Slovo má Putin. Proč Duma přijala usnesení o uznání "DLR a LLR" a co bude dál?
Ruská Státní duma dnes vyzvala prezidenta Putina, aby uznal donbaské "republiky". - "DLR" a "LLR".
Poslanci podpořili verzi rezoluce, která se obrací přímo na Vladimira Putina.
"Strana" se zabývá důvody a důsledky takového kroku a také tím, zda Rusko bude souhlasit s uznáním "DLR a LLR".
Co rozhodla Duma o uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky
Návrh rezoluce o uznání donbaských "republik" jako nezávislých států byl předložen Státní dumě 19. ledna. Jeho autorem je komunistická strana a její vedení. Jedním ze spoluautorů byl i šéf CPRF Gennadij Zjuganov.
Duma dnes hlasovala pro usnesení.
Dokument obsahuje výzvu Putinovi, aby uznal "DLR" a "LLR". Odůvodnění je následující.
V roce 1994 se na Donbasu konalo referendum o federalismu a ruském jazyce. Absolutní většina obyvatel Doněcké a Luhanské oblasti se vyslovila pro federalismus a dvojjazyčnost.
Dramatická změna humanitárního paradigmatu po 20 letech - v roce 2014 - však donutila obyvatele Donbasu uspořádat "referendum" znovu. Již se vyslovil pro odtržení od Ukrajiny a vytvoření "DLR" a "LLR". Komunisté píší, že od té doby tito lidé žijí pod palbou ukrajinských ozbrojených sil a mnoho z nich bylo zabito, zraněno nebo se stali uprchlíky.
Ukrajina podle autorů rezoluce uvalila na "republiky" hospodářskou blokádu a provádí "genocidu".
Minské dohody pomohly zastavit konflikt, ale Ukrajina je neplní, připomněla Komunistická strana Ukrajiny. Uvedli také události a prohlášení Kyjeva, které naznačují jeho odmítavý postoj k provádění Minsku.
Proto se "poslanci Státní dumy domnívají, že uznání Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky je vhodné a morálně odůvodněné," uvádí se v dokumentu.
Uvádí se, že "takové uznání by vytvořilo základ pro zajištění bezpečnostních záruk a ochrany jejich národů před vnějšími hrozbami". Jinými slovy, je zde náznak toho, že Rusko bude moci v případě války otevřeně podpořit "republiky".
Dále je zde návrh, aby Putin "uznal 'DLR' a 'LLR' jako nezávislé, suverénní a soběstačné státy.
Navrhuje se rovněž zahájit s nimi jednání o "poskytování vzájemné pomoci, včetně bezpečnostních otázek". To je pravděpodobně uzavření dvoustranných dohod o vojenské pomoci nebo dokonce přistoupení "republik" k ODKB.
Uzná Putin "republiky"?
Rozhodnutí bude nyní postoupeno k posouzení Kremlu.
Odtud nejsou žádné náznaky, jaká bude Putinova reakce. Je však zřejmé, že dokument byl přijat na pokyn Kremlu, soudě podle toho, že jej podpořilo Jednotné Rusko.
A je zde důležitá nuance.
Existovaly dvě verze usnesení. Jedna z nich byla od komunistů, o kterém se dnes hlasovalo. Předpokládala zaslání výzvy přímo Putinovi.
Druhá byla ze strany Jednotné Rusko. Předpokládala předběžné konzultace o této otázce s ministerstvem zahraničních věcí, což by umožnilo tuto otázku na dlouhou dobu "odložit".
A podle všech předpovědí se dnes mělo hlasovat pro verzi Jednotného ruska, která je měkčí.
Nakonec však byla vybrána tvrdší verze CPRF. A nyní bude rezoluce předána přímo Putinovi, jak již oznámil předseda Dumy Volodin.
Je samozřejmě možné, že bude učiněna určitá pauza, aby Ukrajina a Západ dostaly příležitost učinit z pohledu Moskvy správná rozhodnutí (o nichž si řekneme více níže).
V každém případě je však nepravděpodobné, že by rozhodnutí bylo odloženo na neurčito. V tomto případě by bylo přijato mírnější usnesení Jednotného Ruska.
Ukrajina bude spokojena
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ještě v předvečer hlasování v Dumě prohlásil, že Moskva v tomto případě odstupuje od minských dohod. "Pokud jde o možné uznání takzvaných DLR a LLR ruskou Dumou. Rád bych znovu připomněl nezměněný postoj Ukrajiny - v případě schválení rozhodnutí o uznání Ruskem de facto i de iure odstoupí od minských dohod se všemi doprovodnými důsledky," řekl.
V předvečer rozhodnutí ruského parlamentu přijala Nejvyšší rada výzvu k NATO, OSN a Evropské unii ohledně neuznání DLR a LLR.
Po přijetí usnesení Dumy vystoupil s podobným prohlášením Jermakův poradce Michail Podoljak. Řekl, že Moskva se zřekla "Minsku" a zahájila "eskalační akci, která jen komplikuje situaci v Evropě".
V podobném duchu se k situaci vyjádřil i generální tajemník NATO. "Uznání DLR a LLR Ruskem by bylo porušením minských dohod," řekl Jens Stoltenberg.
Zdroj z prezidentské kanceláře však Straně řekl, že pokud Rusko nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky uzná, "v Bankově se bude opravdu slavit. Politickou část minských dohod nikdo nechce realizovat. Západ však v tomto ohledu vyvíjí tlak. Musíme se z toho vykroutit. No a pak Rusko samo odstoupí od Minsku-2. Ukrajinské úřady budou velmi spokojené."
Taková reálná pozice Ukrajiny je zřejmá i Moskvě. Proto bylo usnesení Státní dumy přijato jen stěží s cílem vyvinout tlak na Kyjev. Protože není možné vyvíjet nátlak pomocí hrozby, kterou sám objekt hrozby za takovou nepovažuje. Naopak, bude to vnímáno jako dar osudu.
Jaký je smysl uznání?
K uznání zatím oficiálně nedošlo - neexistuje žádné rozhodnutí Kremlu. Již nyní je však zřejmé, že rozhodnutí Státní dumy zásadně mění sladěnost v mnoha otázkách.
Za prvé, pokud jde o minské dohody.
Uvádějí, že Rusko uznává ukrajinskou jurisdikci nad Donbasem. A v případě uznání "republik" je základ minských dohod vyřazen z jejich jádra. Jako jeden z jejich garantů pak považuje Doněck a Luhansk za hlavní města nezávislých států.
V reakci na obvinění Kyjeva a západních zemí bude Rusko tvrdit, že Ukrajina "pohřbila" Minsk-2 mnohem dříve - jak na úrovni oficiálních prohlášení, tak na úrovni parlamentních rozhodnutí (např. o místních volbách, které se v Donbasu nemohou konat bez návratu hranice).
Je však jasné, že tyto nároky na Ukrajinu se nezrodily včera.
Jak již uvedla „Strana“, v ruských odborných kruzích v poslední době aktivně koluje myšlenka radikálně vyřešit otázku Donbasu, který je již osm let v slepé uličce.
Logika je následující - pokud Kyjev odmítá plnit minské dohody (a odmítá a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se jeho postoj změnil), pak je třeba nějakým způsobem udělat za válkou tlustou čáru. Aby to netrvalo desítky let a území "DLR a LLR" s několika miliony obyvatel nezůstalo navždy "šedou zónou". To umožní začlenění těchto území do Ruska a nastolení normálního života.
Zatím se však na této cestě objevily nejméně dva problematické body.
První je důvod. Rusko již má zkušenosti s uznáním Jižní Osetie a Abcházie, ale to následovalo poté, co Saakašvili vydal rozkaz k zahájení ofenzívy proti nim. Pro úplnou analogii by Zelenský musel vydat rozkaz k zahájení ofenzívy na Donbasu. Ukrajina však takové záměry popírá.
Kromě toho na Donbase v současné době neprobíhá plnohodnotná válka (i když "DLR a LLR" o její hrozbě neustále mluví). Státní duma však již přijala usnesení. A zopakujme, že ve zrychleném formátu. To znamená, že buď Rusko ví, že v blízké budoucnosti může dojít k rozsáhlé válce na Donbasu. Nebo, což je pravděpodobnější, Rusko zvažuje možnost uznat "DLR a LLR" dříve, než dojde k jakékoliv eskalaci situace. Cílem je zabránit této eskalaci (ale o tom více níže).
Druhým problematickým bodem je reakce Západu. Na Minsk-2 je navázán celý soubor vztahů mezi Moskvou, EU, Spojenými státy a Ukrajinou. Západ proto může uznání vnímat jako "ruskou invazi" (i když nedojde k vojenské eskalaci) a uvalit na něj sankce.
Budou však zavedeny ve skutečnosti? Existují dvě možnosti.
1. Vzhledem k tomu, že se Moskva vydala touto cestou, zřejmě chápe, že sankce nebudou mít výrazné důsledky.
Což nás odkazuje na teorii globálních dohod, podle níž poté, co Rusko uzná Donbas (a zastaví válku alespoň tímto způsobem), začne dosahovat určitých parametrů "velké dohody" mezi Moskvou a Západem.
2. nebo Rusko vážně zvažuje scénář, že bude stejně zataženo do války na ukrajinském území. A poté budou v plném rozsahu uplatněny sankce. V tomto případě by uznání "DLR" a "LLR" před začátkem války mohlo válce zabránit (a tím snížit pravděpodobnost sankcí). Protože je nepravděpodobné, že by Ukrajina postupovala na území, které má oficiální bezpečnostní záruky Ruska.
Jak Rusko opakovaně uvedlo, hlavním scénářem, kdy by Moskva mohla vojensky zasáhnout na ukrajinském území, je útok VSU na Donbas.
Tyto sliby však byly zatím pouze slovy. Uznání "DLR" a "LLR" však otevírá cestu k právní konsolidaci závazků (k níž, jak jsme viděli výše, autoři rezoluce výslovně vyzývají). Například přijetím DLR a LLR do ODKB.
To znamená, že Moskva ve skutečnosti ukazuje, že je připravena "spálit mosty" a přenést vojenské záruky ze slovní do právní roviny. A pak se případné provokace, i ty nejmenší, jako je obvyklé ostřelování, mohou setkat s mnohem rozsáhlejší reakcí.
Tím se otevírá cesta k tomu, že válka v podstatě skončila. Protože cena jakéhokoli vojenského střetu pro Ukrajinu výrazně vzroste.
Ale to vše opět za předpokladu, že Putin "republiky" uzná a budou s nimi uzavřeny vojenské smlouvy.
Zůstává totiž možnost, že Kreml přece jen na nějakou dobu tuto otázku dloží v naději, že se Západu podaří přesvědčit Kyjev, aby realizoval politickou část minských dohod. Ruští představitelé zatím tvrdí, že Moskva je nadále odhodlána dodržovat minské dohody. Jak však bylo napsáno výše, naděje, že Ukrajina bude souhlasit s prováděním Minsku-2, jsou minimální.
Proto nelze možnost uznání "DLR a LLR" označit za zcela fantastickou. Tím spíše, že dnes byl učiněn první krok tímto směrem.
Výzva Státní dumy ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby uznal nezávislost a svrchovanost donbaských republik, je vzhledem k rostoucí hrozbě ze strany Ukrajiny na místě. Dnes to řekl Denis Pušilin, vůdce DLR.
"Vítáme postoj poslanců Státní dumy, kteří zaslali výzvu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby uznal Doněckou a Luhanskou lidovou republiku jako nezávislé, suverénní a samostatné státy," napsal Pušilin ve svém telegramu.
Vůdce DLR poznamenal, že rozhodnutí ruských poslanců bylo přijato na pozadí nahromadění skupiny vojsk ukrajinské strany v blízkosti linie kontaktu, což "definitivně ukazuje, že Kyjev nehodlá plnit minské dohody a urovnat konflikt mírovou politickou cestou". Hlava státu poznamenala, že při projednávání této iniciativy projevili poslanci Dumy velkou míru pozornosti a empatie k problémům Donbasu.
Děkujeme poslancům Státní dumy za dnešní hlasování. Zároveň budeme respektovat a chápat jakékoli rozhodnutí nejvyššího vedení Ruské federace," uzavřel Pašilin.
Poslanci Dumy dnes na plenárním zasedání většinou hlasů podpořili rezoluci o výzvě Putinovi v otázce uznání nezávislosti donbaských republik.
