David Jansa
- Japonský jen vůči dolaru od začátku roku oslabil o více než 10 %.
- Korelace mezi výnosem desetiletého amerického dluhopisu a měnovým párem USD-JPY se od března výrazně zvýšila.
- FED svým balancováním mezi obavami z inflace a recese bude mít nadále výrazný dopad na sílu japonské měny.
Japonský jen od začátku loňského roku soustavně oslabuje. V minulém roce vůči americké měně odepsal přes jedenáct procent, v tom letošním během necelých pěti měsíců oslabil o dalších deset. Hlavním důvodem slabého jenu jsou rostoucí úrokové sazby v USA a strategie carry trade. Co můžeme čekat ve zbytku roku?
Rok 2021 se v případě japonské měny nesl ve znamení konstantního oslabování. Od začátku března tento trend nabral na obrátkách. Během dvou měsíců jen proti dolaru oslabil o dalších třináct procent. Hlavním důvodem tohoto pohybu bylo zaceňování procesu normalizace měnové politiky v USA. Tamní rostoucí tržní sazby měly na svědomí poptávku po americkém dolaru, kterému pomáhala i horší tržní nálada spojená s válkou na Ukrajině a výprodejem na akciových trzích.
Peněžní trhy nyní počítají se dvěma po sobě jdoucími zvýšeními o 50 bazických bodů a výší úrokových sazeb Fedu na konci letošního roku v pásmu 2,50 – 2,75 %. Této úrovni nyní trhy přisuzují 60% pravděpodobnost, přičemž pásmu 2,75 – 3,00 % náleží 33% pravděpodobnost. V Japonsku mezitím zůstává jakékoliv zvyšování sazeb zcela mimo diskuzi. Tržní sazby tak na horizontu devíti měsíců neočekávají žádnou změnu nastavení výše úrokových sazeb Bank of Japan, které tak koncem letošního roku s největší pravděpodobností zůstanou v záporném teritoriu.
Rozšiřující se úrokový diferenciál tak po covidovém roku 2020 znovu nabral na atraktivitě a v posledních měsících se jeho velikost projevuje nárůstem profitability strategie carry trade. Při této strategii si obchodníci půjčují nízce úročenou měnu (nyní dokonce záporně úročenou), za kterou nakupují výše úročenou měnu, ve které následně provedou depozitum. Spekulanti poté využívají kladného úrokového diferenciálu, ke kterému se přidává i následný výnos pramenící ze změny devizového kurzu. Nízce úročená měna má v tomto období tendenci oslabovat, jelikož ji obchodníci po načerpání úvěru na devizovém trhu prodávají, opačně pak díky vyšší poptávce posiluje měna nabízející vyšší úrok.
Společně s rostoucími úrokovými sazbami v USA jsme mohli sledovat značný posun celé výnosové křivky, včetně delších splatností. Desetiletý americký vládní dluhopis začátkem května chvilkově nabídl výnos 3,2 %. Koncem loňského roku to pro srovnání bylo 1,5 %. Právě vývoj desetiletého tenoru amerických vládních obligací je historicky silně korelován s vývojem kurzu amerického dolaru s japonským jenem. Od počátku března, kdy výnosy začaly prudce stoupat, se tato korelace ještě výrazně zvýšila. V následujícím grafu pro ilustraci sledujme vývoj měnového páru USDJPY a výnosu US10Y na horizontu dvou a půl let, tedy od příchodu pandemie.
Vývoj obou instrumentů se od začátku letošního března pohybuje prakticky totožně, což nám zjednodušuje odpověď na otázku ohledně budoucí trajektorie japonského jenu. Dokud tato korelace nepoleví, bude osud japonské měny záviset převážně na atraktivitě amerických vládních obligací delších splatností. Otázkou tedy je, zda jsme již maxima výnosu desetiletého bondu dosáhli, či nikoliv, a další vlnu výprodejů amerických státních obligací máme ještě před sebou.
Rostoucí úrokové sazby, nižší fiskální podpora, vstup amerických akciových indexů do medvědího trhu, horší než očekávané výsledky amerických dat v posledním týdnu a obecně horší sentiment na trzích nyní zvyšují obavy ohledně vstupu americké ekonomiky do recese. Americká centrální banka si je tohoto rizika vědoma, a bude to právě ona, kdo svými kroky rozhodne, zda na pomyslných vahách převáží obavy z inflace či recese. Historicky Fed svůj cyklus zvyšování úrokových sazeb ukončoval v momentě, kdy byla pravděpodobnost vstupu do recese okolo 30 – 40 %. V aktuálním prostředí, kdy se inflace pohybuje na nejvyšších hodnotách za posledních 40 let, je však možné, že Fed nohu na brzdě podrží déle.
Pokud se vrátíme zpět ke kurzu amerického dolaru k japonskému jenu, spekulace na další oslabení jenu může být v aktuální situaci vysoce riziková. Případná materializace rizika přicházející recese a jakékoliv zvýšení šance, že by Fed nezvyšoval sazby více, než momentálně trhy zaceňují, by byla pro zelené bankovky špatnou zprávou a jen by mohl své aktuální ztráty hbitě vymazat.
Pokud je tedy spekulace na budoucí vývoj ohledně amerických výnosů a apreciace či depreciace japonské měny pro někoho moc riziková, nabízí se díky korelaci sledovaných instrumentů alternativní strategie. V posledních měsících, kdy sledujeme vysokou korelaci mezi americkými treasuries a páru dolaru s jenem, lze využít krátkodobých negativních korelací, kdy se instrumenty pohybují opačně a následně spekulovat na její opětovné obnovení. V tomto případě je však stále potřeba sledovat dlouhodobou korelaci a strategii přehodnotit v případě, že její síla bude upadat.
Čína sa z toho poučí celkom iste. Len či sa to bude páčiť Japonsku...
