Rusko vytváří první globální cizineckou armádu moderní éry
Kreml schválil bezprecedentní dekret umožňující cizincům vstup do ruské armády i tajných služeb. Cílem je vytvořit nadnárodní vojenskou sílu, která může čítat přes 100 tisíc zahraničních vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal převratný dekret, který umožňuje státním příslušníkům cizích zemí vstupovat do řad ruských ozbrojených sil během období mobilizace a také jim otvírá cestu k působení v institucích jako SVR a FSB. Tento krok přichází v době, kdy Rusko vede dlouhotrvající válku proti Ukrajině a čelí značným lidským ztrátám na frontě. Už od začátku roku 2025 podepsalo podle ruského ministerstva obrany smlouvy na službu více než 210 tisíc osob, což představuje průměrně 35 tisíc rekrutů každý měsíc. Nyní Kreml sází na zásadní rozšíření těchto počtů o vojáky z Asie, Blízkého východu i Afriky.
Dekret výslovně uvádí, že cizinci mohou být nasazeni nejen na obranu ruského území, ale i při operacích mimo hranice federace, které mají za cíl údajné udržení mezinárodní bezpečnosti. Právě tato nejasná formulace podle západních expertů umožní Kremlu legálně používat zahraniční jednotky v ofenzivních operacích například na Ukrajině nebo potenciálně i v jiných konfliktech.
Inspirací pro změnu se stala severokorejská vojenská mise čítající přibližně 11 500 vojáků, která byla nasazena v Kurské oblasti, uvádí server ProNews. Podle Moskvy právě tito severokorejští vojáci významně přispěli k zastavení ukrajinské ofenzivy v kritickém období na jaře 2025 a jejich úspěch údajně přesvědčil Putinovo okolí, že je čas přehodnotit dosavadní zákaz zahraničních kontingentů.
„Velký úspěch severokorejské mise byl rozhodujícím faktorem, který zlomil tradici trvající po staletí, jež zakazovala, aby cizí státní příslušníci působili jako vojenská jednotka na ruském území,“ napsal server ProNews.
Podle americké rozvědky General Staff of the Armed Forces of Russia cílí na nábor až 30 tisíc vojáků měsíčně. Tento objem má být do budoucna z velké části zajišťován právě z ciziny.
Dekret zavádí možnost, aby cizinci uzavírali kontrakty nejen v armádě, ale i u ruské rozvědky SVR, kontrarozvědky FSB nebo v jiných složkách státní bezpečnosti. Tyto kontrakty mohou být sjednávány až do skončení války, zrušení válečného stavu nebo oficiálního ukončení mobilizace. Součástí rekrutace je i příslib automatického ruského občanství pro vojáka i jeho rodinu po roce aktivní služby.
Podle odhadů analytiků, například Royal United Services Institute, jde o první systematický pokus jedné mocnosti vytvořit nadnárodní armádu přímo pod svým velením od konce druhé světové války. Ruská média používají označení „první globální armáda moderní historie“. Kromě Severní Koreje se uvažuje o náboru personálu z Číny, Indie, Vietnamu, Laosu, Sýrie i některých afrických států, kde ruský vliv posílil díky vojenským kontraktům a aktivitám wagnerovců.
Zahraniční kontingenty se mají podílet nejen na bojových operacích, ale i na logistice a odminování oblastí jako Kursk nebo Donbas. Zároveň mohou působit v policejních a protipovstaleckých úkolech na okupovaných územích. V příštích pěti letech počítá Kreml s tím, že přes 100 tisíc zahraničních vojáků rozšíří řady ruských sil a pomůže stabilizovat personální situaci, která je po třech letech intenzivních bojů výrazně napjatá.
zdroje blízké Kremlu.
