Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Detailní informace o pirátství v této oblasti sice chybí, dvouletá studie organizace Oceans Beyond Piracy (Oceány bez pirátství) však zaznamenala v minulém roce 71 vážných incidentů včetně loupení na obchodních lodích či útoků na jachty, což je nárůst o 163 % oproti roku 2016. Většina z nich se odehrála právě ve vodách Karibiku.

Podle venezuelského ministerstva obrany se skupina ruských letadel ve Venezuele účastní společných manévrů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při letu nad Karibským mořem ruské bombardéry doprovázely venezuelské stroje Su-30 a F-16 a společně "plnily letové úkoly".

Na lodi USNS Comfort, která slouží americkému námořnictvu od roku 1987, je asi tisíc nemocničních lůžek, z toho 80 na jednotkách intenzivní péče, a 12 operačních sálů. Loď disponuje zdravotnickým vybavením, včetně několika rentgenů a tomografu, či krevní bankou. Na lodi je asi tisícovka lékařů a zdravotníků, kromě Američanů jsou mezi nimi i Kanaďané, Peruánci, Mexičané či Brazilci.

V den 55. výročí nezávislosti na Velké Británii se Barbados změní z ústavní monarchie na republiku. Královna Alžběta II. přestane být hlavou státu.
Barbadoský parlament podpořil změnu ústavy, podle které nebude již královna Velké Británie Alžběta II. hlavou této karibské země, informuje agentura EFE. Za tuto změnu hlasovali poslanci jednohlasně.
30. listopadu, v den 55. výročí nezávislosti na Británii, změní Barbados formu vlády z monarchie na republiku.
Barbadoská premiérka Mia Mottleyová připomněla, že jednání o přeměně v republiku byla zahájena před více než 20 lety, a označila rozhodnutí parlamentu za dobře promyšlený krok. „Tento rozhovor pokračuje od prosince 1998,“ poznamenala premiérka.
Tuto iniciativu označila za „jednoduchou, ale funkční novelu zákona“, poněvadž jde pouze o změnu státního statutu a odmítnutí podřídit se Alžbětě II., nic jiného se však v ústavě nezmění.
Později mají být vypsány volby prezidenta Barbadosu, dodala Mottleyová.
Obyvatelstvo Barbadosu čítá asi 280 tisíc lidí. Země získala nezávislost na Velké Británii v roce 1966, ale zachovala si formální spojení s britskou monarchií. Prvním premiérem země byl Errol Barrow.
Záměr přeměnit stát v republiku oznámila na podzim 2020 generál-guvernérka Barbadosu Sandra Masonová, která zastupuje na ostrovu Alžbětu II.: „Nastal čas, abychom za sebou úplně nechali naši koloniální minulost.“ Země podle jejích slov chce, aby ji spravoval barbadoský rodák.
V Buckinghamském paláci prohlásili, že tuto otázku mají řešit vláda a obyvatelé Barbadosu. Zdroj BBC informoval, že pro Londýn „to nebylo překvapením“. Naposledy zavítala Alžběta II. na Barbados v roce 1989, píšou The Times.
Alžběta II. je formální hlavou státu v 16 královstvích Společenství. Po změně formy vlády opustí Barbados toto společenství, ale zůstane členem Společenství národů, jež má 54 členů. Možnost zavedení republikové vlády, v důsledku čehož nebude Alžběta II. hlavou státu, zvažují také na Jamajce.

Lidé protestující proti koronavirovým omezením na ostrově Martinik, který je zámořským územím Francie, v noci rabovali obchody a zapalovali barikády. Uvedla to rozhlasová stanice France Info, podle které demonstrace proti pandemickým restrikcím značně zesílily.

Stanice na svých stránkách zveřejnila videa ze sociálních sítích, na kterých je vidět, jak lidé utíkají z nákupního centra s náručí plnou věcí nebo zapalují barikády na silnicích. Nejvíce napjatá situace je v metropoli Fort-de-France.

#Martinique l'occupation de la route est plutôt festive à Sainte-Marie (vidéo RS). pic.twitter.com/17zz6ostHp
— Martiniquela1ère (@Martiniquela1e) November 25, 2021

Na Martiniku i na nedalekém ostrově Guadeloupe, dalším francouzském ostrově v Karibiku, vypukly minulý týden protesty proti pandemickým omezením, včetně povinného očkování zdravotníků a některých dalších profesí. Lidé na obou ostrovech stříleli po policistech; úřady v úterý na Martiniku registrovaly devět zraněných policistů, na Guadeloupu dva. Na obou ostrovech je vyhlášená generální stávka.

Ministr pro zámořská území Sébastien Lecornu na čtvrtek svolal videokonferenci s představiteli obou ostrovů. Chce na ní jednat o dalších protiepidemických opatřeních a také o mladých lidech, kteří stojí na barikádách a účastní se výtržností.

Karibik zasáhla v posledních týdnech nová vlna koronavirových infekcí, která vedla k uzávěrám, zrušeným letům a zahlcení nemocnic. Děje se tak ve chvíli, kdy turistický sektor začal vykazovat známky oživení.

#Martiniquedes groupes s'attaquent aux commerces du centre commercial créolis à Mansarde au Robert (vidéo RS) pic.twitter.com/VXgfuHlNlV
— Martiniquela1ère (@Martiniquela1e) November 25, 2021

Katastrofické povodně a masivní sesuvy půdy způsobil hurikán Fiona, který zasáhl v neděli Portoriko a postupuje dál směrem na Dominikánskou republiku. Jsou hlášeny těžké škody na majetku, celý ostrov se v neděli ocitl bez elektřiny.

Na území celého ostrova byly zaznamenány srážky o objemu až 250 milimetrů a vítr o rychlosti 136 kilometrů za hodinu, nejhorší situace nastala na jihu země, kde na některých místech mělo napadat až 760 milimetrů srážek. Hurikán má podle amerického National Hurricane Center postupovat na východ na Dominikánskou republiku, zasáhnout by měl i ostrov Bermuda.

Na většině ostrova se rozvodnili řeky až na nejvyšší stupeň povodňové aktivity. V oblasti Salinas v jiho-centrální části ostrova bylo vyhlášeno varování před bleskovými povodněmi. Ve městě Utuado rozvodněná řeka strhla provizorní most, jenž byl postaven v roce 2017 po řádění hurikánu Maria.

WATCH: Bridge washed away as hurricane Fiona makes landfall in Puerto Rico pic.twitter.com/1GALY42xqk
— BNO News (@BNONews) September 18, 2022

Portorický guvernér Pedro Pierluisi potvrdil masivní výpadek elektřiny na celém území. Podobný výpadek elektřiny zažil ostrovní stát po zásahu zmiňovaného hurikánu Maria v roce 2017, kdy byla kompletně zdevastovaná rozvodná síť a mnoho místních obyvatel se ocitlo i na několik měsíců bez elektřiny.

Zem sa na hraniciach Karibskej platni trasie stále viac a silnejšie. Seizmická aktivita narastá a odborníci varujú, že čoskoro môže dôjsť k silnému zemetraseniu. Čo sa to tam deje? Všetko nasvedčuje tomu, že tiká časovaná bomba...

Karibská platňa je v posledných dňoch veľmi nepokojná. Seizmometre v tejto oblasti zaznamenali viacero silnejších zemetrasení v pomerne krátkom čase za sebou, no nielen v jednej lokalite, ale vo viacerých.

Na miestach zemetrasení sa nachádzajú hranice Karibskej platni a všetko nasvedčuje tomu, že na tejto platni sa vyvíja veľký tlak, ktorý môže vyústiť do veľmi silného zemetrasenia.

Zemetrasenia na Karibskej platni sú silnejšie
Seizmológovia zaznamenali niekoľko zemetrasení s magnitúdou 4 a 5. Posledné dni boli zaznamenané otrasy s magnitúdou 4,2 juhovýchodne od Kajmanských ostrovov a s magnitúdou 4,5 v Dominikánskej republike.

V stredu sa objavilo ešte silnejšie zemetrasenie v oblasti. Otras s magnitúdou 5,2 nastal vo východnej časti Karibského mora včera okolo 10:43 miestneho času.

Hypocentrum zemetrasenia bolo v hĺbke 72 km a varovanie pred tsunami tentoraz vydané nebolo.

Ktoré karibské ostrovy sú ohrozené?
Seizmológovia pozorne sledujú túto oblasť a v ohrození sú krajiny a ostrovy ako Dominikánska republika, Panenské ostrovy, Haiti, Portoriko a Jamajka. V týchto krajinách je riziko veľkého zemetrasenia v blízkej budúcnosti najväčšie.

Presné určenie miesta budúceho zemetrasenia nie je možné, ale seizmológovia už začali s varovaním, nech sú obyvatelia žijúci v tejto oblasti pripravení na možné zemetrasenie.

Za posledných 30 dní bolo v oblasti zaznamenaných 132 zemetrasení, pričom ich intenzita sa stále stupňuje. Obavy narastajú aj u dovolenkárov, pretože tieto ostrovy patria medzi obľúbené letné destinácie.

MOSKVA (Sputnik) - Letisko na Martiniku, francúzskom zámorskom území v Karibiku, je v piatok zatvorené pre nepokoje proti vysokým životným nákladom a viac ako 1 000 cestujúcich bolo presmerovaných na susedný ostrov Guadeloupe, informovalo rádio Franceinfo.
Martinická prefektúra v tlačovej správe uviedla, že po uzavretí letiska Aime Cesaire museli byť tri lety s 1 117 cestujúcimi presmerované na Guadeloupe.
Deň predtým asi sto ľudí narušilo pristávaciu dráhu na letisku vo Fort-de-France, hlavnom meste Martiniku. Osem ľudí bolo zatknutých po tom, ako výtržníci začali hádzať zápalné fľaše na políciu.

Zákaz vychádzania a chaos: Dôvody nepokojov na Martiniku

S cieľom potlačiť násilné nepokoje na Martiniku francúzske orgány zaviedli povinný zákaz vychádzania od 21.00 do 5.00 h, ktorý potrvá minimálne do 23. septembra. Ako sa situácia vyvíjala?

On... pic.twitter.com/Mzlea9KvuT
- Sputnik (@SputnikInt) 19. septembra 2024

Protesty na Martiniku vyústili do rabovania, podpaľačstva a blokád ciest. Zákaz vychádzania bol obnovený po tom, ako bolo pri zrážkach s protestujúcimi zranených 26 policajtov. Školy a lekárne sú zatvorené a nemocnice sa sústreďujú na vážne a kritické prípady.
Protesty, ktoré sa začali pre rastúce životné náklady, sa od pondelka zintenzívnili. Protestujúci podpálili budovu prefektúry a niekoľko policajných áut.
Ceny potravín sú v zámorskom regióne o 40 % vyššie ako v kontinentálnom Francúzsku v dôsledku starej dovoznej dane. V reakcii na to francúzska vláda po prvýkrát za 65 rokov vyslala na Martinik jednotku CRS, všeobecnú rezervu francúzskej národnej polície.

Translated with DeepL.com (free version)