Letecký vývoj

[Skeptik]

Není žádný důvod se domnívat, že by příďové nohy nebyly řiditelné ... vždyť musí zatáčet i při pojíždění = při velmi malých rychlostech. Vzhledem ke "zvláštnosti" konstrukce letadla bych typoval distanční synchronizované řízení.

Smysl pro řiditelné nohy hlavního podvozku nevidím. Zvyšuje to složitost konstrukce i její hmotnost. Stratolaunch není letadlo, které by muselo nějak zvlášť manévrovat na letišti ... pro jeho provoz je upraveno jediné letiště a to nejspíš ne celé ... vždyť potřebuje pojezdové dráhy v šířce runwaye.

Pomáhat si brzdami sice teoreticky možné je, nevidím pro to ale žádný rozumný důvod.

[Alchymista]

Majú to napríklad aj Tu-154 - vytočenie podvozku hlavnej nohy nie je veľké, len pár stupňov. Hodí sa to hlavne pri pristátí v bočnom vetre, kedy je trup vytočený proti vetru, ale podvozok je zarovnaný do smeru dráhy. Po dosadnutí potom nedochádza (alebo podstatne menej) k pohybu naprieč dráhou - to je Stratolauncheru veľmi dôležité, pretože má mimoriadne veľký rozchod, tuším okolo 40 metrov - to aj na dráhe širokej 60 metrov nedáva veľa manévrovacieho priestoru...

[k42]

Takhle řízené hlavní podvozky mají i B-52... ze stejného důvodu (start/přistání při bočním větru a velkému rozpětí při úzké dráze).

[Skeptik]

Alchy, tomu rozumím, se jak jsem uvedl, Stratolaunch není klasické letadlo. Startovat bude "párkrát do roka", jak často bude přistávat v traverzu?
Boční vítr ho navíc bude výrazně ovlivňovat i při vzletu (a vzhledem k pověšenému "nákladu" nejspíš mnohem více než při přistání), a když k tomu připočteme, že jeho vzlet není vázán časem = bude probíhat tehdy, kdy bude vhodné počasí, pak je systém řízení podvozku opravdu spíše "mrtvá hmota".

Jinak s řiditelností hlavního podvozku u Tu-154 jsi si jistý?
Na začátku své kariéry jsem tracky letadel počítal, a Tu-154 byl díky svému "rozcáplému" podvozku vždy kritickým typem, ale s touto informací jsem se nikdy nesetkal.
U B-52 tomu rozumím - extrémně velký rozvor a tandemový podvozek - ale u Tu-154? No snad jen kvůli tomu "bláznivému" rozchodu ....
Bohužel už ani neznám nikoho, kdo Tůčko lítal, abych se zeptal.

[Alchymista]

Mne to kedysi tvrdil technik slovenského vládneho tučka keď som sa pýtal na krátky válec medzi kolesami, či je to tlmič kmitov alebo riadenie - a načo. S tým, že jednokolesový a "dvojkolesový" hlavný podvozok to nepotrebuje, štvorkolesové vozíky to majú len u najťažších typov, ale šesťkolesové vozíky to zväčša majú, pretože sú proste "dlhé" vzhľadom k šírke a priemeru kolesa a tým pádom "dobre držia smer" - bohužiaľ pri traverze je to smer mimo dráhu. Prišlo mi to logické...

[Skeptik]

No může být.
Faktem je, že 6-ti kolové boggie jsou velmi stabilní a drží směr (třeba vůbec netrpí shimmy kmity), tak je klidně možné, že tam nějaký systém řiditelnosti bude ... otázkou je, zda na základě činnosti pilota nebo automaticky.

[skflanker_]

Ad Tu-154 - dokument pre technikov:

https://youtu.be/SWyuAhA8ub4 zverejnené 03.01.2017, dĺžka videa 46:29 min.
Hlavný podvozok od 9:50 min.
Predný podvozok od 18:40 min.

Alebo iný dokument https://youtu.be/HKJjFe22qvA dĺžka videa 28:05

Popis v Sk som našiel aj tu https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... areless-a/ kde okrem iného uvádza:

Tu-154B-2 (Careless A) – pokročilá modifikace letounu typu Tu-154B-1 (Careless A) se zvýšenou přepravní kapacitou ze 160-ti osob na 180 a modifikovaným hlavním podvozkem s řiditelnými předními páry kol. V letech 1978 až 1984 brány závodu č.18 opustilo celkem 311 sériových Tu-154B-2 (Careless A)...

[riho]

Boční vítr ho navíc bude výrazně ovlivňovat i při vzletu (a vzhledem k pověšenému "nákladu" nejspíš mnohem více než při přistání), a když k tomu připočteme, že jeho vzlet není vázán časem = bude probíhat tehdy, kdy bude vhodné počasí, pak je systém řízení podvozku opravdu spíše "mrtvá hmota".

Ono vzlietnuť môže, ale pristáť musí. Podmienky pri štarte nemusia byť rovnaké, ako pri pristávaní.

[Skeptik]

Boční vítr ho navíc bude výrazně ovlivňovat i při vzletu (a vzhledem k pověšenému "nákladu" nejspíš mnohem více než při přistání), a když k tomu připočteme, že jeho vzlet není vázán časem = bude probíhat tehdy, kdy bude vhodné počasí, pak je systém řízení podvozku opravdu spíše "mrtvá hmota".

Ono vzlietnuť môže, ale pristáť musí. Podmienky pri štarte nemusia byť rovnaké, ako pri pristávaní.

To nemusí. Od toho je tady předpověď počasí.
Mise Stratolaunche nikdy nebude trvat déle než 2 hodiny (max.), a za tu dobu se počasí zásadně nezmění.

[riho]

Pri cene jedného stroja niekoľko desiatok miliónov dolárov a v prípade straty riziku krachu celej firmy mi na 100 % zaručuješ, že pri pristávaní budú rovnaké, alebo len s minimálnym rozdielom poveternostné podmienky, ako pri štarte? Navyše keď nemôžem čakať mesiace na ideálne počasie, lebo ma tlačia termíny nakontrahovaných kontraktov?

[kenavf]

Predpokladám že pri návrhu tejto koncepcie štartov rakiet brali do úvahy aj to aký je výskyt počasia a jeho predpovedateľnosť pre danú lokalitu/lokality.
Ale aj tak akosi tejto koncepcii nedôverujem. Štartom vo vyšších riedkejších vrstvách atmosféry sa vraj ušetrí 3% paliva, to sa mi zdá neefektívne, pretože to najdrahšie(motor a nádrže) musia byť skoro tak isto nadimenzované a jednorázové ako klasický 1.stupeň. A je otázne či ten stupeň majú k dispozícii. A Pegasus má nosnosť družice len 440kg.

[k42]

Tedy letecký konstruktér jistě nejsem, ale koncepce toho Stratolauncheru s pouze křídlem propojenými trupy, kdy to celé drží pohromadě ve vzduchu jenom software a řídící počítače - aby se to nerozlámalo vlivem aerodynamických sil a manévrováním - mi přijde poněkud bláznivá. Jsem zvědav, kdy dojde na situaci, kterou programátoři nedomysleli, a z jednoho ošklivého podivného létajícího čuda budou dvě neméně ošklivé nelétající poločuda.

Je to proti zásadním technickým návrhovým pravidlům - neřeší fundamentální problém, tam kde vznikl - tuhostí konstrukce - ale záplatou na vyšší úrovni. Je to stejně dementní a nebezpečné, jako "vyřešit" aerodynamické problémy zástavby větších motorů do Boeing 737 Max8 softwarovou záplatou...

[kenavf]

A to by to na tom prostrednom krídle mala byť raketa o hmotnosti 250 ton, a zrazu sa uvolniť(pri štarte). Aké veľké hupnutie to urobí s konštrukciou, je otázne. Možno keby to uvolňovali počas klesania po balistickej krivke?(ako sa robí nácvik beztieže v dopravnom lietadle) Tak by možno eliminovali to "hupnutie".

[Skeptik]

Pri cene jedného stroja niekoľko desiatok miliónov dolárov a v prípade straty riziku krachu celej firmy mi na 100 % zaručuješ, že pri pristávaní budú rovnaké, alebo len s minimálnym rozdielom poveternostné podmienky, ako pri štarte? Navyše keď nemôžem čakať mesiace na ideálne počasie, lebo ma tlačia termíny nakontrahovaných kontraktov?

Hledáš za každou cenu problém tam, kde není.
Měsíc špatného počasí? To jako fakt? … No pak je tady ustanovení "vis major" (vyšší moc), kterou si samozřejmě každý jen trochu rozumný provozovatel dá do smlouvy.

Navíc v absolutně krizové situaci je Stratolauch samozřejmě schopen přistát na jakémkoli větším letišti … jen ho prostě zablokuje, protože z ranveje už neodjede

[Alchymista]

kenavf - nie 3% ale okolo 30%
Typické vypustenie rakety pri vzdušnom štarte sa odohráva vo výške 10 000+metrov pri rýchlosti 900+km/h
Zober si Falcon Heavy (zrovna som pozeral štart s Arabsat) - po jednej minúte letu (práce troch blokov) má výšku ~9100m a rýchlosť ~1070km/h, bočné bloky sa vypínajú v ~135-140 sekunde a oddelujú v 157 sekunde. Centrálny blok končí prácu okolo 210-215 sekundy a oddeluje s v 218 sekunde.
Teda "teoreticky" za tých 60 sekúnd raketa spálila 42-45% využiteľného paliva v bočných blokoch a 27-29% využiteľného paliva v cetrálnom bloku. A to len na to, aby sa dostala do bodu vypustenia pri vzdušnom štarte... O toto menšie a ľahšia alebo i "slabšia" môže byť raketa pre vzdušný štart - alebo o to viac jej možno naložiť.

[riho]

Musím priznať Skeptik, že som z teba zmetený. Na jednej strane si zástancom, že trh vyrieši všetko, na druhej strane ti nevadí, že komerčná spoločnosť bude platiť pokutu za blokovanie VPD na cudzom letisku, že nebude môcť dodržiavať zmluvné podmienky, len aby ušetrila na systéme natáčania podvozku. Ešte aj NASA, ako najsocialistickejšia firma v USA radšej čakala na vhodné počasie aby mohol raketoplán pristát na Floride, miesto v Kalifornii, či nedajbože v Novom Mexiku a ti kľudne posadíš stroj súkromnej spoločnosti na iné ako domáce letisko s vedomím, že ho odtiaľ nemusí dostať. Som fakt zmetený.

[Alchymista]

k42 - konštruktérom Stratolancheru je Burt Rutan, podobný aerodynamický kúzelník ako bol Kelly Johnson (U-2, SR-71, F-104...)
Spoľahol by som sa, že to má spočítané aspoň "dosť dobre", rovnakú koncepciu má Scaled Composites White Knight Two ako nosič raketoplánu Scaled Composites SpaceShipTwo.

kenavf - odhodenie záťaže pri podzvukovej rýchlosti je veľmi dobre zvládnutá technika.
A Stratolauncher je taký aký je práve preto, že je na takúto činnosť - odhodenie záťaže cez 200 ton - špecializovaný. Tam by som problém nevidel.

[riho]

Kelly Johnson mal prsty už v P-38 Lightning, ale aj v F-117, či v Constalation. Ak by mal prsty aj v F-35, nebol by to taký odpad.

[Skeptik]

Musím priznať Skeptik, že som z teba zmetený. Na jednej strane si zástancom, že trh vyrieši všetko, na druhej strane ti nevadí, že komerčná spoločnosť bude platiť pokutu za blokovanie VPD na cudzom letisku, že nebude môcť dodržiavať zmluvné podmienky, len aby ušetrila na systéme natáčania podvozku.

Při nouzovém přistání se "pokuty", ba ani žádné letištní poplatky, neplatí. Uzavření letiště jde na vrub pojišťovny.

Jinak nepředpokládám, že by k přistání na jiném než domovském letišti došlo jindy, než při vážné závadě Stratolaunche. Počasí si určitě ohlídají.

Já nevím, zda zvolili variantu řiditelného hlavního podvozku, jen se přikláním k tomu, že spíše ne, protože je to zbytečná komplikace (a zátěž).
Stratolaunch system prostě NENÍ normální letadlo.

[kenavf]

kenavf - nie 3% ale okolo 30%
Typické vypustenie rakety pri vzdušnom štarte sa odohráva vo výške 10 000+metrov pri rýchlosti 900+km/h
Zober si Falcon Heavy (zrovna som pozeral štart s Arabsat) - po jednej minúte letu (práce troch blokov) má výšku ~9100m a rýchlosť ~1070km/h, bočné bloky sa vypínajú v ~135-140 sekunde a oddelujú v 157 sekunde. Centrálny blok končí prácu okolo 210-215 sekundy a oddeluje s v 218 sekunde.
Teda "teoreticky" za tých 60 sekúnd raketa spálila 42-45% využiteľného paliva v bočných blokoch a 27-29% využiteľného paliva v cetrálnom bloku. A to len na to, aby sa dostala do bodu vypustenia pri vzdušnom štarte... O toto menšie a ľahšia alebo i "slabšia" môže byť raketa pre vzdušný štart - alebo o to viac jej možno naložiť.

Poplietol som to síce s 3% rýchlosti ale:

Rýchlosť lietadla sa pohybuje okolo Mach 0,8, čo sú 3 % z celkovej potrebnej rýchlosti pre nízku orbitu okolo Zeme, síce to nie je veľa, ale istú úsporu to prináša.

https://sk.wikipedia.org/wiki/Pegasus_( ... o_lietadla