Nebudu konferenci podrobněji popisovat, ani analyzovat. Zmíním se pouze o několika osobních postřezích, které doplňují veřejně známá rizika spojená s mocí bez svědomí. Není normální, když se k prezidentovi pravidelně obracejí občané s prosbou o pomoc při řešení bytových problémů. Prosba o pomoc v tomto případě představuje absenci efektivní vlády a kontroly práce gubernátorů, starostů a úředníků měst a obcí a nabízí nejednu otázku: Jak dlouho ještě bude současná vláda nevládnout, neplnit příkazy prezidenta a kdo a jak vládne?
Odpovědi prezidenta Putina na některé, pro mne zajímavé otázky (spojené s efektivitou, sociální spravedlivostí a zahraniční politikou) lze shrnout do několika vět.
1) Tzv. oligarchové a manažeři státních podniků a podniků se státním podílem podnikají podle principu Čubajse: Podnikat se státem ve svůj a své kliky prospěch, proti lidu.
2) Prezident Putin, podle svých slov, nesleduje často TV. Přesto vylučuji, že by nevěděl o kvalitě a obsahu programů státních TV a rádio, a nevěděl o absenci svědomí u penězi a mocí posedlých. Není normální, aby státní TV prováděla sbírku peněz na operaci dítěte z venkova a současně děti oligarchů a manažerů létali na fotbalová utkání, dovolenou na Maledivy, nebo oslavy svých narozenin (po světě) privátními letadly, například společnosti Gazprom. A ve výsledku dotazu, prezident musel nařídit kontrolu. Podobně není normální ani výzva premiéra Babiše v případě neštěstí horníků společnosti OKD. Soucit a soustrast nepotřebují výzvy politiků a státních médií.
V uvedených případech předpokládám, že tzv. kodex korporátní etiky se vztahuje pouze na pracovníky, ne na manažery a vlastníky. Chci věřit, že odpověď prezidenta na otázku, proč státní TV nenabízí programy v kontextu Příroda – Vlast – Národ, alespoň část programového vedení TV pochopí jako úkol, prověřit a měnit kvalitu svých programů.
3) Boj mezi vládou a Kremlem není rozhodnut, sabotování prezidentských příkazů pokračuje. Důkaz: Signál z Kremlu odchází, příjemci ve vládě ho nepřijímají. Proto musel na příklad dnes prezident Putin napovědět premiérovi, že kontrola národních projektů se neprovádí pohledem na komputer v kanceláři, ale osobní přítomností a znalostí reality.
4) Velká část otázek mi potvrdila nedostatečnou zkušenost a přípravu tázajících klást otázky. Vždyť platí: Jak se ptám, takovou dostanu odpověď. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Pro intelektuálně, faktologicky a lingvisticky bezkonkurenčního prezidenta není proto problém vtipkovat, odpovídat protiotázkou, uklidňovat veřejnost, dokonce i zevšeobecňováním a indukováním (spolu)viny. Nezaslechl jsem v odpovědích prezidenta nic o konkrétním pilotním řešení problému s odpady, především ve spojení s vládním programem. Úkol, postavit 220 závodů na zpracování odpadů během 4-5 let, nemůže být profesionálně splněn současnou vládou při současné úrovni plnění prezidentských příkazů a korupce. Nezaslechl jsem vysvětlení, co je to za organizaci a členy (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), když žádný člen OSKB do dnešního dne neuznal sjednocení Krymu s RF. Nezaslechl jsem ani příklad představitelné role Polska v geopolitické hře USA v Evropě, kterou lze srovnat s rolí Kurdů v Sýrii a Turecku. Nezaslechl jsem nic podstatného nebo nového o kulturních hodnotách, ani slovo o kulturní suverenitě na otázky týkající se znárodnění strategických podniků a aktiv, rozdílu v příjmech a důchodovém zabezpečení. Pouze materiální důvody mluvící proti znárodnění a reformám. Srovnání bohatých a chudých s USA bez indikace metody, jak zmenšit rozdíl mezi nimi, není kvalitní odpovědí, ani nápovědou pro hluchoněmou výkonnou moc s omezeným cítěním a svědomím. Jak si vysvětluji dění, to co se děje a se nemění?
Tak zvaní oligarchové, manažeři státních společností, státní úřednici a jejich děti se řídí odpovědí poradce Brzezinského na otázku - Jak bude reagovat ruská elita na to či ono: Oni nemají žádnou elitu, je to všechno naše elita, protože všechny jejich základní zájmy jsou u nás . Je to materiální komfort, absence patriotismu a svědomí, které vedou ke zradě vlasti, závislosti na penězích, a v neposlední řadě, i k ovlivňování priorit zahraniční politiky.
Ukrajina a chování ruských a ukrajinských oligarchů slouží jako jeden z mnoha příkladů. Druhý příklad: Zrušení sankcí USA proti společnosti Rusal (druhý na světě výrobce hliníku - 3,9 milion tun v roce 2017) a Olegovi Deripaska. Zveřejněné rozhodnutí OFAC (Správa pro kontrolu zahraničních aktiv Ministerstva financí USA) dokazuje, že USA získaly skutečnou kontrolu nad aktivy Olega Děripasky. Podle podmínek OFAC může Deripaska blokující balík akcií En+ předat VTB, jehož podíl akcií tak stoupne z 9,6 % na 24 %. Ruská banka však může hlasovat pouze současným balíkem tvořícím necelých 10 % a hlasovací právo ostatními akciemi (bude podle informací Bloombergu) patřit nezávislé třetí straně zastupované občanem USA. Jinými slovy: Omezení stanovená OFAC vůči představenstvu společnosti garantují Američanům plnou kontrolu operativní činnosti ruské společnosti Rusal. Kromě toho En+ ani Rusal nemohou změnit registraci ze zahraniční na ruskou bez povolení OFAC. Třetí příklad: Světové ekonomické fórum v Davosu (WEF Davos 2019) a účast ruské oficiální delegace a Rusů pod sankcemi. Oleg Deripaska, Viktor Vechselberg (Renova) a Andrej Kostin (VTB), se mohou podle posledních dostupných zpráv účastnit fóra, nesmí ale mluvit s Američany, být ve společnosti, ve které jsou nebo vystupují Američané, nesmějí používat komunikační prostředky s použitím I-cloud, organizátoři nesmí jim pomáhat organizovat setkání a jednání, apod. Jestli takové podmínky budou skutečně platit v den otevření fóra, které je podle mého letitého pozorování a hodnocení výsledků polomrtvé již proto, že není schopné přijímat vážná rozhodnutí o naší budoucnosti, a bude li se fóra účastnit oficiální delegace RF a uvedené osoby, bude to další důkaz slabosti a nezájmu ruských elit, chránit ruskou kulturní suverenitu, se všemi představitelnými a nepředstavitelnými následky i pro nás v Evropě.
Kdo nechápe, co se děje ve světě – ve kterém se každý může stát prezidentem, nechápe, co mám na mysli, nebo jak omezenou moc má prezident Putin ve vztahu k oligarchům, což dokazují společnost Rusal a Oleg Děripaska, může se zamyslet nad výrokem George Denis Patrick Carlina (1937– 2008). Tento americký stand-up komik, proslulý svým cynismem, černým humorem, stejně jako názory na politiku, anglický jazyk, psychologii, náboženství a různá další tabu a témata, odpověděl svého času sám sobě na otázku: Co je to nejzajímavější na vile postavené na pobřeží? Jste tam obklopeni idioty pouze ze tří stran … Zvětšili jsme naše statky (majetek), a současně zmenšily naše hodnoty. Příliš mnoho mluvíme, příliš málo milujeme a příliš často nenávidíme. Naučili jsme se vydělávat na život, ale neumíme žít. Přidali jsme roky k životu, ale ne život k rokům. Souhlasu netřeba.
