S de Meem tak kritizuje absurdní ideologický přístup EU, který na trvá na jediném za každou cenu a jde ve výsledku i proti ekologii. „Skutečnou prioritou by mělo být urychlit nahrazování starých aut s pomocí rozmanitého spektra konkurenceschopných technologií. Průměrné stáří automobilů v Evropě je dnes 12 let a v některých zemích, jako je Řecko, dokonce 17 let. Zaměřovat se pouze na nová auta s nulovými emisemi je krátkozraké,” říká.

De Meo pak poukazuje na rostoucí rozpor mezi tím, co EU nařizuje, a tím, co si lidé mohou a chtějí koupit. „Jak už padlo, nařízení EU povedou ke zmenšení trhu na polovinu. Protože buďme upřímní: Trh neakceptuje to, co mu EU chce prodat,” říká a dodává klíčové: „EU je dnes jediným významným subjektem, který svůj průmysl nebrání. Všechny země s automobilovým průmyslem se snaží, aby ho ochránily, kromě Evropy,” konstatuje smutný fakt šéf Renaultu.

Podle obou hlavounů by se z elektromobilu nesmí stát dogma (ale dávno jím je, máme obavu), protože pouhé sepsání nových zákonů přece nemůže k transformaci trhu stačit. Bez skutečné poptávky, bez silné průmyslové politiky a bez cenové dostupnosti celá transformace selže a evropský automobilový průmysl s ní, říkají v košatějších větách.

To jsou vlastně moudrá slova, na dotyčné bychom se ale zlobili, že některé z jimi řízených značek nás roky soustavně peskovaly za to, když jsme varovali přesně před tímto. Doslova a do písmene. Jak je pak možné brát podobné lidi vážně? Vymyslet konzistentní strategii přece nebylo tak složité ani před několika léty, kdy Stellantis i Renault nechtěly prodávat nic než elektrická aut za pár let, mnozí to s námi viděli ještě dřív. Ale nebyly toho schopny a staly se součástí problému. Dnes chtějí být řešením? Není to samo o sobě trochu pozdě?

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/63864
MMF vyzývá Spojené státy, aby snížily svůj dluh a deficit

Vysoká představitelka Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová vyzvala USA, aby snížily svůj rozpočtový deficit a řešily „stále rostoucí“ dluhovou zátěž v době rostoucích obav z plánů prezidenta Donalda Trumpa na rozsáhlé daňové škrty.

Gopinathová v rozhovoru pro Financial Times tento týden upozornila, že rozpočtové schodky USA dosahují příliš vysokých hodnot a je nezbytné je snížit. Současně varovala, že i přes určitý „pozitivní vývoj“, například snížení cel na čínské zboží, které zavedla Trumpova administrativa, zůstává největší světová ekonomika vystavena „velmi vysoké“ nejistotě v oblasti obchodní politiky.

Vyjádřila se poté, co agentura Moody’s kvůli obavám z rostoucího zadlužení USA odebrala této zemi poslední zbývající bezchybný rating AAA. Trumpův návrh prodloužit daňové úlevy z roku 2017 i na další roky tyto obavy ještě prohloubil a vyvolal neklid mezi investory.

Vláda tvrdí, že škrty – v kombinaci s deregulací – se vyplatí díky vyššímu růstu, ale ani ratingová agentura Moody’s, ani finanční trhy tomu nevěří. Ratingová agentura minulý týden uvedla, že navrhovaná legislativa, kterou Trump nazývá „velkým, krásným zákonem“, zvýší deficit USA z loňských 6,4 % na téměř 9 % do roku 2035.

Gopinathová poznamenala, že dluh USA v poměru k HDP „stále roste“, a dodala: „Měli bychom mít v USA fiskální politiku, která bude v souladu s postupným snižováním dluhu v poměru k HDP.“ Podle Úřadu pro rozpočet Kongresu činil dluh federální vlády držený veřejností v rozpočtovém roce 2024 98 % HDP, zatímco o deset let dříve to bylo 73 %.

Ačkoli MMF minulý měsíc uvedl, že očekává pokles fiskálního deficitu USA v letošním roce, pokud porostou příjmy z cel, tyto prognózy nezohledňují Trumpův daňový zákon, který se právě projednává v Kongresu.

Tip k tématu: Blíže ke snížení ratingu USA, zadlužení a deficitům ve videoprezentaci ekonomky Ilony Švihlíkové zde.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/trump-ocelar ... pon-steel/
Trumpův obrat. Ocelárny U.S. Steel se spojí s japonským rivalem Nippon Steel

Americká ocelářská společnost U.S. Steel uskuteční plánované spojení s japonským konkurentem Nippon Steel. Uvedl to americký prezident Donald Trump. Společnost Nippon Steel už dřív podala nabídku na převzetí firmy U.S. Steel za téměř 15 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 330 miliard korun. Transakci však zablokoval předchozí americký prezident Joe Biden.

U.S. Steel má výrobní aktivity rovněž na Slovensku. Podle nejmenovaného představitele Bílého domu nyní Trump plán společnosti Nippon Steel na převzetí firmy U.S. Steel schválil, píše agentura Kjódó.

„Bude to plánované partnerství mezi U.S. Steel a Nippon Steel, které vytvoří nejméně 70 000 pracovních míst a přinese 14 miliard dolarů do americké ekonomiky,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Agentura Reuters dříve informovala, že Nippon Steel hodlá v případě schválení fúze investovat 14 miliard do aktivit firmy U.S. Steel.

Zlomový moment pro americké ocelářství
Společnosti U.S. Steel a Nippon Steel podle agentury Kjódó Trumpovo rozhodnutí vítají. „Měl by to být zlomový okamžik pro americký ocelářský průmysl,“ uvedla firma Nippon Steel. Společnost U.S. Steel pak ocenila, že Trump věnuje „osobní pozornost“ budoucnosti podniku a tisíců pracovníků v ocelářském průmyslu.

Akcie společnosti U.S. Steel v reakci na Trumpovo prohlášení výrazně posílily. Páteční obchodování na newyorské burze tak uzavřely s nárůstem o více než 21 procent.

Společnost U.S. Steel byla založena v roce 1901 a má sídlo v Pensylvánii. Bývala symbolem americké ekonomické zdatnosti, v poslední době ale jen těžko drží krok se zahraniční konkurencí. Firma vlastní mimo jiné košické železárny U.S. Steel Košice, dříve Východoslovenské železárny.

Čichám, čichám... čertovinu...