RF - Prostředky PVO

[Svarboj]

Pravda, je počítal Francouze jako metrický

[majod]

ja si myslim ze to maju poistene vo viacerych urovniach,a ze s tym zadanim schovat sa rakete pracovali uz v navrhu

[puma]

S čím? poloaktivní radarové navádění nejde nijak pojistit, potřebuje pro svoji funkčnost nutně signál vyzařovaný střeleckým/naváděcím radarem, a ten se musí fyzicky odrazit od cíle který postřeluji a dopadnou na radarovou anténu v PLŘS, navádění probíhá přes ten odražený signál od cíle. U PLŘS s aktivním radarem, co mají PLŘS 40N6 a 9M96 (S-350), tak samozřejmě už je to jiné, když cíl sklesá za velký kopec např, a naváděcí radar jej ztratí, tak záleží hodně na vzdálenosti PLŘS od cíle, ale z principu pokud bude v rozumné vzdálenosti, tak si jej už najde její aktivní radar.

[Alchymista]

V raketách to nebude - bude to v riadiacich algoritmoch systému. A v taktike nasadenia.

Pre predstavu - kolmý strmhlavý let s klesaním 300m/s a s preťažením 10G treba začať vyberať 900 metrov nad plánovanou letovou hladinou,. pri preťažení 5G 1800 metrov nad planovanou hladinou - lenže to znamená predlženie celého klesavého manévru o 1,7 respektíve o 3,4 sekundy.

Do hry ale vstupuje ešte jedna vec, o ktorej sa tu nehovorilo. Raketa nesmeruje na cieľ, ale do výpočtového bodu stretnutia s cieľom a lieta po dráhe s najkratším časom dostihnutia cieľa. To znamená prakticky dve veci: minimálne "strednú" tretinu či polovicu dráhy poletí raketa vo výške 15-20km (i viac), takže na cieľ začne zostupovať zhora. Aj v momente, keď riadiaci rádiolokátor už stratil cieľ, raketa stále smeruje do posledného vypočítaného bodu stretnutia a keďže odpal bojovej časti riadi nekontaktný zapalovač umiestnený na rakete, stále može cieľ zničiť, ak sa dostane do jeho blízkosti.

[Svarboj]

Řešením je integrovaná protivzdušná obrana se sofistikovanějším propojením pozemních/povrchových PVO platforem a těch vzdušných. Zahorizontální/nízkoletící vzdušné cíle zjištěné letectvem jako letadly včasné výstrahy nebo stíhači může zničit PLŘS odpálená z pozemního/námořní PVO systému ale navedená letadlem které na ten cíl vidí.
Jako to ilustruje systém US Navy NIFC-CA (Naval Integrated Fire Control - Counter Air Construct)

[puma]

Ale tohle umí i S-300PU2 a S-400, že se může navádět letící PLŘS z A-50U za radarový horizont naváděcího radaru na zemi, jen to z podstaty věci je nepraktické, málo cílů současně. Reálné řešení to má až s příchodem PLŘS s aktivním RL, jelikož vám stačí jednoduché datalinky jak dostat informace na PLŘS a nepotřebujete dostat odražený signál od cíle do radiolokační hlavice, jen ji navedete do bodu kde si zapne vlastní radar, pak se s tím dají vymýšlet šílené taktiky nasazení.

Teoreticky stačí i relativně malé a nenápadné UAV s malým RCS, co poletuje desítky hodin okolo baterie třeba 50-100km daleko na vysoké výšce, nebo v místě, kde je terénní překážka - velké pohoří, a jen se po odpalu PLŘS na pár desítek sekund aktivuje retranslátor signálu datalinku baterie na UAV, co přenese signál na PLŘS třeba za kopec a pak se zas vypne, a UAV si poletuje dál, sekundárně by taky mohlo plnit funkci aktivního rušiče/ když by létali tři takové UAV, nic nebrání je využít jako létající pasivní radiolokační lokátor a napíchnout je do baterie PVO a dál a máte spoustu zajímavých dat z radioelektronického průzkumu a vidíte i za kopce na nízké výšky v pasivním režimu. Samozřejmě ta baterie s přehl. radarem nebude vidět určitě za pohoří a na nízké výšky, ale může si brát data odjinud, a takto by ten cíl šel postřelovat i z ní, kdy se využije síťových propojení vedoucí od přehledového radaru, který stojí úplně někde jinde než je baterie a ten cíl vidí, jen k tomu potřebujete PLŘS s aktivním RL a trochu fantazie.

[kenavf]

.. Aj v momente, keď riadiaci rádiolokátor už stratil cieľ, raketa stále smeruje do posledného vypočítaného bodu stretnutia a keďže odpal bojovej časti riadi nekontaktný zapalovač umiestnený na rakete, stále može cieľ zničiť, ak sa dostane do jeho blízkosti.

Ale stíhač pravdepodobne stále manévruje, takže to predpokladané miesto zásahu sa stále troška mení a po strate odrazu od cieľa nevie radar zaktualizovať to miesto zásahu a poslať skorigované povely a v tomto prípade aj posun, o 100 metrov vpravo alebo vlavo, bude asi kritický.
Jediná možnosť by bola keby mala raketa aktívny radar alebo IR senzor.

Pre ciel typu "stredne rýchly stíhač" sa nestriela do miesta predpokladaného zásahu ale striela sa do imaginárneho miesta ktoré sa nachádza v polovici dráhy ciela. A to imaginárne miesto sa stále posúva "dopredu" až sa nakoniec cieľ a raketa stretnú= metóda polovičného nadbehu...používa sa na stredne rýchle ciele schopných rýchleho manévru.

To čo si popásal je metóda "plného nadbehu" striela sa do miesta ktoré zodpovedá zásahu pri danej rýchlosti a smere ciela a rakety...používa sa pre rýchle ciele bez možnosti veľkých úhybných manévrov.

[puma]

To máte pravdu, ale pořád to vidíte jen optikou poloaktivně naváděné PLŘS, že se pilotovi hned po odpalu PLŘS na něj rozeřve RWR, že ho má zamčený střelecký radar, ale PLŘS s aktivním RL dovedou využít jinou taktiku navedení, kdy jsou vedeny po datalinku jen přes data přehledových (multifunkčních, což má S-350 přehledový a naváděcí radar v jednom) radarů do ideálního bodu zachycení cíle vlastním radarem, pak stíhač nebude manévrovat, protože nebude mít tušení, že po něm už nějaká PLŘS vůbec letí, dozví se to až v momentu, kdy si PLŘS zapne svůj radar a začne jej hledat a to bude 25-10km od cíle a ještě z tak blbé pozice pro pilota, že bude na něj útočit PLŘS z velkého převýšení, takže mu reálně ani sklesání k zemi vůbec nepomůže vzhledem k malé vzdáleností a pozici PLŘS vůči letounu, rozhodně podstatně méně než v případě PLŘS s poloaktivním radarovým naváděním.

[skflanker_]

Stíhač je cvičený na to aby "vymanévroval" raketu - je veľmi dôležité kde sa to deje a ako ďaleko sa to deje.
Nad morom sa nemá kde skryť = pilot má malú šancu
Nad púšťou s dunami to tiež nie je nič extra, ale lepšie šance ako nad morom
A u nás na Slovensku je to priam ideálne pre pilota - také Alpy priam idylka ... tým horšie pre PVO danej oblasti (ale zas - aj PVO presne vie aký reliéf terénu tam má a podľa toho sa rozmiestni v priestore)
Ďalej - ak PVO je "amatér", a vystrelí raketu len čo mu pilot vlezie do letovej obálky, tak dobrý pilot nad vhodným terénom mu komplet "vypáli" palebný priemer (každú vypálenú raketu mu pilot vymanévruje) ... ale to asi len arab dokáže - a opačne - ak nezapnem radar, budem iba na prehľade, a na vzdialenosť 20km to odpálim, tak pilot nemá žiadnu šancu (ide o maskovanie / demaskovanie = preto prepojená radarová sústava v jednej PVO sieti)
Uvedomte si, že S-400 na 400km (resp. S-300PS na 75km) nikdy - nikdy nebude strieľať po F-16/15/18/22/35 a podobne ... na takú vzdialenosť sa strieľa na B-52/B-707/B-737 a podobné "kravy" ktoré to z letovej hladiny 10km za "terén" do príletu rakety proste nedajú ... skôr sa rozpadnú vo vzduchu z toho preťaženia.
Ako piloti musia (mali by) rozmýšľať, tak obsluha PVO musí 2x a viac krát rozmýšľať na ktorý cieľ akú raketu a kedy ju odpáliť.

K simulácii jeden radar vs. jeden stroj sa nemá význam moc vyjadrovať, ako tu už bolo naznačené, vstupné parametre a hlavne - v reálnom svete k tomu nikdy nikdy nedôjde.

[Alchymista]

Nakoľko sa mení u moderných systémov charakter vysielania v momente odpálenie a navádzania RS?

[puma]

Pokud má PLŘS aktivní RL, tak teoreticky v režimu navedení jen po datalinku, stačí i vysílat na frekvencích jak přes taktické datalinky, když na to přijde (na to se hodí dobře L pásmo, ono je celkem pravděpodobné, že na Su-30SM/Su-35S a Su-57 mohou ty L pásma v náběžných hranách křídel sloužit i pro navádění PLŘS s aktivním RL na cíl v režimu datalink, kdy se nemusí zapínat vůbec vlastní radar letounu pro navádění PLŘS v režimu datalik, dalo by se toho výborně takticky využít, když by se data o cíli brala po datalinku z jiného letounu a jeho radaru třeba pár desítek km vzdáleného a takto by šlo vymýšlet na protivníka zajímavé způsoby vedení vzdušného boje na velkou vzdálenost. Taktické datalinky mají dosah až 200-300km, pro úspěšné navedení střely do bodu zachycení cíle vlastním radarem potřebuji znát jen dostatečně přesnou polohu cíle s rychlou aktualizací a na to stačí i data z přehledového radaru s obnovovací frekvencí pár sekund - za předpokladu, že cíl nezačne prudce manévrovat, ale to by neměl protože nemá jak poznat, že je na něj naváděná PLŘS, nebo když se zfůzují data o jednom cíli z více radarů v PVO sítí, tak zákonitě prudce stoupne přesnost polohy kterou takto získávám. Pak už je to jen na tom, jak se navrhnou naváděcí algoritmy v PLŘS, jestli to udělám fikaně, tak, že do PLŘS posílám jen polohu cíle a algoritmus si z INS a satelitní navigace (vzdálenost střely od letounu a její polohu v prostoru mohu zjistit i ze zpoždění signálu než mi doletí na střelu z letounu, když mi data chodí i s časovou značkou, která se vezme z přijímače satelitní navigace nosiče, tak bych vypočítal přesnější polohu střely, když to porovnám s časem ze satelitní navigace získaným na střele, takže by takto šlo částečně odfiltrovat i lokální rušení satelitní navigace do kterého by třeba mohla vlétnout PLŘS a zpřesnil by se INS na střele) a z dalších parametrů o vlastní poloze vypočítávám trasu kterou má letět střela na cíl, s dnešním výpočetním výkonem to není problém mít na palubě střely, další možnost je, že se PLŘS posílají už jen vypočítané korekce pro dráhu letu na zemi po datalinku (problém tohoto je, že musím znát na zemi dost přesně polohu střely, tak abych mohl ty korekce pro ni vypočítat, buď ji musím sledovat nějakým radarem a získat ty data z něho, nebo mi musí nějak posílat zpět svoji polohu a další parametry letu, což je úplně zbytečná komplikace v návrhu navádění). Velkou výhodu má to, když by si to počítal počítač v PLŘS sám vůči svoji aktuální poloze v prostoru, tak mu teoreticky stačí jen uchovávat si historii polohy s výškou cíle od odpalu, kterou dostává po datalinku, pak už se z toho dá vše jednoduše dopočítat, a s historií polohy cíle se dá i dobře predikovat pár sekund dopředu chování cíle s velkou pravděpodobností, takto by to byl silně decentralizovaný způsob navádění na cíl PLŘS s aktivním RL, kde by nebyl problém to jednoduše upgradovat a rozšiřovat tak podstatně možnosti střely v čase prostým nahráním nové verze řídícího softwaru, využívající třeba pokročilejší algoritmy umělé inteligence a tak.

Nové ruské PLŘS s aktivním RL mají režim navádění i jen po datalinku (R-77-1 a R-37M a budou to mít určitě všechny další nové PLŘS s aktivním RL, protože to prostě poskytuje obrovskou taktickou výhodu), ale jak to přesně funguje, to vám nikdo neřekne, krom toho, že na to navedení stačí posílat informace na střelu jen po datalinku (jestli je myšlen jen datalink vytvořený vysíláním AESA radaru nebo to jde i přes ty L pásma, co se používají i k IFF, teoreticky by to jít mělo a mělo by to velkou taktickou výhodu, že by šlo navádět střelu i bez zapnutí radaru letounu nosiče). Toto je jen můj principiální myšlenkový nástřel, jak bych to naprogramoval já

[puma]

PVO komplex S-300 + zajímavé záběry ze Sýrie a velení PVO, s tím, že kolem Hmímimu a Tartusu (+ dle mapy v odkazu i Šajratu) jsou vytvořené "bubliny" o poloměru 60km sloužící k ochraně ruských základen, kam nesmí nikdo vletět bez povolení, jinak mu hrozí sestřel. Což přesně odpovídá této mapě a těm kruhům o poloměru 60km, když si to změříte.

[Svarboj]

Ale tohle umí i S-300PU2 a S-400, že se může navádět letící PLŘS z A-50U za radarový horizont naváděcího radaru na zemi, jen to z podstaty věci je nepraktické, málo cílů současně.

Podle toho letáku S-400 může použít pro navedení za radiolokační horizont rakety typu 9M96E2 a 40N6E. Pro obě rakety je typická hlavice s aktivním RL navedením na rozdíl od 48N6E, které jsou poloaktivní (track via missile) a podle grafu neumí to. Proč tedy S-300PU2 (PMU2?) by měl být na tom jinak?
Rakety 9M96E2 a 40N6E tedy podle mě dostávají souřadnice cíle z jiného zdroje (leteckého, pozemního?) přes datový spoj na který odpalující S-400 nevidí vůbec nebo jen část dobu navedení, ale je přitom cíl v dosahu raket.

[puma]

To máš pravdu S-300PMU2 je blbost, moje chyba, to jsem se upsal.
Logicky vzato, 40N6 (9M96-2 z toho vynecháme, ta má malý dosah - 160km, takže se nikdy nemůže dostat za radarový horizont vlastní baterie, teoreticky ano, když ji zklesá cíl na dálce 150km na výšku 500m rychle, ale toto musíme vynechat jinak se ničeho kloudného nedobereme). U té 40N6 je to zajímavé a vcelku jednoduché na vysvětlení, letí od startu po kvazibalistické dráze a nabírá extrémní výšku, podle toho diagramu, co jsem sem dával, tak na dálce 150km od baterie už je na max. výšce letu kolem 50km, jinak by nemohla mít tak extrémní dosah z podstaty věci, ona zas váhově je na tom skoro stejně jak 48N6DM2, tedy aspoň podle letáku výrobce a ten extrémní dosah dělá logicky ta balistická trajektorie a let v řídké atmosféře (tam už skoro žádná není, otázka je jak tam manévruje, ale to jde řešit stovkou malých raket. motorků, co dávají impulzy pro řízení v této výšce a zahájeni sestupu než se dostane pod výšku cca 30km, kdy už využije aerodynamická kormidla) a to, že má aktivní RL (bez něho by to nešlo), no ale zpět.. Výška většiny trasy jejího letu je na cíl ve vzdálenosti +400km na hladině 40-50km, pak není problém na ní dostat informace z baterie, protože když letí na výšce 40km, tak je pro baterii v nadmořské výšce 0m radarový horizont až v dálce 824km, takže ji nikdy nemůže zmizet střela za radarovým horizontem, a až ji zmizí, to bude v momentu zahájení docela prudkého sestupu na zachycení cíle, kdy se ten radarový horizont z baterie na ní začne prudce zmenšovat, tak to bude max. deset patnáct sekund do okamžiku než strategický letoun uvidí vlastním radarem a nevede se na něj (je to nemanévrující cíl, ona sestupuje z obrovské výšky - převýšení v řádu 20-25km na cíl, takže se ji pořád dostává dost kinematické energie, aby mohla při sestupu dostatečně manévrovat, a cíl se ji nevzdálí nijak podstatně bude to pár km a algoritmus navedení ji stejně už povede do bodu, kde bude nemanévrující cíl za 10 - 15 sekund, a i kdyby začal manévrovat, tak je bez šance ji uniknout z RL, jelikož RCS velkého letounu je 150-300m2 jenže z úhlu pod kterým sestupuje bude podstatně větší 2-3x, jelikož bude letoun radaru střely vystavovat většinu své horní plochy pod úhlem 40-50 stupňů minimálně. A to tu ještě máme nejen aktivně pracující RL na palubě střely ale i pasivně, takže další možnost je přepnout na pasivní navádění na emitor signálu jako AWACSy a ELINTy a navést se na cíl takto po něm, s tím že se přenos informací pro její navádění z baterii utne v momentu, kdy už je na nic nepotřebuje.

Takže z toho letáku vyplývá, že dosah 400km 40N6(E) je jen oficiální číslo pro exportní verzi, to spoustu věcí vysvětluje :)

[kenavf]

...
Rakety 9M96E2 a 40N6E tedy podle mě dostávají souřadnice cíle z jiného zdroje (leteckého, pozemního?) přes datový spoj na který odpalující S-400 nevidí vůbec nebo jen část dobu navedení, ale je přitom cíl v dosahu raket.
..

K tej 40N6E wiki píše:

With an active radar homing head, climbs to designated altitude then guidance switches to search & destroy mode

"Ak má aktívny radar, ak vstúpa do zadanej výšky, potom sa riadenie prepne do módu vyhľadávania a zničenia cieľa."

To by znamenalo že by tam ani nemusel byť nejaký A-50 ale možno by to išlo aj tak, že pilot nejakého "vlastného" lietadla by len "nahlásil" súradnice kde sa a radarovým horizontom pohybuje dôležitý cieľ a vystrelená raketa by si ho vedela dohľadať. Alebo nejaký "návodčí" alebo "prieskumník" v týle nepriateľa by nad sebou videl dôležitý ciel v nižšej výške(AWAS, tanker, bomardér,..) a nahlásil by vysielačkou súradnice. S-400 by ho tak vedela zlikvidovať aj keby bol za horizontom.
https://en.wikipedia.org/wiki/S-400_mis ... m#Missiles

[Alchymista]

trošku som vám ten diagram zrovnal a zvýraznil...

Je dobré si predovšetkým uvedomiť, že ten graf vlastne klame. Zony ničenia takto v skutočnosti nevyzerajú, ich hranice sú celkom zložito definované krivky.

kenavf - čo znamená "dôležitý cieľ" na diaľke 400km? Jedine AWACS alebo iný podobný "rádiotechnický špeciál" (alebo s výhradami - tanker). Všetko stroje, "o ktorých sa vie" dlho vopred, pretože sú pri svojej činnosti "rádiovo hlučné".

[kenavf]

Lenže ak je AWACS, KC-135, C-135,.. 400km ďaleko, tak musí byť v niekoľko kilometrovej výške aby ho radar videl. Ak by sa presúval prízemným letom, tak ho neuvidí. Či by naň dokázali strielať na základe elektronického vyžarovania(rádiového hluku) je otázne.

[Alchymista]

Na diaľke 350km je rádiový horizont vo výške cca 9600m, čo je prakicky tiež typická operačná výška AWACS a väčšiny rádiotechnických špeciálov. Proste do takej výšky musia, keď chcú na túto diaľku vidieť celý výškový profil až po zem.
Presúvať sa môžu aj kanálom, ale keď chcú pracovať, musia do výšky.

[puma]

No to jej samozřejmě radar neuvidí na nízké výšce (ale pokud má protivník i zahorizontální radary, tak je uvidí na vzdálenostech +1000km), ale hlavní podstata tankeru pak ztratí smysl, protože mu stoupne dost podstatně spotřeba paliva pokud se bude plazit většinu trasy na nízké výšce, což znamená, že nebude moc letět tak daleko a předat stejný objem paliva jako na výšce 10km, kdy na předávku zklesá na 8km a pak zas skočí zpět. Což jsou další tankery na víc, což je o to lákavější sousto pro protivníka, protože abych prodloužil dosah svých bojových letounů tankováním ve vzduchu, tak to z logiky věci budu dělat ve vzdálenostech od protivníka, kam se mohou dostat i jeho bojové letouny s jedním tankováním ve vzduchu jen po datech ze zahorizontálních radarů, když na to přijde, které mu řeknou, že 1000km od pobřeží v sektoru XY se pohybuje šest velkých letounů v 500m nad zemí nebo mořem, sice mám jejich přesnost +- autobus několik jednotek až desítek km, ale na to abych tam vyslal roj stíhačů, co ty tankery sejmou s vlastními PLŘS dalekého dosahu, tak na to mi to stačí. A když vím z jakého směru a jakým kurzem se protivník blíží k bráněnému území, tak mohu celkem přesně odhadnou odkud se blíží podle tras tankerů ze zahorizontálních radarů bojové letouny - pokud je taky přímo nevidím, kde má rozestavěné letouny na obranu tankerů sektorově a nikdy to nebude všude, vždy tam bude zranitelná oblast asi těžko budou létat okolo nich a opisovat kružnici o průměru 800km (+ mám PLŘS, které překonávají na dosahu ty protivníka o +150km, tak toho využiji) a vezmu to k nim trochu oklikou, oni dotankují své bojové letouny, co se pokusí provést úder na mé bráněné území, tankery tam krouží pořád ve vzdálenosti +1000km od pobřeží dejme tomu, já na ně provedu skrytý přepad s přiblížením po datech s využitím zahorizontálních radarů, co mě pomohou zvolit správnou taktiku skrytého přiblížení, čtyři tankery protivníku zničím, bojové letouny protivníka se mezitím vrací ze své mise v rádiovém klidu na domluvené souřadnice dotankovat, aby vůbec doletěli na domovskou základnu a ejhle čtyři tankery jím schází, dotankuje si z nich jen polovina, stíhači co chrání tankery taky nedoletí na domovskou základnu, nemají z čeho dotankovat, a než doletí další tankery tak jim dojde palivo, takže jsem sestřelil s čtyřmi tankery protivníku ještě letku bojových letounů nepřímo. Je to strašně zjednodušené, protože to komplexně namodelovat ani nejde, ale to samé platí o tom, pošlu tankery na malé výšce.. To je důvod proč se Rusové i teď Číňané zaměřují tak na PLŘS dalekého dosahu, protože slabina amerického letectva, svazů LL, jsou vzdušné tankery, a když dám svým stíhačům PLŘS o dosahu, které převyšují ty protivníkovi o + 150km minimálně, tak mám prostě schopnosti s dobrou taktikou uzemnit operace amerického letectva vedené na dlouhé vzdálenosti, a bez tankerů je nejde provádět.

A někdo řekne, však stíhači tam nejsou sami, je tam někde s nimi minimálně jeden AWACS, aby nemuseli zapínat své radary a demaskovat své pozice případným stíhačům protivníka a ztížili mu útok, ok, pošlu po něm dvě R-37M nebo izd.800 o dosahu 400km v pasivním režimu navedení, z míst kde budou hluchá místa v obraně a zcela určitě tam nebudou stíhači protivníka, nemohou být všude, a pak jsou na řadě tankery, s dobrou taktikou nedám stíhačům protivníka možnost vůbec mě nalézt na radaru natož po mém roji vystřelit, i když budou stealth, tak vlastně nebudou, protože jejich achilová pata jsou tankery a AWACS, co musí létat vysoko aby něco viděl a stíhači nemohou být od něj dále než kam dohlédne svým radarem, protože jinak by jim moc nepomohl, a k tomu neoperují nad vlastním územím ale nad pustými mezinárodními vodami. A takto to můžeme modelovat do aléluja, jednou pro tu stranu, jindy pro druhou, ale nic to nemění na tom, že achilova pata jsou hlavně tankery a kor u amerického letectva, což vyplývá tak nějak přirozeně z toho kolik let. základen po světě mají, + počtů LL a neustálou snahou tu sílu někam projektovat. Vzhledem k tomu, že Rusové mají minimální počty strategických tankerů oproti USA, tak to je taky hlavní důvod proč USA ujel vlak v dalekodosahových PLŘS, na co by to použili na těch 40 ruských tankerů? Dalekodosahové PLŘS s aktivním RL jsou to, co má obrovský potenciál vymazat operační schopnosti Amerického letectva, a hlavně zavádí to silný odstrašující potenciál, vtip je v tom, že USA v tomto nemohou konkurovat nikdy Rusům stejným odstrašujícím potenciálem ani přibližně, prostě proto, že Rusové nemají tolik tankerů a nikdy mít nebudou, až bude mít RF tolik LL a strategických letounů + hlavně 100 základen všude po světě, pak to bez tolika tankerů a strategických letounu nepůjde čistě operačně, pak USA dosáhnou vůči RF obdobného odstrašujícího potenciálů v oblasti PLŘS extrémně dalekého dosahu, ale to se zcela jistě nikdy nestane.

Důvod proč tak USA brojí skrz S-400 nejen v Turecku je ten, že to potenciálně výrazně omezuje operační možnosti amerického strategického letectva, vůbec ne tím, že jim pár baterií S-400 zlikviduje 300 stealth letounů a odhalí jejich tajné stealth vlastnosti - to je nesmysl, důvod je ten, že jim velice lehce dokáži zlikvidovat operační schopnosti AWACSů, ELINTů, + tankerů a transportního letectva nad velkým územím a potažmo projekci síly v oblasti. Ohledně Turecka vůbec nejde o to, že Turci s S-400 zjistí a předají nějaká radarová data Rusům a pak se změní fyzika na které jsou i ty americké stroje postavené, ale problém je ten, že Erdogan dostane na USA do ruky silný odstrašující klacek a potenciál a jelikož to není jejich komplex, tak nepůjde nikdy tak snadno vyřadit nebo obejít jako vlastní, To je důvod proč to Rusové dělají, krom zisku, každý trochu nezávislí klacek v podobě S-400, Su-35S v rukách někoho jiného podstatě snižuje regionálně reálné operační schopnosti amerického strategického letectva a tedy i svazů LL a defakto posiluje jejich pozici v konkrétním regionu, a to USA moc dobře vědí.

[kenavf]

Išlo mi hlavne o ten spôsob využitia 40N6E

"Ak má aktívny radar, tak vystúpa do zadanej výšky, potom sa riadenie prepne do módu vyhľadávania a zničenia cieľa."

Znamená to asi že v druhej časti letu po nastúpaní do zadanej výšky už nespolupracuje so žiadnym lietadlom, ale dohladá si ciel sám a zničí ho. A zároveň sa ponúka možnosť že tam ani žiadne vlastné lietadlo nemusí byť a info o vzdialenom cieli "za horizontom" môže byť dodané inak. Možno ten zahorizontový radar, ale ten vzdialenosť 350 až 400km tuším nezvláda-slepé miesto, alebo "návodčí".