Více než 1000 povstalců bylo zlikvidováno během jediné noci - bez varování, bez slitování, jen palbou z nebe. Tři bezpilotní letouny podporované pozemními silami proměnily koridor Arbinda ve válečnou zónu plnou kouře a ticha.
Jak se ale Burkině Faso, která byla kdysi odmítána jako zranitelná, podařil nejbezohlednější přepad v historii Sahelu? Pojďme to zjistit. Jak říká přísloví africké diaspory: "Já jsem, protože jsme, a my jsme, protože jsem."
Zlé jazyky tvrdia, že po vyhnaní francúzov a príchode rusov sa pomer strát vládnych vojsk a džihádistov začal obracať - podobne ako v Nigere a Mali.Vojenská junta západoafrické Burkiny Faso v úterý oznámila, že zatkla osm členů nevládní humanitární organizace včetně jednoho Čecha a dvou Francouzů. Všichni jsou kvůli nepovolenému shromažďování bezpečnostních informací obvinění ze špionáže a zrady, informovala agentura AFP. České ministerstvo zahraničí o případu ví, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace resortu.
Zatčení pracovali pro nevládní organizaci INSO (International NGO Safety Organisation) se sídlem v Haagu, která se specializuje na humanitární bezpečnost a poskytuje především bezpečnostní analýzy pro jiné humanitární organizace. Podle ministra bezpečnosti Mahamadoua Sany byli zadrženi jeden Malijec a čtyři občané Burkiny Faso spolu s Francouzem, Francouzkou a Čechem, kteří působili jako ředitel místní pobočky, jeho zástupkyně a náměstek generálního ředitele.
"INSO je zahraniční nevládní organizace vedená cizinci, která shromažďovala a poskytovala zahraničním mocnostem citlivé bezpečnostní informace, jež by mohly poškodit národní bezpečnost a zájmy Burkiny Faso," dodal Sana.
"Ministerstvo zahraničních věcí o případu ví a komunikuje s nejbližší rodinou. Zvažujeme nejvhodnější způsoby poskytnutí konzulární asistence," uvedla Wernerová. Více informací ministerstvo podat nemůže.
Úřady západoafrického státu zatkly ředitele pobočky na konci července, kdy bylo fungování organizace na tři měsíce pozastaveno kvůli shromažďování citlivých údajů bez předchozího povolení. Navzdory tomu někteří vedoucí pracovníci podle ministra pokračovali tajně nebo nepřímo v činnostech, jako bylo shromažďování informací nebo osobní a on-line schůzky. Náměstek se na začátku září vydal do metropole Ouagadougou.
V Burkině Faso od září 2022 vládne autoritářská junta Ibrahima Traorého, která podle svých slov prosazuje suverénní politiku. Od té doby také uskutečnila rozsáhlé reformy včetně odložení voleb, které by vedly k návratu civilní vlády. Volby se měly konat už loni, junta ale období přechodu k demokracii prodloužila do července 2029.
Západoafrická Burkina Faso se od roku 2015 potýká s útoky islamistických radikálů. Z toho důvodu požádala o pomoc Francii, svého tradičního partnera, se kterým ji pojí koloniální minulost. Francii se ale džihádisty nepodařilo porazit, Burkina Faso se proto od provedení puče od Francie odvrátila a v boji proti islamistům se přiklonila k Rusku, stejně jako vojenské junty v Nigeru a Mali. Francii pak pravidelně obviňuje z pokusu o destabilizaci země.
Země západní Afriky veřejně odmítla žádost Spojených států amerických o přijetí nejen svých občanů, ale i dalších migrantů vyhoštěných z USA.
Burkina Faso označilo návrh americké administrativy, aby země přijímala cizince deportované ze Spojených států, za „neslušný“ a v rozporu s národní důstojností. Oznámil to ministr zahraničí Karamoko Jean-Marie Traoré ve čtvrtek v místní veřejnoprávní televizi. Spojené státy podle něj požadovaly, aby kromě vlastních občanů převzala Burkina Faso i migranty, kteří burkinafaské občanství nemají. „Tento návrh jsme v daném okamžiku shledali naprosto nevhodným. Je v přímém rozporu s hodnotou důstojnosti, která je základním kamenem vize kapitána Ibrahima Traorého,“ uvedl ministr s odkazem na vojenského vůdce země. Jen několik hodin po zveřejnění odmítnutí amerického návrhu zastavila americká ambasáda v hlavním městě Ouagadougou většinu vízových služeb. Žadatelé byli přesměrováni na ambasádu v sousedním Togu. Velvyslanectví důvody kroku nesdělilo. Traoré tento krok označil za možný „nátlak“ a v reakci na diplomatickou nótu z USA, ve které se uvádělo, že občané Burkina Faso údajně porušují pravidla používání víz, dodal: „Burkina Faso je zemí důstojnosti, ne deportací.“
Washington se k situaci zatím nevyjádřil. Reakce amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti i ambasády v Ouagadougou zatím chybí. Podle organizace Human Rights Watch Spojené státy od července deportovalyvíce než čtyřicet migrantů do Afriky na základě tajných dohod s minimálně pěti africkými zeměmi. Mezi nimi jsou Eswatini, Jižní Súdán, Rwanda, Ghana a Uganda. Deportace do Ugandy zatím nebyly oficiálně potvrzeny. Program, který kritizují lidskoprávní organizace, se vyznačuje nízkou transparentností a zjevnými problémy s právními a humanitárními standardy. Například šest deportovaných osob je stále zadržováno na neznámém místě v Jižním Súdánu a Rwanda dosud neuvedla, kde drží dalších sedm deportovaných. V Ghaně zase 11 ze 14 deportovaných podalo žalobu na tamní vládu za držení v nevyhovujících podmínkách v armádním táboře na okraji hlavního města Akkra. Zprávy organizace Human Rights Watch rovněž naznačují, že některé africké země byly za souhlas s přijetím deportovaných odměněny finančními pobídkami. Eswatini má podle odhalených dokumentů obdržet 5,1 milionu dolarů na migraci a správu hranic, Rwanda pak 7,5 milionu dolarů. Rozhodnutí Burkina Faso veřejně odmítnout návrh USA naznačuje, že tlak na africké státy může vyvolat nejen diplomatické napětí, ale i hlubší otázky o suverenitě, důstojnosti a roli menších států v globální migrační politice.