https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... i-40361774Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Francie stáhne své vojáky z Mali, pokud politická nestabilita v této africké zemi povede k větší islamistické radikalizaci. Informuje o tom v neděli BBC. Armáda v Mali tento týden po devíti měsících provedla druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. V Mali působí i čeští vojáci.
Francie pozastavila operace svých vojenských jednotek v Mali, kde francouzští vojáci pomáhají tamním ozbrojeným silám ve válce proti islámským radikálům. S odkazem na sdělení francouzského ministerstva obrany o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Rozhodnutí souvisí s politickou nestabilitou v západoafrické zemi, kde armáda koncem května provedla za poslední rok už druhý převrat. Zpráva se týká také České republiky, v Mali totiž působí několik desítek českých vojáků.
Svůj krok Paříž konzultovala s malijskými úřady a armádou a v nadcházejících dnech vyhodnotí další postup. Podle ní jde o preventivní a přechodné opatření.
O uplynulém víkendu francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Francie své vojáky z Mali zcela stáhne, pokud politická nestabilita povede k větší islamistické radikalizaci. Paříž podle něj nemůže podporovat země, kde neexistuje demokraticky zvolená vláda.
Minulý týden ústavní soud v Mali jmenoval prozatímním prezidentem velitele vojenské junty a dosavadního viceprezidenta Assima Goitu. Bývalý velitel speciálních sil nechal předtím zatknout prezidenta a premiéra, a uskutečnil tak v zemi druhý státní převrat za posledních devět měsíců.
V africké oblasti Sahel, kde tamní vlády bojují proti islámským radikálům, má Francie kolem 5100 vojáků. Francouzská armáda podporuje od roku 2013 síly v Mali, Mauritánii, Nigeru, Burkině Faso a Čadu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_mislČeské vojenské vozidlo v Mali v sobotu dopoledne najelo na výbušninu. Všichni vojáci, kteří plnili misi Takuba, jsou v pořádku. Žádný z nich se nezranil, informovala česká armáda, která s ohledem na povahu mise nebude sdělovat další informace.
Tie predsa majú francúzsky a český výcvik, či nie?Při útocích na severu Mali zemřelo v neděli nejméně 51 civilistů. Informovala o tom v pondělí agentura AFP, která se odvolává na armádní zdroje a místní úřady. Ty útok označily za teroristický.
Útočníci přijeli na motocyklech a zaskočili obyvatele tří vesnic poblíž hranic s Nigerem, řekl AFP místní zastupitel. „Teroristé zabili přes 40 civilistů ve vesnicích Karou, Ouatagouna a Daoutegeft. Vnikli do vesnic a všechny zmasakrovali,“ dodal.
Útok se stal v neděli večer v šest hodin místního času. Všechny tři vesnice byly napadeny zároveň. Podle agentury Reuters to vyplývá z dokumentu okresní správy, která hovoří o nejméně 51 zabitých a několika zraněných civilistech. Útočníci rovněž zapálili několik domů a ukradli dobytek.
Přestože se k činu zatím nepřihlásila žádná islamistická skupina, místní úřady hovoří o terorismu. Agentura AP s odvoláním na úředníka Oumara Cisseho uvedla, že útočníci se při příjezdu identifikovali jako islámští radikálové. Útok se odehrál je dva týdny po zatčení dvou vůdců islamistických skupin, které vojákům udali obyvatelé vesnic Outagouna a Karou.
Útočníci údajně zamířili ještě do čtvrté vesnice. Do oblasti byly vyslány vojenské jednotky, uvedl armádní zdroj. Upozornil ale na to, že komunikace s nejmenovanou vesnicí je špatná kvůli nedávným útokům islámských radikálů na telekomunikační infrastrukturu.
Západoafrická země se od roku 2012 potýká s činností islamistických skupin především na severu. Radikálové se postupně dostávají i do střední části a rozšiřují svůj boj do sousedních zemí: Burkiny Faso a Nigeru. Navzdory činnosti jednotek OSN a francouzské a africké mise radikálové zabili tisíce lidí. Stovky tisíc obyvatel kvůli bojům odešly z domovů.
Na „vážné a neustálé zhoršování bezpečnostní situace“ v zemi minulý týden upozornil nezávislý expert při OSN Alioune Tine, který se specializuje na dodržování lidských práv. Na konci 11denní návštěvy Mali hovořil o selhání státních institucí a útocích islámských radikálů proti všem vrstvám společnosti. Připomněl, že násilí se ve velké míře dopouštějí i bezpečnostní složky, které mají obyvatele chránit.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ite-676084Rusko se snaží zdiskreditovat výcvikovou misi Evropské unie v Mali, do které jsou zapojené i české jednotky, varoval pro server Euractiv náměstek ministra obrany Jan Havránek. V zemi se prý Moskva snaží tamní obyvatele přesvědčit, že mají jednotky zemí EU na svém území považovat za okupanty. Pomoci přesvědčit je, že Evropská unie Mali neokupuje, by podle náměstka mohly evropské finance na pomoc tamním silám, které k podobným účelům vyčleňuje nová unijní sedmiletka obnos ve výši 5 miliard eur.
Podle Havránka by měl pomoci i Evropský mírový nástroj, tedy nástroj, který od počátku letošní sedmiletky dává Evropské unii možnost pomoci partnerským zemím, a to například podle EU ve formě podpory mírových operací.
Konkrétně se počítá s tím, že Evropský mírový nástroj poslouží k financování dodávek vojenského a obranného vybavení, infrastruktury, nebo technické a jiné pomoci, o kterou třetí země či mezinárodní organizace požádají. Celkově nová sedmiletka EU počítá, že nástroj sebere až 5 miliard eur.
https://112ua.tv/mir/voennaya-hunta-mal ... 91598.htmlFrancie a Německo pohrozily ukončením mírových misí v Mali, pokud se tam objeví bojovníci PMC Wagner
Vojenská junta, která má na starosti západoafrickou zemi Mali, jedná s nejmenovanými ruskými představiteli o vyslání ruských vojenských žoldnéřů do regionu. Informoval o tom server Deutsche welle s odvoláním na vyjádření vysokých představitelů německé vlády a dalších západních médií.
Zejména mluvčí německého ministerstva zahraničí Maria Adebarová v rozhovoru s novináři v Berlíně 15. září vyjádřila krajní znepokojení nad možností spolupráce mezi malijskou juntou a žoldáky z Ruska. Mluvčí německého ministerstva obrany Christina Rutsiová zase varovala, že pokud se v malijském hlavním městě Bamaku objeví soukromí ruští vojenští specialisté, Berlín projedná "důsledky a možné kroky společně s partnery v evropském a mezinárodním formátu".
Večer téhož dne německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová na Twitteru nepřímo pohrozila stažením jednotek Bundeswehru z Mali. Dodala, že dohoda mezi Moskvou a Bamakem "zpochybňuje základ mandátu Bundeswehru v rámci misí MINUSMA a EUTM" a že ministerstvo obrany nyní bude muset "společně s Bundestagem vyvodit závěry".
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian byl však první, kdo 14. září veřejně promluvil o dohodě mezi Rusy a Mali. Pohrozil také, že v případě dohody mezi vojenskými orgány Mali a ruskými žoldáky stáhne francouzské jednotky ze země. "Wagner (Wagner PMCs. - pozn. red.) jsou vojenské formace, které se v minulosti v Sýrii a Středoafrické republice osvědčily jako ty, které páchají zločiny a dopouštějí se násilí, které v žádném případě nepomáhá řešit problémy a je zcela neslučitelné s naší přítomností," řekl Jean-Yves Le Drian v Paříži při rozhovoru s poslanci Národního shromáždění.
Agentura Reuters 13. září citovala diplomatické zdroje, podle nichž je vojenská junta v Mali blízko uzavření smlouvy o vyslání ruských vojenských žoldnéřů, kteří budou cvičit malijské ozbrojené síly a poskytovat ochranu předním malijským představitelům. Výše smlouvy bude činit přibližně 10,8 milionu dolarů měsíčně.
V květnu letošního roku došlo v Mali k převratu. Malijská armáda zatkla prezidenta Ba Ndao, premiéra Moctara Ouaneho a nového šéfa ministerstva obrany Souleymane Doucourta. K zatčení došlo několik hodin poté, co Ba Ndao podepsal dekret o novém složení malijské vlády. V nové vládě není ministr vnitřní bezpečnosti Modibo Koné a ministr obrany Sadio Kamara.
Ústavní soud Mali v květnu prohlásil plukovníka Assimiho Goitu za prozatímního prezidenta.
https://colonelcassad.livejournal.com/7089590.htmlLavrov poněkud potvrdil spolupráci orgánů Mali s Wagner PMC a omezil se na konstatování, že se jedná o soukromé partnerství, do kterého ruská vláda nemá co zasahovat, a že toto je vztah vlády Mali se soukromou společností z Ruska.
"Vzhledem k tomu, že malijské úřady vyhodnotily své schopnosti jako nedostatečné bez vnější podpory, a protože vnější podpora ubývá od těch, kteří se tam zavázali přispět k vymýcení terorismu ... Nemáme s tím nic společného, je tato činnost prováděna na právním základě." a týká se vztahů mezi hostitelem po boku - to je legitimní vláda - a těmi, kteří nabízejí služby prostřednictvím zahraničních odborníků , “uvedl vedoucí ministerstva zahraničních věcí a jeho projev odvysílala televizní stanice„ Rusko 24 “.
Rusko prostřednictvím státu zároveň přispívá k zajištění obranné schopnosti Mali, jeho bojeschopnosti vymýtit teroristické hrozby a hrozby, uvedl ministr
https://strana.news/news/354942-premer- ... stami.htmlPremiér Kokala Maiga uvedl, že země požádala PMC Wagner o pomoc v boji proti teroristům poté, co Francie ukončila protiteroristickou operaci Barkhan.
Informoval o tom server Mali24.
Francie tak byla obviněna, že učinila "jednostranné prohlášení" ohledně protiteroristické operace, aniž by se na tomto rozhodnutí předem dohodla s OSN a malijskými orgány.
"Země byla postavena před hotovou věc. Nová situace, která nastala po ukončení operace Barkhan, nás donutila hledat způsoby a prostředky, jak lépe zajistit bezpečnost sami nebo s dalšími partnery," řekl Maiga.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň v OSN uvedl, že malijské úřady požádaly o pomoc ruskou soukromou vojenskou společnost.
"Tyto aktivity jsou prováděny na legálním základě a týkají se vztahů mezi hostitelskou zemí - jedná se o legitimní vládu, kterou všichni uznávají jako legitimní a přechodnou strukturu - a těmi, kteří nabízejí služby prostřednictvím zahraničních odborníků," dodal.
Podle novinářů se malijské úřady obrátily na PMC Wagner s žádostí o pomoc.
Francie, která se rozhodla ukončit protiteroristickou operaci Barkhane, tím „opustila Mali“, proto je vláda nucena hledat jiné partnery pro zajištění bezpečnosti, prohlásil premiér této africké země Choguel Kokalla Maïga.
Francouzský prezident Emmanuel Macron předtím slíbil, že změní model vojenské přítomnosti v regionu Sahel, ukončí operaci Barkhane a nahradí ji mezinárodní aliancí za účasti zemí regionu. V sobotu prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že se vláda Republiky Mali obrátila na soukromou ruskou společnost za účelem boje s terorismem, tato činnost je legitimní. Zdůraznil ale, že oficiální Moskva „s tím nemá nic společného.“
Premiér Mali řekl v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN, že Francie učinila „jednostranné prohlášení“ bez souhlasu OSN a vlády Mali, a že „obrysy“ nové konfigurace sil po ukončení operace Barkhane jsou nejasné.
„Nová situace, která vzniká kvůli ukončení operace Barkhane, postavila Mali před hotovou věc a vedla k tomu, že nás jakoby vyhodili v půli cesty a jsme nuceni zkoumat způsoby a prostředky, abychom mohli lépe samostatně zajistit bezpečnost s jinými partnery,“ prohlásil Maïga.
Podle jeho slov je cílem spolupráce „zaplnění prázdna“ na severu Mali, které vznikne po odchodu francouzských vojsk. O jaké konkrétní partnery se jedná, Choguel Kokalla Maïga neupřesnil.
„Mali lituje, že princip konzultací a schválení, který musí být pravidlem mezi privilegovanými partnery, nebyl dodržen před přijetím rozhodnutí francouzské vlády,“ dodal Maïga a vyzval OSN, aby zaujala „ofenzívnější“ postoj proti teroristům.
Africký region Sahel je jedním z nejproblémovějších na kontinentě kvůli teroristické činnosti a ilegální migraci. V roce 2014 zahájila Francie v tomto regionu protiteroristickou operaci Barkhane. Tuto misi podporuje regionální struktura G5 založená ve stejném roce.
Cílem operace prováděné v saharsko-sahelském regionu (Niger, Mali, Burkina Faso, Mauretánie, Čad) je boj proti terorismu a stabilizace situace v regionu na takovou úroveň, aby místní úřady dokázaly samostatně zajišťovat bezpečnost.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_ahaNa Západě roste znepokojení z možného zapojení ruských vojenských kontraktorů do bojů s džihádisty v Mali. Námluvy vojenské junty v Bamaku s Moskvou dráždí především Francii, která se z vleklého konfliktu snaží se ctí vymanit.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_jhrOdborníci na lidská práva z Organizace spojených národů vyzvali Mali, aby zakročilo proti otroctví děděnému po předcích. Činí tak po sérii násilných útoků na lidi považované za otroky. Země oficiálně zrušila otroctví v roce 1905, podle agentury Reuters ale v některých částech země otroctví stále přetrvává.
účastníci ako v Afganistane, výsledky ako AfganistaneEstonští vojáci sloužící na vojenské základně Gao v Mali omylem spustili palbu do britských vojáků, kteří při přiblížení se k základně nesplnili potřebné bezpečnostní procedury. Jak uvedly sobotní noviny Postimees, v důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn.
„K incidentu se střelbou došlo ve chvíli, kdy se k vojenské základně přiblížil mikrobus s britskými vojáky. Estonští vojáci, kteří hlídali základnu, začali střílet na vozidlo, protože Britové neinformovali posádku základny o svém příjezdu v souladu s pravidly,” uvádí se ve zprávě.
Vedoucí tiskové služby estonských obranných sil Taavi Karotamm potvrdil novinám Postimees, že k incidentu došlo. „Estonští vojáci správně dodrželi všechna stanovená pravidla. Ani estonští vojáci, ani spojenečtí vojáci nebyli při tomto incidentu zraněni,“ řekl Karotamm.
Boj proti terorismu v Mali
Estonští vojáci se od roku 2018 účastní operace Barkhan, kterou provádí Francie v oblasti Sahara-Sahel (Niger, Mali, Burkina Faso, Mauritánie, Čad). Cílem operace je boj proti terorismu a stabilizace situace v regionu na takovou úroveň, aby místní úřady mohly nezávisle zajišťovat bezpečnost. Od roku 2013 vyslala Francie k účasti na operaci v Mali asi 4 tisíce vojáků.
Estonský kontingent je umístěn na břehu řeky Niger ve městě Gao na francouzské vojenské základně – slouží zde asi 1500 lidí z různých zemí. V rámci operace Barkhan se estonští vojáci věnují hlídání města a okolí, obraně základny a slouží jako jednotka rychlé reakce.
V březnu 2020 vytvořila Francie a její evropští spojenci operativní skupinu Takuba pro boj proti terorismu v Mali. Kromě Francie se na vytvoření operativní skupiny podílejí Německo, Belgie, Velká Británie, Dánsko, Estonsko, Mali, Nizozemsko, Niger, Norsko, Portugalsko, Švédsko a Česká republika.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_bakyNejméně 31 lidí zabili v pátek v Mali ozbrojenci, kteří stříleli na autobus. V něm cestující mířili na trh. Několik dalších lidí utrpělo zranění nebo se pohřešuje. V oblasti afrického Sahelu v poslední době vzrostl počet džihádistických útoků.
Sedm příslušníků mírových sil Organizace spojených národů bylo ve středu zabito v centru Mali. Další tři lidé byli vážně zraněni improvizovaným výbušným zařízením, uvedla mise OSN na Twitteru.
„Dnes ráno logistický konvoj MINUSMA na cestě z Douentzy do Sevare narazil na improvizované výbušné zařízení na RN16 (dálnici, pozn. red.) v oblasti Bandiagara. Předběžná zpráva uvádí, že bylo zabito sedm modrých přileb a tři lidé jsou těžce zraněni,“ oznámila mise prostřednictvím Twitteru.Připomeňme, že v rámci mise OSN s názvem MINUSMA podle informací Armády České republiky působí pět českých vojáků. Zatím není známo, zda byl někdo z nich zraněn.Ce 8/12 (matinée), un convoi logistique de la Force MINUSMA allant de #Douentza à #Sévaré a heurté un Engin explosif improvisé (#EEI) sur la RN16, dans la région de #Bandiagara. Un 1er bilan fait état de 7 #Casquesbleus décédés et 3 grièvement blessés.#Mali #A4P #ServingForPeace pic.twitter.com/16j900AtEa
— MINUSMA (@UN_MINUSMA) December 8, 2021
„Síly a prostředky byly vyčleněny ze 601. skupiny speciálních sil a působily na území Mali dle mandátu do 31. prosince 2016,“ uvádí armáda na svých internetových stránkách.
„Úkolem stabilizační mise Organizace spojených národů MINUSMA v Mali (United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali) je zajištění bezpečnosti a vytvoření podmínek pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě,“ dodávají vojáci.
Zmiňme, že Mali prochází složitou situací nejistoty a politické nestability s přítomností džihádistických skupin, které zesilují své útoky proti civilnímu obyvatelstvu, malijské armádě a zahraničním silám a silám OSN.
Během necelého roku došlo také ke dvěma státním převratům, po nichž byl zahájen proces přechodu, který dosud nebyl dokončen, do konání všeobecných voleb, které dosud nebyly oznámeny.
EUTM
Druhou misí je EUTM – výcviková mise EU v Mali, kde hlavním úkolem vojáků je pomoci při výcviku vojáků malijské armády.
„Hlavním úkolem celé mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády tak, aby byla v budoucnu schopna samostatně čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země. Má rovněž podpořit výstavbu nedávno vytvořených Společných sil zemí G5 Sahel,“ píší vojáci na svých stránkách a dodávají: „Mise EUTM v Mali je nebojová, zaměřená na výcvik, vzdělávání a poradenství.“
„Vláda ČR poprvé rozhodla o účasti v misi EUTM v roce 2013, tedy hned na počátku fungování mise. Další pokračování účasti v misi schválil Parlament ČR v roce 2014 a 2016. Nejnovější mandát pro další působení příslušníků AČR v misi EUTM a navýšení počtů z 50 na 120 vojáků schválily podle usnesení české vlády č. 221 obě komory Parlamentu v květnu a červnu 2018. Doba působení vojáků platí pro léta 2018 – 2020. S příspěvkem ČR ve výši 120 vojáků počítá i návrh mandátu pro roky 2021 a 2022. Od 12. června 2020 až do 12. ledna 2021 velela Česká republika výcvikové misi Evropské unie v Mali,“ uvedli vojáci s tím, že personální jádro jednotky působící v Mali je tvořeno vojáky 13. dělostřeleckého pluku doplněné o další specialisty jiných útvarů české armády.