https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rusko ... ic/2253549Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje tři varianty, jak nahradit české letouny L-410 poté, co se z výrobního podniku Aircraft Industries stáhli ruští vlastníci. Uvedla to agentura Interfax. V dubnu bylo oznámeno, že kunovického výrobce letounu L-410 kupuje od ruského vlastníka firma Omnipol, v květnu z představenstva i dozorčí rady odešli ruští zástupci.
"Bohužel, kolegové z Česka se vydali cestou jiných leteckých firem ze zemí, které nejsou k Rusku přátelské, a to nehledě na všechna předběžná ujištění a naše naděje," řekl náměstek ministra Oleg Bočarov během ekonomického fóra ve Vladivostoku. "Právě kvůli prosbám české vlády jsme zachovávali nýtování a montáž trupu (L-410) na českém území, ačkoliv v podstatě máme veškerou výrobní dokumentaci. Pokládali jsme tuto průmyslovou spolupráci za důležitou. Ale změnili se vlastníci a udělalo se vše pro zničení této spolupráce," dodal.
Ministerstvo podle Bočarova spolu s dalšími resorty a velkým odběratelem L-410, aerolinkami Avrova, zvažuje tři scénáře: udržení ruských letounů L-410 v provozuschopném stavu za pomoci náhradních dílů ze sekundárního trhu, další možností je výroba součástek v uralském závodu civilního letectví UZGA, kde se letouny L-410 montovaly, a třetí scénář počítá s výrobou letounu TVRS-44 "Ladoga", jehož vývojem se také zabývá UZGA.
"Třetí případ se mi zdá nejvíce perspektivní, ale potřebuje vyhodnocení. Vidíme, že jsme nevzali v potaz možnost výroby Ladogy jako univerzálního letounu pro 44 cestujících, který by se opíral o stejné systémy, včetně palubních, unifikovaných v celé třídě regionálních letadel," řekl Bočarov.
Letoun Ladoga má nahradit letouny An-24 a An-26 ze sovětských dob. Zkoušky letadla by měly začít v roce 2024, sériová výroba se očekává v roce 2027, dodal Interfax.
Ladoga je podle dostupných informací vlastně letounem Let L-610, který byl vyvinut rovněž v Kunovicích v tehdejším Československu v 80. letech minulého století na sovětskou žádost. Vše ale skončilo výrobou prototypů.
Ale v roce 2018 Bočarov ohlásil, že Rusko je připraveno odkoupit výrobní dokumentaci L-610, aby jej vyrábělo pro vnitrostátní linky. Stroj by měl zaplnit mezeru mezi L-410 pro 19 cestujících a Il-114 pro 68 pasažérů. O rok později si aerolinky Poljarnyje avialinii objednaly u UZGA deset letounů L-610. Tehdy se počítalo se spuštěním jejich výroby v roce 2025. Zkratka TVRS-44 znamená turbovrtulový regionální letoun pro 44 cestujících.
Rusko požádalo úřad šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borela o přepis jeho výroků, v nichž mohl označit Ruskou federaci za „fašistickou“, ale text mu zatím nebyl poskytnut.
Uvedl to v úterý šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na tiskové konferenci po jednání s místopředsedou vlády a ministrem zahraničí Thajska Donem Pramatvinai.
V pondělí během projevu na meziparlamentní konferenci Evropského parlamentu v Praze Borrell v odpovědi na otázky europoslanců, kteří ho žádali o „konkrétní kroky proti Rusku„, přešel do své rodné španělštiny a podle oficiálního anglického překladu pronesl větu o neexistenci „konkrétního plánu na porážku fašistického Ruska a jeho fašistického režimu“.
„Borrellův úřad tyto zprávy okamžitě popřel s tím, že mluvil španělsky, v anglickém překladu došlo k nepřesnosti. Požádali jsme kancelář pana Borrella o přepis projevu ve španělštině, nedávají nám ho,“ řekl Lavrov.
„Pokud se potvrdí to, o čem informovala všechna světová média (že Borel nazval Rusko „fašistickým“), pak budeme mít samozřejmě velmi velké otazníky, jak s těmito lidmi dále jednat,“ dodal šéf ruského ministerstva zahraničí.
Moskva by podle něj také ráda věděla, jakou linii bude na pozadí těchto výroků sledovat nový stálý představitel EU v Rusku.
„Pan Borel, jak jsem řekl, je stále člověkem, který jmenuje zástupce EU v zahraničí. Před týdnem jsme měli nového vedoucího delegace EU v Ruské federaci, kterého jmenoval on. A jestliže pan Borel bere boj tak instinktivně za samozřejmost, jak bychom to řekli s „fašistickým režimem“, pak bych rád věděl, jaké pokyny a směrnice dal svému zástupci v Moskvě, jakou linii bude tento zástupce sledovat,“ zdůraznil Lavrov.
https://t.me/rian_ru/177665jsou v podstatě prologem ke třetí světové válce, ukrajinským nacistům nikdo žádné "záruky" nedá, je to téměř totéž jako uplatnit na Ukrajinu článek 5 Severoatlantického paktu, takže je to pro NATO děsivé.
Podle jeho slov musí západní šéfové, kterým je tato výzva adresována, pochopit, že pokud budou pokračovat v pumpování nebezpečných zbraní do kyjevského režimu, dříve či později se vojenská kampaň posune na jinou úroveň: "Ztratí své viditelné hranice a potenciální předvídatelnost akcí stran konfliktu. Bude se řídit vlastním vojenským scénářem, do něhož budou zapojeni noví aktéři."
A pak už západní země nebudou moci sedět se založenýma rukama, všechno kolem nich vzplane, země bude hořet a beton se bude tavit, napsal Medveděv. Dodal, že "budeme také hodně trpět, bude to pro všechny velmi, velmi zlé" - a citoval Apokalypsu: "Od těchto tří ran, od ohně, dýmu a síry, které vycházejí z jejich úst, zemřela třetina lidí" (Zj 9,18).
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
https://t.me/rian_ru/177671Podle tiskové služby Kremlu:
Putin upozornil kancléřku na hrubé porušování mezinárodního humanitárního práva ze strany Kyjeva, neustálé ostřelování Donbasu, které má za následek smrt civilního obyvatelstva a úmyslné poškozování civilní infrastruktury.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
https://t.me/stranaua/63667Zde je zpráva německé vlády o tomto rozhovoru.
Rozhovor Scholze a Putina trval hodinu a půl a zaměřil se na situaci na Ukrajině a její důsledky.
Scholz vyzval Putina, aby co nejdříve nalezl diplomatické řešení založené na příměří, úplném stažení ruských vojsk a respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny.
Scholz Putinovi vzkázal, že další ruské anexe nezůstanou bez odezvy a nebudou za žádných okolností uznány, a prohlásil, že Záporožská jaderná elektrárna musí být zabezpečena.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Za podivných okolností zemřel v sobotu generální ředitel Korporace pro rozvoj Dálného východu a Arktidy pro letecké aktivity (KRDV) Ivan Pečorin. Ředitel spadl při plavbě lodí za plné rychlosti do moře. Ostatky jeho těla byly nalezeny. Informovala o tom Lenta.ru.
Podle prohlášení tiskového oddělení KRDV vypadl Ivan Pečorin z lodi poblíž Ruského ostrova u Vladivostoku v sobotu 10. září. Do pátrání po jeho těle se zapojili záchranáři i dobrovolníci. V době pátrání nebyla totožnost pohřešovaného známá. Pečorinovo tělo se našlo až v pondělí, dva dny po incidentu.
K úmrtí generálního ředitele se vyjádřila taky samotná korporace na svých stránkách. „Smrt Ivana je nenapravitelnou ztrátou pro přátele a kolegy, velkou ztrátou pro korporaci. Rodině a přátelům vyjadřujeme upřímnou soustrast,“ napsala v prohlášení.
Již dříve zemřel na Bílém moři první náměstek generálního ředitele ruské sociální sítě VK Vladimir Gabrieljan. Vrcholový manažer se spolu s manželkou Jelenou a přáteli snažil v terénním voze překonat řeku v Něneckém autonomním okruhu, když je proud strhl do moře. ViďKorporace pro rozvoj Dálného východu a Arktidy pro letecké aktivity se specializuje v regionech Dálného východu a Arktidy na asistenci v podnikání, dále podporuje investory a zaměřuje se na budování infrastruktury, píše na svých oficiálních stránkách Korporace.
V článku jsou i fotky, které udělal pár dní před smrtí, a které ukazují jak šíleným terénem projížděli.Dva terénní vozy, ve kterých cestovali celkem čtyři členové výpravy, se převrátily na složitém terénu a byly následně smeteny do moře. Gabrieljanově manželce se spolu s dalším účastníkem akce podařilo dostat na břeh.
https://t.me/kstati_p/23247S uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem
A zúčastní se třístranného summitu Rusko-Mongolsko-Čína.
Putin v pátek absolvuje bilaterální jednání s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, indickým premiérem Naréndrou Módím a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.
@kstati_p
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Ruský najvyšší súd vyhovel žalobe Roskomnadzoru, agentúra požadovala zatvorenie internetovej stránky Novaja Gazeta, dôvodom súdu boli odkazy na organizácie bez uvedenia, že ide o zahraničných agentov.
"Súd rozhodol: vyhovieť žalobe - ukončiť činnosť média," uviedol sudca, informovala agentúra RIA Novosti.
Roskomnadzor poslal redakcii dve upozornenia na zmienku o zahraničných agentoch. Hovorkyňa agentúry na súde uviedla, že mediálny zákon umožňuje podať žalobu na ukončenie činnosti. "Predchádzajúce konanie v dobrej viere neospravedlňuje ani nevylučuje porušenia," povedala.
Zástupca Novej gazety uviedol, že prvé porušenie bolo napravené po upozornení, zatiaľ čo v druhom prípade nedošlo k žiadnemu označeniu, keďže súd vyškrtol organizáciu zo zoznamu zahraničných agentov, hoci toto rozhodnutie bolo neskôr zrušené.
Dmitrij Muratov, šéfredaktor denníka Novaja Gazeta, hovoril o histórii novín a poznamenal, že noviny na rok pozastavili svoju činnosť. Navrhol, aby sa obmedzila na pokutu.
"Toto rozhodnutie pripraví ľudí o prácu a čitateľov o právo na informácie," povedal Muradov.
Začiatkom septembra Basmannyj súd v Moskve vyhovel žalobe Roskomnadzoru a zrušil platnosť licencie vydavateľstva Novaja Gazeta, ktoré vytvoril tím Novej Gazety.
Predtým súd zrušil licenciu na vydávanie tlačenej verzie denníka Novaja Gazeta. Redakcia s rozhodnutím nesúhlasila a uviedla, že sa proti nemu odvolá. Andrej Ionov, šéf Ruského antiglobalizačného hnutia, zhodnotil vplyv Nobelovej ceny šéfredaktora Novej Gazety Dmitrija Muratova na odobratie licencie novinám.
Ruská federace končí k pátku 16. září členství v Úmluvě o lidských právech a základních svobodách. K témuž datu opouští Evropský soud pro lidská práva (ESLP) a přichází o svého soudce. Stane se tak po šesti měsících od 16. března, kdy Rusko vystoupilo resp. bylo vyloučeno z Rady Evropy. Na výkon rozsudků nad Ruskem dohlédne Výbor ministrů, Rusko je však má za nevykonatelné. Proti zemi u ESLP zůstává 18 tisíc stížností.
Taková událost se v historii Evropského soudu pro lidská práva neděje poprvé. Historicky bylo vůbec první zemí, která vystoupila z Úmluvy a opustila Evropský soud pro lidská práva Řecko v roce 1969. To se znovu stalo členem této mezinárodní smlouvy a Soudu po pěti letech v roce 1974 a je jím dodnes.
Turbulentní právo a politika v turbulentní době
Proces vystoupení Ruské federace z ESLP začal po 24. únoru 2022. Rusko oznámilo odchod z Rady Evropy na začátku března s tím, že běh událostí se stal nevratným a Rada Evropy se stala jen další platformou NATO a EU, jak Česká justice informovala. Rusko bylo členem Rady Evropy od roku 1996.
Dne 15. března 2022 pak Parlamentní shromáždění Rady Evropy hlasováním rozhodlo, že Rusko nemůže být kvůli válce s Ukrajinou členem této instituce, když před tím odebralo Rusku hlasovací práva a práva účasti v dalších orgánech RE. Vyloučení Ruska realizoval její výkonný orgán Výbor ministrů dne 16. března 2022. Současně toho dne ráno obdržel sekretariát generálního tajemníka RE oznámení Ruské federace, že země z organizace vystupuje.
Následovalo několik rezolucí Výboru ministrů administrujících turbulentní události, jakožto i prohlášení předsedy Evropského soudu pro lidská práva, že s okamžitou platností zastavuje vyřizování stížností proti Rusku a činnost soudce Michaila Lobova zvoleného za Ruskou federaci, jak Česká justice informovala. V seznamu soudců u jeho jména několik dní stálo slovo „pozastaven“.
O tři dny později Soud informoval, že plénum Soudu toto rozhodnutí předsedy zrušilo s tím, že Evropský soud pro lidská práva je příslušný vyřizovat stížnosti proti Rusku až do 16. září 2022 v rámci půlročního přechodného období určeného k finančnímu vyrovnání a k technickým záležitostem odchodu Ruska z instituce.
Na obzoru je další konflikt ohledně rozsudků ESLP
Ani datem 16. září 2022 pochybnosti, spory, různé výklady, co se týče postavení bývalého člena Úmluvy, nekončí. Především sama Ruská federace oznámila a poté zákonem schváleným Státní dumou zakotvila, že rozsudky Evropského soudu pro lidská práva jsou po 16. březnu 2022 nevykonatelné a že náhrady škod bude napříště vyplácet pouze v rublech, jak Česká justice rovněž informovala.
Vyplácení náhrad v národní měně není nic neobvyklého, čas od času tak rozhodnou sami soudci ESLP. S prohlášením rozsudků za nevykonatelné však politici a ani soudci zjevně nepočítali. V posledních týdnech a dnech, jak se blížilo datum 16. září 2022 začal Soud doslova chrlit desítky a stovky rozsudků týkající se Ruska týdně, jak vyplývá z databáze Soudu. Na tyto rozsudky však Rusko už nebere ohled.
Rozsudky do Ruska nelze poštou doručit
Jenže Výbor ministrů ve své rezoluci ze dne, kdy bylo Rusko vyloučeno, říká něco jiného: „Dne 16. září 2022 přestává být Ruská federace vysokou smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech. V souladu s usnesením Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. března 2022 zůstává soud příslušný k projednávání stížností namířených proti Ruskou federaci ve vztahu k jednání nebo opomenutí, která mohou představovat porušení Úmluvy, za předpokladu, že k nim došlo do 16. září 2022,“ uvádí Výbor ministrů v rezoluci 2022/3 o právních důsledcích zrušení členství Ruska v RE.
„Výbor ministrů bude i nadále dohlížet na výkon příslušných rozsudků a smírná urovnání a Ruská federace je povinna implementovat je. Ruská federace se má i nadále účastnit schůzí Výboru ministrů, který dohlíží na výkon rozsudků, s cílem poskytovat a přijímat informace o rozsudcích, kde je žalovaným nebo dožadujícím státem, bez práva se účastnit přijímání rozhodnutí výboru ani hlasování,“ stojí doslova v předmětné rezoluci.
Je otázkou, jak ji chce Výbor realizovat, když do Ruska nejsou doručovány žádné rozsudky. Rozhodnutí Soudu jsou publikována pouze v databázi. „Vzhledem k přerušení mezinárodních poštovních služeb do Ruské federace a z Ruské federace a tam, kde jediným způsobem doručování rozhodnutí a rozsudků Soudu stěžovatelům je pošta, se Soud výjimečně rozhodl informovat stěžovatele o rozhodnutích a rozsudcích přijatých Soudem po 1. březnu 2022, pokud jde o stížnosti proti Rusku, pouze prostřednictvím databáze,“ stojí oznámení na webu Soudu.
Úplné znění rezoluce je zde.
Anatomie rozchodu: Zaplatit, ukončit kontrakty, nahradit soudce
V memorandu ze 17. března 2022 připraveném sekretariátem generálního tajemníka k legálním dopadům vyloučení státu z Rady Evropy pak stojí, že vyloučená země není po dobu šesti měsíců zproštěna závazků vyplývajícím z Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, musí uhradit své finanční závazky Radě Evropy a Soudu za tuto dobu do konce účetního období, řádně ošetřit a ukončit své zaměstnanecké kontrakty.
Ukončení činnosti se týká i ruského soudce Michaila Lobova zvoleného po dlouhých konzultacích teprve letos v lednu: „Podle článku 20 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách mají pouze Vysoké smluvní strany Úmluvy právo mít soudce u soudu,“ konstatuje memorandum, které je zčásti přepisem rezoluce.
Zvoleného soudce zčásti nahradí Komisař pro lidská práva při Radě Evropy: „S ohledem na funkce svěřené komisaři Rady Evropy pro lidská práva podle čl. 36 odst. Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, bude komisař nadále oprávněn předkládat připomínky a účastnit se slyšení za dotčený stát ve všech případech předložených Soudu ve vztahu k dotčenému státu. Totéž platí pro sdělení adresovaná komisařem Výboru ministrů podle pravidla 9 Pravidel Výboru ministrů pro dohled nad výkonem rozsudků,“ stojí v memorandu.
Úplné znění materiálu je zde.
Exploze stížností na Rusko, Turecko a Ukrajinu
Po 16. září 2022 stále zůstanou nerozhodnuté tisíce případů proti Rusku. Dne 17. března 2022 uvedl předseda Soudu Robert Spano ve své řeči k Výboru ministrů ohledně Ruska toto: „V těchto těžkých dnech, a jsem si jist, že budete souhlasit, nesmíme ztratit ze zřetele fakt, že musíme pokračovat v naší práci klidně a profesionálně… Aktuálně máme 18 000 nevyřízeních případů stížností proti Rusku.“
Poté mimo jiné pokračoval: „Jen čtyři země vytvářely ke dni 1. ledna 70% nevyřízených případů. Za prvé Ruská federace 18 000. Pak přichází Turecko s 12 250 stížnostmi, opět nárůst o 30 % ve srovnání s rokem 2020. Za ním následuje Ukrajina s 11 350 stížnostmi, což odpovídá nárůstu 9% a nakonec Rumunsko s 5 700 stížnostmi, což je nárůst o 4%.“
Předseda Soudu rovněž upozornil na mezistátní spory mezi Ukrajinou a Ruskem, Ruskem a Ukrajinou, Ruskem a Gruzií a Arménií s Ázerbájdžánem. Česká justice již opakovaně informovala, že Soud zamítl námitku Ruska a přiznal přijatelnost stížnosti Ukrajiny ve sporu o Krym. Rovněž o mezistátní stížnosti Nizozemí a Ukrajiny na Rusko ve věci letu MH17, kde se už konalo veřejné slyšení, Česká justice informovala.
Jen tři mezistátní případy proti Rusku obsahují 10 000 stížností, zopakoval předseda Soudu den po vyloučení Ruska z Rady Evropy. Například jde o stěžovatele z řad příbuzných obětí pádu letadla MH17.
Navzdory četným sankcím uvaleným na Rusko kvůli jeho agresi proti Ukrajině má nizozemská společnost Viterra obrovské zisky z obchodu s ruským obilím a plní tak kremelskou válečnou pokladnu, tvrdí nizozemský deník De Volkskrant.
Podle listu se obrat společnosti, která je jedním z největších světových obchodníků s obilím a zároveň největším ruským zahraničním vývozcem obilí, v poslední době díky rostoucím cenám potravin téměř zdvojnásobil.
„Zatímco společnosti jako Shell a McDonald’s se po invazi na Ukrajinu z Ruska stáhly, často s obrovskými ztrátami, obchodník s obilím Viterra se rozhodl zůstat,“ napsal deník De Volkskrant.
Společnost působí mimo jiné v přístavu Taman na ruském pobřeží Černého moře.
Deník De Volkskrant poznamenává, že vše se odehrává ve stínu, neboť oči celého světa se upíraly na Ukrajinu, která kvůli blokádě ruským námořnictvem již několik měsíců nemůže vyvážet obilí. Obchod s obilím, a to jak ruským, tak ukradeným z Ukrajiny, mezitím pokračuje v nejlepším proudu.
Deník připomíná, že obchod s potravinami je ze sankcí proti Rusku vyňat, ale spolupráce se sankcionovanými subjekty je zakázána.
„Nizozemci provozují obilný terminál s ruským partnerem, jehož akcionáři jsou podle našich zjištění ruská banka VTB a dva oligarchové,“ napsal list De Volkskrant a poukázal na to, že banka je úzce spojena s Kremlem a že se na ni vztahují sankce EU.
Společnost odpovídá, že navzdory válce musí pokračovat v zásobování světa potravinami.
„Naplňuje tak kremelskou válečnou pokladnu,“ hodnotí nizozemský deník.
Putin upozornil kancléřku na hrubé porušování mezinárodního humanitárního práva ze strany Kyjeva, neustálé ostřelování Donbasu, které má za následek smrt civilního obyvatelstva a úmyslné poškozování civilní infrastruktury.
S uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem