Čína

[petrp]

A co ten Bělehrad? Čínská facka NATO. Kvůli Ukrajině
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před dvěma dny prohlásil, že Čína má povinnost dodržovat a obhajovat mezinárodní právo, takže by měla odsoudit ruskou invazi a v žádném případě Rusku nepomáhat. Číňané si jeho slov všimli. A připomenuli, že to bylo právě NATO, kdo v roce 1999 „omylem“ vybombardoval čínskou ambasádu v Bělehradě. „Nepotřebujeme být poučováni o spravedlnosti těmi, kdo mezinárodní právo porušují,“ zaznělo na adresu aliance.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ine-696204

[martanus]

Čínské ministerstvo zahraničí: Pokusy USA vyvíjet nátlak na Čínu kvůli Ukrajině jsou nezodpovědné a marné.
https://t.me/regnum_na/12490

[Alchymista]

https://literarky.cz/reading-china/2291 ... ske-otazky
Čínské řešení ukrajinské otázky

Na tiskové konferenci pátého zasedání 13. Všečínského shromáždění lidových zástupců 7. března státní rada a ministr zahraničních věcí Wang Yi řekl, že Čína svůj postoj k ukrajinské otázce vyjádřila mnohokrát: „Vždy jsme jednali objektivně a nestranně a vynášeli jsme úsudky a prosazovali názory nezávisle podle podstaty věci samotné.“

Objektivní a nestranný, správný, nezávislý – tato tři klíčová slova si zaslouží vysokou pozornost. Nezávislost je historickým principem století trvajícího boje Komunistické strany Číny. Lpění na nezávislosti je předpokladem a zárukou, aby Čína v turbulentní mezinárodní situaci vždy zastávala objektivní a spravedlivý postoj na základě podstaty věci samotné. To nejen odpovídá základním zájmům čínského lidu a světa, ale je to nutné ve světě rostoucí nestability, nejisté mezinárodní situace, období turbulencí a změn. Ukazuje to obraz Číny jako země usilující o zachování míru.

Wang Yi poté obsáhle vysvětlil čínskou pozici a návrh na řešení současné ukrajinské krize, shrnutou jako „čtyři nezbytnosti“ plus „šestibodová iniciativa“. Mezi zmíněné „čtyři nezbytnosti“ patří dodržování zásad Charty OSN, respektování a ochrana suverenity a územní celistvosti všech zemí, dodržování zásady nedělitelnosti bezpečnosti a vycházení vstříc oprávněným bezpečnostním obavám všech stran, dialog a vyjednávání, řešení sporů mírovými prostředky, zaměření se na dlouhodobou stabilitu regionu a vybudování vyváženého, účinného a udržitelného evropského bezpečnostního mechanismu.

Ukrajinská otázka má svou složitou historickou příčinu. Pouze tím, že se k této skutečnosti postavíme přímočaře a přijmeme oprávněné bezpečnostní obavy zúčastněných stran klidně a racionálně, můžeme účinně chránit posvátná práva na suverenitu a územní nedotknutelnost každé země, učinit průlom v bilaterálním dialogu a vyjednávání a vyřešit současnou situaci.

Čína vybízí k přímým jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou a apeluje na Spojené státy, NATO, Evropskou unii a Rusko, aby vedly rovnocenné dialogy. Vyzývá take mezinárodní společenství, aby poskytlo podporu vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou. Musí dojít k obnovení míru a ke konkrétním krokům směřujícím k pevné ochraně mezinárodního systému s OSN jako jeho jádrem.

Při řešení současné ukrajinské krize by OSN a příslušné strany měly přijmout koordinovaná a účinná opatření založená na mezinárodním právu, s krátkodobým cílem prosazovat diplomatické řešení napětí a dlouhodobým cílem dosáhnout regionálního míru a stability. Sankce nikdy nebyly zásadním a účinným řešením problému. Když se nebere ohled na legitimní bezpečnostní obavy stran, unáhlené vyvíjení silného nátlaku s rozsáhlými sankcemi se rovná přilévání oleje do ohně. Jak Wang Yi zdůraznil, musíme podporovat koncept společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti, opustit myšlenku výlučné a absolutní bezpečnosti, trvat na ukončení konfliktů vyjednáváním a řešení sporů prostřednictvím dialogu, posílit vzájemnou důvěru a společně budovat svět trvalého míru.

Wang Yi navrhuje „šestibodovou iniciativu“, která má zabránit rozsáhlé humanitární krizi na Ukrajině. Nejvyšší prioritou je co nejvíce zmírnit situaci na místě, zabránit eskalaci konfliktu nebo dokonce jeho vymknutí kontrole. Zejména je nutné zabránit vzniku rozsáhlé humanitární krize.

Vyhýbání se politizaci humanitárních záležitostí je důležitou zárukou bezpečného, včasného a hladkého rozvoje humanitárních operací. K dosažení tohoto cíle „šestibodová iniciativa“ zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany musí při provádění těchto operací dodržovat zásady neutrality a nestrannosti. Důležitou koordinační roli v humanitární pomoci Ukrajině by měla hrát OSN.

„Šestibodová iniciativa“ vychází ze skutečných potřeb skupin lidí potřebujících humanitární pomoc, jako jsou vysídlené osoby, civilisté a cizinci na Ukrajině.

Čína svými slovy a činy splnila svou odpovědnost významné země. Wang Yi rozhodně prohlásil, že „Červený kříž Číny poskytne Ukrajině dávku nouzové humanitární pomoci co nejdříve“. Závazek se stává se jasnou ilustrací pokračujícího úsilí Číny překonat humanitární krizi v Ukrajině.

Ochrana národních zájmů byla vždy základním úkolem čínského ministerstva zahraničních věcí. Bezpečnost a legitimní práva a zájmy zámořských čínských občanů a institucí jsou smyslem čínské diplomacie. Wang Yi zdůraznil, že ukrajinská krize je náhlá. Ústřední výbor Komunistické strany Číny a Státní rada Číny přikládají velký význam bezpečnosti krajanů na Ukrajině. Generálnímu tajemníkovi Xi Jinpingovi (Si Ťin-pchingovi) na tom osobně záleží a mnohokrát žádá o zajištění bezpečnosti každého čínského občanu na Ukrajině.

Od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Ukrajinou před 30 lety se Ukrajina stala po Rusku a Kazachstánu třetím největším obchodním partnerem Číny v Eurasii, Naopak Čína se stala největším obchodním partnerem Ukrajiny. Obě strany dosáhly plodné spolupráce v oblasti vědy a techniky, vzdělávání a kultury a udržovaly úzké vztahy. Vzhledem k tomu, že se situace na Ukrajině změnila, čínské ministerstvo zahraničních věcí okamžitě aktivovalo nouzový mechanismus konzulární ochrany, udržovalo úzkou komunikaci se všemi stranami a přijalo řadu opatření k zajištění bezpečnosti krajanů na Ukrajině.

Nejprve si státní rada Wang Yi okamžitě zatelefonoval s ruským ministrem zahraničí a navrhl mírovou cestu k vyřešení obav všech stran prostřednictvím dialogu a vyjednávání, poté se během hovoru zaměřil na zajištění bezpečnosti čínských občanů na Ukrajině. Různé složky ministerstva zahraničí úzce spolupracovaly, komplexně vyhodnotily změny situace a na základě různých možností okamžitě zformulovaly proveditelný dobrovolné bezpečné evakuace čínských občanů a aktivovaly nouzový mechanismus konzulární ochrany. Využily časová okna, které se ve válečné situaci objevují, k organizaci nouzových evakuačních operací, vynaložily veškeré úsilí k přesídlení a převozu čínských krajanů a poskytovaly veškerou možnou pomoc krajanům, kteří ještě nebyli evakuováni. Ukrajinská vláda stejně jako vlády Ruska, Moldavska, Rumunska, Polska, Maďarska, Slovenska, Běloruska a dalších zemí poskytly bezpečnostní a evakuační zařízení pro tuto operaci.

Čínská strana za pouhý týden realizovala bezpečný a řádný přesun více než tří tisíc čínských občanů. Za tak účinnou přesídlovací operací stojí starost o vlast a obětavost diplomatů.

Wang Yi zdůraznil, že naprostá většina zemí se staví proti „nové studené válce“ a rozdělení světa. Jak řekl, tváří v tvář turbulentnímu a měnícímu se světu Čína vždy představovala stabilitu a pozitivní energii. I nadále bude neochvějně držet vysoko prapor míru, rozvoje a spolupráce a podporovat budování nového typu mezinárodních vztahů.



Autor je viceprezident Čínského institutu mezinárodních studií

[martanus]

Liu Xin, známá čínská moderátorka, okomentovala včerejší jednání mezi Čínou a USA jednou větou
(https://t.me/china3army/7342)Liu Xin popsal opatrný postoj americké administrativy vůči Číně takto:

"Pomůžeš mi porazit tvé přátele, abych se v budoucnu mohl soustředit na to, jak tě porazit?

https://t.me/china3army/7349

[martanus]

GaoJing/SuperView-2 je komerční čínský satelit dálkového průzkumu Země provozovaný společností Beijing Space View Technology Co. Ltd., Čína.
Družice SuperView je navržena tak, aby poskytovala panchromatické snímky o průměru 0,5 m a multispektrální snímky o průměru 2 m v rozsahu 12 km.
Sonda je manévrovatelná a nabízí několik režimů snímání, včetně snímání v dlouhém a vícenásobném rozsahu, snímání více bodů a stereosnímání.
Maximální velikost jedné snímané oblasti může být 60 km x 70 km videodat.
Na záběrech je vidět, jak satelit zachycuje ostrov Tchaj-wan.

https://t.me/china3army/7374

Předseda čínské Ústřední vojenské komise Si Ťin-pching podepsal 19. března nařízení, kterým se vyhlašuje soubor prozatímních pravidel upravujících smlouvy na dodávky vojenského vybavení.
https://t.me/china3army/7377

[puma]

Čínské ministerstvo zahraničí pohrozilo Spojeným státům protiopatřeními za sankce proti čínským představitelům a označilo Washington za „hlavního porušovatele lidských práv ve světě“.
https://t.me/tass_agency/120989

[puma]

Čínský ministr zahraničí přiletěl do Afghánistánu, na letišti v Kábulu se s ním setkal Talibanem jmenovaný (pod sankcemi OSN za teroristické aktivity) afghánský ministr zahraničí
https://t.me/rian_ru/155361

[martanus]

Čínská lidová osvobozenecká armáda je připravena přijmout veškerá nezbytná opatření k rozhodnému potlačení jakýchkoli provokací, které poškozují původní zájmy Číny a destabilizují oblast Tchajwanského průlivu. Uvedl to dnes oficiální mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Qian. Svým prohlášením reagoval na pokusy Demokratické pokrokové strany Tchaj-wanu spojit ukrajinskou otázku s tchajwanskou a na spekulace některých amerických politiků o "vojenské hrozbě" ze strany pevninské Číny. Tchaj-wan není Ukrajina, zdůraznil Wu Qian a dodal, že tchajwanská otázka je vnitřní záležitostí ČLR a nepřipouští vměšování zvenčí. Sjednocení Číny podle něj nemůže stát v cestě žádná osoba ani síla.

https://t.me/swodki/50564

[martanus]

Vojenský zpravodaj Li Kuang-jü hovoří před milionovým publikem čínského televizního kanálu o taktice ukrajinských ozbrojených formací využívajících lidské štíty.
https://t.me/istorijaoruzija/48850

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/huaw ... -a-vyvoje/
Huawei v roce 2021: Stabilní provozní výsledky a rekordní investice do výzkumu a vývoje
29. března 2022

Společnost Huawei dnes zveřejnila svou výroční zprávu za rok 2021. V uplynulých dvanácti měsících dokázala udržet stabilní hospodářské výsledky a výrazně navýšit své investice do výzkumu a vývoje. Tržby dosáhly v roce 2021 636,8 miliardy čínských jüanů (99,9 miliardy amerických dolarů) a čistý zisk dosáhl 113,7 miliardy jüanů (17,8 miliardy USD). To představuje meziroční nárůst o 75,9 %. Investice do oblasti výzkumu a vývoj dosáhly v roce 2021 142,7 miliardy čínských jüanů (22,38 miliardy amerických dolarů), což tvoří 22,4 % celkových příjmů společnosti Huawei. Rozvoj výzkumu a vývoje vždy patřil k hlavním investičním aktivitám společnosti a za posledních 10 let přesáhly výdaje do této oblasti 845 miliardy čínských jüanů (132,5 miliardy amerických dolarů). Huawei plánuje i v budoucnu zvyšovat své investice do výzkumu a vývoje.

Výsledky zprávy představil na tiskové konferenci v čínském Šen-čenu rotující předseda Huawei. „Celkově byl náš výkon v souladu s předpověďmi,“ uvedl Kuo Pching. „Divize poskytující zařízení a řešení pro operátory vykázala stabilní výsledky, Enterprise divize zaznamenala rostoucí výsledky. Divize spotřební elektroniky rozšířila svůj záběr, k tomu jsme navíc zrychlili vývoj celého HMS ekosystému.“

Díky zvýšené ziskovosti klíčových oblastí podnikání Huawei se peněžní toky z provozních činností společnosti v roce 2021 dramaticky zvýšily na 59,7 miliardy jüanů (9,4 miliardy USD). Klesl naopak poměr závazků technologického giganta, a to na 57,8 %, což společně přispělo ke stabilnější a flexibilnější finanční struktuře. „Navzdory poklesu tržeb v roce 2021 se zvyšuje naše schopnost vytvářet zisk a generovat peněžní toky, jsme tak schopni lépe se vypořádat s nejistotou,“ uvedla během prezentace zprávy Meng Wan-čou, finanční ředitelka Huawei.

Tržby divize poskytující zařízení a řešení pro operátory dosáhly v roce 2021 281,5 miliardy jüanů (44,2 miliardy USD) a společnost Huawei byla i nadále spolehlivým partnerem v zavádění 5G sítí po celém světě. Měření prováděná nezávislými společnostmi ukázala, že 5G sítě vybudované ve spolupráci se společností Huawei nabízejí ty nejlepší výsledky hned ve 13 zemích, například ve Švýcarsku, Německu, Finsku, Nizozemsku, Jižní Koreji či Saúdské Arábii. Díky spolupráci s operátory a partnery již společnost Huawei podepsala více než 3 000 komerčních smluv na průmyslové aplikace 5G, které v současné době nachází rozsáhlé komerční využití v odvětvích, jako jsou průmyslová výroba, těžební, železářský a ocelářský průmysl či zdravotnictví.

Výrazný růst zaznamenala také Enterprise divize společnosti Huawei, která v uplynulém roce vykázala tržby ve výši 102,4 miliardy jüanů (16,1 miliardy USD). Více než 700 světových měst společně s 267 největšími firmami žebříčku Fortune Global 500 si jako svého partnera pro digitální transformaci vybralo právě společnost Huawei a ta tak nyní spolupracuje s více než 6 000 servisními a provozními partnery po celém světě. V průběhu loňského roku také uvedla na trh 11 inovativních řešení na základě případových studií určených pro klíčové sektory, jako jsou státní správa, průmyslová výroba, finančnictví, doprava či energetika. Za účelem zkvalitnění služeb pro tyto zákazníky Huawei rovněž vytvořila několik specializovaných týmů, jejichž cílem je efektivněji sloužit specifickým potřebám daných sektorů a odvětví. Jedná se například o jednotky Coal Mine Team, Smart Road Team či Customs & Port Team.

V oblasti spotřební elektroniky společnost Huawei pokračovala v budování inteligentního ekosystému, který v rámci firemní strategie Seamless AI Life propojí všechny a vše na globální úrovni. Tržby divize spotřební elektroniky činily 243,4 miliardy jüanů (38,2 miliardy USD) a nadále ji provází stabilně rostoucí prodeje nositelné elektroniky, chytrých displejů, sluchátek s technologií True Wireless (TWS) a HMS (Huawei Mobile Services). Zejména segmenty chytrých nositelných zařízení a chytrých displejů zaznamenaly meziroční nárůst o více než 30 %. Operační systém HarmonyOS byl ke konci roku 2021 využíván zákazníky na více než 220 milionech zařízení a stal se nejrychleji rostoucím operačním systémem pro mobilní zařízení na světě.

Huawei se v uplynulém roce dále věnovala rozvoji svých ekosystémů openEuler, MindSpore a HarmonyOS, které stojí na principu otevřené spolupráce a sdíleného růstu. Otevřené platformy Huawei, open-source software společnosti a její vývojové nástroje v současné době využívá více než osm milionů vývojářů ke hledání a zkoumání nových obchodních scénářů a modelů.

„Huawei se i nadále bude zaměřovat na oblasti digitalizace, inteligentní transformace a nízkouhlíkové ekonomiky,“ uvedl Kuo Pching. „Opíráme se o talent, o vědecký výzkum a inovativního ducha a budeme proto čím dál více investovat do změny vzorců našeho myšlení týkajících se základních teorií, architektury a softwaru a budovat naši dlouhodobou konkurenceschopnost.“

Všechny finanční výkazy ve výroční zprávě za rok 2021 byly nezávisle auditovány auditorskou společností KPMG. Kompletní výroční zprávu za rok 2021 najdete zde.

Poznámka: ukazatele přepočítány podle kurzu 1 USD = 6,3753 jüanu

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/roz ... etovy-rad/
Rozhovory ministrů zahraničí Číny a Ruska předznamenávají měnící se světový

Rozhovory ministrů zahraničí Číny a Ruska předznamenávají měnící se světový řádČínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi vedl rozhovory s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Tunxi, ve východočínské provincii Anhui, 30. března 2022.

K roztrpčenosti jestřábích geopolitiků právě proběhlo vřelé setkání těch, mezi které se Washington neustále snaží vrážet klíny – tj. vysokých zástupců Číny a Ruska, když se čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi ve středu 30. listopadu ve východočínské provincii Anhui ve městě Tunxi setkal s ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem, kdy obě strany slibovaly, jak to poslouží posílení jejich bilaterálních vztahů. Spojené státy, které se vždy chytají každé příležitosti, aby postavily Čínu a Rusko proti sobě, se v souvislosti s právě probíhající Ukrajinskou krizí pokouší Čínu přimět, aby ruské akce odsoudila, pokud možno ho sankcionovala a jakkoliv v ničem nepodporovala. USA dokonce v této souvislosti Číně hrozí, a jelikož se jim nepodařilo po video-hovoru mezi prezidenty Xim a Bidenem Peking zlomit, tak čínskou stranu „potrestala“ uvalením osobních sankcí na řadu čínských činitelů pod průhlednou záminkou Xinjiangu.

Čína je toho názoru, že nepříznivá situace na Ukrajině je důsledkem vyhýbání se diplomatickému řešení naléhavých problémů i absencí evropského bezpečnostního mechanismu, který kdyby byl zaveden a dobře fungoval, tak k takovému zanedbání bezpečnostní situace nemohlo dojít. Proto vybízí všechny strany, jak zapojené, tak vzdáleněji dotčené k diplomacii, kterou to lze snadno urovnat, a nikoliv k pouhému prodlužování konfliktu ke škodě především Ukrajině, na kterou teď někteří cynici pohlíží jako na sebevražedného celonárodního atentátníka ve službách washingtonských jestřábů odhodlaných prostřednictvím Ukrajiny bojovat za svoji věc amerického hlubokého státu do posledního Ukrajince.

Čína není ale ve svém přístupu ani zdaleka osamocena a Bidenova administrativa se s podobným přístupem setkává i na domácí politické scéně přímo ve vlastním Demokratickém politickém táboře, když prezidentské administrativě napsalo společný dopis prý více než tucet progresivistických Demokraty vedených organizací, které ji vybízí prakticky k tomu samému jako Čína, aby USA přestaly přilévat oleje do ohně a neblahou situaci zbytečně neprodlužovaly neřešením věcí, které lze vyřídit diplomaticky.

Wang se před setkáním vyjádřil, že čínsko-ruské vztahy podstoupily v měnícím se mezinárodním prostředí nový zátěžový test a udržují si svůj správný směr a vykazují silnou odolnost.

Novináři ještě zmiňují, že o několik dnů dříve se Wang vyjádřil, že čínsko-ruské vztahy jsou teď „neprůstřelné“.

„Obě strany jsou pevně odhodlány rozvíjet oboustranné vztahy a pevnější důvěru, aby postoupily vpřed ve spolupráci v různých oblastech,“ řekl Wang.

„Čína je ochotna s Ruskem spolupracovat k dotlačení těchto vztahů na vyšší úroveň, kdy v této nové éře je vše směrováno důležitým konsensem mezi hlavami obou států,“ řekl dále Wang.

Když se k nadcházejícím rozhovorům vyjadřoval ruský ministr zahraničí Lavrov, tak prohlásil, že strategická komunikace mezi hlavami obou států sehrála důležitou roli v zajištění stabilního vývoje bilaterálních vztahů a při prosazování multipolárního světa.

Pohled na vyjednávání týmů obou ministrů zahraničí ve východočínské provincii Anhui, 30. března 2022. [Photo/Xinhua]

Pohled na vyjednávání týmů obou ministrů zahraničí ve východočínské provincii Anhui, 30. března 2022. [Photo/Xinhua]

S těmi vyjádřeními ve smyslu „multipolární světový řád“, která působí na vyznavače americké globální hegemonie jak rudý hadr na býka, však Lavrov nepřestal. Mluvil o tom, jak je Rusko ochotné na mezinárodní a multilaterální scéně spolupracovat s Čínou k prosazování procesu multipolarizacea, v odporu vůči hegemonii a mocenské politice a při dodržování účelů a principů Charty OSN.

Obě strany budou spolupracovat na dosažení „multipolárního, férového a demokratického světového řádu,“ sliboval Lavrov konec monopolární washingtonské hegemonie nad světem.

Kromě těch prohlášení zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí ještě před rozhovory video, kde Lavrov říká: „Svět prožívá velice významnou fázi historie mezinárodních vztahů.“

„Teď na konci přetváření globálních vztahů vy a my spolu i s našimi sympatizanty pohneme věcmi směrem k multipolárnímu, spravedlivému a demokratickému světovému řádu,“ informuje o tom videu Economic Times.

Tedy sny amerických jestřábů o Novém americkém století, kdy USA jako jediná supervelmoc a globální hegemon bude světu diktovat svůj monopolární světový řád přechází do noční můry multipolárního řádu založeného na partnerství a konsensu národů celé globální komunity.

Lavrov čínskou stranu informoval o rusko-ukrajinských rozhovorech, kdy zdůrazňoval, že Rusko je odhodláno snižovat napětí, pokračovat v mírových rozhovorech s Ukrajinou a udržovat komunikaci s mezinárodní komunitou.

Wang se vyjadřoval o tom, jak má ten ukrajinský problém komplikovanou historii, a že Čína Rusko a Ukrajinu podporuje, aby překonaly těžkosti a pokračovaly ve svých mírových rozhovorech, pochválil pozitivní výsledky zatím dosažené při vyjednávání a de-eskalaci napětí, jak nejdříve to bude možné, i snahy Ruska a dalších stran vyhnout se rozsáhlé humanitární krizi. „Z Ukrajinské krize plyne z dlouhodobého hlediska poučení, že na legitimní bezpečnostní obavy všech stran by se mělo reagovat na bázi vzájemného respektu a nedělitelné bezpečnosti,“ říkal.

Rovněž vyzval ke zřízení vyváženého, efektivního a udržitelného Evropského bezpečnostního mechanismu vzniklého z dialogu a jednání, aby se tak v Evropě zajistil trvalý mír.

Ty rozhovory však byly i o širší globální situaci v Asijsko-pacifickém regionu a o mechanismu BRICS.

V nemalé míře se zabývaly Afghánistánem, kterému je teď třeba pomoci, aby se konečně po odchodu USA a ukončení válečné destabilizace nastolila normální regionální spolupráce v oblasti, s čímž byla asi spojena i předchozí Wangova cesta po zemích Indického subkontinentu. Kdy je třeba Afghánistán začlenit do Iniciativy pásu a cesty (BRI) a mechanismů spolupráce zemí v Asii, přičemž se musí pomoci s jeho obnovou a s ekonomickým a sociálním oživením. Jistě se tedy můžeme těšit, že místní multilaterální spolupráce zemí oblasti přinese na rozdíl od generaci trvajících pokusů Washingtonu uplatnit americký hegemonismus konečně řešení afghánského problému a nastolí spolupráci na prosperitě všech zapojených.

Američtí jestřábi tedy budou roztrpčeni nejen z toho, že obě země ukrajinská krize a jejich nátlak nerozkmotřily, ale že se navíc zapojí do nového stmelování jihoasijské a středoasijské oblasti umožněné koncem Afghánské války, kde se nejspíš brzy ukáže, jak se zdejší země dovedou i bez dirigenta za oceánem domluvit na místním funkčním politickém a ekonomickém řádu.

Není tedy divu, že se Wang, jak uvádí ruská tisková agentura TASS, vyjádřil, že ty „nové problémy ve vztazích mezi Čínou a Ruskem posílily vůli obou stran budovat bilaterální vztahy, které budou ještě silnější.“

Asi lze tedy očekávat, že naše nelehká doba zanedlouho vstoupí do historie jako přechod do nové éry mezinárodních vztahů.

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 47255.html
Čína s EU chtějí společně řešit globální krizi

V pátek 1. dubna proběhl virtuální summit mezi Čínou a EU. Zprávy o něm reprezentující různé úhly pohledu se dost liší stejně, jako se dost lišily zprávy o nedávném video-rozhovoru mezi čínským a americkým prezidentem. Západní média obvykle hlavně mluví o tom, jak Evropa na Čínu tlačila, aby opustila svůj nestranný postoj k Ukrajinské krizi a přidala se k jednostrannému pohledu na ni jako na ruskou intervenci a zavřela oči nad všemi souvisejícími skutečnostmi, a ke škodě vlastní ekonomiky i globální ekonomiky nepomáhala Rusku zachovávat normální obchodní vztahy se světem i přes jednostranné o Chartu OSN a tudíž o mezinárodní právo se neopírající sankce mocenského kruhu Západních zemí.

V tom z USA inspirovaná EU moc neuspěla, ale Čínské ministerstvo zahraničí si výsledky oněch rozhovorů moc pochvaluje jako úspěšné. Zdůrazňovalo nesmírnou důležitost vztahů Čína-EU a nového prostoru otvírajícího se pro další kooperaci a koordinaci mezi oběma stranami poskytujícího politická vodítka a podklady pro strategické plánování v evropsko-čínských vztazích.

Podle čínských expertů se obě strany se prý dohodly, že jsou to právě vztahy Čína-EU, co může pomoci tu tak nejistou současnou mezinárodní situaci v jisté míře stabilizovat. A ministr zahraničí Wang dokonce řekl, že po dlouhé a hluboké výměně názorů na vztahy Čína-EU, Ukrajinu a další mezinárodní a regionální problémy, dosáhly obě strany lepšího porozumění a dospěly v důsledku toho ke konsensu.

Zajímavé bylo, že v jistém smyslu některé věci trochu vyzněly podobně, jak když se Wang shodl s Lavrovem, že svět přechází do nového multilaterálního světového řádu. „Shodli jsme se, že svět vstupuje do nového období turbulencí a podstupuje transformaci, takže je třeba, aby Čína s EU dále udržovaly pravidelnou strategickou komunikaci, posilovalo se budoucí vzájemné porozumění, rozšiřovala se spolupráce a aby na globální problémy obě strany reagovaly společně,“ tvrdil Wang.

Obě strany v návaznosti na tento summit dohodly pokračování dialogů na vysoké úrovni hlavně o ekonomii a obchodu, ale i o environmentálních záležitostech a udržování dialogu mezi lidmi.

Wang si vztahů mezi Čínou a Evropou moc cení: „Vztahy Čína-EU mají svou vlastní hodnotu samy o sobě. Nejsou zaměřeny proti žádné jiné třetí straně, ani třetí strany nepřehlíží, ani nejsou žádnou třetí stranou plně kontrolované,“ říkal. „Spolupráce Číny s EU je hluboce zakořeněna ve veřejnosti a v rozsáhlých společných zájmech. A taková spolupráce je značně odolná a má ohromný potenciál. Tu by žádná síla už nezvrátila. Do budoucnosti těchto vztahů vkládáme značnou důvěru.“

Snad by se dalo i říci, že obě strany se dohodly na jisté formě hospodářské integrace, což by dávalo smysl, neboť momentálně jsou si vzájemně největšími obchodními partnery. Wang totiž říká, že Čína s EU vybudují zralé mechanismy spolupráce obsahující jak dialogy o ekonomických a obchodních otázkách na vysoké úrovni, tak posílení dialogu o makroekonomice a posílí komunikaci o mikroekonomických politikách a koordinaci politik směny.

Stranou nezůstala ani ideologickými skupinami vyznávajícími jestřábí politiku Západu blokovaná ratifikace investiční smlouvy v Europarlamentu. „Zvláště je vzájemně přínosná Komplexní investiční smlouva mezi Čínou a EU,“ říkal Wang, čímž možná narážel na skutečnost, že ač smlouva ratifikována ještě nebyla, ve většině zemí EU se podle ní ale stejně postupuje. „A obě strany se dohodly, že budou postupovat v procesu nápravy záležitosti této smlouvy.“

Probíraly se otázky spolupráce ohledně klimatu a řízení záchranných a humanitárních činností v nouzových situacích po světě včetně zlepšení boje s covidem.

Nicméně přes všechnu vzkvétající ekonomickou spolupráci se v poslední době v některých zemích prosadily ideologické kruhy, které se pokouší evropskému businessu hatit jeho výbornou spolupráci s Čínou stavěním určitých překážek. „Naléhali jsme na EU, aby držela obchod a investice otevřené a zvláště, aby se zdržela vytváření nových bariér,“ říkal Wang.

To zřejmě mělo i souvislost s odmítáním Číny pomáhat se sankcemi na Rusko, protože Wang se o tom vyjádřil: „Myslíme si, že náš vzájemný obchod, naše normální obchodování by tím nemělo být ovlivněno. Tím, že vedeme se všemi zeměmi včetně Ruska normální obchody, děláme to nejlepší možné, abychom zabránili případné světové potravinové a energetické krizi.“

Samozřejmě, že v diskusi nemohla chybět lidská práva, kdy jejich podoba je Západem chápána jako Západní kulturní univerzalismus nadřazený historii a tradičnímu kulturnímu dědictví všech ostatních národů.

K tomu Wang řekl: „Čína si myslí, že lidská práva se zakládají na historii a realitě. Naléháme na EU, aby respektovala nezávislou volbu a vývoj jiných zemí, aby se dosahovalo cílů lidských práv a ne se jen v této oblasti pózovalo.“

Vůdci obou stran hodně diskutovali o tématech jako Ukrajinská krize, Korejský poloostrov, Afghánistán a Myanmar, kdy nacházeli hodně společných postojů. „Obě strany podporují mírové rozhovory a snahy o zmírnění napětí a o zabránění rozsáhlé humanitární krize.“

Ač se EU nechala jestřábími ideology dotlačit k jednostrannému postoji k Ukrajinské krizi, který přezírá celou její podobu a podstatu, zřejmě nechce splnit konečný cíl těchto ideologů znemožnit vznik multilaterálního světového řádu a místo něj podstrčit nějakou novou formu bipolárního světa ve stylu Studené války:

„Žádná strana nechce dopustit, aby svět směřoval k rozdělení,“ řekl Wang. „Obě strany jsou proti Studené válce či jakékoliv její formě.“

Vyjádřil se i k předchozí návštěvě prezidenta Bidena v Evropě, kde se EU snažil sešikovat, aby se stala jednou ze stran takové Studené války. „Myslí-li to Amerika s možným zastavením palby vážně, je třeba konkrétních činů,“ řekl Wang.

„Žádné konkrétní činy jsme ale neviděli. Jediné, co jsme viděli, byly dodávky zbraní do tohoto regionu a pokračující sankce, kdy to vše postoje Moskvy ještě nebezpečně přitvrzuje,“ hodnotí to Wang. „Globální vůdci by se měli zamyslet nad řetězci následných vývojů s dopady, jaké by to mohlo světu přivodit. My nejsme zrovna fanoušci jednostranných sankcí.“

„Čína chce na rozdíl od USA, které se snaží ty plameny rozdmychávat, tu situaci uklidnit,“ řekl k tomu Wang.

Co dost budí naděje, je skutečnost, že Čína se chystá na schůzku s Ukrajinským vedením, kdy mnozí včetně šéfa diplomacie EU Borrela tvrdí, že k dohodnutí skutečného řešení situace by to chtělo Čínu.

Wang ke schůzce s Ukrajinou říká: „Je to jen otázka času. Ukrajina byla vždy strategickým partnerem Číny.“

Článek o návrhu Borrela, aby Čína zprostředkovala vyjednání míru na Ukrajině:

Eurokomisař zahraniční politiky chce Čínu jako zprostředkovatele jednání o míru na Ukrajině

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 41028.html

[martanus]

Bretton Woods III? Čína začíná nakupovat ruské uhlí a ropu v jüanech

Starý ekonomický řád, v němž ústřední postavení dolaru ve světovém obchodu zůstává králem, začíná slábnout. Nejnovějším příkladem zániku dolaru je skutečnost, že Čína nakupuje uhlí a ropu z Ruska v jüanech kvůli západním sankcím, které izolují ruské banky od platebního systému SWIFT.

Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na čínskou poradenskou společnost Fenwei Energy Information Service Co, čínské komoditní firmy nakoupily v březnu ruské uhlí v místní měně a první dodávky by měly do Číny dorazit tento měsíc. Obchodníci uvedli, že tato dodávka uhlí placená v jüanech bude první od doby, kdy USA a Evropa rozpoutaly tvrdé sankce, které odřízly některé přední ruské banky od systému SWIFT.

Obchodníci rovněž informují o nákupu ruské ropy v jüanech. První zásilka ropy východosibiřské tichomořské kvality dorazí do čínských rafinerií v květnu

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... d-oil-yuan

[Kalinac]

Obchod mezi Čínou a Ruskem v 1. čtvrtletí zpomaluje kvůli narušení, ale vysokorychlostní růst pokračuje

Čínský obchod s Ruskem zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2022 výrazně pomalejší růst kvůli kombinaci faktorů od vysoké základny v předchozím roce až po narušení logistických a obchodních dohod uprostřed rusko-ukrajinského konfliktu a usa vedených západních ekonomických sankcí proti Rusku, podle čínských celních údajů ve středu.
Přesto si obchod mezi Čínou a Ruskem během čtvrtletí udržel relativně rychlý růst ve srovnání s tempem růstu čínského obchodu s některými hlavními obchodními partnery, včetně USA. A experti zdůraznili, že obchod mezi Čínou a Ruskem by letos mohl stále překročit 1 bilion juanů (157 miliard dolarů), protože obě strany usilují o rozšíření bilaterální hospodářské a obchodní spolupráce v souladu se svými úzkými diplomatickými vazbami.
Podle údajů, které ve středu zveřejnila čínská Generální celní správa, činil obchod mezi Čínou a Ruskem v prvních třech měsících 38,2 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o 28,7 procenta. Tempo růstu kleslo z 38,5 procenta v prvních dvou měsících v roce 2022.
Mluvčí čínských celních úřadů Li Kuiwen také na středeční tiskové konferenci uvedl, že obchod mezi Čínou a Ukrajinou činil v prvním čtvrtletí asi 29,59 miliardy juanů a dosáhl pozitivního růstu.
"Čínské celní orgány budou i nadále sloužit běžné obchodní spolupráci Číny se zeměmi včetně Ruska a Ukrajiny," řekl.
Zpomalení čínského obchodu s Ruskem bylo patrnější v exportním sektoru než v dovozním sektoru. V prvním čtvrtletí se čínský vývoz do Ruska meziročně zvýšil o 25,9 procenta, což je pokles z 41,5 procenta v prvních dvou měsících. Růst dovozu klesl z 35,8 procenta v prvních dvou měsících na 31 procent v prvním čtvrtletí.
Za zpomalením stála směs faktorů, včetně důsledků rusko-ukrajinského konfliktu a následných západních sankcí proti Rusku, které znepříjemnily dodávky a obchodní urovnání, poznamenali analytici.
"Vypořádání v místní měně obvykle představuje méně než čtvrtinu obchodních plateb mezi Čínou a Ruskem. Pokud budou platby v amerických dolarech přerušeny západními sankcemi, společnosti v Rusku a Číně budou muset hledat nové metody obchodního vypořádání, a to nějakou dobu trvá," řekl Li Ziguo, vedoucí výzkumný pracovník Čínského institutu mezinárodních studií, ve středu Global Times.
Logistika byla dalším problémem, protože mnoho mezinárodních přepravních společností zastavilo služby pro Rusko a byl nedostatek kontejnerů pro přepravu ruského zboží, řekl Li a poznamenal, že dopad těchto logistických úzkých míst bude nějakou dobu přetrvávat.
Zpráva společnosti rzd-partner.ru uvedla, že dodací lhůta pro zboží pohybující se mezi Čínou a Ruskem po železnici se v poslední době zvýšila z 10-14 dnů na 21 dní.
Chen Jia, výzkumný pracovník Mezinárodního měnového institutu Na univerzitě Renmin v Číně, uvedl, že obchod mezi Čínou a Ruskem prochází po letech rychlého růstu určitým strukturálním přizpůsobením, jako je expanze z dovozu energie a surovin na jiné produkty, jako je obilí, zatímco způsoby, jak platit za dovoz v juanech, se zvyšují.
Takové faktory, spolu s vysokým efektem srovnávací základny, budou v krátkodobém horizontu znamenat volatilitu čínsko-ruského obchodu, řekl Chen.
Odborníci však uvedli, že růst obchodu mezi Čínou a Ruskem je stále vyšší než bilaterální růst obchodu Číny s většinou regionů, což podtrhuje, že obchodní sektory obou zemí si navzdory zpomalení udržely relativně rychlý růst.
V dolarovém vyjádření byl 28,7% růst čínského obchodu s Ruskem výrazně rychlejší než 12,2% růst čínského obchodu s USA ve stejném období.
"Obchod mezi Čínou a Ruskem bude vykazovat relativně velký nárůst navzdory ukrajinské krizi a vypuknutí COVID-19, protože obchodní komplementarita a obchodní vztahy obou zemí se budou dále rozvíjet, protože Rusko potřebuje posílit spolupráci s Čínou, aby získalo zpět kapitál, ať už jde o jüan nebo rubl, zatímco Čína potřebuje ruské komodity, jako je energie, těžební produkty a potraviny, Song Kui, prezident Institutu pro výzkum současné čínsko-ruské regionální ekonomiky, řekl ve středu Global Times.
Song předpověděl, že obchod mezi Čínou a Ruskem si letos udrží robustní růst a vzroste nad 1 bilion juanů. Obchod mezi Čínou a Ruskem činil v roce 2021 rekordní hodnotu 147 miliard dolarů.
Li uvedl, že je velmi pravděpodobné, že bilaterální růst obchodu v roce 2022 bude nižší než v loňském roce, ale pokles nebude obrovský, protože produkty zemí si navzájem vyhovují.

https://www.globaltimes.cn/page/202204/1259245.shtml
V dolarovém vyjádření byl 28,7% růst čínského obchodu s Ruskem výrazně rychlejší než 12,2% růst čínského obchodu s USA ve stejném období.

[martanus]

Na Tchaj-wan přijela skupina šesti amerických zákonodárců, včetně předsedy výboru pro zahraniční vztahy Senátu amerického Senátu Boba Menendeze (demokratického) a republikánského senátora Lindseyho Grahama.

Informoval o tom dnes 14. dubna Kommersant s odvoláním na agenturu Reuters. Podle publikace kongresmani přijeli na neohlášenou návštěvu.
Na tomto pozadí Bílý dům oznámil, že Spojené státy podniknou všechny možné kroky, aby zabránily násilnému znovusjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou.

https://eadaily.com/ru/news/2022/04/14/ ... ym-vizitom

Švédská delegace přijela na Tchaj-wan 10. dubna. Tvoří ji osm členů Riksdagu a v úterý ráno se má setkat s tchajwanskou prezidentkou Tsai Ing-wen. Švédští politici navštíví také ministra zahraničí Josepha Wu a další tchajwanské představitele. Vrátí se 14. dubna.

[puma]

Čína nehodlá uvolnit část svých zásob obilí, aby ulehčila situaci na evropských trzích, bude také pokračovat v nákupech na zahraničních trzích, aby si zajistila potravinovou bezpečnost, uvedl čínský ekonomický list Jingji Daily.
https://t.me/tass_agency/127526

Pevninská Čína a Tchaj-wan budou rozhodně sjednoceny, navzdory prohlášením USA, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
https://t.me/tass_agency/127554

USA musí zastavit veškeré oficiální kontakty s Tchaj-wanem, říká čínské ministerstvo zahraničí
https://t.me/rian_ru/158839

Čínská lidová osvobozenecká armáda přijme rázná opatření, aby zabránila vnějšímu vměšování do záležitostí Tchaj-wanu a potlačí pokusy o separatismus, uvedl v prohlášení podplukovník Wu Qian, mluvčí čínského ministerstva obrany.
https://t.me/tass_agency/127513

[martanus]

Budoucí bojiště! Výcvik PLA v oblasti bezpilotních letounů 20220415 | Military World

[Kalinac]

1. telefonický rozhovor šéfa americké obrany Austina s Čínským státním radou a ministrem obrany Wei Fenghe

je poprvé, kdy Wei a Austin měli přímý rozhovor od doby, kdy se Austin stal šéfem Pentagonu, poznamenali pozorovatelé.
V květnu 2021 západní média oznámila, že Austin ještě nemluvil s čínskými vojenskými vůdci "navzdory opakovaným pokusům", ale to bylo proto, že Austin, v neprofesionálním a nepřátelském aktu ignorování diplomatického protokolu a mezinárodní běžné praxe, požádal o setkání s Xu Qiliangem, místopředsedou Ústřední vojenské komise, namísto Wei, sdělily zdroje Global Times v té době.

Čínský státní rada a ministr obrany Wei Fenghe měl ve středu telefonát s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem na jeho žádost, přičemž Wei zdůraznil důležitost tchajwanské otázky a zároveň požadoval, aby USA zastavily své vojenské provokace na moři a neházely bláto nebo nevyhrožovaly Číně ukrajinskou otázkou.
Dialog, první od doby, kdy se Austin stal v lednu 2021 americkým ministrem obrany, doufejme, že poskytne stabilitu vojenským vazbám obou zemí a vyhne se chybným úsudkům a omezí je tím, že USA umožní lépe porozumět čínským ziskům a klíčovým zájmům ve velmi náročné době čínsko-amerických vztahů, uvedli analytici.
Wei řekl, že Čína a USA by měly vážně realizovat konsenzus dosažený nejvyššími vůdci obou zemí, zavázat se k vzájemnému respektu, koexistovat v míru a vyhnout se konfrontaci. USA by měly splnit svůj slib, že nebudou usilovat o novou studenou válku s Čínou, neměly by usilovat o změnu čínského systému, revitalizace jejich aliancí by se neměla zaměřovat na Čínu, že USA nepodporují "nezávislost Tchaj-wanu" a že nemají v úmyslu usilovat o konflikt s Čínou.
Čína doufá, že si s USA vybuduje zdravý a stabilní velmocenský vztah a bude také chránit své národní zájmy a důstojnost. USA by neměly podceňovat odhodlání a schopnosti Číny, řekl Wei.
Armády obou zemí by měly posílit vzájemnou důvěru, posílit konverzaci a komunikaci, řídit a kontrolovat rizika a krize a provádět pragmatickou spolupráci, aby zajistily normální a stabilní rozvoj vojenských vztahů obou zemí, řekl Wei.
Wei vyjádřil slavnostní postoj k tchajwanské otázce, když zdůraznil, že Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí Číny, a to je fakt a status quo, který nikdo nemůže změnit.
Bude to mít rušivý dopad na čínsko-americké vztahy, pokud nebude otázka Tchaj-wanu řešena dobře, a čínská armáda bude rozhodně chránit národní suverenitu, bezpečnost a územní celistvost, řekl Wei.

Austin uvedl, že USA jsou ochotny podporovat realizaci důležitého konsensu dosaženého nejvyššími představiteli obou zemí a posílí výměny a spolupráci ve vojenské oblasti s upřímným a otevřeným postojem.
USA zůstávají věrné politice jedné Číny, řekl Austin.
Obě strany by měly zodpovědně řídit a kontrolovat konkurenci a rizika a dobře se vypořádat s výzvami, kterým čelí vojenské vazby mezi oběma zeměmi, řekl americký ministr obrany.
Oba ministři obrany také diskutovali o situaci na Ukrajině a Čína vyzvala USA, aby nevyužívaly ukrajinskou otázku k házení bláta, vyhrožování a nátlaku na Čínu.
https://www.globaltimes.cn/page/202204/1259868.shtml
Asi moc Austin neuspěl... západní médija Mlčí

[skflanker_]

Тайвань ищет альтернативные вооружения в связи с задержкой поставок гаубиц из США
Taiwan hľadá alternatívne zbrane kvôli oneskoreným dodávkam húfnic zo SŠA

Taiwan (Čínska republika) skúma možnosť získania alternatívnych zbraní dlhého dosahu v dôsledku oneskorenia dodávok samohybných húfnic z SŠA. Ostrovná armáda to uviedla v pondelok 02.05.2022 a spojila to s potrebou "splniť skutočné operačné požiadavky na obranu". Očakáva sa, že po konzultácii s Washingtonom bude parlamentu predložený návrh rozpočtu na alternatívny plán obstarávania. SŠA oznámili Taiwanu možnosť odkladu dodávky 40 samohybných húfnic M-109A6 "Paladin" na ostrov do roku 2026. Podľa hongkonských novín South China Morning Post je to spôsobené "preťažením výrobných liniek", ktoré súvisí so situáciou na Ukrajine. V 08/2021 washingtonská administratíva schválila ďalšiu dodávku zbraní v hodnote 750 miliónov $ do Tchaj-peja vrátane dohody o predaji 40 húfnic Paladin a munície do nich. Ide o samohybnú delostreleckú jednotku na pásovom podvozku s otočnou vežou, ktorá je schopná vystreliť až 8 nábojov kalibru 155 mm za minútu.

Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/14534129 z 02.05.2022

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SGGaD/cina-jeste-pr ... -mala-zeme
Čína ještě přiživuje inflaci způsobenou ruskou válkou. „Chová se jako malá země“

Rusko je zodpovědné za potravinovou krizi a růst cen energií kvůli invazi na Ukrajinu, ale Čína má na svědomí kroky, které celosvětově tlačí růst inflace. Vyplývá to ze studie amerického Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.Analytici ve studii zdůrazňují vliv restrikcí a cel uvalených na dvě největší vývozní komodity, a to vepřové maso a hnojiva. Všímají si také oceli.

Analytici upozorňují na čínská omezení a cla uvalená na hnojiva a vepřové maso. Čína také aplikovala nová omezení na ocel, u níž patří mezi největší světové dodavatele. „Problém Číny je, že se pořád chová jako malá země. Jejich opatření mají často vliv na domácí ekonomiku – třeba sníží ceny určitého zboží. Jenže tím často nutí žebrat i vlastní sousedy,“ tvrdí vědci Petersonova institutu Chad Brown a Yilin Wangová.

Ceny hnojiv začaly růst loni. Šlo o důsledek vysoké poptávky a vyšších cen energií, a ještě více vzrostly po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu. Čína nejdřív omezila vývoz, aby prý „nestrádal jejich vlastní trh“. Navýšila proto cla, jenže tím pádem začala klesat výroba hnojiv, když firmy neměly šanci vyvážet své zboží.

A tak začala klesat i cena uvnitř Číny. Křivka cen by se měla podle Reuters zklidnit koncem letošního léta. Když je ale na trhu méně hnojiv, vyprodukuje se méně jídla, proto se problém nemohl objevit v horší dobu než během rusko-ukrajinského konfliktu, který zásadně omezil vývoz slunečnicového oleje či obilí.

Ceny za ocel rapidně vzrostly během minulých let, když se Čína snažila splnit požadavky na snížení uhlíkové stopy.
Ze strachu o růst cen uvnitř země zakázala import ocelového šrotu, zavedla vývozní restrikce a zvedla vývozní daně. Ceny ocele proto letos v březnu v Číně klesly. „Tyto výsledky jsou ale na úkor výdajů zbytku světa, kde zůstávají ceny vysoké. Vytváří rozdíly mezi čínským a celosvětovým trhem,“ píšou analytici.

Příběh vysokých cen za vepřové se začal psát roku 2018, když Čínu, která produkuje polovinu světových zásob vepřového masa, zasáhla vlna africké prasečí chřipky. To stát donutilo zabít 40 % dobytka, a cenu za vepřové v roce 2019 víc než zdvojnásobit. Čína své zboží začala z celosvětového trhu stahovat a ceny celosvětově letěly nahoru. Čínské autority se nicméně začaly u vývozu vepřového postupně vracet k původnímu stavu, problém prasečí chřipky totiž postupně ustupuje.

Peterson Institute for International Economics - založený v roku 1981 v Washingtone

"Problém Číny je, že se pořád chová jako malá země." Chrání a sleduje jen své zájmy. Velké země jako Slovensko nebo ČR sledujú a chrání jen zájmy USA.