Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Nedávno ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov řekl, že Ruské federaci se podařilo přesměrovat veškerý vývoz ropy, na který se vztahují sankce, do nezápadních zemí.

Podle amerického analytika Davida Blackmona je tato zpráva jakýmsi signálem, který předpovídá grandiózní událost, která by se mohla stát již v září. Uvádí Forbes.

„Není pochyb o tom, že ruští kolegové v rostoucí alianci BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) sehráli důležitou roli při pomoci ruské vládě v dosažení tohoto výsledku a žádná země neprojevila větší zájem o podnikání se skupinou BRICS než Saúdská Arábie v posledních měsících,“ poznamenává David Blackmon.

Saúdská Arábie projevila zájem obchodovat s ropou s Čínou za použití čínského jüanu místo dolaru. Takový krok se stává výzvou pro stávající pořádek, který předpokládá používání pouze americké měny v mezinárodním obchodu s ropou – a to je ve skutečnosti základem dolaru jako mezinárodního platebního prostředku.

Mezitím saúdský ministr financí Mohammed al-Džadáán řekl novinářům, že jeho země je otevřena obchodu i v jiných měnách než jenom v americkém dolaru, citovala ho PolitRussia.

Analytik Forbesu věří, že v září na výročním setkání členů BRICS proběhne událost kolosálního rozsahu – Rusko spolu s partnery oficiálně oznámí vstup Saúdské Arábie do BRICS.

To znamená, že starý řád ohledně obchodu s ropou přestane existovat .

„Není pochyb o tom, že starý světový řád ohledně ropy mizí a vytváří se nový,“ řekl expert Forbesu.

Místopředseda Státní dumy Babakov: Země BRICS mohou na summitu v Jihoafrické republice zavést novou měnu

Země BRICS pracují na nové formě měny a pokroky na její realizaci mohou prezentovat na summitu lídrů asociace letos v Jihoafrické republice, uvedl místopředseda Státní dumy Alexandr Babakov.

“Přechod k vypořádání v národních měnách je prvním krokem. Dalším krokem je zajistit v blízké budoucnosti oběh digitální nebo jiné formy zásadně nové měny. Myslím si, že na (summitu lídrů – pozn. red.) BRICS oznámí připravenost implementovat tento proces, taková práce probíhá,“ řekl Babakov na okraj rusko-indického podnikatelského fóra „Spolupráce pro rozvoj a růst“.

Nevyloučil ani, že by se v BRICS mohla objevit jednotná měna.

Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika (BRICS) vytvoří novou měnu, která bude výzvou pro americký dolar – místopředseda ruské Státní dumy.

Místopředseda ruské Státní dumy Alexandr Babakov 30. března uvedl, že blok rozvíjejících se ekonomik BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika – pracuje na vývoji „nové měny“, která bude představena na nadcházejícím summitu organizace v Durbanu.

„Přechod na zúčtování v národních měnách je prvním krokem. Dalším je zajištění oběhu digitální nebo jiné formy zásadně nové měny v nejbližší budoucnosti. Myslím, že na summitu [lídrů] BRICS bude oznámena připravenost k realizaci tohoto projektu, takové práce probíhají,“ řekl Babakov na okraj rusko-indického podnikatelského fóra Strategické partnerství pro rozvoj a růst.

Babakov rovněž uvedl, že v rámci BRICS by pravděpodobně mohla vzniknout jednotná měna, která by byla navázána nejen na hodnotu zlata, ale také na „další skupiny produktů, prvky vzácných zemin nebo půdu“.

Členské státy BRICS představují více než 40 % světové populace a přibližně čtvrtinu světového HDP. V posledních měsících se skupina staví do pozice alternativy globálního Jihu ke skupině zemí G7.

Několik zemí v západní Asii a severní Africe projevilo zájem o vstup do tohoto bloku, včetně Saúdské Arábie a Alžírska. V loňském roce o členství v BRICS oficiálně požádal Írán.

Začátkem tohoto měsíce jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandorová prozradila, že celosvětový zájem o BRICS je „obrovský“, a dodala, že má na stole 12 dopisů od zainteresovaných zemí, včetně SAE, Egypta, Argentiny, Mexika a Nigérie.

Zprávy o možné měně BRICS přicházejí v době, kdy se v důsledku politiky ekonomického nátlaku Washingtonu stále více zemí na celém světě odklání od obchodování v amerických dolarech.

Jen tento týden skupina zemí ASEAN diskutovala o vyřazení amerického dolaru, eura, jenu a britské libry z finančních transakcí a o přechodu na vypořádání v místních měnách. Podobně Brazílie – největší ekonomika Latinské Ameriky – dosáhla dohody s Čínou, která umožní, aby se dovozní a vývozní transakce mezi oběma zeměmi uskutečňovaly bez použití amerického dolaru.

Bývalý hlavní ekonom Goldman Sachs Jim O’Neill tento měsíc vyzval BRICS k rozšíření a zpochybnění dominance zelené bankovky a zdůraznil, že ekonomická hegemonie Washingtonu destabilizuje měnové politiky ostatních zemí.

„Americký dolar hraje v globálních financích příliš dominantní roli,“ napsal v článku zveřejněném v časopise Global Policy. „Kdykoli se Federální rezervní systém pustil do období zpřísňování měnové politiky nebo naopak uvolňování, důsledky pro hodnotu dolaru a následné efekty byly dramatické.“

Mexiko projevilo zájem o vstup do skupiny rozvíjejících se ekonomik BRICS, kterou v současnosti tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika.

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že Mexiko sdílí vizi a hodnoty BRICS a doufá, že s nimi prohloubí spolupráci v různých oblastech, zejména v medicíně a obchodu. Jak se dalo očekávat, tato prohlášení zasáhla jako bomba. V případě Mexika jde nejen o druhou největší ekonomickou oblast Latinské Ameriky po Brazílii, ale země se svými 120 miliony obyvatel sousedí přímo se Spojenými státy americkými.

Tento krok Mexika přichází v době rostoucího napětí s jeho severním sousedem, Spojenými státy, kvůli problémům včetně imigrace, bezpečnosti hranic, obchodu a lidských práv. USA zavedly cla na mexické zboží, pohrozily omezením zahraniční pomoci a vyzvaly Mexiko, aby udělalo více pro zastavení přílivu migrantů ze Střední Ameriky.

Mexiko vidí alternativní platformu v BRICS
Mexiko vidí BRICS jako alternativní platformu pro diverzifikaci svých zahraničních vztahů a zvýšení svého globálního vlivu. Země má také silný výrobní sektor, který na některých trzích konkuruje Číně. Mexiko si již vybudovalo silné vazby s Čínou, která je po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem země. Mexiko se také zúčastnilo několika summitů BRICS jako pozorovatel a host. Mexiko se také musí potýkat s potenciálním odporem USA, které mohou sbližování Mexika s BRICS považovat za hrozbu pro svou regionální hegemonii.

Vstup Mexika do BRICS je však spojen s řadou výzev a nepředvídatelných věcí. Skupina BRICS neoznámila žádná formální kritéria ani postupy pro přijímání nových členů, ačkoli Rusko naznačilo, že by se v roce 2023 mohlo rozšířit do pěti zemí.

BRICS předčí G7 a je novou příležitosti pro země Jihu
Skupina BRICS byla založena v roce 2009, aby zpochybnila dominanci institucí vedených Západem, jako je MMF a Světová banka. BRICS zřídily vlastní rozvojovou banku a nouzový rezervní fond na podporu svého hospodářského růstu a stability. BRICS spolupracují v různých oblastech, jako je změna klimatu, terorismus, zdraví a vzdělávání, představují asi 40 % světové populace, 30 % světového HDP a 20 % světového obchodu.

Blok rozvíjajúcich sa trhov Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Južnej Afriky sa stretne 2. - 3. júna v Kapskom Meste, aby rokoval o svojom rozšírení.

V súvislosti so záujmom vstupu do BRICS podalo oficiálnu žiadosť 13 štátov a neoficiálnu ďalších 6. Zatiaľ nie je objasnené, ktoré presne štáty sú to. Informuje o tom agentúra „Bloomberg“.

Blok rozvíjajúcich sa trhov Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Južnej Afriky sa stretne 2. - 3. júna v Kapskom Meste, aby rokoval o svojom rozšírení, uviedol veľvyslanec Južnej Afriky pri tejto skupine Anil Sooklal.

"Diskutovať sa bude o rozšírení BRICS a o spôsobe, akým sa to stane," povedal. "Trinásť krajín oficiálne požiadalo o vstup a ďalších šesť požiadalo neformálne. Žiadosti o vstup dostávame každý deň."

V „Bloombergu“ sú presvedčení, že formovanie najväčšieho združenia už prebieha, takže sa môže stať skutočnou protiváhou G7. Navyše odborníci označujú za lídra BRICS Čínu, ktorej ekonomika má v súčasnosti veľkú váhu.

Bloomberg zároveň uvádza, že USA, EÚ a Spojené kráľovstvo budú pravdepodobne naďalej robiť všetko možné, aby predstierali, že BRICS+ nemá veľkú váhu. Západná koalícia bude vzhľadom na vysokú zotrvačnosť pokračovať vo svojej obvyklej politike.

Nineteen countries express an interest in joining the BRICS group of nations as it prepares to hold an annual summit in South Africa https://t.co/WWFqi2FY17
— Bloomberg (@business) April 24, 2023

Čas ukáže, aký rýchly bude proces reformy BRICS. Vstup takého veľkého počtu krajín si vyžiada veľkú reorganizáciu.

Očakáva sa, že členovia skupiny BRICS - Brazília, Rusko, India, Čína a Južná Afrika - tento rok predstihnú skupinu G7 pod vedením USA, pokiaľ ide o ich podiel na svetovom hospodárskom raste, uviedla minulý týždeň agentúra Bloomberg.

Podľa výpočtov agentúry, ktoré vychádzajú z najnovších údajov MMF, sa krajiny BRICS budú podieľať na svetovom raste 32,1 % v porovnaní s 29,9 % v skupine G7.

Skupina (G7), ktorú tvoria USA, Spojené kráľovstvo, Kanada, Francúzsko, Nemecko, Taliansko a Japonsko, sa dlhodobo považuje za najvyspelejší hospodársky blok krajín planéty. Rusko bolo jej členom až do roku 2014, keď bolo vylúčené v dôsledku následkov Západom podporovaného prevratu na Ukrajine na Majdane.

V správe sa uvádza, že v roku 2020 boli príspevky krajín BRICS a G7 k celosvetovému hospodárskemu rastu rovnaké. Odvtedy sa výkonnosť bloku vedeného Západom znižuje. Predpokladá sa, že do roku 2028 sa príspevok krajín G7 k svetovému hospodárstvu zníži na 27,8 %, zatiaľ čo príspevok krajín BRICS bude predstavovať 35 %.

Putinovy velké plány závisí na indicko-čínském tání. Podaří se mu přesvědčit Si Ťin-pchinga, aby zmírnil napětí ve vztazích s Indií?

Od začátku války na Ukrajině se ruská ekonomika při udržování svého válečného úsilí do značné míry spoléhá na obchodní vztahy s Indií a Čínou. Bezprecedentní rozsah sankcí Západu vůči Moskvě znamenal, že ruský prezident Vladimir Putin musel v podstatě vybudovat paralelní ekonomiku, aby obešel dolarové transakce a udržel tyto vazby v chodu.

Právě tak se po invazi mimořádně osmdesátkrát zvýšil obchod Ruska s Čínou v čínských jüanech. Na setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem před několika týdny Putin hovořil o dlouhodobějším plánu spoléhat se na jüan jako na svou měnu. „Jsme pro používání čínského jüanu pro zúčtování mezi Ruskem a zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky,“ řekl.

Tento plán bude muset někdy zahrnovat i Indii. Díky zrychleným nákupům ropy po invazi se indický dovoz z Ruska v uplynulém fiskálním roce zvýšil o neuvěřitelných 400 procent. Rusko je nyní čtvrtým největším obchodním partnerem Indie a stále prudce roste (ještě v říjnu bylo sedmým největším).

Problém pro Putina však spočívá v tom, že Indie se na Čínu stále dívá podezřívavě kvůli vleklým střetům na hranicích a je zatím velmi nepravděpodobné, že by Dillí bylo ochotno spolupracovat s Pekingem na budování paralelní ekonomiky nezávislé na dolaru. Poté, co v roce 2020 vypukly smrtící střety na hranicích, Indie zakročilaproti různým čínským aplikacím pro chytré telefony a investorům. V loňském roce zahájila proti čínským podnikům různá vyšetřování daňových úniků. Za tento obecný trend ekonomického oddělování vděčí indický premiér Nárendra Módí přinejmenším zčásti také protekcionistické horlivosti při budování domácí výroby.
Současné indicko-ruské vazby

Vazby Indie s Ruskem jsou prověřené časem a jsou založeny na hluboké důvěře. Rusko vždy stálo při Indii v nejtěžších dobách její 75leté nezávislé historie. Bylo a je pro Indii největším vývozcem zbraní, také většina jaderných elektráren v Indii vděčí za svůj vznik Rusku.

Podpora Indie Rusku, zejména při různých hlasováních v OSN o válce na Ukrajině, byla v Rusku uznána a oceněna. V únoru letošního roku obě země také zavedly obchod mezi rublem a rupií, aby pomohly obejít západní sankce. Dne 27. března Indie a Rusko uzavřely dohodu, podle níž ruský národní dopravce Aeroflot může provozovat 64 letů týdně, oproti dřívějším 54 letům, což je významná podpora pro tuto ruskou leteckou společnost, která je postižena západními sankcemi.

Uprostřed všech těchto událostí představilo Rusko 31. března svou novou zahraniční politiku. Potvrzuje v ní své „privilegované strategické partnerství“ s Indií a uvádí, že bude klást „zvláštní důraz na zvýšení bilaterálního obchodu, posílení investic a technologických vazeb“.

Rusko si rovněž uvědomuje, jakou váhu má Indie pro jakoukoli globální platformu a jaký význam má jakákoli podpora ze strany Indie. Na druhé straně Čína se vší svou ekonomickou silou a „neomezenou podporou“ Ruska zůstává globálním vyvrhelem kvůli svému jestřábímu postoji vůči Tchaj-wanu, vojenským hrozbám v Indopacifiku i pokračujícímu sporu s USA.
Měla by se Indie obávat, že se Rusko přikloní k Číně?

Při vzájemném porovnání si Rusko nemůže dovolit ztratit podporu Indie proti tomu, co nabízí Čína. Pro Rusko nejsou vztahy s Indií a Čínou hrou s nulovým součtem. Vyžaduje, aby Čína pomohla v probíhajícím konfliktu na Ukrajině a také aby vytvořila silnou alternativní globální frontu proti západní alianci vedené USA. Indie však zůstane dlouhodobým přítelem a oporou Ruska, zejména když bude muset hledat odpovědný a důvěryhodný hlas na globální platformě pro pomoc nebo podporu. Indie, která sama vyznává „strategickou autonomii“ a nezávislé kroky při prosazování svých národních zájmů, chápe, proč se Rusko v současné době potřebuje při prosazování svých národních zájmů dvořit Číně.

Jihoafrická republika se snaží odradit ruského prezidenta Vladimira Putina z účasti na srpnovém hospodářském summitu zemí BRICS. Pokud by na akci přijel, tamní vláda by ho musela zatknout, píše o tom jihoafrický deník Sunday Times.

Pokud by Putin dorazil v létě osobně na hospodářský summit BRICS, mohl by být zatčen, varuje vláda Jihoafrické republiky ve svém prohlášení.

Na Vladimira Putina je od poloviny března vydán mezinárodní zatykač a Jihoafrická republika spadá pod jurisdikci Mezinárodního trestního tribunálu. Důvodem je obvinění z válečného zločinu nezákonné deportace ukrajinských dětí.

Tamní vláda nyní jedná s Rusy o tom, jak by se mohla vyhnout sporům se západním mezinárodním společenstvím v souvislosti s nadcházející Putinovou návštěvou.

Jeden z nejmenovaných tamních úředníků pro list Sunday Times uvedl, že Jihoafrická republika jako signatář Římského statutu nemůže dovolit, aby Putin do země „přijel a nebyl zatčen“. Proto navrhuje, aby se ruský diktátor k jednání připojil prostřednictvím videospojení.

Pro časy po Studené válce je charakteristický proces tzv. globalizace, kdy se USA a uzavřené kruhy jejich spojenců jako skupina G-7 pasovaly do pozice „vůdce“ tohoto procesu a pokoušely se v jeho rámci prosadit jakýsi svůj dirigismus přezdívaný Nový světový řád, do čehož zkoušely nasazovat svůj vliv nad organizacemi jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka aj. Ač globalizaci jako možnost svobodně uzavírat vzájemně výhodná ekonomická, kulturní aj. partnerství většina lidí všude po světě vítá, tak v samotných Západních zemích usilujících o dirigovanou globalizaci pod taktovkou G-7 aj. nejvíce vznikají konspirační teorie o temných ambicích tzv. globalizátorů zavádějících Nový světový řád, neboť imperiální dirigismus a jeho proponenti nejsou oblíbení ani v jejich domovských zemích. Jenže globalizace jakožto vývojový trend směřování historie se ukázala být přirozeným procesem nepodléhajícím dirigismus.

Kdo chce být historicky úspěšný, musí umět „surfovat“ na vlnách historie a využívat jejích trendů, ne zkoušet historii a její trendy dirigovat. Krásně se to ukázalo, když v 80. letech přišla silikonová revoluce. Tehdy bylo všem „jasné“, jak mega-korporace přijdou s novou generací obřích superpočítačů, ovládnou trh a nadirigují ekonomický řád k obrazu svému. Jenže přišla silikonová revoluce garážových firem, kdy se vždy partička nadšených týpků dala spontánně dohromady a pohnuli tou revolucí jejím vlastním směrem, takže svět naopak zaplavila malé PC pro každého a později i mobily a spontánní silikonová revoluce proběhla úplně jinak, než bylo plánováno.

Tak nějak podobně, jako se podle své vlastní vnitřní spontánní dynamiky rekonfiguroval během revoluce garážových firem svět informačních a telekomunikačních technologií, se teď rekonfiguruje současná podoba globalizace, která má svou dynamiku naprosto se vymykající dirigismu uzavřených kruhů kolem G-7, NATO aj. A jak to bývá v historii obvyklé, v krizových situacích probíhají rekonfigurace trendů historie nejdynamičtěji.

A tak místní spolky zemí samy od sebe dohadují vzájemná spontánní partnerství bez notiček globalizátorů a globalizují se „po domácku“, tak trochu „garážově“ do organizací jako Šanghajská organizace pro spolupráci nebo seskupení BRICS, z nichž se stávají krystalizační centra nové podoby globalizace a dohadují si spolu svůj vnitřní pořádek, který se spontánně promítá do nové podoby světového řádu účinněji než ten dirigistický rádoby světový řád kolem USA.

Ukazuje se to teď krásně, když se USA pokoušejí globálně svět dirigovat do ekonomických konfliktů, ohrazování, izolace a svévolného vylučování ze světových dodavatelských řetězců, když to např. chtějí uplatnit proti Číně, aby se tak nepovoleně rychle nerozvíjela, nebo proti Íránu a Rusku, aby brzdily trans-eurasijskou ekonomickou integraci, jenže země mimo uzavřené kruhy jako G-7 chtějí spontánně kooperovat a nenechat si do spolupráce mluvit s nějakým vzdáleným dirigentem, nenechat si vnucovat předepsané hodnoty a rozpisy, s kým se smí kamarádit a kdo musí být povinně vyvrhelem, ač pro ně je atraktivní. Přidávají se tedy k té spontánní „garážové“ globalizaci a na pokusy o dirigovanou globalizaci pohlíží zatrpkle. Až se to projevuje natolik extrémně, jako když minulý měsíc citoval místní tisk tureckého ministra vnitra Süleymana Soylu říkat: „Spojené státy celý svět nenávidí a Evropa je washingtonskou tlapou.“ Nebo když nedávno New York Times tu spontánní globalizaci komentoval tak, že svět se posouvá k Rusku a k Číně.

Silně se to projevuje v současných celosvětových trendech jako de-dolarizace a daleko vyšší atraktivita spolků zemí jako BRICS než mocenských kruhů jako G-7. A není divu, když země BRICS jsou tahouny globálního ekonomického růstu, kdy růst G-7 se spíše zpomaluje, zatímco růst zemí BRICS se zvyšuje a v podílu na hospodářském růstu BRICS G-7 předehnaly a čeká se, že i nadále bude podíl zemí BRICS přes 33 % světového hospodářského růstu, zatímco u zemí G-7 sotva 28 %, přičemž BRICS už G-7 předehnaly v HDP přepočteném paritou kupní síly a řada zemí se chce k BRICS připojit a většina Globálního jihu se chce zapojit do širší platformy spolupráce i s nečleny, do tzv. BRICS+.

Největším přispěvatelem ke světovému růstu je Čína, kdy se v letech 2023-2028 čeká, že její příspěvek ke globálnímu růstu bude 22,6 %, u Indie 12,9 % a USA budou s 11,3 % třetí. 20 zemi vytvoří tři čtvrtiny světového růstu, z čehož polovina připadne na ty tři výše zmíněné plus Indonésie s příspěvkem 3,6 %. A klíčové je vždy to, kdo je tahounem růstu. Když Británie ovládla Indii, měla Indie větší HDP než její kolonizátor, ale Británie byla díky své inovativní síle tahounem indického rozvoje, takže to dobře fungovalo. I o tom, že Napoleon nakonec skončil u Waterloo zničen svými evropskými spojenci, rozhodla skutečnost, že svými sankcemi bránícími ekonomickému rozvoji Evropy dohnal kontinentální Evropu, aby se proti němu spojila s Brity, kteří byli tahouny rozvoje, když tehdy byla Británie dílnou světa.

Dnes je dílnou světa Čína. Takže i USA toužící svět od Číny izolovat během posledních 15 let zvýšily své dovozy z Číny o 1700 % a jejich obchodní deficit s Čínou narostl na 382 miliard $, kdy EU s ním má deficit 164 miliard $. Loni měla Čína měnové rezervy 3,46 bilionu $. Země současného jádra, kolem kterého krystalizuje nová spontánní nedirigovaná globalizace, tj. BRICS, představují 28 % plochy světa a 45 % jeho obyvatel. Produkují 25 % světové ropy, 50 % železné rudy, 40 % kukuřice a 46 % pšenice. K BRICS a k dalšímu společenství nové globalizace Šanghajské organizaci pro spolupráci se chce přidat dvacet dalších zemí. Do spolupráce s Novou rozvojovou bankou BRICS a do nákupů jejích akcií se přidala řada dalších zemí mimo toto společenství.

Arabská ropná království odmítají na ropném trhu spolupracovat s požadavky svého někdejšího patrona Ameriky a naopak ceny a výšku produkce v rámci OPEC+ úzce koordinují s Ruskem. Číně se dokonce na Středním východě podařilo dojednat usmíření po rozkolech vzniklých Amerikou vyprovokovaným Arabským jarem, takže se normalizují vztahy mezi Arabskými královstvími a Íránem, tudíž dopravním cestám jako projekt BRI či Severo-jižní ruský koridor už nic nestojí v cestě. Sýrie se vrací do Arabské ligy a dokonce jsou výhledy na ukončení Jemenského konfliktu. Toto vše v naprostém protikladu proti tomu, o co usilují USA.

Podobně se k BRICS a k projektům této nové spontánní globalizace jako BRI staví i země v Latinské Americe a v Africe, které se výrazně zapojují i do de-dolarizace a celkově vyššího využívání národních měn ve světovém obchodu.

Tyto země zapojené do nové spontánní globalizace se obecně odmítají zapojovat do politik, ohrazování, izolace a sankcí organizovaných těmi rádoby dirigenty jimi řízené globalizace.

Globalizace se tedy zrychluje, ale rekonfiguruje se na spontánní proces, ve kterém její rádoby dirigenti začínají hrát druhé housle.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze

Kapské Mesto 25. mája 2023 (HSP/newzimbabwe/Foto:Twitter)

Zástupca Juhoafrickej republiky pri BRICS veľvyslanec Anil Sooklal naznačil, že toto zoskupenie sa tento rok rozrastie a viac ako 30 krajín oficiálne aj neoficiálne požiadalo o vstup do aliancie

V najnovšej správe sa uvádza, že krajiny pripravené vstúpiť do aliancie BRICS sú Afganistan, Alžírsko, Argentína, Bahrajn, Bangladéš, Bielorusko, Egypt, Indonézia, Irán, Kazachstan, Mexiko, Nikaragua, Nigéria, Pakistan, Saudská Arábia, Senegal, Sudán, Sýria, Spojené arabské emiráty, Thajsko, Tunisko, Turecko, Uruguay, Venezuela a Zimbabwe.

Tento vývoj bude ranou pre Spojené štáty americké a ďalšie západné krajiny, ktorých HDP sa zníži na úroveň HDP krajín BRICS.

Pozorovatelia trhu sa domnievajú, že cieľom tohto kroku Zimbabwe je neutralizovať neukojiteľný apetít po USD medzi jeho občanmi, ktorý úrady obviňujú z pokračujúcich hospodárskych otrasov.

BRICS je skratka pre silné zoskupenie popredných rozvíjajúcich sa trhových ekonomík sveta, Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Južnej Afriky. Cieľom mechanizmu BRICS je podporovať mier, bezpečnosť, rozvoj a spoluprácu.

Plány spoločenstva nahradiť americký dolár v medzinárodnom obchode dosiahnu nový vrchol, keď sa na samite, ktorý sa uskutoční koncom tohto roka v Južnej Afrike, bude diskutovať o možnosti zavedenia spoločnej meny.

Hrubý domácí produkt všech stávajících zemí BRICS dohromady činil v roce 2021 zhruba 23,5 bilionu dolarů, což je jen o málo víc, než mají samotné Spojené státy (23 bilionů USD).

Saudská Arábia minulý mesiac predbehla USA a stala sa druhým najväčším vývozcom nafty a plynového oleja na svete.

Saudská Arábia rokuje o vstupe do „New Development Bank“ ako jej najnovší člen. Informoval denník „Financial Times“ s odvolaním sa na vyhlásenie organizácie.

Saudi Arabia in talks to join China-based ‘Brics bank’ https://t.co/oStM9n6SDt
— Financial Times (@FT) May 28, 2023

„Na Blízkom východe prikladáme veľký význam Saudskoarabskému kráľovstvu a v súčasnosti s ním vedieme kvalifikovaný dialóg,“ uviedli pre noviny predstavitelia BRICS „New Development Bank“.

Poznamenáva sa, že vstup Saudskej Arábie do organizácie posilní väzby medzi členmi banky, ktoré vytvorili „najväčšie rozvíjajúce sa ekonomiky sveta ako alternatívu k brettonwoodským inštitúciám pod vedením Západu“.

Politické rozhodnutie o vytvorení novej rozvojovej banky v rámci BRICS bolo prijaté v roku 2013 na samite v Durbane v Južnej Afrike. V roku 2014 bola na ďalšom summite v brazílskom meste Fortaleza podpísaná dohoda o banke. Oficiálny začiatok jej práce bol schválený na ustanovujúcom zasadnutí Rady guvernérov banky 7. júla 2015 v Moskve. Hlavným cieľom inštitútu je financovanie projektov infraštruktúry a trvalo udržateľného rozvoja v členských krajinách BRICS a v rozvojových krajinách.

BRICS spája Brazíliu, Rusko, Indiu, Čínu a Južnú Afriku. Do ekonomického bloku sa mieni pripojiť množstvo ďalších krajín vrátane Argentíny, Iránu a podľa čínskeho ministerstva zahraničných vecí Indonézia, Turecko, Saudská Arábia a Egypt. Južná Afrika prevzala predsedníctvo BRICS od Číny začiatkom tohto roka. Potrvá do konca roku 2023 a potom sa presunie do ďalšej krajiny.
Saudská Arábia nakupuje milióny barelov ruskej nafty

Saudská Arábia doviezla z Ruska v apríli tohoto roku 174 000 barelov nafty a plynového oleja denne, informovala začiatkom týždňa minulého agentúra Bloomberg s odvolaním sa na údaje analytickej spoločnosti Kpler.

Tento údaj je v kontraste s údajom 137 700 barelov denne zaznamenaným v predchádzajúcom mesiaci. V máji dovoz naďalej rástol a len v prvých dvoch týždňoch mesiaca dosiahol 191 200 barelov denne, čo predstavuje rekordnú hodnotu od roku 2017.

Blízkovýchodná krajina sa zároveň stala dodávateľom Európskej únie číslo jeden, keď od februára preskočila Rusko. Kráľovstvo však údajne ďalej nepredáva naftu a plynový olej, ktoré dostáva z Ruska, pretože takýto krok by sa považoval za porušenie sankcií, ktoré blok uvalil na Moskvu v súvislosti s jej vojenskou operáciou na Ukrajine.

Podľa zdrojov oboznámených so záležitosťou, ktoré sa vyjadrili pre agentúru Bloomberg, za nárast dovozu do EÚ môže najnovší nárast výroby v rafinériách kráľovstva.

Nemenované zdroje pre tlačovú agentúru tiež uviedli, že ďalšie vyvážané palivá, ktoré pochádzali z rôznych častí krajiny, boli vyrobené podľa rôznych špecifikácií a často podliehali dlhodobým záväzkom na dodávky.

Z údajov sledovaných spoločnosťou Kpler tiež vyplýva, že Saudská Arábia minulý mesiac predbehla USA a stala sa druhým najväčším vývozcom nafty a plynového oleja na svete. Takmer 35 % celkového aprílového vývozu kráľovstva bolo údajne dodaných do členských štátov EÚ a Spojeného kráľovstva. Rusko, ktoré je postihnuté sankciami, zostáva aj naďalej najväčším predajcom týchto palív.

Do skupiny krajín BRICS, ktorú tvoria Brazília, Rusko, India, Čína a Juhoafrická republika, má záujem vstúpiť stále viac štátov sveta.

Viacerí členovia juhoafrickej vlády sa snažia presvedčiť prezidenta Cyrila Ramaphosu o potrebe presunúť summit BRICS (Brazília, Rusko, India, Čína, Južná Afrika) do Číny, aby sa predišlo diskusii o požiadavke „Medzinárodného trestného súdu“ (ICC), ktorý požaduje zatknutie ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom v utorok britský denník „The Daily Telegraph“ s odvolaním sa na svoje zdroje.

Senior South African government figures are urging Pretoria to move an upcoming Brics summit to China, so the country can avoid the dilemma of whether to arrest Vladimir Putin for war crimes, The Telegraph understands https://t.co/ZZCBGIyIPB
— The Telegraph (@Telegraph) May 30, 2023

„Dúfame, že prezident vypočuje obavy a obráti sa na Čínu. Trpíme celou touto ruskou históriou. Znepokojuje to veľa ľudí, vrátane vysokopostavených členov vlády,“ cituje denník zdroj z juhoafrických vládnych kruhov.

Summit BRICS sa bude konať v Johannesburgu od 22. do 24. augusta. Pozvaní naň boli lídri všetkých zúčastnených štátov. ICC vydal 17. marca zatykač na prezidenta Ruskej federácie Putina a Máriu Ľvovu-Belovu, komisárku pre práva detí, pre obvinenia z nezákonnej deportácie ukrajinských detí.

V komentári k tomuto rozhodnutiu tlačový tajomník hlavy ruského štátu Dmitrij Peskov poznamenal, že Moskva neuznáva jurisdikciu ICC. Oficiálna zástupkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharova uviedla, že rozhodnutia ICC nemajú pre Rusko žiadny význam a prípadné zatykače sú právne neplatné.

Ramaphosa zriadil 28. apríla medzirezortný výbor, ktorý má preskúmať vzťah a angažovanosť krajiny v ICC.

Zároveň zdôraznil, že všetky rozhodnutia o ICC budú prijaté v Juhoafrickej republike ešte pred summitom. Podľa informácií, ktoré dostala agentúra TASS, je teraz výbor zaneprázdnený analýzou možného nesúladu zatykača ICC s požiadavkami OSN. Výbor v blízkej budúcnosti pošle svoje návrhy na posúdenie Rade ministrov Juhoafrickej republiky.
Peskov: Rusko bude mať na summite BRICS zastúpenie na náležitej úrovni

Rusko bude mať na plánovanom summite krajín skupiny BRICS v Juhoafrickej republike (JAR) zastúpenie na "náležitej úrovni". V utorok to uviedol hovorca Kremľa Dmitrij Peskov.

Skupina rozvíjajúcich sa ekonomík BRICS združuje Brazíliu, Čínu, Indiu, Juhoafrickú republiku a Rusko. Jej summit sa v JAR uskutoční 22. - 24. augusta.

V prípade prítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina sa Johannesburg bude musieť zaoberať zatykačom, ktorý na šéfa Kremľa v marci vydal Medzinárodný trestný súd (ICC) za vojnové zločiny na Ukrajine. Ako signatár Rímskeho štatútu, ktorým sa ustanovil ICC, je JAR povinná Putina zadržať a postaviť pred súd.

"Rusko pripisuje rozvoju tohto formátu integrácie obrovský význam. A Rusko sa na tomto summite zúčastní na náležitej úrovni," povedal Peskov. V súvislosti so zatykačom verí, že "partnerské krajiny v tak dôležitom formáte sa nebudú riadiť takýmito nezákonnými rozhodnutiami." Dodal, že ďalšie podrobnosti o tejto záležitosti budú oznámené neskôr.

Johannesburg odmietol odsúdiť ruskú vojenskú inváziu na Ukrajinu, ktorá Rusko na medzinárodnej politickej scéne do značnej miery izolovala. Snahou JAR je zostať neutrálna a v záujme skončenia vojny uprednostňuje dialóg.
Do skupiny BRICS chcú vstúpiť ďalšie krajiny, vyhlásil brazílsky prezident

Do skupiny krajín BRICS, ktorú tvoria Brazília, Rusko, India, Čína a Juhoafrická republika, majú záujem vstúpiť ďalšie krajiny. Povedal to v pondelok brazílsky prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Konkrétne krajiny Lula nemenoval, po rokovaní s ním ale záujem o členstvo v skupine ohlásil venezuelský prezident Nicolás Maduro, uviedla agentúra Reuters.

Podľa Lulu prerokuje skupina BRICS žiadosti o vstup ďalších krajinách na augustovom summite v Juhoafrickej republike. Dodal, že on osobne podporuje členstvo Venezuely.

Skupina BRICS združuje rozvíjajúce sa krajiny. Označenie pôvodne vzniklo na investičné účely, v roku 2009 však Čína, India, Brazília a Rusko usporiadali prvý summit. V roku 2010 sa pripojila aj Juhoafrická republika.

Skupina uskutočnila niektoré kroky na hlbšiu integráciu, napríklad založila vlastnú rozvojovú banku. Niekedy je vnímaná ako alternatíva k skupine G7, ktorá združuje popredné rozvinuté svetové ekonomiky: Spojené štáty, Nemecko, Britániu, Francúzsko, Japonsko, Taliansko a Kanadu.

Lula členstvo Venezuely v skupine podporil po rokovaní s prezidentom Madurom. Ten pricestoval do Brazílie prvýkrát od roku 2015, a to na nadchádzajúci summit latinskoamerických štátov.

Predchádzajúca brazílska vláda krajne pravicového prezidenta Jaira Bolsonara s Madurom neudržiavala diplomatické styky a za dočasného venezuelského prezidenta považovala podobne ako USA, Británia a mnoho ďalších západných krajín lídra opozície Juana Guaidóa. To Lula označil za absurdný krok. Americké sankcie proti Caracasu označil za „extrémne prehnané“. Ľavicový prezident podporil konanie slobodných prezidentských volieb vo Venezuele a ďalšie prehlbovanie vzťahov s touto krajinou.

V utorok sa v Brazílii uskutočnil summit latinskoamerických krajín zameraný na väčšiu integráciu krajín tohto regiónu. Zúčastnilo sa ho 11 premiérov a prezidentov.

Šéf brazílskej diplomacie Mauro Vieira však odmietol, že by išlo o oživenie iniciatívy Unasur, ktorá bola založená v roku 2008 a následne sa rozpadla kvôli ideologickým rozporom medzi vládami jednotlivých latinskoamerických krajín.

Irán, Saudská Arábia a Spojené arabské emiráty sa zúčastňujú na stretnutí BRICS v Juhoafrickej republike, keďže blok uvažuje o expanzii
Irán, ktorý požiadal o štatút pozorovateľa v BRICS, pokutuje nezápadné štáty, aby napravil svoju poškodenú ekonomiku.
Read more: https://www.al-monitor.com/originals/20 ... 83eH81FFG2. júna 2023
Ministri zahraničných vecí Iránu, Saudskej Arábie a Spojených arabských emirátov sa tento týždeň zúčastnili na stretnutí BRICS v Juhoafrickej republike, keďže blok sa snaží rozšíriť svoje členstvo, aby vyvážil západné mocnosti.
Iránsky minister zahraničných vecí Hossein Amir-Abdollahian, minister zahraničných vecí Saudskej Arábie princ Faisal bin Farhan Al Saud a minister zahraničných vecí Spojených arabských emirátov šejk Abdullah bin Zayed Al Nahyan sa vo štvrtok zúčastnili na stretnutí ministrov krajín BRICS a v piatok na bilaterálnych stretnutiach .
Saudská Arábia, Spojené arabské emiráty a Irán nie sú členmi bloku, ktorý v súčasnosti tvoria Brazília, Rusko, India, Čína a Južná Afrika. Irán minulý rok predložil žiadosť o vstup ako pozorovateľský štát.
Read more: https://www.al-monitor.com/originals/20 ... 0pbSaudská Arábia rokuje o vstupe do veriteľskej banky BRICS, New Development Bank, informoval tento týždeň denník Financial Times. Banka, ktorá vznikla v roku 2014, je považovaná za protiváhu Medzinárodného menového fondu a Svetovej banky.
Princ Faisal sa stretol s juhoafrickým náprotivkom Naledim Pandorom, ako aj s ruským ministrom zahraničných vecí Sergejom Lavrovom a indickým ministrom zahraničných vecí Subrahmanyamom Jaishankarom.
Sheikh Abdullah sa stretol aj s Jaishankarom, Pandorom a Lavrovom. Najvyšší diplomat SAE absolvoval bilaterálne stretnutie aj so svojím iránskym náprotivkom.
Read more: https://www.al-monitor.com/originals/20 ... 83eHMByr9V piatok Pandor vykreslil blok ako šampióna globálneho Juhu.
"Svet zakolísal v spolupráci. Vyspelé krajiny nikdy nesplnili svoje záväzky voči rozvojovému svetu a snažia sa presunúť všetku zodpovednosť na globálny Juh," povedal Pandor.
Po svojom odchode z Teheránu Amir-Abdollahian privítal BRICS ako orgán, ktorý zastupuje polovicu svetovej populácie a označil jeho návštevu za príklad „aktívnej prítomnosti Iránu v medzinárodných orgánoch“ a krok vo „vyváženej“ zahraničnej politike Iránu.
Read more: https://www.al-monitor.com/originals/20 ... z83eHQMMES

Prezidentka Novej rozvojovej banky Dilma Rousseffová dala začiatkom mája jasne najavo, že Argentína by sa mohla pripojiť k tejto organizácii už v auguste v súlade s predchádzajúcim prísľubom banky rozšíriť jej rady.

Honduras vydal oficiálnu žiadosť o vstup do Novej rozvojovej banky BRICS (NDB), uviedol v sobotu na Twitteri úrad prezidenta Xiomara Castra.
Tento krok prišiel v čase, keď sa Castro stretol s prezidentkou banky Dilmou Rousseffovou počas jej šesťdňovej návštevy Číny. NDB má sídlo v čínskom meste Šanghaj.
K sobotňajšiemu vývoju došlo týždeň po tom, ako Rousseffová oznámila argentínskemu ministrovi hospodárstva Sergiovi Massovi, že správna rada NDB formálne schválila hlasovanie o prijatí jeho krajiny do banky, ktoré má byť oznámené na jej najbližšom zasadnutí naplánovanom na august.
Počas samitu BRICS v júni 2022 sa členské štáty zaviazali posilniť NDB po úspešnom prijatí Bangladéša, Egypta, Spojených arabských emirátov (SAE) a Uruguaja v septembri 2021.

"Tešíme sa na ďalšie rozširovanie členstva postupným a vyváženým spôsobom z hľadiska geografického zastúpenia a zahŕňajúce rozvinuté aj rozvojové krajiny, aby sa posilnil medzinárodný vplyv NDB, ako aj zastúpenie a hlas rozvíjajúcich sa trhových a rozvojových krajín (EMDC) v globálnom riadení," uvádza sa v 75-bodovom spoločnom vyhlásení zverejnenom po samite.
Cieľom NDB, ktorá bola založená v roku 2014, je mobilizovať zdroje na projekty v oblasti infraštruktúry a udržateľného rozvoja v krajinách BRICS a ďalších rozvíjajúcich sa trhoch a rozvojových krajinách prostredníctvom poskytovania úverov, záruk a iných finančných nástrojov.
BRICS v súčasnosti zahŕňa Brazíliu, Rusko, Indiu, Čínu a Južnú Afriku, päť ekonomík, ktoré tvoria viac ako 40 % svetovej populácie a takmer štvrtinu svetového hrubého domáceho produktu (HDP). Niekoľko ďalších krajín vrátane Argentíny, Iránu, Indonézie, Turecka, Saudskej Arábie, Venezuely a Egypta má v úmysle vstúpiť do BRICS.
Členovia BRICS, ktorí opakovane vyzývali na používanie alternatívnej meny k americkému doláru, úspešne čelia politike hospodárskeho diktátu, ktorú presadzuje Washington a EÚ a ktorá dusí svetové hospodárstvo.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Nyní je naprosto jasné, že Západní establishment, prohlášený za protivníky, se snaží za každou cenu nejen poškodit, ale všemi prostředky zastavit globální emancipaci, jejíž prosazování zajišťuje osa multipolarity.
Jedinou starostí západních elit je, že jejich činy a skryté plány prakticky nikoho neoklamou.

Po nedávných zprávách, že francouzský prezident Emmanuel Macron požádal jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu, aby se letos v létě zúčastnil summitu BRICS. Potvrzení této „snahy“ nyní přišlo od šéfky francouzské diplomacie , když cestuje po Jižní Africe.

Krásná slova představitelů francouzského režimu o „potřebě dialogu“ a „partnerství“ by však neměla nikoho oklamat. Paříž ve svém současném stavu nemá absolutně co dělat mezi členskými zeměmi BRICS a těmi, kteří si přejí čestným a předpokládaným způsobem, se brzy připojit k pro-multipolární organizaci.

Tato západní hra a zvolené načasování však v žádném případě není náhoda. Stejně jako nedávná návštěva amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Číně. V době, kdy osa extrémní západní planetární menšiny plně chápe, že musí čelit nejen hlavním nezápadním světovým mocnostem, včetně Ruska a Číny, ale také v době masivního odmítání politiky unipolarity drtivou planetární většinou.

A to vše v době, kdy počet nezápadních iniciativ v konfliktu mezi osou NATO a Ruskem nejen přibývá, ale i otevřeně jde proti západním projektům.

Obecně řečeno, mnozí dnes chápou, že dotyčný konflikt není jen zástupnou válkou NATO se stále přímějším zapojením proti Moskvě, ale válkou této slavné globální menšiny Západu proti celé multipolární ose, jíž jsou BRICS. nepopiratelně součástí. Myslí si to i bývalý jihoafrický prezident Jacob Zuma.

Bývalá hlava státu Jižní Afriky sice formálně – naštěstí pro BRICS a bohužel pro osu NATO – tvrdí, že osa NATO nebude schopna prolomit BRICS. Obecně platí, že dnes nikdo ve světě, a zejména v prostoru drtivé nezápadní globální většiny, není oklamán tím, že jakýkoli dialog nejen s extrémními pokrytci a aroganty, ale také se žháři je de-facto nemožný.

A když známe postavení čistého vazala Paříže vůči Washingtonu, stejně jako plné zapojení francouzského režimu právě do války NATO proti Rusku, tak je pevné přesvědčení, že by neměla mít místo "trojského koně". kůň, i kdyby tam byl Macron jen k "poslouchání". Svět jako celek má v BRICS velká očekávání a naděje. Pokud jde o předpokládaného pěšáka osy NATO (Francii) s nostalgii po unipolaritě – je zřejmé, že nemá absolutně nic společného se summitem velmi důležitého pro budoucnost světa. Ne víc než kterýkoli jiný agent západo-otanského neokolonialismu.

MOSKVA (Sputnik) - Ruskí partneri v rámci bloku BRICS chápu márnosť diskusie o urovnaní ukrajinského konfliktu bez Moskvy, povedal v piatok pre Sputnik Pavel Kňazev, veľvyslanec pri ruskom ministerstve zahraničných vecí a su-šerpa Ruska v BRICS.

Andrij Jermak, vedúci kancelárie ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v nedeľu uviedol, že na stretnutí v Kodani, na ktorom sa diskutovalo o urovnaní ukrajinského konfliktu, sa zúčastnili poradcovia pre národnú bezpečnosť a politickí poradcovia z Brazílie, Kanady, Dánska, Európskej únie, Francúzska, Nemecka, Indie, Talianska, Ukrajiny, Saudskej Arábie, Južnej Afriky, Spojeného kráľovstva, Spojených štátov, Turecka a Japonska, a dodal, že strany sa dohodli na pokračovaní konzultácií v tomto formáte. Jermak tiež uviedol, že Ukrajina chce usporiadať tzv. globálny mierový samit, na ktorom sa bude diskutovať o mierovom pláne Kyjeva.

"K tejto iniciatíve - ako viete, ide o pokus presadiť ultimáta, ktoré navrhuje Zelenskyj, a líniu, ktorú presadzujú jeho patróni na Západe. Všetci, vrátane našich partnerov z BRICS, chápu márnosť takýchto diskusií o situácii na Ukrajine alebo o urovnaní medzi Ukrajinou a Ruskom bez Ruska," povedal Kňazev, keď komentoval stretnutie v Kodani.

BRICS, Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika se scházejí od 22. do 24.srpna v Johannesburgu v Jihoafrické republice za účelem zavedení jednotné měny, která by pravděpodobně vstoupila v platnost od 1.ledna 2024.
Jaké jsou předpokládané prostředky a výzvy tohoto nového měnového mechanismu?

BRICS od roku 2014 zakládá mezinárodní instituce, které stále více konkurují těm, které zřídil Západ na konci druhé světové války: Šanghajská organizace pro spolupráci je ekvivalentem NATO, Nové rozvojové banky v konkurenci MMF.

Otázka nového mezinárodního měnového systému vyvstává již několik let tváří v tvář politizaci dolaru, která umožňuje Spojeným státům sankcionovat své protivníky. Loni, při ruské invazi na Ukrajinu, šel Západ ještě dál, když zabavil rezervy v dolarech a eurech ruské centrální bance. To je samozřejmě bezprecedentní, a proto to naznačilo zbytku světa (především Čínu, Indii a Saúdskou Arábii), že naše měny jsou jisté , ale bez skutečné hodnoty!

Z toho plyne zrychlení časového plánu pro vytvoření alternativního měnového systému založeného opět (jako před rokem 1973 a koncem zlatého standardu) na reálných peněžních protějšcích. Základní princip je poměrně jednoduchý: pokud jde o ECU, které předcházelo euru, vytvořil by se měnový koš , který by se skládal z určitého procenta čínského jüanu, indické rupie, ruského rublu... : které země se připojí tento systém, jaké bude procento každého státu v rámci tohoto měnového koše a jaké protistrany si posledně jmenovaný vybere pro svou peněžní zásobu.

Pokud jde o první bod, začínáme vidět jasněji a to je pro Západ sotva uklidňující: Kromě 5 zemí BRICS by se této nové měny chtělo zúčastnit dalších 19 zemí. Země jihovýchodní Asie, jako je Thajsko a Indonésie, ale také země produkující ropu a zemní plyn: Írán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Alžírsko, Venezuela a země Latinské Ameriky , jako je Mexiko, Uruguay a Argentina.

Pokud jde o přidělování kvót pro každou zemi, lze pouze předpokládat distribuční klíč. Pokud je posledně jmenovaná váha každé země ve světovém obchodu, je třeba mít na paměti, že Čína představuje 13 % z posledně jmenovaných (pouze 2,5 % použití jüanu), Indie kolem 3 % a Rusko a Brazílie spíše 1 až 1,5 %.

A konečně, pokud jde o velkou otázku, kterou jsou protistrany, víme, že každá měna by měla mít v tomto systému reálné základy: Zlato by do něj přispívalo (což by vedlo k jeho přehodnocení), ale jeho průběh je nedostatečný k zajištění protějškem všech peněžních mas, víme, že byly uvažovány další suroviny: Stříbro, měď, ale také ropa nebo plyn a možná zemědělské suroviny: Pšenice, rýže atd.

Vytvoření tohoto nového měnového systému by těmto zemím umožnilo pokračovat v obchodování i v případě vážných problémů se Západem a dokonce i v případě vážných problémů na Západě.

Pak vyvstávají dvě otázky: jaké budou zvolené parity mezi měnami tohoto nového systému, ale také jaká bude stanovena parita mezi těmito měnami a dolarem a eurem. Nehrozí západním měnám prudká devalvace, pokud i nadále nebudou mít žádné protistrany? To by znesnadnilo platby za naši výrobu a dovoz energie.

Druhá otázka, jaká bude stabilita systému? Co se nakonec stane mezi těmito měnami, když se nevyhnutelně objeví inflační diferenciály (např. Argentina)? Bude se provádět každoroční přezkum parity mezi měnami?

V současnosti žijeme v epoše určitého postupně probíhajícího historického přelomu, o kterém se obvykle mluví jako o přechodu světa od unipolárního uspořádání pod hegemonií USA a NATO, k multipolárnímu uspořádání, kdy v Číně, která svět vidí více než jako kolbiště geopolitického zápasu, jako scénu budování nových vizí tomu říkají raději „budování společenství sdílené budoucnosti lidstva.“ Ukázku toho, jak to funguje, asi nejilustrativněji předvádí jedno z center, kolem něhož z chaotického světa po Studené válce krystalizuje asi největší nově se vytvářející seskupení suverénních národů, které svou iniciativou zdola na základě snah o partnerskou kooperaci ve společném zájmu bez hegemonických ambicí a pokusů o spřádání uzavřených mocenských kruhů vytváří na bázi partnerské kooperace svůj vlastní přirozený řád, Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS).

Ač jde o jedno z nejvýznamnějších seskupení současné mezinárodní scény usilující o vybudování nového světa, tak u nás se o něm moc nereferuje, a ani virtuální mítink hlav států ŠOS proběhnuvší tento měsíc pod předsednictvím Indie v našich médiích moc titulků neudělal. Skutečností však je, že toto seskupení, jak uváděl ve svém projevu k účastníkům čínský prezident Xi Jinping, tu vizi „komunity sdílené budoucnosti lidstva“ opravdu realizuje a že se, jak Xi říkal: „Transformovalo se ze společenství idejí, do společenství reálných činů a vizí.“

Jde o společenství, které vzniklo z iniciativy Číny 15. června 2001 v Šanghaji převážně jako regionální zejména středoasijské seskupení za účelem společného zajištění míru a stability v regionu ohroženém extremismem, separatismem a terorismem, často v souvislosti s tehdy válkou zmítaným Afghánistánem a zahraničními pokusy o vytváření aliancí k ohrazování svých sousedů a o vyvolávání barevných revolucí. A tato organizace nejenže své bezpečnostní určení perfektně plnila, aniž by se stala vojenskou aliancí, ale také přešla do módu ekonomické spolupráce, v němž hraje prominentní roli např. Čínou podnícená iniciativa pásu a cesty (BRI) a vytváření širokého spektra rámců nadnárodní spolupráce, v nichž se překrývá a doplňuje se samotnou OSN, se kterou čím dál úžeji spolupracuje.

V současnosti jsou jejími členy Čína, Indie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Pákistán, Tádžikistán, Uzbekistán a nejnověji Írán. Další státy jako Afghánistán, Bělorusko a Mongolsko jsou jejími pozorovatelskými státy v rámci roky trvajícího procesu přistoupení, kromě čehož má tento spolek ještě tzv. „partnery k dialogu“ Arménii, Ázerbájdžán, Kambodžu, Egypt, Nepál, Saúdskou Arábii, Srí Lanku, Katar a Turecko.
I na letošním zasedání padala slova o trvale udržitelné bezpečnosti na základě konceptu Kolektivní bezpečnosti v tom smyslu, jak ji prosazuje OSN. Většiny letos probíraných věcí se ve svém projevu dotýkal prezident Xi, ovšem mluvil hojně i o dosavadním a o novém růstu spolupráce na rozvoji „hospodářství a obchodu i konektivity, energetiky, zemědělství, financí a inovací“ a mluvil i o úloze ŠOS na mezinárodní scéně, kde prosazuje „mírovou koexistenci a harmonický rozvoj různých civilizací.“ Vyjadřoval se i o tom, jak se ŠOS prosazuje v probíhajícím vývoji mezinárodního systému uplatňováním dialogu místo konfrontace a spolupráce místo aliancí, kdy obecně „tlačí na dodržování férovosti a spravedlnosti a staví se proti hegemonismu, nadřazenosti a šikanování.“

Na ŠOS se také pohlíží jako na organizaci, které se konečně do praxe daří uplatňovat koncept Pěti principů mírové koexistence, s nímž v roce 1954 přišly Čína a Indie na Bandungské konferenci, kolem níž se následně rozvinulo Hnutí neangažovaných zemí bojující proti studeným válkám, imperiálním a kolonialistickým praktikám a prosazující mírovou spolupráci na globální úrovni. Teď o skoro sedm desetiletí později tyto ideje převažují ve většině světa mimo tu výlučnou skupinu zemí, co si říká Západ, a nejvýznačnějším seskupením zemí se značnou politickou i ekonomickou vahou, která na těchto principech funguje uvnitř a čím dál více je prosazuje na celosvětové scéně, je právě ŠOS. A toto seskupení má i na to, aby se o něj tříštily snahy o šikování zemí v mocenských seskupeních proti údajným vyvrhelům jako členové ŠOS Rusko a Írán, o vyvolávání barevných revolucí aj.

Ač řada ideologů Západu má na ŠOS sklony pohlížet jako na „čínský nástroj“ k nahrazování onoho amerického „na pravidlech založeného mezinárodního řádu,“ tak důsledně prosazuje uplatňování mezinárodního práva s OSN v jeho jádře, kdy se snaží o reformy OSN takové, aby konečně této organizaci plně její funkci umožnily vykonávat.

ŠOS je od roku 2005 pozorovatelem Valného shromáždění OSN. Má s OSN Společnou deklaraci o spolupráci a partnerství s organizacemi OSN jako UNESCO, Světová turistická organizace UNWTO, Mezinárodní organizace pro migraci (IMO), s úřadem OSN proti drogám a zločinnosti (UNODC), s protiteroristickou UNOCT a s mnoha dalšími.

V současné době je ŠOS hnací silou za ekonomickým propojováním napříč Eurasií a prosazováním BRI též přezdívané Nová Hedvábná stezka, kdy tento proces se s přijetím Íránu do ŠOS a s Čínou dojednaným smířením Íránu s arabskými královstvími prudce urychlil, proto je také řada arabských zemí pro ŠOS už partnery k dialogu.

Velmi významnou úlohu hraje ŠOS i pro budoucnost globálního finančního systému. Mezi zeměmi tohoto sdružení jsou už hromadně rozběhlé mechanismy vzájemného vyrovnávání v národních měnách a platební systémy mimo celosvětový SWIFT, což mj. jiné hladce umožňuje všechny transakce bez narušování jednostrannými sankčními režimy, které se USA snaží uplatňovat proti Íránu a Rusku i dalším. Íránský platební systém, asi nejpokročilejší na světě k odstínění USA či jakýchkoliv rádoby finančních hegemonů nad světem, přejala prakticky celá ŠOS i některé země ASEAN.

V současném světě, kdy se v důsledku dolaru jako dominantní měny z Ameriky na svět kvůli nárůstům úrokových sazeb určeným ke zmírnění vlastních amerických problémů přenáší nedostatek kapitálu a likvidity, se zemím ŠOS pomocí národních měn a čínského yuanu i denáru Arabských emirátů dost dobře daří se od těchto problémů odstínit. Tento trend se odsud přenáší i jinam – např. do Latinské Ameriky – kde se přejímají zde vyvinuté finanční systémy a do velké míry zavádí vyrovnání v čínských yuanech. Nově si dokonce Argentina prosadila splacení části svého úvěru od MMF v yuanech místo dolarů.

ŠOS se prostě stává pro většinu světa mimo Západ nadějným modelem nově se vynořujícího světového uspořádání.