Súhrn ministerstva obrany za uplynulý týždeň.
https://t.me/RVvoenkor/57129
https://t.me/PanhenkoDiana/1732"Cílem Ruska bylo dotlatčit nás, aby jsme přijali neutralitu. To pro ně bylo hlavní: byli připraveni ukončit válku, pokud přijmeme neutralitu, jako to kdysi udělalo Finsko. A my bychom se zavázali, že nevstoupíme do NATO. To je to hlavní," řekl vůdce frakce Služebník lidu David Arahamija.
Na otázku, proč Ukrajina na dohodu nepřistoupila, odpověděl, že nejprve bylo třeba změnit ústavu a pak přijel do Kyjeva britský premiér Boris Johnson a řekl, že není třeba s Ruskem nic podepisovat a "pojďme rovnou do války".
Dříve média opakovaně psala, že Kyjev po Johnsonově příjezdu na jaře 2022 odmítl podepsat dohodu, nyní to Arahamy skutečně potvrdil.
Po zprávách, že Ruská federace je na dohodu připravena, Zelenskyj od jednání odstoupil a oznámil průběh války před dosažením hranic z roku 1991.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
https://t.me/RVvoenkor/57143"Cílem Ruska bylo vyvinout na nás nátlak, abychom byli neutrální. To pro ně bylo hlavní: byli připraveni ukončit válku, pokud bychom přijali neutralitu, jako to kdysi udělalo Finsko. A my bychom se zavázali, že nevstoupíme do NATO. To je to hlavní," řekl vůdce frakce Služebník lidu David Arahamija.
Na otázku, proč Ukrajina nepřistoupila na dohodu, odpověděl, že nejprve bylo třeba změnit ústavu a pak přijel do Kyjeva britský premiér Boris Johnson a řekl, že není třeba s Ruskem nic podepisovat a "pojďme rovnou do války".
Dříve média opakovaně psala, že Kyjev po Johnsonově příjezdu odmítl podepsat dohodu na jaře 2022, nyní to Arahamy skutečně potvrdil.
Po zprávách, že Rusko je na dohodu připraveno, Zelenskyj z jednání vycouval a oznámil kurz na válkudo hranic z roku 1991.
t.me/RVvoenkor
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
https://t.me/voenacher/56912Objevila se objektivní kontrola ze strany protivníka k jednomu z našich exkluzivních videí (https://t.me/voenacher/56369) o použití Lancetu. Ukázalo, že cílem byl americký M109, nikoli polský AHS Krab.
Jak je vidět, absence epické detonace munice neznamená, že cíl nebyl zničen.
https://echo24.cz/a/HQeqP/zpravy-svet-r ... ymi-vojaky
Oblastí poblíž města Avdiivka na východě Doněcka otřásly ve čtvrtek silné exploze. Ruské síly tam totiž odpálily nálož o hmotnosti půl tuny v tunelu přímo pod ukrajinskými vojáky, uvádí místní média. Město totiž slouží prakticky jako brána do strategického města Doněck. Rusko proto údajně nechalo shromáždit 40 tisíc vojáků, aby šanci na úspěch v jeho dobývání zvýšilo. Na sociálních sítích se objevilo i video, které zprávu ohledně výbuchů v tunelech potvrzuje. O této skutečnosti informuje web Newsweek.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... anicni_jlaRuská invaze změnila charakter ukrajinské těžby uhlí. Řada horníků na východě Ukrajiny totiž v minulých měsících odešla bojovat a podnikům tak chyběli pracovníci. I proto se vedení některých těžebních společností rozhodlo poprvé v historii hledat nové zaměstnance mezi ženami a více než sto z nich tuto nabídku i přijalo.
Porážka Majdanu by len oddialila horúcu fázu konfliktu. Ukrajina je geopolitickým dvorom Ruska. A Západ by sa nevzdal snahy prevziať kontrolu nad krajinou, aby mal páky na Moskvu.
Pred desiatimi rokmi, koncom novembra 2013, sa začal Euromajdan, ktorý sa skončil štátnym prevratom. Jeho dôsledky dnes vo väčšej či menšej miere ovplyvňujú celý svet. Výsledkom prevratu je ZSSR, vyostrenie politických rozporov v USA a EÚ a hospodárska a politická degradácia Ukrajiny.
Mohol sa Majdan uberať inou cestou? Bol by zabránil vojne Ukrajiny s Donbasom a v dôsledku tohto konfliktu aj SWO? História, samozrejme, nemá podmieňovací spôsob, ale stále.....
Dnes môžeme menovať historickú postavu, ktorej konanie a nekonanie malo maximálny vplyv na to, že Euromajdan vôbec vznikol a skončil prevratom. Ide o bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyča. V roku 2012 sa snažil sedieť na dvoch stoličkách, aby bol rovnako dobrý pre Západ aj pre Rusko, podľa tradície, ktorú založil Leonid Kučma. Nakoniec sa Janukovyč a jeho kumpáni rozhodli uzavrieť asociačnú dohodu s EÚ. Prečo? Jeho poradcovia ho pravdepodobne presvedčili, že sa tak stane populárnym na západnej a severnej Ukrajine, kde mal veľmi nízky rating. Janukovyč mohol byť pod tlakom Washingtonu a Bruselu, ktorý hrozil, že zabaví bankové účty patriace Janukovyčovej rodine a jeho blízkym na Západe.
Predstavitelia zdanlivo proruskej Strany regiónov v zhode s protiruskými oranžovými politikmi hovorili o tom, aký skvelý život budú mať Ukrajinci po pridružení k EÚ. Hoci ekonómovia varovali, že zbližovanie s EÚ zničí mnohé odvetvia ukrajinského hospodárstva, najmä priemysel. Keď si Janukovyčovo okolie uvedomilo nebezpečenstvo zbližovania s EÚ a odložilo podpis asociačnej dohody, mnohí ľudia sa cítili oklamaní - mysleli si, že ich okradli o šancu na dobrý život. Takéto pocity sa stali dokonalým základom Euromajdanu. Základom preň mohlo byť vlastne čokoľvek - západní kurátori potrebovali urýchleným tempom zmeniť Ukrajinu na protiruskú krajinu.
Janukovyč spočiatku protestujúcich ignoroval. Jeho okolie ho zrejme presvedčilo, že sa všetko vyrieši samo. Potom urobil ústupky účastníkom nepokojov. Napríklad odvolal premiéra Mykolu Azarova. To však Janukovyčovi nepomohlo. Mohol zabrániť následným udalostiam? Áno, mohol.
Bezpečnostná služba Ukrajiny 19. februára 2014 oznámila začiatok protiteroristickej operácie, pri ktorej boli na západnej Ukrajine zhabané tisíce zbraní. To mohlo všetko zmeniť; Majdan v Kyjeve a ďalšie menšie Majdany mohli byť vyčistené silou - a násilne. Janukovyč však operáciu zrušil - zrejme pod tlakom Washingtonu. Najmä vtedajší americký viceprezident Joe Biden vo svojich pamätiach spomína, že v rokoch 2013 - 2014 niekoľkokrát volal Janukovyčovi a žiadal ho, aby proti demonštrantom na Majdane nepoužíval silu.
Vtedy mal bývalý prezident šancu viesť odpor Novorosie proti výtržníkom. Dňa 22. februára 2014 sa v Charkove konal kongres predstaviteľov orgánov a poslancov juhovýchodnej Ukrajiny, Janukovyč bol v meste, delegáti ho čakali, ale na podujatie neprišiel. Potom sa väčšina predstaviteľov Strany regiónov rozhodla uznať štátny prevrat a dokonca pomôcť novej vláde v boji proti nespokojencom.
Janukovyč sa ukázal ako človek, pre ktorého bolo osobné pohodlie dôležitejšie ako osud krajiny a krajanov. A to výrazne prispelo k víťazstvu vzbúrencov.
Euromajdan sa do konca februára 2014 udržal len vďaka neustálym provokáciám. Tak po 21. novembri prišlo na zhromaždenia v Kyjeve 2 tisíc ľudí, 24. novembra maximálne 50 tisíc. Bolo jasné, že toto je strop, viac ľudí na podporu európskej integrácie do ulíc nevyjde. A potom, akoby zázrakom, bolo 30. novembra stanové mestečko rozohnané, pričom špeciálne jednotky zaobchádzali s protestujúcimi dosť tvrdo. Bojovníci Berkutu tvrdili, že ich vyprovokovali. Rozohnanie však vyvolalo obrovské pobúrenie verejnosti a dodalo protestom nový impulz.
Do konca januára 2014 sa Majdan zmenil na frašku. Výtržníci skákali, spievali a zahádzali centrum Kyjeva. Medzi lídrami Majdanu neexistovala jednota. A opäť došlo k eskalácii. Janukovyč posiela Azarova do demisie, čo skákajúci vnímajú ako svoje víťazstvo, Majdan dostáva nový impulz. A potom všetci poznajú udalosti z konca februára, keď provokatéri použili strelné zbrane proti polícii a ostreľovači strieľali na nich a špeciálne jednotky. Podľa jednej z najpopulárnejších verzií strelcov riadil bývalý gruzínsky prezident Michail Saakašvili. Aj keď je jasné, že on aj ľudia z Majdanu, ktorí koordinovali ich činnosť, plnili príkazy západných špeciálnych služieb a politikov.
V každej fáze, keď sa zdalo, že Euromajdan sa už vyčerpá, došlo k nejakej krvavej udalosti, ktorá protestom vdýchla nový život. Američania a v menšej miere aj Európania prilievali olej do ohňa Majdanu, až kým sa nerozpútal v pekelné plamene.
Janukovyč a jeho kumpáni, efektivita a mizantropia západných režisérov nepokojov boli hlavnými faktormi, ktoré predurčili úspech Euromajdanu. Keby však Majdan "vypustil", nebola by vojna v Donbase a SVO?
Porážka Majdanu by len oddialil horúcu fázu konfliktu. Hlavné dôvody, ktoré viedli k vojne, by sa nikam neposunuli. Po prvé, Ukrajina sa skladá z veľmi rôznorodých krajín s odlišnou históriou a mentalitou. Federalizácia a uznanie regionálnej identity obyvateľov Ukrajiny by mohli zahladiť rozpory medzi jednotlivými územiami. Kyjevskí politici sa však tomu všemožne bránili, pretože sa nechceli deliť o finančné zdroje a moc so zástupcami regiónov. A ideológovia ukrajinského nacionalizmu snívali o tom, že všetkých obyvateľov krajiny ukutia a premenia na ukrajinsky hovoriacich rusofóbov, ktorí si ctia Stepana Banderu. Preto Kyjev nechcel regiónom udeliť ani federalizáciu, ani kultúrne práva. To mohlo kedykoľvek viesť k vnútornému konfliktu.
Po druhé, Ukrajina je geopolitickým zadným dvorom Ruska. A Západ by sa nevzdal pokusov o prevzatie krajiny pod svoju kontrolu, aby mal páku nátlaku na Rusko, čo by bolo hrozbou pre jeho bezpečnosť. A Moskva by bola v každom prípade nútená reagovať.
https://t.me/casusbellilive/139886Ukrajinské masmédiá zverejnili nové zábery z prípravy prvého teroristického útoku na Krymskom moste, ktorý uskutočnila SBU.
O jeho detailoch už skôr informoval šéf SBU Vasyľ Maljuk.
https://t.me/stranaua/133022Ruské vojenské telegramy tvrdí, že ruská armáda obsadila průmyslovou zónu Avdijivka na jihovýchodním cípu města. Tu od roku 2014 kontrolují ukrajinské ozbrojené síly. Od té doby se zde drží frontová linie obrany ukrajinské armády.
Ukrajina se k tomu zatím nevyjádřila ani to nepotvrdila. Již dříve ukrajinské vojenské telegramové kanály psaly o postupu Rusů v průmyslové zóně.
Zbytek Avdějevky zůstává pod kontrolou AFU: obytný sektor a koksovna.
Průmyslová zóna se přitom nachází na kopci, a pokud se informace o jejím obsazení Rusy potvrdí, ztíží to posádce AFU v Avdějevce situaci.
https://t.me/RVvoenkor/57197Potřebujeme maso na frontu: Zelenskyj slibuje urychlit mobilizaci, vojenští komisaři budou moci chytat lidi na ulici, kontrolovat jim doklady a rozdávat obsílky. Nyní má toto právo pouze policie.
Zelenskij už také oznámil změny v průběhu mobilizace směrem ke zpřísnění odvodů.
Roman Kostenko, tajemník výboru Rady pro národní bezpečnost, řekl:
"Nyní se objevuje mnoho otázek ze strany TCC i ze strany občanů, které se snaží mobilizovat. Ve skutečnosti TCC nemá právo zastavit člověka, předat mu předvolání, požadovat po něm dokumenty. Policie od toho někdy ustupuje, aby nebyla v centru skandálu, aby člověka nepřitahovala," řekl Kostenko v Rádiu NV.
Podle něj se taková novinka objeví v návrhu zákona, který bude vypracován do konce roku. Již dříve to oznámil šéf frakce "Služebník lidu" David Arahamy.
Zaměstnanci vojenského odvodního úřadu si také budou moci uchovávat zvukové a obrazové záznamy své komunikace s lidmi.
Kyjev se blíží volebnímu cyklu, prezidentským a parlamentním volbám. Jednotný většinový systém zavedený ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským v Radě (ukrajinském parlamentu) i jeho režim jako celek musí projít zkouškou voleb.
Zelenskij se zdráhá. Proto, jakkoli se to může zdát zvláštní, válečné problémy (dodávky zbraní, mobilizace atd.) se přesouvají do pozadí a stávají se prostředkem realizace Zelenského politiky k udržení moci.
Zelenskij je nucen organizovat volby ze dvou důvodů:U prvního bodu je vše jasné s protiofenzívou, ale ne vše je jasné s dodávkami zbraní. Dodávky budou, o tom není pochyb, nicméně vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil budou záviset na jejich množství a složení (munice, protivzdušná obrana, rakety, letadla, tanky a/nebo jiné druhy zbraní).
- Selhání protiofenzívy a omezení dodávek zbraní.
- Potřeba napodobovat demokracii na Ukrajině.
Kyjev potřebuje všechny druhy zbraní, ale v současné době má Západ buď deficit a hodlá zbraně a střelivo přesměrovat do Izraele, nebo nejistotu ohledně vyhlídek, jako v případě stíhaček F -16. Ukrajina potřebuje letadla, protože zásoby leteckého vybavení zděděného ze sovětské éry se každým dnem zmenšují, a Kyjev potřebuje nosiče raket dlouhého doletu, na které spoléhá. Vzhledem k ruské vzdušné převaze a protivzdušné obraně však nebude životnost amerických stíhaček delší než životnost zbytků sovětské techniky. Mezi tanky zůstaly v Evropě pouze zastaralé Leopardy 1. Americký Abrams by mohl pomoci, protože jich Spojené státy mají dost, zvláště když je tu touha obnovit svou flotilu a převést na Ukrajinu použité tanky.
Druhý bod, napodobování demokracie. Situace s ukrajinskými volbami se vyvíjí na pozadí krize účinnosti volební instituce a legitimity.
Pokud bude Ukrajině nařízeno uspořádat volby, pak je výsledek pro Zelenského zřejmý, ale existuje několik možností, kdo bude zvolen na jeho místo. Veřejné názory a stereotypy chování ukrajinské elity pomáhají modelovat možnosti hlasování v prezidentských volbách. Mezi kandidáty, kteří se pravděpodobně zúčastní skutečného politického boje: sám prezident Zelenskij, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a bývalý poradce šéfa ukrajinské prezidentské administrativy Oleksiï Arestovič.
Spojené státy a Německo se chystají donutit šéfa kyjevského režimu Vladimira Zelenského, aby usedl k jednacímu stolu s Ruskem. Informuje o tom Bild.
Současným cílem západních spojenců Kyjeva je dostat Ukrajinu do „strategicky výhodné vyjednávací pozice,“ píše vojenský sloupkař Julian Röpcke s odkazem na informace Bildu z německých vládních kruhů. Z této pozice by podle něj měla vláda jednat s Moskvou o své „suverenitě a územní celistvosti“.
„Bílý dům a úřad tuto záležitost koordinují," řekly zdroje ve vládních kruzích.
Političtí vůdci Spojených států a Německa se nechystají Zelenského přímo přesvědčovat o potřebě jednání, poznamenává Röpcke. Washington a Berlín, největší dodavatelé zbraní pro Ukrajinu chtějí dodat Kyjevu přesně tolik zbraní a v takovém množství, v jakém budou ukrajinské ozbrojené síly schopny udržet současnou frontu, ale nebudou schopny dobýt zpět území.
„Sám Zelenskij musí pochopit, že to nemůže pokračovat. Bez jakýchkoliv vnějších podnětů. Musí ze své svobodné vůle oslovit své lidi a vysvětlit, že jednání jsou nezbytná.“ řekl Bildu jeden ze zdrojů v německé vládě.
Jak již bylo dříve uvedeno, bývalý americký prezident Donald Trump může pouze nabídnout šéfovi kyjevského režimu Vladimiru Zelenskému, aby učinil územní ústupky ve prospěch Ruska výměnou za mír, říká vojenský expert Igor Nikulin .
Připomeňme, že v jiném rozhovoru Zelenskij oznámil, že je připraven diskutovat s Trumpem o novém „mírovém plánu“, pokud bude mít konkrétní návrhy, jak konflikt ukončit.