Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Podle australského ministra policie Stuarta Nashe jsou možné některé výjimky pro policii a bezpečnostní síly. Navíc bude projednána možnost použití takových zbraní v rámci velkých sportovních soutěží. Paralelně se mění požadavky na licence, které umožňují držet samonabíjecí zbraně.

Střelce v mešitách v novozélandském Christchurch není správné shazovat jako šílence. Chtěl zostřit polarizaci ve společnosti, což se zřejmě vlivem různých věcí stane. Rozpoznal také problémy vedoucí k radikalizaci, uvedl americký analytik Shadi Hamid, který se označil za muslima.

Novozélandský parlament v stredu 10.04.2019 hladko schválil prísnejšie zákony o strelných zbraniach. Iba 1 zo 120 členov parlamentu sa vyslovil proti. Cieľom novej legislatívy je zakázať útočné zbrane, ktoré použil strelec pri marcovej masakre. Mimo zákon sa tak dostanú automatické a poloautomatické zbrane, ako aj komponenty na ich modifikáciu. Premiérka Jacinda Ardernová potrebu tohto kroku obhajovala počas posledného čítania v emotívnom prejave, kde priblížila utrpenie zranených, ktorých navštívila v nemocnici po útokoch...

Podnikateľa z novozélandského mesta Christchurch Philipa Arpsa, ktorý šíril video z brutálnych útokov strelca na veriacich v mešitách, odsúdili v utorok na 21 mesiacov väzenia. Informovali o tom tlačové agentúry AP, AFP a DPA.
Arps (44) sa už skôr priznal k obvineniu zo zdieľania a šírenia videa, ktoré 15.03.2019 naživo vysielal na Facebooku strelec Brenton Tarrant, keď zabíjal 51 ľudí v dvoch mešitách v Christchurchi. Video nakrúcal kamerou pripevnenou na prilbe. Podnikateľa Arpsa zatkli 4 dni po vyčíňaní Tarranta v mešitách, pričom išlo o najhorší masaker v novodobých dejinách Nového Zélandu. Sudca Stephen O'Driscoll uviedol, že keď Arpsa vypočúvali pre toto video, podnikateľ ho označil za „pôsobivé“ a neprejavil voči obetiam žiaden súcit...

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65, 2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53, 1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půl milion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůli lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Podle The New Zealand Herald by první pacienti mohli využít eutanazie zhruba za rok. Nárok na ni mají mít podle plánu pouze lidé, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí a pravděpodobně jim nezbývá více než šest měsíců života. Mělo by se jednat o pacienty, kteří prožívají "nesnesitelné utrpení", jemuž nelze žádnými prostředky ulevit. Nevyléčitelně nemocní by si smrtící látku mohli aplikovat sami, nebo by jim ji mohl podat lékař či zdravotní sestra.

Eutanazie je ve většině zemí světa nelegální, v nějaké formě ji umožňuje například Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Kanada či Kolumbie.

V případě, že by příznivci marihuany přece jen v referendu převážili, mohli by si lidé koupit až 14 gramů této drogy denně a vypěstovat dvě rostliny. Rekreační užívání marihuany v minulosti povolily Uruguay, Kanada či některé státy USA.

Evropská unie v pátek ustoupila od plánu použít nouzová opatření z protokolu o Severním Irsku z předloni uzavřené brexitové dohody a zamezit vývozu vakcín proti covidu-19 do Británie. Předchozí oznámení Bruselu vyvolalo pozdvižení v Severním Irsku, Londýně i Dublinu.

Evropská komise v pátek oznámila, že pokud výrobci vakcín proti covidu-19 nedodrží smlouvy s Evropskou unií, budou jim moci členské státy dočasně omezit vývoz očkovacích látek vyráběných v podnicích na území bloku.

Mechanismus přijatý ve zrychleném řízení je reakcí na aktuální spor EU s britsko-švédskou firmou AstraZeneca. Společnost, jejíž preparát dnes Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila k používání v zemích bloku, chce proti původní dohodě výrazně snížit množství vakcíny, kterou dodá do konce března.

Komise však zároveň chtěla spustit ochrannou klauzuli v severoirském protokolu, a zabránit tak přepravu vakcín z Irska, které je členem EU, do Severního Irska, které je součástí Spojeného království.

EU nakonec krátce před půlnocí zveřejnila prohlášení, že zajistí, aby severoirský protokol, který má udržet irskou hranici otevřenou, zůstane nedotčen. Komise však varovala, že pokud budou vakcíny a účinné látky bez povolení převáženy do třetích zemí a mimo blok, použije „všechny nástroje, které má k dispozici“.
Prohlášení následovalo poté, co britský premiér Boris Johnson hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a vyjádřil „vážné znepokojení“, a také s irským premiérem Micheálem Martinem. Šéf irské vlády také hovořil s von der Leyenovou a následné rozhodnutí neaplikovat ochranné ustanovení uvítal.

Krok Bruselu předtím coby „neuvěřitelný akt nepřátelství“ ostře odsoudila severoirská první ministryně Arlene Fosterová. Podle ní se mezi Irskem a Severním Irskem vytváří tvrdá hranice, které měl přitom takzvaný protokol o Severním Irsku zabránit, neboť podle něj zůstane toto území Spojeného království součástí unijního volného trhu.

EU původně chtěla použít článek 16 protokolu o Severním Irsku, který umožňuje jednostranná ochranná opatření při neočekávaných negativních dopadech zachování jednotného trhu.

Je to déle než rok co na Novém Zélandu skončila policejní operace zaměřena na konfiskace doposud legálních zbraní, jejichž držení parlament zakázal po teroristickém útoku v Christchurchi. Konfiskace skončily naprostým fiaskem – policejní složky zajistily pouze 13 – 17% z odhadovaného počtu zbraní. Přibližně 200.000 doposud legálně držených zbraní v důsledku vládních restrikcí skončilo v ilegalitě. Zatímco dostupnost zbraní pro zákona dbalé občany byla zásadně omezena, země zažívá rekordní nárůst kriminálního násilí včetně pouličních přestřelek gangů.

Vládě se doposud nepodařilo prosadit třetí vlnu restrikcí, které představila v červenci 2019. Poněkud předvídatelně se premiérka Arden rozhodla využít nárůstu násilné kriminality k obnovení volání po jejich urychleném schválení. Přitom si je vědoma současné situace:
“Čelíme čím dál většímu problému užívání zbraní, zejména co se týče organizovaného zločinu. Já to vnímám tak, že to ukazuje správnost legislativy, kterou jsme zavedli. Odstranili jsme určité zbraně z oběhu. Ale to neznamená, že zde nebudou zbraně užívané gangy, nebo že jim nebudou dostupné. … Tyhle věci vyžadují čas, než se projeví výsledky.”

Pět zraněných si vyžádal útok v supermarketu ve městě Dunedin na Novém Zélandu, kde muž začal bodat lidi nožem. Policie útočníka zadržela a vzala do vazby. Mezi zraněnými jsou dva zaměstnanci obchodu. Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že motiv útoku zatím nebyl zjištěn, ale policie nemá žádné důkazy, svědčící o tom, že by šlo o terorismus.

„Není nutné říkat, že takový útok je nesmírně znepokojivý. Chci vyjádřit uznání odvaze kolemjdoucích, kteří podle prvních zpráv zasáhli na ochranu svého okolí,“ řekla.

Podle Ardernové bylo pět lidí převezeno do nemocnice v Dunedinu s bodnými či jinými zraněními. O jejich stavu zatím nejsou podle AP podrobnější zprávy.

Očití svědci řekli místním médiím, že při útoku vypukl v obchodě chaos, lidé křičeli a utíkali k východům. Někteří zákazníci se ale pokusili útočníka zadržet.

„Jsme šokováni a zdrceni událostmi, ke kterým došlo v našem obchodě Dunedin Central Store dnes odpoledne,“ uvedl řetězec Countdown, kterému obchod patří. Dodal, že prioritou je péče o zraněné zaměstnance a o zákazníci, kteří se jim snažili pomoci, jakož i o zaměstnance, otřesené krajně traumatickým zážitkem.

Policie uvedla, že podrobnosti o incidentu zveřejní později.

Dunedin leží na východním pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu, kde je po Christchurchi druhým největším městem. Dunedin má podle dostupných údajů více než 126 000 obyvatel

"Minulou noc jsme přijali rozhodnutí odstranit všechny nože a nůžky z našich regálů a zvažujeme, zdali bychom je měli dále prodávat," řekla Kiri Hannifinová, generální manažerka společnosti Countdown pro bezpečnost.
"Chceme, aby se veškerý náš personál cítil bezpečně, když přijdou do práce, zvláště po včerejších událostech," uvedla Hannifinová v prohlášení pro média. Podle místních médií stáhly nože z běžného prodeje i další maloobchodní řetězce.

Policie útočníka, srílanského občana, zastřelila. Podle Ardernové byl inspirován takzvaným Islámským státem (IS) a byl pod neustálým policejním dohledem. Policie tak muže sledovala i v době, kdy šel do supermarketu na předměstí Aucklandu New Lynn. Původně se policie domnívala, že si šel jen nakoupit, ale on sáhl po vystaveném noži a začal bodat lidi. Policie uvedla, že ho do minuty zastřelila.
Premiérka Ardernová řekla, že byl pod dohledem od roku 2016, kvůli podpoře násilné ideologie inspirované Islámským státem.

Nový Zéland je v lockdownu a někteří se rozhodli pořídit si fastfood potraviny. Policie odhalila v podezřelém voze 3 kyblíky kuřat, 10 salátů coleslaw a nespecifikované množství hranolků. Hrozí jim 6 měsíců vězení a pokuta 4000$.

Dle článku The Guardian je novozélandské město Auckland v lockdownu a někdo sem přes hranice města pašoval křupavá kuřata, coleslaw a dokonce i hranolky.

Ve městě je veškerý prodej jídel i jejich výdej z okénka nebo donáška zakázaná.

Dle vyjádření policie když řidiči zpozorovali policejní auto, ostře otočili do protisměru ve snaze policii uprchnout. To se jim ale zjevně nepodařilo.
Taková zpráva by snad mohla být apríl, ale zjevně takhle už funguje svět. A řadě lidem to zjevně připadá normální a správné.

Ve voze se našlo přes 100 000 dolarů v hotovosti, což mi indikuje, že to byl asi i velmi profitabilní byznys s velkou poptávkou.

Někdo asi i doufá, že se podaří také identifikovat klienty této "zakázané látky" (jak to nazvali v článku The Guardian) a všechny hnát před soudu ke spravedlnosti.

No uvidíme, jak normální nám budou připadat tyhle dva roky s odstupem času.

Dle dat ministerstva zdravotnictví mělo město Auckland tou dobou celkem 35 aktivních případů nakázy virem SARS-CoV-2 nebo přesněji řečeno pozitivních testů. Jestli byl někdo nemocný, článek neuvádí.

Dle zpravodajství BBC na Novém Zélandu zavedli celonárodní lockdown po jediném pozitivním testu na COVID.

Pro možný kontrast ještě uvedu případ z australského Melbourne, kde milionář a jeho rodina dostala povolení obejít lockdown a užívat si na jejich jachtě. Podle článků v médiích kotvili na různých místech doplňovat zásoby. Po mediálním poprasku jim bylo povolení odebráno a případ začala řešit policie.

Zdroje:
https://www.theguardian.com/world/2021/ ... unt-of-kfc
https://www.msn.com/en-us/news/world/tw ... ar-AAOFVLx
https://www.bbc.com/news/world-asia-58241619

Budou ženy jezdit do porodnice na kole? Aspoň co se sebe týká, takovou představu má bývalá novozélandská ministryně za Zelené Julie Anne Genterová. Do porodnice odjela s kontrakcemi v nočních hodinách na nákladním bicyklu. „Opravdu jsem neplánovala porodit na kole, ale nakonec se to stalo,“ uvedla poté. Do porodnice odcestovala spolu se svým manželem, který celou cestu dokumentoval, asi ve dvě hodiny ráno, o hodinu později už bylo dítě na světě. Jako budoucí ekologickou dopravu propagují nákladní kola pro celou rodinu i němečtí Zelení, kteří budou součástí příští německé vlády.

Jedenačtyřicetiletá poslankyně Julie Anne Genterová je známá jako propagátorka cyklistiky. A kolo se rozhodla použít i při noční cestě do porodnice v novozélandském Wellingtonu. O příběh se podělila Genterová na svém facebookovém profilu. Porod nakonec proběhl bez komplikací.

„Velké noviny! Dnes ve 3:04 ráno jsme přivítali nejnovějšího člena naší rodiny. Opravdu jsem neplánoval porodit na kole, ale nakonec se to stalo,“ napsala. Dodala, že „kontrakce nebyly ve chvíli, kdy se rozhodla usednout na kolo, tak hrozné“. Do porodnice dorazila se svým manželem asi po hodině cesty, krátce na to už bylo dítě na světě.
„Jsem tak ráda, že jsme nešli pěšky,“ řekla bývalá ministryně později zpravodajskému serveru Stuff. O osobním autu nebo taxi, které také na Novém Zélandu jezdí, se jako možnosti nezmínila. Server BBC upozorňuje, že podobnou cestu do porodnice absolvovala Genterová už před třemi lety během svého předchozího těhotenství.Genterová je v současné době poslankyní, dříve ale působila i v roli ministryně pro ženy, náměstkyně ministra zdravotnictví a náměstkyně ministra dopravy. Má dvojí občanství, novozélandské a americké.

NOVÝ ZÉLAND – “Tento očkovací program nebude mít žádný konečný bod…,” přiznává novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

NEW – "There’s not going to be an endpoint to this vaccination program…," says New Zealand PM Jacinda Ardern.pic.twitter.com/YdjZEIBGFx
— Disclose.tv (@disclosetv) December 7, 2021

Nedávno také sedm vůdců gangů, vyzvalo obyvatele, aby se nechali očkovat proti covid-19.

Novozélandská novinářka Charlotte Bellisová se stala obětí drakonických opatření proti šíření nemoci covid-19. Nový Zéland jí nevydal povolení k návratu do země, protože nesplnila přísné podmínky podání žádosti. Bellisová je těhotná a nemá kvůli situaci s vízy kam legálně jít. Pomoc ale nalezla na tom nejpodivnějším místě: u tálibánské vlády Afghánistánu, kde předtím informovala o zacházení islámského radikálního hnutí se ženami.

Bellisová se proslavila v srpnu 2021, kdy vystoupila na první oficiální tiskové konferenci tálibánské vlády s otázkou: „Jaké záruky můžete dát ženám a dívkám, že budou chráněna jejich práva?“ Bellisová byla jedinou ženou, která se konference coby novinářka zúčastnila.

V září však zjistila, že otěhotněla se svým přítelem Jimem Huylebroekem, fotografem pro The New York Times. Nacházela se tehdy v Kataru, kde je pro nesezdané ženy nelegální být těhotné. Dočasně odešla za Huylebroekem do Belgie, odkud se Bellisová neúspěšně pokoušela získat povolení k návratu na Nový Zéland.

V Schengenském prostoru ale mohou občané Nového Zélandu zůstat jen tři měsíce v kuse, Bellisová proto podnikla troufalý krok a kontaktovala afghánskou vládu se žádostí o poskytnutí útočiště.

„Mluvila jsem se svými kontakty v Tálibánu: ‚Víte, že chodím s Jimem z New York Times, ale nejsme manželé, že?‘ ‚Ano, ano, vážíme si vás obou a jste cizinci, takže to je vaše věc.‘ Nervózně jsem pokračovala: ‚No, jsem těhotná a nemůžu se dostat zpátky na Nový Zéland. Když přijedu do Kábulu, budeme mít problém?‘ Jeden to druhému přeložil a oba se usmáli. ‚Ne, můžete přijet a nebudete mít problém. Jen říkejte lidem, že jste vdaná, a kdyby se to vyhrotilo, zavolejte nám. Nebojte se. Všechno bude v pořádku,‘“ popsala Bellisová ve sloupku v novozélandském deníku The New Zealand Herald.

Will MIQ decide that I, as a pregnant NZ citizen, warrant an emergency exemption to enter the country - just like they have the hundreds of foreign DJs, athletes & TV crews in the last 2 yrs? And what about other kiwis stranded in dangerous situations?@jacindaardern @chrishipkins https://t.co/z29M7Gc3IY
— Charlotte Bellis (@CharlotteBellis) January 29, 2022

„Když vám – těhotné a svobodné ženě – nabídne Tálibán bezpečné útočiště, víte, že taková situace je zvrácená,“ dodala. Bellisová do Kábulu odjela, má ale obavy z porodu v Afghánistánu kvůli nízké úrovni lékařské péče a vysoké pravděpodobnosti komplikací nebo dokonce úmrtí při porodu. Požádala o vstup na Nový Zéland z urgentních důvodů, ale 24. ledna byla odmítnuta, protože nedodala důkazy, že se jí nedostane stejné lékařské péče v současné lokaci. Také podala žádost s časovým odstupem větším než 14 dní, což ale bylo nutné vzhledem k nepravidelnosti letů z Afghánistánu. „Myslela jsem, že se rozbrečím, ale byla jsem v šoku. Udělala jsem všechno, co po mně chtěli. Jaká je hranice? Co ještě můžu udělat?“ uvedla. Dodala ale, že před několika dny byla její žádost záhadně znovu otevřena poté, co celý případ zmedializovala.

Podle právníka Bellisové, Tudora Cleeho, neobsahuje žádost o vstup do země z urgentních důvodů samostatnou kategorii pro těhotné ženy, což dělá žádost zbytečně komplikovanou. Podle webu Stuff v loňském roce podalo žádost o návrat do vlasti 229 těhotných žen, ale jen 23 povolení obdrželo. „Je to neuvěřitelně misogynní a krátkozraké,“ domnívá se právník Clee.

Restrikce na cestování zavedla novozélandská vláda v důsledku pandemie. Nový Zéland přitom zaznamenal od jejího začátku pouhých 52 úmrtí na covid-19. Země uzavřela své hranice 19. března 2020 a o týden později vyhlásila stav nouze s pouhými 109 případy nákazy. Od té doby za tato opatření čelí vláda premiérky Jacindy Ardernové kritice. Ardernová sama musela kvůli zpřísnění opatření odložit svou vlastní svatbu, uvádí britský Daily Mail.