Afghánistán

[Alchymista]

:sipka: upravený strojový preklad

Urýchlené stiahnutie vojsk NATO z Afganistanu je pre ne vážnou porážkou, porovnateľnou s porážkou USA vo Vietname, a kardinálnou zmenou situácie pre všetky krajiny zapojené do procesu vnútroafganského urovnania. Čo môžeme očakávať v blízkej budúcnosti a ako by malo Rusko konať?

Koalícia NATO na čele so Spojenými štátmi vlastne vojnu v Afganistane prehrala, dokonca im bola odňatá aj letecká základňa Bagram. Situácia v Afganistane sa za takmer 20 rokov nezmenila k lepšiemu a na niektorých miestach sa dokonca zhoršila. Silam NATO sa nepodarilo poraziť hnutie Taliban, ktoré sa skladá prevažne z Paštúnov a v skutočnosti kontroluje veľkú časť Afganistanu a v súčasnosti bojuje o úplnú kontrolu nad krajinou.

Sociálne a hospodárske problémy v Afganistane sa nevyriešili ani za posledných dvadsať rokov. Veľká časť obyvateľstva stále žije z produkcie ópiového maku, ktorého produkcia od roku 2001 neustále rastie. Podľa údajov za rok 2017 tak Afganistan vyprodukoval 9 tisíc ton drog a plocha, na ktorej sa pestovali plodiny, predstavovala 328 tisíc hektárov. Aj pokusy krajín NATO na čele so Spojenými štátmi o zavedenie liberálnej demokracie v Afganistane skončili úplným neúspechom.

Afganské politické strany sú stále založené na etnickej a konfesionálnej príslušnosti. Paštúni si zachovali svoju feudálnu kmeňovú štruktúru a stále sa riadia predislamským zákonníkom Paštúnválí, ktorý je nadradený zákonu šaría. Paštúni, ako aj ostatné afganské národy sa nepriblížili k demokracii a mieru, ale naopak, vzdialili sa, pretože dlhotrvajúca vojna s cudzími armádami brutalizovala afganské obyvateľstvo, s čím si USA a ich spojenci nevedia poradiť.

Neustála vojna vychovala generácie Afgancov, ktorí sa prispôsobili "vojne všetkých proti všetkým". Tieto generácie, dokonale vybavené zbraňami, sú nevyčerpateľným zdrojom posíl pre všetky skupiny, najmä pre Taliban (hnutie zakázané v Rusku), ktorý dostáva trofejné zbrane od vládnych síl v krajinách NATO. V tejto súvislosti je pozoruhodné, že Sovietskemu zväzu trvalo takmer desať rokov, kým si uvedomil zbytočnosť vojny v Afganistane, zatiaľ čo krajiny NATO, ktoré fanaticky veria v liberálnu demokraciu, si až po 20 rokoch vojny uvedomili, že je čas odísť z Afganistanu, krajiny hrobu impérií.

Napokon, etnické a sektárske rozdelenie v Afganistane nezmizlo. Mnohí Paštúni chcú potvrdiť svoju nadvládu a sú napojení na Taliban, ktorý sa nevzdal moci nad celým Afganistanom. Tadžici, ktorí podporujú kábulskú vládu, nechcú, aby Paštúni zosilneli, a pripravujú sa na boj proti Talibanu, ktorý kedysi praktizoval paštúnsku transformáciu Afganistanu. Hazárijci, ktorí predstavujú väčšinu afganských šiitov, sa orientujú na Irán a sú pripravení bojovať proti Talibanu, ktorý ich do roku 2001 otvorene prenasledoval, až do konca. Uzbekovia a generál Abdul-Rašíd Dustum majú podporu Uzbekistanu a Turecka. V tejto situácii vláda v Kábule rýchlo stráca kontrolu nad územím a dúfa, že v Afganistane zostane len kontingent vojakov z Turecka - jedinej moslimskej krajiny NATO, ktorá má v minulosti medzi afganským obyvateľstvom vysoký imidž.

Prítomnosť tureckej armády v Afganistane však nevyhovuje Talibanu, ktorého hovorca Suhail Shaheen 11. júna povedal:

"Turecko bolo posledných 20 rokov súčasťou síl NATO, takže by sa malo stiahnuť z Afganistanu na základe dohody, ktorú sme podpísali s USA 29. februára 2020... Inak je Turecko veľkou islamskou krajinou. Afganistan s ňou má historický vzťah. Dúfame, že s nimi budeme mať úzke a dobré vzťahy, keďže v budúcnosti bude vytvorená nová islamská vláda."

"Turecko bolo posledných 20 rokov súčasťou síl NATO, takže by sa malo stiahnuť z Afganistanu na základe dohody, ktorú sme podpísali s USA 29. februára 2020... Inak je Turecko veľkou islamskou krajinou. Afganistan s ňou má historický vzťah. Dúfame, že s nimi budeme mať úzke a dobré vzťahy, keďže v budúcnosti bude vytvorená nová islamská vláda."

To znamená, že Taliban sa chce zbaviť prítomnosti akýchkoľvek zahraničných vojsk v Afganistane, aby ho mohol sám ovládnuť. Tento aspekt je dôležitý aj z iného hľadiska: Taliban má podporu spojencov Turecka, Pakistanu a Kataru. Islamabad svojho času vytvoril Taliban, aby si zachoval svoju územnú celistvosť, pretože Paštúni neuznávajú existenciu afgansko-pakistanskej hranice ("Durandova línia"). Represívne a fanatické hnutie Taliban v rokoch 1996-2001 uvrhlo Afganistan do občianskej vojny, ale nikdy neuznalo Durandovu líniu. Taliban, napriek svojmu paštúnskemu náboženskému nacionalizmu a snahe obmedziť sa na riešenie úzkych národných problémov, bol otvoreným nepriateľom Indie, ktorá je pre Pakistan nepriateľom číslo jeden. O to pozoruhodnejšie je, že India sa rozhodla pripraviť na stiahnutie vojsk NATO z Afganistanu a rozhodla sa nadviazať kontakt s Talibanom v júni 2021, čo potvrdil Mutlaq bin Majeed Al Qahtani, osobitný vyslanec Kataru pre boj proti terorizmu a sprostredkovanie konfliktov. To znamená, že externí hráči otvorene vsádzajú na víťazstvo Talibanu. India medzitým sleduje v Afganistane niekoľko cieľov:

Boj proti pakistanskému vplyvu v Afganistane.
Snaží sa ekonomicky obmedziť čínsku expanziu v Afganistane.
Konfrontuje teroristické skupiny, ktoré ohrozujú Kašmír.

Súčasné procesy majú aj vojensko-politickú zložku. Nie je tajomstvom, že Taliban nie je homogénny. Najradikálnejšiu časť Talibanu predstavuje jeho vojenské krídlo so sídlom v pakistanskej Kvéte. K ďalším radikálnym skupinám patrí sieť Haqqani v pakistanskej provincii Chajbar Paštúnchwá, ktorá je domovom paštúnskych kmeňov a známej medresy Haqqani a pešávarskej šúry napojenej na Haqqani. Tieto skupiny obhajujú zachovanie spojenectva s al-Káidou (zoskupenie zakázané v Ruskej federácii), ale napriek vážnym rozdielom (quettská šúra patrí ku kmeňovej aliancii Durrání a péšavárska ku Ghilzajom) sú v súčasnosti všetky frakcie v rámci Talibanu za vyhnanie zahraničných vojsk z Afganistanu. To znamená, že teoreticky sa ozbrojený boj medzi nimi môže začať až po zvrhnutí kábulskej vlády a stiahnutí vojsk NATO.

Tento aspekt by sa mal brať do úvahy aj preto, lebo existujú určité očakávania, že údajne umiernené krídlo Talibanu so sídlom v Dauhe je proti spojenectvu s al-Káidou a že ak by Taliban získal úplnú kontrolu nad Afganistanom, "umiernení" by prinútili Kvétskú šúru a sieť Haqqani prerušiť všetky väzby s al-Káidou. Nedávna správa OSN vyvrátila tieto a ďalšie ilúzie o Talibane. Taliban aj sieť Haqqani sú naďalej úzko prepojené s al-Káidou, pričom značná časť ich bojovníkov pochádza zo severnej Afriky, Blízkeho východu, Bangladéša, Indie a Mjanmarska. Medzitým zahraniční bojovníci zo strednej Ázie (Islamské hnutie Uzbekistanu, zakázané v Ruskej federácii, a Chatiba Imám al-Buchárí), Pakistanu (Tehrik-e-Taliban Pakistan), čínskej autonómnej oblasti Sin-ťiang-Ujgur a ruského severného Kaukazu zostávajú spojencami al-Káidy.

Okrem toho je zaujímavý aj ekonomický aspekt. Podľa správy Taliban získava značnú časť svojich príjmov z pestovania ópiového maku (460 miliónov USD) a obchodu s drogami, ako aj z ťažby na územiach pod jeho kontrolou (ako sa uvádza v správe s odvolaním sa na údaje členského štátu OSN, v roku 2020 Taliban získal z ťažby 464 miliónov USD).

Okrem kábulskej vlády má Taliban oveľa vážnejšieho protivníka: Islamský štát Iraku a Levanty - Chorásán (súčasť ISIS, zakázaná v Rusku), ktorý má podľa správy OSN na severe krajiny citeľný počet afganských Tadžikov a Uzbekov. Skutočnosť, že z celkovej prevahy cudzincov medzi bojovníkmi "Islamského štátu Iraku a Levanty - Chorásán" sú afganskí a pakistanskí Paštúni, možno považovať za určitú výzvu pre Taliban. Zároveň je potrebné poznamenať, že Taliban nebude tolerovať nadvládu Ihlísov, z ktorých väčšina nie je obyvateľmi Afganistanu, a preto ich možno považovať za cudzích útočníkov. Zároveň nemožno ignorovať únavu afganského obyvateľstva z desaťročí vojny. Taliban, ktorý v prvom rade podporuje paštúnske a afganské záujmy, môže Islamskému štátu zasadiť úder tým, že sa vzdá praxe vývozu terorizmu do iných krajín, čo je v zásadnom rozpore s cieľmi mohykánov, ktorí sú za vytvorenie globálneho kalifátu. Je preto pravdepodobné, že Taliban sa pustí do neúprosného boja proti bojovníkom, pretože sú pre nich nebezpečnými konkurentmi.

Súčasné rýchle zmeny v Afganistane majú priamy vplyv na Pakistan. Dôležité sú najmä tieto body:

Premiér Imrán Chán dal nedávno jasne najavo, že Pakistan neposkytne USA vojenské základne, aby sa vyhol úderom Talibanu.
Imrán Chán odsúdil účasť Pakistanu vo vojne s Talibanom na strane USA.
Pakistan v skutočnosti nemá záujem na vytvorení zóny chaosu v regióne v súvislosti so stiahnutím vojsk NATO z Afganistanu, pretože by to zasiahlo do čínskeho projektu One Belt, One Road, ktorý je pre Islamabad výhodný.

Tretí bod tiež súvisí s existenciou protiindického spojenectva medzi Pakistanom a Čínou, ktoré dráždi USA. Preto Islamabad napriek všetkým svojim väzbám na teroristické skupiny nemá žiadny motív na rozpútanie vojny v Afganistane. Okrem toho Pakistan celé tie roky pomáhal Číne v boji proti Islamskému hnutiu Východného Turkestanu (ktoré OSN uznala za teroristickú organizáciu), ktoré, hoci má sídlo v Afganistane a Pakistane, považuje Čínu za svojho hlavného nepriateľa.

Pakistanská provincia Chajbar Pachtunchvá je v skutočnosti pod kontrolou paštúnskych kmeňov, ktoré sú úzko prepojené s Talibanom. Tie isté paštúnske kmene kontrolujú značnú časť afgansko-pakistanskej hranice. Preto sa Pakistan vo vlastnom záujme bude snažiť čo najviac minimalizovať a zabrániť chaosu v južnej Ázii po stiahnutí vojsk NATO z Afganistanu.

Irán, ktorý hraničí s Afganistanom, sa teraz nachádza v dvojakej situácii. Teherán podporoval vládu v Kábule podporovanú Spojenými štátmi, keďže Taliban zaujímal do roku 2001 otvorene nepriateľský postoj voči Iránu. Zdá sa, že situácia sa nedávno zmenila, keďže Irán začal rokovať s umierneným krídlom Talibanu. Situácia sa však môže veľmi ľahko zmeniť. Afganistan obývajú šiiti, z ktorých väčšinu tvoria Hazári. Hazári sa striktne hlásia k proiránskej orientácii. Prispieva k tomu skutočnosť, že obyvatelia Afganistanu vyznávajúci sunnitský islam, najmä Paštúni, nenávidia Hazárov a snažia sa ich vyhladiť, kedykoľvek je to možné.

Ani Hazári však nezaháľajú. Niektorí z nich sa zúčastnili na vojne v Sýrii na strane prezidenta Bašára Asada a získali bojové skúsenosti. Účasť Hazárov vo vojne v Sýrii zorganizoval Irán, ktorý podporuje Asada. Pri súčasnej konfigurácii síl v Afganistane budú proti Hazárom jednoznačne stáť Islamský štát Iraku a Levanty - Chorásán a Al-Káida. Interakcia s Talibanom bude závisieť od prístupu poľných veliteľov a vysokého vedenia Talibanu. Taliban sa zároveň pokúsi spočítať svoje sily, pretože v ceste k ovládnutiu Afganistanu mu stoja vláda v Kábule, Islamský štát a tadžickí a uzbeckí obyvatelia severného Afganistanu. V takejto situácii majú Hazári šancu vyhnúť sa zrážke s Talibanom.

Čína má v Afganistane svoje vlastné záujmy, medzi ktoré patria:

Pokračovanie hospodárskeho prenikania do Afganistanu.
Rozvoj hospodárskej spolupráce s Pakistanom v rámci projektu "Jeden pás, jedna cesta".
Boj proti Islamskému hnutiu Východného Turkistanu a ich spojencom z iných teroristických skupín.

Nakoľko je pravdepodobné, že Peking svoje ciele zrealizuje? "Talibanci sú pripravení spolupracovať s Čínou v oblasti rozvoja infraštruktúry (ciest) a energetiky. Nemalo by sa zabúdať, že Peking sa aktívne zapojil do rozhovorov s Talibanom a záujem prejavil aj Pakistan. Čína potrebuje Taliban nielen ako skutočnú politickú silu schopnú kontrolovať Afganistan a pomáhať pri realizácii hospodárskych projektov, ale aj ako silu schopnú potlačiť aktivity všetkých ujgurských teroristov, ktorí sa v Afganistane usadili s cieľom získať materiálny prospech.

Stiahnutie amerických vojsk má vplyv aj na ruské záujmy. V súčasnej situácii je najdôležitejšie zabezpečiť bezpečnosť hraníc troch členských krajín OOSZ - Tadžikistanu, Kirgizska a Kazachstanu a nečlenských krajín OOSZ Uzbekistanu a Turkménska, ktoré hraničia s Afganistanom. Boj proti Islamskému štátu a al-Káide by mohol byť prioritou pre stredoázijské krajiny, ako aj pre ruské bezpečnostné agentúry. Je potrebné zastaviť prenikanie teroristov do radov ustupujúcich afganských síl v Strednej Ázii. Možno by Rusko malo zapojiť stredoázijské krajiny do boja proti afganskému obchodovaniu s drogami a terorizmu, pretože toto prostredie je úzko prepojené s teroristickými skupinami, ktoré považujú súčasné orgány stredoázijských štátov za hlavného nepriateľa. Prezidentom stredoázijských krajín by malo byť jasné, že úspešný boj proti afganskému obchodovaniu s drogami a teroristom im umožní zachovať si moc, peniaze a životy, čo by malo byť v ich záujme.

Pokiaľ ide o vzťahy s Afganistanom, pre Rusko je lepšie udržiavať komunikačné kanály s vládou Ašrafa Ghaního aj s Talibanom. Úspešné kroky Ruska a stredoázijských krajín budú zároveň najlepším protiargumentom pre každú mocnosť v Kábule, ktorá podporuje zločineckú a teroristickú expanziu skupín so sídlom v Afganistane, pretože ako povedal generál A. P. Jermolov: "Zhovievavosť v očiach Ázijcov je znakom slabosti...

Viac informácií na: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/05/ ... hit-rossii

[martanus]

Rusko neplánuje vyslat vojáky do Afghánistánu

Moskva dnes objasnila svůj postoj k tomu, co se děje v Afghánistánu.

1. Nemluví se o jakémkoli vstupu vojsk do Afghánistánu na podporu místní vlády.
2. Vojenská pomoc Tádžikistánu, v takovém případě bude poskytována v rámci plánovaných činností CSTO.
3. Konzulát Ruské federace v Mazar-i-Sharif zastavil svou práci kvůli komplikované vojenské situaci.
4. Ruský velvyslanec v Kábulu včera řekl, že Taliban nepředstavuje pro Rusko přímou hrozbu a že ozbrojenci ještě nemají dostatek sil, aby Kábul obsadili z chodu. Podobný postoj dříve vyjádřil Putinův zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zamir Kobulov, který se zaměřil na skutečnost, že Taliban nepředstavuje hrozbu pro Rusko a sousedy Afghánistánu.

Obecně bude poskytována podpora Tádžikistánu a sledování Talibanu. A tam už uvidí, co bude Taliban dělat.

https://colonelcassad.livejournal.com/6 ... tml#cutid1


Taliban vydal ultimátum: Stáhněte všechny jednotky před 11. zářím

Ačkoli zajetí Kábulu „není cílem Talibanu“, jakékoli zahraniční jednotky ponechané v Afghánistánu po 11. září budou považovány za okupanty. Uvedl to v rozhovoru pro BBC zástupce Talibanu v Dauhá (pohyb je v Rusku zakázán) Suheil Shahin.

Toto oznámení přichází uprostřed zpráv, že v Afghánistánu může zůstat až 1 000 amerických vojáků, aby ochránili americké velvyslanectví a mezinárodní letiště v Kábulu. V rozhovoru pro BBC Shahin uvedl, že po dokončení stažení by ve městě neměly zůstat žádné cizí síly, včetně vojenských dodavatelů.

Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/05/ ... sentyabrya

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... -11-zarim/
Taliban vydal ultimátum: Stáhněte všechny jednotky před 11.zářím

Přestože obsazení Kábulu „není cílem Talibanu“, jakékoli zahraniční jednotky ponechané v Afghánistánu po 11. září budou považovány za okupanty. Uvedl v rozhovoru pro BBC zástupce Talibanu v Dauhá Suheil Shahin.

Toto oznámení přichází uprostřed zpráv, že v Afghánistánu může zůstat až 1.000 amerických vojáků, aby ochránili americké velvyslanectví a mezinárodní letiště v Kábulu. V rozhovoru pro BBC Shahin uvedl, že po dokončení stažení by ve městě neměly zůstat žádné zahraniční síly, včetně vojenských dodavatelů.

„Pokud neopustí svou vojáci navzdory dohodě, uzavřené se Spojenými státy v únoru 2020 v Dauhá, pak naše vedení rozhodne, jak budeme jednat," řekl Shaheen, „ budeme reagovat. Chci zdůraznit, že jsme proti přítomnosti zahraničních ozbrojených sil v Afghánistánu, nikoli diplomatů, nevládních organizací, pracujících a nevládních organizací a ambasád - to je to, co naši lidé potřebují. Nebudeme jim vyhrožovat.“

V rozhovoru Shahin také označil stažení vojsk z letiště Bagram - kdysi největší americké vojenské základny v Afghánistánu - za „historický okamžik“. Rovněž popřel, že by za pokračující násilí v Afghánistánu byl zodpovědný Taliban. Trval na tom, že mnoho oblastí v zemi se dostalo pod kontrolu Talibanu v důsledku zprostředkování místních úřadů - poté, co afghánští vojáci odmítli bojovat.

Shahin rovněž uvedl, že při jednáních mezi Talibanem a afghánskou vládou dosud nebyla diskutována možnost konání voleb v zemi.

2.července opustily všechny americké jednotky Bagram, hlavní americkou vojenskou základnu v Afghánistánu. Bezprostředně poté byla opuštěná základna vypleněna místními obyvateli. Plenili tam několik hodin, dokud je nevyhnala afghánská armáda. 3. července mluvčí Bílého domu Jen Psaki uvedla, že USA plánují stáhnout všechny své jednotky z Afghánistánu do konce srpna.

Dosavadní prozápadní afghánská vláda zažívá období asistované sebevraždy. Stahování armády USA a jednotek amerických sluhů organizovaných v NATO povede možná k rychlejšímu rozkladu dosavadní vlády, než bylo očekáváno, napsal František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz a dále popisuje současnou situaci v Afghánistánu..

Stahování USA a NATO dalo příležitost, aby se Taliban chopil vakua a upevnil kontrolu nad severními regiony země. Desítky bezpečnostních stanovišť byly opuštěny s mizivým odporem vůči útokům Tálibánu.

Stovky afghánských vojáků vycvičených šikuly z USA a NATO se připojují k Tálibánu. Jedním z faktorů, které k přeběhnutí přispěly, je, že mnoho vojáků je měsíce bez žoldu. To je též nutí nabízet konvoje obrněných vozidel a zásoby zbraní, včetně minometů a těžkých kulometů, invaznímu Talibanu výměnou za peníze nebo za bezpečný průchod z dosahu Talibanu.

Proto vláda v Kábulu se rozhodla ke zvýšení závislosti na soukromých ozbrojených milicích a přivedla afghánské civilní válečníky do přední linie bojiště.

Závislost Kábulu na těchto silách podtrhuje, jak rychle ztrácí demokratickou legitimitu a charakteristický znak každého suverénního státu: monopol na použití síly.

Takže nezostane ani NATOvský drápek v podobe tureckých neoosmanov...

[IgorT]

WASHINGTON - Sťahovanie amerických vojakov z Afganistanu je dokončené na vyše 90 percent, oznámilo v utorok Centrálne velenie Pentagónu, teda amerického ministerstva obrany. Odvolala sa naň tlačová agentúra AP.

Centrálne velenie uviedlo, že afganským bezpečnostným silám oficiálne odovzdalo sedem bývalých amerických základní a zatiaľ evakuovalo z krajiny vybavenie, ktoré by zaplnilo takmer 1000 strategických transportných lietadiel C-17. Konečný termín úplného stiahnutia amerických vojakov je 11. september, keď si USA pripomínajú 20. výročie teroristických útokov al-Káidy na americkom území. Tento termín určil americký prezident Joe Biden.

https://www.topky.sk/cl/11/2145363/Amer ... i-Pentagon

[lasib]

Bojovníci Talibanu vo vnútri 65 tis. mesta Qalay Naw, centrum provincie Badghis pri turkménskej hranici ....
https://twitter.com/bsarwary/status/1412676082097078277

https://twitter.com/JulianRoepcke/statu ... 8779331586

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SUeXS/americane-pre ... ky-general
Američané překvapili Afghánce. „Stáhli se v noci a neřekli nám to,“ stěžuje si afghánský generál

Americká armáda dnes oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září. Podle afghánské armády přitom Američané v pátek opustili afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovali místní vojáky. Kvůli územním ziskům povstalců z hnutí Tálibán na severu země pak některé země uzavírají svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf, naposledy takový krok dnes ohlásil Berlín.

Bílý dům v pátek informoval, že hodlá stažení z Afghánistánu dokončit do konce srpna, nicméně podle oznámení Pentagonu v zemi již nyní zůstává jen hrstka amerických vojáků. Původně stanovený termín 11. září připadá na 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do Afghánistánu původně podnikly a začaly tím svůj dosud nejdelší ozbrojený konflikt.

V Bagrámu se nachází mimo jiné vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenal server BBC. Afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž nyní základně velí, očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám brzy zaútočí.

Američané podle Kohistáního opustili Bagrám v pátek 2. července v 03:00 místního času (00:30 SELČ), přičemž afghánská armáda se to prý dozvěděla až o několik hodin později. Spojené státy v pátek sdělily, že základnu uvolnily a předaly místním jednotkám. Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzívě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti Al-Káida po útocích z 11. září 2001.

Svého času na základně bydlely desítky tisíc vojáků, kteří měli k dispozici bazény, kina, lázně i prodejny rychlého občerstvení. Armáda Spojených států za sebou nechala podle Kohistáního 3,5 milionů různých věcí – včetně desítek tisíc lahví vody, jídla v polotovarech, tisíců civilních automobilů, byť mnoho z nich bez klíčů, a stovek obrněných vozidel. Američané si odvezli těžké zbraně a určitou munici odpálili, afghánské armádě nechali lehčí zbraně, dodal generál.

Do 20 minut po americkém odchodu zhasla elektřina a základna se propadla do temnoty, popsal agentuře AP jeden z afghánských vojáků, podle nějž to bylo jako signál pro rabující, kteří Bagrám začali plenit. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky. Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení – v něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli.

Kohistání nyní podle BBC velí zhruba 3000 mužům. Reportérům na základně přitom sdělil, že už teď dostává zprávy o bojovnících Tálibánu, kteří se pohybují v okolních venkovských oblastech. „Je to velký rozdíl, pokud se porovnáváme s Američany,“ prohlásil afghánský generál. „Ale v rámci našich možností… se snažíme dělat to nejlepší,“ dodal.

V neděli se na 1000 afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil uchýlilo před rychle postupujícím Tálibánem do Tádžikistánu, což vyvolalo obavy, zda bude afghánská armáda schopna odvrátit další postup islamistů. Do sousední země odešly už dříve stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla agentura Reuters. Dnes bezpečnostní poradce afghánského prezidenta Hamdulláh Mohíb prohlásil, že se muži vrátí do vlasti, aby se znovu zapojili do boje s Tálibánem. Jak a kdy se tak stane, neupřesnil. Do služby se podle něj už vrátilo dalších 2300 mužů, kteří dříve opustili své pozice napříč Afghánistánem.

Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20.000 záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích. Moskva, která má v Tádžikistánu velkou vojenskou základnu, prohlásila, že v případě potřeby pomůže hranici stabilizovat, uvedla agentura Reuters. Podle západních bezpečnostních představitelů obsadili povstalci přes 100 okresů v Afghánistánu. Tálibán ovšem tvrdí, že kontroluje více než 200 okresů ve 34 provinciích, což je více než polovina země. Mohíb prohlásil, že afghánské bezpečnostní složky získaly zpět 14 okresů.

Kvůli rozmachu Tálibánu podle informací médií uzavřelo několik zemí svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf na severu země. Naposledy to dnes oznámilo Německo; podle místních diplomatů krok souvisí s odchodem německých vojáků z Afghánistánu, z nichž poslední opustili zemi minulý týden. Svoje úřady zavřelo také Rusko a Turecko. Uzbekistán, Tádžikistán, Indie a Pákistán omezily činnost svých konzulátů.

[martanus]

"Taliban (hnutí zakázané v Ruské federaci) nemá v úmyslu narušit hranice s Tádžikistánem a sousedními zeměmi.

Oznámil to oficiální zástupce islamistů na setkání se zvláštním vyslancem ruského prezidenta Zamirem Kabulovem v Moskvě dnes 8. července, informovala stránka Talibanu na Twitteru.

Na oficiální pozvání ruského ministerstva zahraničí přijela do Moskvy čtyřčlenná delegace Talibanu vedená šejchem Šahabuddínem Delawarem. Na schůzce byly projednány otázky týkající se obou zemí a současné situace v Afghánistánu, včetně mírového procesu. Mluvčí afghánského politického úřadu Suhail Shahin uvedl, že území Afghánistánu nebude použito proti třetím zemím a tranzit zboží bude pokračovat.

Strany rovněž jednaly o mezinárodním úsilí v boji proti drogám. //Asi čtou AK

Zástupci Talibanu slíbili, že diplomaté, velvyslanectví, konzuláty a charitativní organizace nebudou mít v Afghánistánu žádné problémy a budou moci normálně vykonávat svou činnost. Ruská strana podle Zabihulláha Mudžáhida rovněž ujistila delegaci Talibanu o své spolupráci.

https://eadaily.com/ru/news/2021/07/08/ ... na-rossiyu

[IgorT]

Taliban dobyl hlavný hraničný priechod medzi Afganistanom a Iránom

Militantné hnutie Taliban ovládlo v piatok najväčší hraničný priechod medzi Afganistanom a Iránom. "Prístav v meste Islám Kalaa je už úplne v našej moci a pokúsime sa ho dnes opäť uviesť do prevádzky," povedal agentúre AFP hovorca Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid.
https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/59 ... -a-iranom/

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210709/tal ... 93070.html
Tálibové oznámili, že převzali kontrolu nad 174 afghánskými újezdy

Jeden z lídrů politické kanceláře radikálního hnutí Tálibán (zakázané v RF) v Kataru Mawlawi Shahabuddeen Delaware na tiskové konferenci v Moskvě oznámil, že hnutí převzalo kontrolu nad 174 z téměř 400 újezdů Afghánistánu. Tálibové také uvedli, že jsou připraveni s USA začít z čistého listu.
Jak uvedl zástupce tálibů v Kataru, masový přechod pod správu Tálibánu (zakázaný v RF) je důkazem toho, že obyvatelstvo je unavené vládou v Kábulu.

„A takové masové přechody nemohou být vyvolány pouze silou zbraní, je to jasný důkaz toho, že afghánská společnost je unavená vládou Kábulu,“ uvedl Delaware v Moskvě.

Poznamenal také, že na jaře tálibové drželi svůj nástup kvůli dohodě s USA, nyní se podle něj situace změnila.
Přítomnost teroristů v Afghánistánu
Delaware v Moskvě také prohlásil, že Talibové nepřipustí přítomnost Islámského státu (zakázaný v RF) v Afghánistánu.

„My přijmeme všechna opatření, aby hnutí Islámský stát (zakázané v RF) nikdy nebylo na území Afghánistánu,“ dodal na tiskové konferenci.
Pronásledování překladatelů USA

Jeden z lídrů tálibů se v Moskvě vyjádřil také k „pronásledování“ afghánských překladatelů, kteří pracovali pro USA. Uvedl mimo jiné, že jim garantují normální život.

„Garantujeme, že se mohou nacházet v Afghánistánu, žít normální život, nebude jim způsobena žádná škoda,“ oznámil.

Zástupce tálibů v Moskvě také prohlásil, že jsou připraveni se Spojenými státy americkými začít z čistého listu.
Podle něj tálibové také garantují bezpečnost stažení zahraničního kontingentu z území Afghánistánu.

Situace v Afghánistánu
V Afghánistánu probíhá boj vládních sil s hnutím Tálibán (zakázané v RF), které drží značnou část území ve venkovských oblastech a zahájilo přesun do velkých měst. Eskalace probíhá na pozadí stahování amerických vojsk, které má podle Washingtonu skončit do 11. září.

V pátek 9. července se objevily zprávy, že tálibové převzali kontrolu nad hraničním přechodem s Íránem a Turkmenistánem.

[skflanker_]

↑↑↑ tlačovka v Moskve
Талибы — об ИГИЛ, терроризме, наркотиках, США и исламских эмиратах в Афганистане / Taliban - o ISIS, terorizme, drogách, SŠA a Islamských emirátoch v Afganistane
Zástupcovia katarskej pobočky organizácie Taliban (v Rusku zakázanej) usporiadali po rokovaniach v Moskve tlačovú konferenciu. Delegácia, ktorú viedol šejk Šahabuddín Delawar, tam vyjadrila základné zásady interakcie islamských emirátov, ktoré vyhlásili v Afganistane, s občanmi tejto krajiny a medzinárodným spoločenstvom.

https://youtu.be/ELrMM27L0gA zverejnené 09.07.2021, dĺžka videa 5:44 min.
Reportáž R24 po tlačovke + komentáre + na konci Biden:
Песков прокомментировал визит "Талибана" в Москву / Peskov sa vyjadril k návšteve Talibanu v Moskve
Dmitrij Peskov sa domnieva, že rokovania s Talibanom (v Rusku zakázaným) sú nevyhnutné. Najmä na pozadí rastúceho napätia v Afganistane.
https://youtu.be/TSRLzN-TLUg zverejnené 09.07.2021, dĺžka videa 5:26 min.

[martanus]

:sipka: Celý záznam z tiskovky Talibanu v Moskvě 1:12:00

1. Lavrov dnes po jednání s Tálibánem prohlásil, že Rusko nebude zasahovat do dění v Afghánistánu, pokud nebude ohrožovat sousední země. Ve skutečnosti to znamená, že pokud se Tálibán bude zabývat upevňováním moci uvnitř Afghánistánu a nezapojí své sousedy do nějakého džihádu, bude brán jako nutné zlo a tolerován, protože po americké ostudě se do Afghánistánu nikomu nechce. Tálibán odpověděl, že Tálibán je vyslancem afghánského národa mudžáhidů, kteří nehodlají vést války v zájmu jiných mimo Afghánistán a jejich hlavním cílem je bránit islámský řád v Afghánistánu. Kreml zopakoval, že rozhovory s Tálibánem jsou nezbytné, což znamená pokračování diplomatických kontaktů a směřování Ruské federace k normalizaci vztahů s Tálibánem ve střednědobém horizontu.

2. Tálibán si je těchto nuancí dobře vědom, proto dnes kromě ujištění Moskvy představitelé Tálibánu prohlásili, že hnutí nemá v plánu zasahovat do vnitřních záležitostí Číny (s odkazem na otázku s Ujgury). Na jednáních s afghánskou vládou v Íránu (na jehož hranicích se Tálibán včera zmocnil města Islám Kála) zopakovali, že nemají v plánu zcela uzurpovat moc v Afghánistánu. Jednání se zúčastnil také íránský ministr zahraničí Zaríf. Po jednání Zarífa s Tálibánem vydaly obě strany společné prohlášení, v němž uvedly, že Tálibán nepodporuje útoky na civilisty, školy, nemocnice a mešity a hodlá dosáhnout svých cílů prostřednictvím jednání. Írán se obává, že v případě nepříznivého vývoje událostí bude Írán zaplaven vlnou uprchlíků prchajících před Talibanem, a proto aktivně hraje roli prostředníka.

3) Taliban také označil Čínu za přítele Afghánistánu a vyzval Číňany, aby investovali do krásného Afghánistánu budoucnosti. Jak dal Tálibán již dříve najevo, chce vyřešit své problémy s mezinárodní legitimitou navázáním rovnocenných vztahů s Čínou a Ruskem. Soudě podle postoje ruského ministerstva zahraničí bude Rusko nejprve chtít zjistit, zda se slova a činy Talibanu neshodují, a teprve poté se bude řešit otázka uznání a legitimizace Talibanu a jeho vyřazení ze seznamu teroristických skupin.

4. Taliban dnes zároveň v souvislosti s těmito ujištěními oznámil, že již kontroluje 85 % afghánského území. Dnes také začaly boje na jižním okraji Kandaháru. USA naopak znovu vyzvaly Afghánce, aby "bojovali za svou vlastní budoucnost", a urychlily stahování vojáků, kteří mají z Afghánistánu odejít již v srpnu, aniž by čekaly na 11. září. Vládní zdroje uvedly, že v Afghánistánu bylo od dubna do července zabito 3 600 civilistů, více než 1 000 vojáků a policistů a asi 3 000 dalších bylo různým způsobem zraněno. Ještě se uvidí, kde ústup vlády skončí, pokud budou události pokračovat současným tempem. Může se stát, že nebude s kým vyjednávat a Taliban prostě zvedne ruce a řekne: rádi bychom vyjednávali, ale viděli jste, že všichni utekli.

https://colonelcassad.livejournal.com/6897962.html

[martanus]

Kábul vyzval externí partnery, včetně Číny, Indie a Ruska, aby technicky pomohli afghánským obranným a bezpečnostním silám bojovat proti terorismu.

V pátek vstoupili členové hnutí Taliban (zakázané v Ruské federaci) do druhého největšího města v Afghánistánu - Kandaháru. Boje se odehrály v oblasti centrálního vězení a nyní pokračují v oblasti trhu. V důsledku toho bylo několik civilistů zabito a zraněno.

https://eadaily.com/ru/news/2021/07/10/ ... -pomoshchi

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210709/tal ... 95512.html
Tálibové se zmocnili dalšího hraničního přechodu s Íránem

Tálibové se zmocnili kontroly nad dalším přechodem na hranici s Íránem, uvádí agentura Pajhwok Afghan News s odvoláním na zdroje.
Upřesňuje, že jde o hraniční přechod Abu Nasr Farahi v provincii Faráh.
Již dříve se objevily zprávy, že tálibové vstoupili s bojem do Kandaháru, správního centra stejnojmenné provincie a největšího města v jižním Afghánistánu. Kromě již obsazených hraničních přechodů v Tádžikistánu převzali ozbrojenci Tálibánu* kontrolu i nad přechody na hranicích s Íránem a Turkmenistánem. Muhammad Naim, oficiální zástupce politické kanceláře hnutí, tehdy sdělil agentuře RIA Novosti, že sousední země se nemusí obávat o svou bezpečnost.

V Afghánistánu probíhá konflikt mezi vládními silami a táliby, kteří se zmocnili významných území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům. Eskalace probíhá na pozadí stažení amerických jednotek, o němž ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že je to přiznání neúspěchu mise Washingtonu v Afghánistánu.
Nyní se delegace politické kanceláře hnutí nachází v Moskvě. Setkali se se zvláštním vyslancem ruského prezidenta pro Afghánistán Zamirem Kabulovem a slíbili, že nebudou znepokojovat sousední státy a nedovolí přítomnost IS* v zemi. Rovněž nastínili své cíle a oznámili, že jsou připraveni začít budovat vztahy se Spojenými státy od nuly.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SEiNn/taliban-ukori ... cke-armady
Tálibán ukořistil v Afghánistánu stovky zbraní a vozidel americké armády

Hnutí Tálibán se v Afghánistánu zmocnilo stovek palných zbraní a desítek vozidel, které v zemi zůstaly po stahujících se amerických vojácích. Podle serveru Sky News radikální hnutí předvedlo na 900 palných zbraní, 70 odstřelovacích pušek, 30 lehkých vozidel a 20 armádních dodávek.

Zbraně byly zřejmě poskytnuty Američany afghánské armádě a do rukou Tálibánu padly poté, co hnutí dobylo provincii Vardak nedaleko hlavního města země, Kábulu. Reportéři Sky News píší, že jim bojovníci ukázali „jeden přepravní kontejner za druhým, plnými nejpokročilejšími zbraněmi na světě“. Kromě výše zmíněných zbraní a vozidel má Tálibán disponovat neurčitým počtem satelitních telefonů, granátů, minometů a munice. Mnohé z krabic na sobě měly mít značky s nápisem: „Majetek vlády Spojených států amerických.“

Spoustu vojenských stanovišť měl Tálibán prý dobýt zcela bez boje, protože po stažení Američanů afghánské jednotky radši utekly. USA tento týden oznámily, že z Afghánistánu stáhly 90 procent personálu a techniky.

Americká vojenská mise v Afghánistánu definitivně skončí 31. srpna, řekl ve čtvrtek americký prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu připustil, že afghánské islamistické hnutí Tálibán je vojensky nejsilnější od roku 2001, ale zároveň zdůraznil, že o své budoucnosti musí afghánský lid rozhodnout sám, a že nehodlá obětovat další generaci Američanů válce, která se nedá vyhrát. Biden současně ujistil, že pro Afghánce, kteří s USA spolupracovali, je ve Spojených státech místo. Evakuace lidí se speciálními pasy začne tento měsíc.

Ako "korisť" sa označuje vec získaná v boji...

[martanus]

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se během své poslední návštěvy Moskvy nesetkal s představiteli afghánského Talibanu

Zacharovová rovněž uvedla, že jednání s Talibanem v Moskvě se přesto uskutečnila. Na ruské straně je vedl ruský velvyslanec v Afghánistánu Zamir Kabulov.

"Nyní se Zamir Kabulov setkal s delegací, která přijela do Moskvy. Meziafghánský dialog je klíčem ke stabilitě v regionu. Právě o tom se na schůzce jednalo," uzavřela mluvčí ministerstva zahraničí.
Delegace Talibanu přijela do Moskvy na jednání 8. července. Návštěva delegace v ruském hlavním městě trvala dva dny.

https://eadaily.com/ru/news/2021/07/10/ ... u-zaharova

[martanus]

Co kontroluje už Taliban

Interaktivní mapa

https://www.longwarjournal.org/mapping- ... fghanistan

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... ch-obcany/
Afghánistán nechce, aby Evropa vracela jejich občany

Afghánská vláda požaduje, aby byli odmítnutí žadatelé o azyl deportováni z Evropy na dobu tří měsíců . Důvodem požadovaného pozastavení je rostoucí násilí Talibanu a koronavirus.
Vracení vlastních občanů není v současné době vhodné, prohlašuje vláda Afghánistánu. Spolková vláda a vlády spolkových zemí chtějí návrat zločinců do Afghánistánu. Od roku 2016 bylo z Německa do Afghánistánu vráceno neuvěřitelných 1104 odmítnutých žadatelů o azyl, vzhledem k tomu, že stále zůstávají desítky tisíc mladých mužů a téměř každodenní nově příchozí, to je jen kapka v moři.

Dalo by se skutečně očekávat, že afghánská vláda nyní bude naléhavě potřebovat mladé a schopné krajany a vyzve je, aby se vrátili domů a bojovali proti nepříteli, aby chránili zemi a obyvatelstvo a podporovali rekonstrukci.

Mnoho mladých Afghánců, kteří pobývají v Německu bez povolení, již působivě ukázalo své možnosti zaútočit a bojovat.
Vláda Afghánistánu požádala evropské státy, aby na tři měsíce pozastavily deportace do krizové země. Vzhledem k rostoucímu násilí militantského islamistického Talibanu a rostoucí koronavirové epidemii je v současnosti repatriace odmítnutých žadatelů o azyl důvodem k obavám, uvedlo v sobotu prohlášení ministerstva odpovědného za uprchlíky. Rovněž existují obavy z rostoucího počtu lidí, kteří hledají azyl v zahraničí a na útěku v samotné zemi.

https://politikstube.com/es-wird-immer- ... us-europa/

Afganská vláda požaduje trojmesačný zákaz deportácií z Európy pre odmietnutých žiadateľov o azyl, pričom ako dôvod požadovaného pozastavenia uvádza rastúce násilie zo strany Talibanu a krutý vírus nazývaný Corona. Hádam sa zdvorilá žiadosť nepovažuje za zdvorilú?

Prijímanie vlastných občanov sa v súčasnosti nehodí, federálna vláda a vlády jednotlivých štátov uprednostňujú repatriáciu zločincov do Afganistanu. Od roku 2016 bolo z Nemecka do Afganistanu vrátených neuveriteľných 1 104 odmietnutých žiadateľov o azyl, ale vzhľadom na desaťtisíce mladých mužov, ktorí stále zostávajú na úteku, a na to, že takmer denne prichádzajú noví, je to len kvapka v mori.

V skutočnosti by sa dalo očakávať, že afganská vláda bude teraz naliehavo potrebovať mladých a schopných krajanov a vyzve ich, aby sa vrátili domov a bojovali proti nepriateľovi s cieľom chrániť krajinu a obyvateľstvo a pokročiť v obnove. Mnohí z mladých Afgancov, ktorí sú v Nemecku bez povolenia, už okrem iného pôsobivo preukázali svoju ochotu útočiť a bojovať.
Welt.de:

Afganská vláda vyzvala európske štáty, aby na tri mesiace pozastavili deportácie do tejto krízovej krajiny. Vzhľadom na narastajúce násilie militantného islamistického hnutia Taliban a rastúci výskyt infekcie Corona je v súčasnosti dôvodom na obavy repatriácia odmietnutých žiadateľov o azyl, uvádza sa v sobotňajšom vyhlásení ministerstva zodpovedného za utečencov. Vyjadrila tiež znepokojenie nad rastúcim počtom ľudí, ktorí žiadajú o azyl v zahraničí, ako aj nad útekom z krajiny.

[El Diablo]

Právo podle Tálibánu: Zlodějům sekat ruce, na gaye nechat spadnout zeď
Dnes 17:34
Jitka Zadražilová, Novinky

Hříšníky nechává ukamenovat či pověsit, v lehčích případech utíná ruce či nohy. Homosexuálové jsou buď ukamenováni, nebo se na ně zřítí kamenná zeď. Soudce Gul Rahim (38) uplatňuje právo šaría na územích pod kontrolou islamistického hnutí Tálibán a předpovídá, že během několika týdnů bude pod kontrolou Tálibánu celý Afghánistán.
.....
Hlavní město Kábul nezapomnělo, co se odehrávalo v roce 1996, když padlo do rukou Tálibánu a jeho tehdejší vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil pro zemi „plně islámský stát“ řídící se právem šaría. Odstartovaly krvavé popravy, které se odehrávaly na stadionu Ghazí. Veřejná poprava neminula ani bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Byl nejprve vykastrován a poté ho Tálibán v ulicích usmýkal k smrti za náklaďákem. Jeho krví nasáklé tělo bylo poté pověšeno na sloupy veřejného osvětlení, ústa vycpána afghánskými bankovkami a prsty nahrazeny cigaretami.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... d-40366004

[El Diablo]

Budeme bojovat po boku mužů. Afghánky se nehodlají vzdát Tálibánu bez vzdoru
12. července 2021 18:30

Několik set žen v severním a středním Afghánistánu se chopilo zbraní a pochodovalo v ulicích s cílem ukázat, že se bojovníkům islamistického hnutí Tálibán nevzdají bez vzdoru. Ženy se obávají, že pod jejich vládou ztratí svobodu pohybu, přístup ke vzdělávání a budou muset nosit burku. „Jestli budeme muset bojovat, jsme připravené,“ líčí.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dtt

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210712/afg ... 27452.html
Afghánské úřady informovaly o likvidaci šéfa tálibánské rozvědky

Afghánské bezpečnostní síly zlikvidovaly šéfa tálibánské* rozvědky, sdělilo Ministerstvo vnitra Afghánistánu.
„Během speciální operace afghánských speciálních policejních sil ... byl včera v provincii Logar zlikvidován Kari Shagasi, šéf tálibánské* rozvědky ... a byli zadrženi další dva ozbrojenci,“ uvádí se ve zprávě.

V Afghánistánu probíhá konflikt mezi vládními silami a táliby, kteří se zmocnili významných území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům. K eskalaci dochází v souvislosti se stahováním amerických vojsk, o němž ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že je to přiznání neúspěchu mise Washingtonu v Afghánistánu.

V pátek 9. července se objevily zprávy, že tálibové vstoupili s bojem do Kandaháru, hlavního města stejnojmenné provincie a největšího města v jižním Afghánistánu. Ještě dříve téhož dne bylo oznámeno, že kromě již obsazených hraničních přechodů do Tádžikistánu převzali ozbrojenci Tálibánu* kontrolu nad přechody na hranicích s Íránem a Turkmenistánem. Tehdy oficiální zástupce politické kanceláře hnutí Muhammad Naim řekl agentuře Sputnik, že země sousedící s Afghánistánem nemusejí mít obavy o bezpečnost na svých hranicích. Kromě toho tálibové slíbili, že hraniční přechody Afghánistánu se sousedními zeměmi budou fungovat jako obvykle.