Evropská komise v naprosté tichosti, zato velmi výrazně urychluje agendu zavádění digitálních měn.
Jedním z důvodů, proč se o aspektech této změny nehovoří ani v mainstreamových mediích může být i skutečnost, že by možnosti použití této technologie nebyly veřejností pozitivně přijaty.
Evropská komise zatím neprovedla podrobnou analýzu svého počínání při společných nákupech vakcín proti covidu-19, upozornil v dnes publikovaném auditu Evropský účetní dvůr (ECA). Podle auditorů je zhodnocení procesu potřebné pro vyvození ponaučení a vypracování pravidel pro podobné situace v budoucnosti. Nová zpráva poukazuje na jisté rezervy v raných smlouvách Evropské komise s výrobci vakcín, nepřinesla však podrobnosti ohledně loňské obří dohody se společností Pfizer, kvůli níž byla komise kritizovaná za netransparentnost.
Podle zprávy Evropské unie je pravicový humor velmi nebezpečným přesvědčovacím prostředkem.Humor se stal ústřední zbraní extremistických hnutí k rozvrácení otevřené společnosti a snížení prahu k násilí. Zejména v kontextu nedávné vlny krajně pravicových teroristických útoků jsme svědky „hravých“ způsobů sdělování rasistických ideologií.Podle zprávy Evropské unie je pravicový humor velmi nebezpečným přesvědčovacím prostředkem, neboť je hravý a ironický. Jeho největší nebezpečí, uvádí zpráva, však spočívá v tom, že je v souladu se zákonem.
— TeaParty.cz (@realTeaParty_cz) September 14, 2022
S tím, jak se krajně pravicoví extremisté strategicky spojují s online kulturou, se jejich přístup zásadně mění. Tomuto trendu napomáhá zejména tzv. alt-right a šíří se celosvětově. Toto převážně online hnutí stanovilo nové standardy pro přetváření extremistických postojů do ironického hávu a stírá hranice mezi zlomyslnými a potenciálně radikalizujícími sděleními.
Výsledkem je nihilistická forma humoru, která je namířena proti etnickým a sexuálním menšinám a má se za to, že inspiruje násilné fantazie – a nakonec i činy.
Tento článek zkoumá, jak humor funguje jako potenciální faktor ovlivňující krajně pravicové extremistické násilí. Sledujeme přitom strategické šíření krajně pravicových narativů a diskutujeme o tom, jak extremisté skrývají svá misantropická poselství, aby popřeli zlý úmysl nebo záměrné poškozování.
Tento nedávný vývoj představuje pro odborníky z praxe velkou výzvu: Vzhledem k tomu, že nová generace násilných extremistů se vynořuje z digitálních subkultur bez jasného organizačního centra, musí se strategie prevence znovu zaměřit a vyrovnat se s nehmotnou povahou online kultur.
Vodík, modré z neba a pečené holuby... Zabudla na niečo?Zastropování ceny elektřiny vyráběné z jiných než plynových elektráren na 180 eurech za megawatthodinu, ale také zlevnění zemního plynu díky změně burzovní cenotvorby a jednání s Norskem o snížení ceny. Taková opatření v boji proti energetické krizi zmínila ve svém projevu o stavu unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Jedno je jasné: doba, kdy drahý zemní plyn vytáhl cenu elektřiny nad 500 eur za MWh, zatímco většina elektráren vyrábí za zlomek této cifry, musí skončit. A to díky zastropování ceny elektřiny z neplynových zdrojů na 180 eurech za MWh. „Náš návrh přinese členským státům, více než 140 miliard eur pro členské státy, aby přímo zahojily ránu,“ uvedla šéfka Evropské komise ve svém projevu.
Uvedený návrh má vyřešit problematiku nadměrných zisků výrobců elektřiny. Evropská komise se však domnívá, že nepřiměřených zisků dosahují také velké ropné, rafinerské, plynárenské a uhelné společnosti. Na ně chce uvalit dodatečnou daň, která by jim odebrala 33 procent ze zvýšeného zisku.
Ta plynová burza je nějaká divná
Leyenová ve svém projevu kritizovala benchmark používaný na trhu s plynem – index nizozemské burzy TTF. Ten se prý nedokázal přizpůsobit nové realitě na trhu s plynem a proto bude Komise pracovat na vytvoření reprezentativnějšího cenového benchmarku. Zkapalněný plyn (LNG) dodávaný do terminálů na severozápadě Evropy je zhruba o třetinu levnější než cena na burze TTF, která tak zbytečně prodražuje výslednou cenu pro koncové spotřebitele.
Vedle osekání zisků a dodatečného zdanění chystá Evropská komise také výpomoc energetickému sektoru. Konkrétně se jedná o pomoc s likviditou na trzích s elektřinou s cílem zvýšit likviditu a srazit cenu na energetických burzách.
Šéfka unijní exekutivy také oznámila, že Evropská unie jedná o snížení ceny plynu s Norskem, které dnes na dodávkách do zemí EU až nemravně bohatne. Takové snahy však mohou na druhé straně narazit na nepochopení. Norský premiér Jonas Gahr již dříve označil evropský strop za špatný nápad, který by skončil snížením dodávky plynu a dalším prohloubením krize.
Naopak se zdá, že se země Evropské unie neshodnou na zastropování dovozní ceny ruského (případně jakéhokoli) zemního plynu. Členské státy jsou v této otázce rozděleny na dva podobně silné tábory. Česká republika patří do skupiny, která před takovým zásahem varuje. Omezení ceny by automaticky vedlo ke snížení dovozu a současně ke zvýšení spotřeby; výsledkem by byl naprostý rozvrat trhu s plynem.
Víc větru, slunce a vodíku
Krizi na trhu s plynem a elektřinou považuje Ursula von der Leyenová za signál k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie. Konkrétně zmínila větrné elektrárny, fotovoltaiku a vodík. Zde pochválila svou domovskou zemí, Německo, za průkopnickou práci v oblasti provozu prvních vlakových souprav s vodíkovým pohonem.
„Zdvojnásobili jsem náš cíl pro rok 2030, chceme vyrábět v EU každý rok deset milionů tun obnovitelného vodíku. Dnes mohu oznámit, že vytvoříme novou Evropskou vodíkovou banku. Ta bude investovat 3 miliardy eur na pomoc při budování budoucího trhu s vodíkem,“ dodala Leyenová.
https://www.fintag.cz/2022/09/18/evropa ... zem-dovozuEvropská komise ve středu [14.9.] zveřejnila dlouho očekávaný plán zákazu dovozu výrobků vzniklých v prostředí nucených prací. Opatření míří hlavně proti Číně, evropští protičínští jestřábi ale požadují ještě přísnější sankce.
Oznámení o zákazu přišlo zhruba rok od slibu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který dala ve svém projevu o stavu Evropské unie.
„Dnes jsme realizovali návrh, který v projevu zazněl. Zakážeme dovoz produktů nucených prací na unijní trh,“ uvedl po středečním oznámení zákazu unijní šéf obchodu Valdis Dombrovskis s tím, že jde o „podstatný krok vpřed“.
Návrh se objevuje v souvislosti se vzrůstajícími obavami ze zpráv, že Čína využívá nucené práce a muslimské ujgurské menšiny přesouvá do táborů nucených prací. V prohlášení Spojených národů se uvádí, že pekingské praktiky jsou zločinem proti lidskosti. Čína obvinění nadále odmítá s tím, že jde o opatření proti radikalizaci muslimských teroristů.
Byť to bruselští úředníci neříkají nahlas a trvají na tvrzení, že zákaz nikoho nediskriminuje, panuje mezi unijními zákonodárci přesvědčení, že se týká především Číny. Ostatně, když von der Leyenová přišla s tímto návrhem poprvé prohlásila, že jde o upevnění vztahů s indo-pacifickým regionem a o konkurenci mezinárodním čínským investicím.
země EU nejprve definují pojem nucených prací a využijí buď své celní orgány anebo určí orgán, který zákaz implementuje. EK se pokusí koordinovat činnost jednotlivých úřadů a definovat takzvaný Union Forced Labout Product Network. Čímž nabídne nezávazný návod pro rozhodování založený na databázi informací o podmínkách.
- Nevládní organizace, občané, firmy nebo jiné organizace sestaví seznam potenciálně problémových produktů a zveřejní je „během 30 pracovních dní“. Komise pak sestaví seznam „potenciálně rizikových výrobků“ pro dovozce a jejich zákazníky.
- Kompetentní orgány dokáží, zda je výrobek výsledkem nucených prací. A to 30 pracovních dní od okamžiku, kdy informaci od příslušné firmy obdrží. Pokud se to potvrdí, úřady poskytnou firmě „náležitý čas“, aby výrobek odmítla. Obchodníci pak zboží zničí, znehodnotí nebo jinak odstraní, nikoliv však reexportují.
- Pokud firmy rozhodnutí napadnou, odvolají se během 15 dní. Anebo se odvolají během pěti pracovních dní v případě zboží podléhajícího zkáze, zvířat a plodin.
- Pokud firma dokáže, že nejde o zboží vyrobené v táborech nucených prací, úřady ho uvolní. To během čtyř pracovních dní, pokud půjde o běžné zboží. Když půjde o zboží podléhající zkáze, pak ho uvolní do dvou dnů.
Jsou v Evropské komisi lidé při smyslech? Takovou otázku si musí nevdojak člověk položit, když vidí vyjádření, řešení a rozhodnutí jejích členů. Jako z panoptika bláznů se ozývá nejnovější vyjádření předsedkyně komise Ursuly von Leyenové, která by v nejnovějším, již osmém balíku sankcí chtěla tyto uložit i na dovoz jaderného materiálu – paliva pro jaderné elektrárny z Ruska.
Evropa má nedostatek plynu, který se snaží nahradit dodávkami zkapalněného plynu za nehorázné ceny, které způsobí nekonkurenceschopnost evropského průmyslu a inflaci. Dokonce se mluví o možných výpadcích elektrické energie, neboť plyn na její výrobu v Evropě možná nebude ani za ty nejvyšší ceny a v tuto chvíli přichází Ursulu von Leyenová se skvělým nápadem, odstavit ještě i jaderné elektrárny. Její nápad uvalit sankce na jaderné palivo totiž nemůže mít jiný dopad.
V tomto případě by evropským jaderným elektrárnám nepomohl vůbec nikdo, protože i USA dovážejí jaderné palivo pro své elektrárny z Ruska a proto samozřejmě na toto palivo sankce neuvalily. Více si o tom můžete přečíst zde .
Taraba označil předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou rovnou za hlupačku, poté co přišla s návrhem, že by se další kolo sankcí proti Rusku mohlo týkat i jeho jaderného průmyslu. Uršula začala blouznit o sankcích na jaderný materiál . Hlupačka nám chce odstavit už i jaderné elektrárny,“ napsal ve svém příspěvku na Facebooku slovenský poslanec.
Zástupci členských států by měli schválit již v pořadí osmý sankční balíček vůči Rusku, který by měl mimo jiné obsahovat i například vyloučení dalších ruských bank ze systému SWIFT.
Balíček by měl být schválen v polovině října. Souhlasit s ním musí všechny členské státy.
Kvůli tomu chce Taraba navrhnout, aby parlament zavázal Hegera nesouhlasit s žádným dalším kolem sankcí bez souhlasu slovenského parlamentu.
„Je to důležité udělat, protože dosavadní zkušenosti s Čaputovou a spol. ukazují, že jejich podlézání se Bruselu na úkor našich národních zájmů je bezmezné,“ dodal na závěr svého vyjádření Taraba.
Naštěstí, jak to uvádí Taraba, navzdory úplné hlouposti a nekompetentnosti vedení EU, je jinak zajímavé, že takový neschopní hlupáci se ve stejnou dobu dostali do vedení mnoha evropských států, ještě mají některé státy lídry, kterým záleží na jejich obyvatelích.
Návrh na zahrnutí jaderné energetiky do sankcí znepokojil zejména státy, které využívají ruské palivo, služby a technologie. Patří mezi ně i Slovensko. Maďarsku by zase zkomplikoval rozšíření atomové elektrárny v Paksu, na které spolupracuje s Moskvou. Rozšíření sankcí na sektor jaderné energetiky tak zřejmě jednomyslný souhlas členských zemí nedostane.
Naše zaprodaná proamerická elita by nás možná klidně obětovala, tak jako nás obětovala v případě prodeje a zdaňování elektrické energie. Návrh Taraby, aby jim takové kroky musel schválit parlament, se proto jeví více než logický.
V případě krize bude moci EU zavést povinné dodávky výrobců čipů a komponentů pro jejich výrobu do klíčových oborů. Vyplývá to z třetího pilíře evropského návrhu nařízení o čipech. Členským státům se však takový smluvní závazek nelíbí. Přesun výroby čipů do Evropy znamená jejich vyšší cenu, starý normál se ale nevrátí a nový normál bude plný překvapení, zaznělo v diskusi Kulatého stolu Ekonomického deníku a České justice. Trh v obavách žádá definici krize.
Kulatý stůl Ekonomického deníku a České justice pod názvem “Nová evropská legislativa „Chips Act“ – cesta ke konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelských řetězců nezbytných pro evropský průmysl“ se uskutečnil v pondělí 26. září 2022.
Situaci s nedostatkem čipů v EU jsme již dříve shrnuli zde.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell se dostal pod palbu kritiky za to, že ve svém nedávném projevu v Belgii prohlásil, že „Evropa je zahrada“, zatímco okolní svět je „džungle“. (Foto: Twitter)
Množí se výzvy, aby toto přirovnání odvolal a omluvil se za projev, který měl podle mnohých rasistický a imperialistický podtext. Mluvil k publiku složenému z členů svého diplomatického sboru.„Evropa je zahrada,“ řekl Borrell v rámci širšího tématu budování spojenectví s cílem vyhnout se konfliktům a napětí s vnějšími národy. „Většina zbytku světa je džungle a džungle by mohla vniknout do zahrady,“ dodal.Ach ty úžasné evropské hodnoty rasismu a nadřazenosti bílé rasy, které se zde naplno projevují. pic.twitter.com/Okaw16P7zZAh those wonderful European values of racism and white supremacy on full display here. pic.twitter.com/Okaw16P7zZ
— Polly Pallister-Wilkins (@PollyWilkins) October 15, 2022
– Polly Pallister-Wilkins (@PollyWilkins) 15. října 2022
V projevu strávil hodně času zkoumáním této analogie „zahrada/džungle“. „Evropa je zahrada. My jsme vybudovali zahradu. Všechno funguje. Je to nejlepší kombinace politické svobody, hospodářské prosperity a sociální soudržnosti, jakou lidstvo dokázalo vybudovat – tyto tři věci dohromady,“ měl říci.
Nabídl obraz, který mnohé zejména mimo Evropu pohoršil, a pokračoval:Tyto poznámky se zdály být podobné starověkému a středověkému rozlišování mezi „civilizací“ impéria a „barbarskými“ zeměmi mimo tyto politické a kulturní hranice.„Zbytek světa [není] zrovna zahrada. Většina zbytku světa je džungle a džungle by mohla vniknout do zahrady. Zahradníci by se o ni měli starat, ale nebudou zahradu chránit stavěním zdí. Pěkná malá zahrada obehnaná vysokými zdmi, aby se zabránilo vniknutí džungle, nebude řešením. Džungle má totiž silnou schopnost růstu a zeď nikdy nebude dost vysoká na to, aby zahradu ochránila.
„Zahradníci musí jít do džungle. Evropané se musí mnohem více angažovat ve vztahu ke zbytku světa. Jinak nás zbytek světa napadne, a to různými způsoby a prostředky.“Na Borrella se za jeho výroky rychle sesypala kritika řady dalších diplomatů i mimovládních představitelů, včetně v neděli velmi vlivného generálního ředitele dubajského ministerstva financí Nassera Bin Hassana Al-Shaikha, který označil předvedený „imperialismus“ a „rasismus“.Paní @vonderLeyen,
Jsem zděšen, že @EU_Commission jmenovala vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku @EU_EEAS takového @JosepBorrellF! Rád bych si myslel, že imperialismus je již minulostí a rasismus není hodnotou EU fosters.@EUinArabicpic.twitter.com/AboJcrHH59.
– Nasser H. Al-Shaikh (@NAlShaikh) 16. října 2022
Madam @vonderLeyen,
I’m appalled that @EU_Commission appointed a High Representative for Foreign Affairs & Security Policy @EU_EEAS like @JosepBorrellF! I’d like to think imperialism is something of the past & racism isn’t a value EU fosters.@EUinArabicpic.twitter.com/AboJcrHH59
— Nasser H. Al-Shaikh (@NAlShaikh) October 16, 2022
Také ruské ministerstvo zahraničí se ohradilo a jeho mluvčí Maria Zacharovová prohlásila: „Zahradu“ vybudovala Evropa kvůli barbarskému přístupu k drancování „džungle“. Někteří diplomaté, včetně bývalého úředníka OSN, také přirovnali tato prohlášení k motivům slavného románu Josepha Conrada Srdce temnoty o evropské brutalitě a devastaci během kolonialismu v Africe.
Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Jde o součást dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva bojovat proti energetické krizi. Nový plán stanovuje i principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.
Navrhovaný „mechanismus cenové korekce“ by fungoval jako pojistka proti extrémním výkyvům na trhu. Umožňoval by v případě potřeby nastavit takzvaný dynamický cenový limit pro obchodování ve virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v Evropské unii rozhodující. Dlouhodobější řešení EK vidí ve spuštění doplňkového cenového indexu, který by utvářel cenu zkapalněného zemního plynu (LNG) a lépe odrážel nové podmínky na unijním trhu.
Podrobnosti o fungování nástroje pro omezování ceny plynu zatím nejsou jasné. Komise jej dnes navrhuje pouze v principu, přičemž detaily chce vyjasnit až po případném souhlasu členských států EU. Vysoce postavený unijní zdroj dnes před novináři nechtěl spekulovat o cenové hranici, při které by mechanismus mohl být aplikován, a mluvil spíše o tlumení vysokých nárůstů. Komise doufá, že nástroj bude k dispozici do začátku zimy.
„Musíme zkrotit volatilitu a extrémní cenové skoky na hlavním evropském tržišti s plynem,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V tomto směru navrhuje také požadavek, aby platformy pro obchod s takzvanými energetickými deriváty zavedly do konce ledna nové pojistky proti silným výkyvům v rámci denního obchodování.
Dalšími pilíři nového plánu unijní exekutivy jsou nástin pravidel pro společné nákupy plynu a rozšíření možností členských zemí ohledně podpory domácností a firem. Komise například navrhuje, aby při plnění zásobníků dodavatelé z celé EU společně poptávali množství plynu odpovídající alespoň 15 procentům kapacit. Také chce dát vládám větší volnost v podpoře firem a uvolnit na krizová opatření až téměř 40 miliard eur (984 miliard Kč) z peněz vyčleněných na politiku soudržnosti.
Unijní exekutiva nakonec do plánu nezahrnula žádnou z razantnějších variant cenového stropu na plyn, po jakých v uplynulých týdnech volaly mnohé členské země. Ve shrnutí svých návrhů ale zmiňuje možnost dotování plynu používaného k výrobě elektřiny jako postup, který si zaslouží další úvahy. Podle komise je třeba najít uspokojivé odpovědi na některé otevřené otázky.
Náklady na kompenzace pro firmy a domácnosti by státy nemusely pokrývat z národních rozpočtů, ale z evropských fondů. „Tato opatření by členským státům a regionům umožnila přesměrovat až 40 miliard eur nevyužitých finančních prostředků z programového období 2014-2020. Členské státy a regiony by rovněž mohly uplatnit 100 procentní míru spolufinancování, což by znamenalo, že náklady by plně pokryl rozpočet EU,“ uvádí EK v prohlášení na svých webových stránkách.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton dnes varoval nového majitele Twitteru Elona Muska a řekl mu, že „pták bude létat podle našich evropských pravidel“. Sociální síť Twitter, kterou Musk nyní koupil, bude muset v Evropě podle eurokomisaře respektovat pravidla, která EU přijala, a která se týkají i regulace obsahu, uvádí deník Le Figaro. Musk přitom dal jasně najevo, že mu jde o svobodu projevu, kterou Twitter dosud omezoval.
Miliardář Elon Musk převzal kontrolu nad internetovou společností Twitter v noc na pátek a okamžitě propustil její vedoucí pracovníky, mimo jiné jejího výkonného ředitele Paraga Agrawala. Psali jsme o tom zde. "Pták je osvobozen," napsal o něco později na svém twitterovém účtu Musk s odkazem na logo sociální sítě.
Jak poznamenává ekonom Lukáš Kovanda, Musk se zbavil i šéfky právního oddělení Vijayai Gaddeové, která měla sehrát stěžejní roli při rozhodnutí pozastavit účet bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa po „útoku na Kapitol“ ze 6. ledna 2021. Musk pravděpodobně Trumpův účet nechá obnovit, a to v rámci své snahy sociální síť vymanit z podle jeho názoru až příliš svazujících regulací, jež omezují svobodu projevu a znatelně straní levicovým názorům.V reakci na Muska komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který stojí za nejnovějšími regulacemi sociálních platforem v EU, tweetoval: „V Evropě bude pták létat podle našich evropských pravidel“. Breton navázal na video z května, na kterém je po boku majitele Tesly v jeho automobilce v texaském Austinu. Tehdy Musk ujistil, že je „na stejné vlně“ jako Breton ohledně nových nařízeních EU o digitálním vysílání a povinnostech uložených sociálním sítím, pokud jde o tzv. moderování obsahu. Navzdory zmíněnému videu se multimiliardář často prezentuje jako zapálený ochránce svobody projevu.@elonmusk
In Europe, the bird will fly by ourrules.#DSA https://t.co/95W3qzYsal
— Thierry Breton (@ThierryBreton) October 28, 2022
Nařízení o digitálních službách bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU ve čtvrtek a bude platit od začátku roku 2024. Donutí sociální sítě pozastavit účty uživatelů, kteří „často“ porušují zákon. Vyžaduje, aby „velmi velké platformy“, tedy platformy s „více než 45 miliony aktivních uživatelů“ v EU, samy zhodnotily rizika spojená s používáním jejich služeb a zavedly vhodné prostředky k odstranění údajně problematického obsahu. Tato jejich činnost má být jednou ročně kontrolována nezávislými orgány.
https://t.me/SolovievLive/137334Je vdaná za Heiko von der Leyena, německého lékaře, který je ředitelem americké biotechnologické společnosti Orgenesis, jež se specializuje na buněčnou a genovou terapii.
Společnost Orgenesis vlastní Pfizer, stejná společnost, se kterou Ursula podepsala smlouvu na 71 miliard eur.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
https://ec.europa.eu/commission/pressco ... nt_22_7307Odhaduje se, že dosud bylo zabito více než 20 000 civilistů a 100 000 ukrajinských vojenských důstojníků.
Za druhé, Rusko musí také finančně zaplatit za zkázu, kterou způsobilo. Škody, které utrpěla Ukrajina, se odhadují na 600 miliard eur. Rusko a jeho oligarchové musí Ukrajině nahradit škody a uhradit náklady na obnovu země.
A máme prostředky, jak donutit Rusko platit. Zablokovali jsme 300 miliard eur rezerv ruské centrální banky a zmrazili jsme 19 miliard eur peněz ruských oligarchů.
V krátkodobém horizontu bychom mohli s našimi partnery vytvořit strukturu pro správu těchto fondů a jejich investování. Výtěžek bychom pak použili pro Ukrajinu.
A jakmile budou sankce zrušeny, měly by být tyto prostředky použity k tomu, aby Rusko zaplatilo plnou náhradu za škody způsobené Ukrajině.
@elonmusk
rules.#DSA