https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_broNovou ústavu má v závislosti na výsledcích hlasování tvořit buď orgán složený z 86 přímo volených členů a 86 osob vybraných z členů parlamentu, nebo shromáždění 155 přímo volených občanů. Podle předběžných výsledků referenda získalo podporu shromáždění 155 přímo volených občanů.
https://colonelcassad.livejournal.com/6275603.html78% z těch, kteří hlasovali (51% voličů, kteří přišli k volebním urnám), se vyslovilo pro opuštění staré ústavy a přijetí nové demokratické ústavy nesouvisející s Pinochetovým režimem.
Je třeba poznamenat, že do roku 2009 bylo hlasování v Chile povinné a od roku 2012 se stalo dobrovolným. Plebiscit o chilské ústavě přilákal největší počet lidí od začátku dobrovolného hlasování.
Poté, co byly na pláži v chilském regionu Biobio nalezeny tisíce mrtvých sardelí, bylo zahájeno oficiální vyšetřování, informují místní média. Úřady zkoumají kvalitu vody jako možnou příčinu, ale předchozí vyšetřování poukázalo na nízkou hladinu kyslíku ve vodě.
Hlasování nebylo podle analytiků jen odmítnutím textu nové ústavy, bylo i plebiscitem o novém prezidentovi.
Většina Chilanů (62 %) hlasovala v nedělním referendu proti navrženým ústavním změnám. Odmítnutí návrhu již naznačovaly průzkumy veřejného mínění. Návrh ústavy neoslovoval umírněné Chilany, kartami zamíchalo také povinné hlasování. Značně polarizovaná debata o změnách ústavy a jejich příprava začala v roce 2021.
V novém souboru zákonů se navrhuje úplná rovnost pohlaví, právo na bezplatné vzdělání, zdravotní péči a bydlení, uznání paralelního soudního systému pro domorodá území a přísnější předpisy v oblasti životního prostředí v zemi, která je největším světovým producentem mědi a jedním z předních producentů lithia.
Návrh ústavy vznikl na základě dohody mezi zákonodárci a protestujícími o ukončení násilných shromáždění proti nerovnosti v roce 2019, při nichž byly zabity desítky lidí. Po sečtení 99 procent hlasů měl v nedělním plebiscitu tábor odmítajících 61,9 procenta hlasů oproti 38,1 procenta hlasů pro nový text ústavy.
Prezident Chile Gabriel Boric, který za nový dokument tvrdě lobboval, řekl, že výsledky ukázaly, že lidé „nejsou spokojeni s návrhem ústavy, který konvent Chile předložil“. Pro prezidenta představuje výsledek hlasování komplikaci. Boric natolik spojil svůj politický profil s novým dokumentem, že podle analytiků je pravděpodobné, že někteří voliči vnímali plebiscit jako referendum o jeho vládě, která má nízkou podporu.
V současnosti platná chilská ústava vznikla za diktatury Augusta Pinocheta, který zemi vládl v letech 1973-1990.
Obchodní dohoda byla chilským Kongresem schválena po čtyřech letech legislativních debat.
Chilský parlament minulý týden po čtyřech letech legislativních debat schválil obchodní dohodu zvanou Komplexní a progresivní dohoda o Transpacifickém partnerství (CPTPP).
Pro připojení Chile, které je největším světovým producentem mědi, k obchodní dohodě hlasovalo 27 senátorů, 10 senátorů bylo proti a jeden se zdržel hlasování. Obchodní dohoda sdružuje celkem 11 zemí Pacifiku. CPTPP tvoří Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. Spojené státy z ní formálně vystoupily v roce 2017 za vlády prezidenta Donalda Trumpa.
Současná chilská vláda k dohodě zaujala spíše neutrální postoj: dala najevo, že dohoda není součástí jejího programu, ale jejímu přijetí nebude bránit (a ani ho nepodpoří).
Prezident Gabriel Boric tak může dohodu od 12. října uzákonit. Tento krok bude mít ale zřejmě zpoždění, protože Boric poslal deseti členským zemím řadu doprovodných dopisů, což proces zřejmě prodlouží. Tyto dopisy mají za cíl „upravit prvky kapitoly týkající se mechanismů řešení sporů mezi investorem a státem, které jsou předmětem kritiky a mezinárodní debaty“.
Obchodní dohoda by měla zrušit 95 % cel mezi členy. Má se jednat o významný systém hospodářské integrace v asijsko-pacifickém regionu a zahrnuje 12 % světového hospodářství a skoro 500 milionů lidí.
https://www.zerohedge.com/markets/chile ... -overnightVyzbrojování komoditami ve světě, který se stále více stává multipolárním a kde metaforicky (a v některých případech i doslova) hoří staré obchodní vazby a obchodní mosty, se zrychluje.
Chilský prezident Gabriel Boric ve čtvrtek ohromil svět, když prohlásil, že znárodní lithiový průmysl v zemi, která je druhým největším světovým producentem kovu nezbytného v bateriích pro elektromobily, aby podpořil její ekonomiku a ochránil životní prostředí.
Tento šokující krok v zemi s největšími zásobami lithia na světě by časem převedl kontrolu nad rozsáhlými lithiovými operacemi v Chile z průmyslových gigantů SQM a Albemarle na samostatnou státní společnost.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Bývalý chilský prezident Sebastián Piňera, který zemi vedl do roku 2022, dnes zemřel při pádu vrtulníku na jihu Chile. Zahraničním tiskovým agenturám to potvrdila chilská ministryně vnitra Carolina Toháová. Ve vrtulníku cestovali celkem čtyři lidé, tři další nehodu přežili se zraněními, uvedla agentura Reuters.
Vrtulník se čtyřiasedmdesátiletým exprezidentem na palubě se zřítil nedaleko města Lago Ranco na jihu země. Podle chilských médií mohly být příčinou nehody silné deště. Z vraku už se dostali záchranáři a potvrdili nález jednoho mrtvého a tří raněných.
Prezident Gabriel Boric vyhlásil státní smutek a nařídil vystrojit svému předchůdci státní pohřeb, uvedla Toháová podle serveru El Divisadero.
Piñera byl jedním z nejvlivnějších politiků v Chile, zemi vládl po dvě funkční období. Jeho první mandát v letech 2010 až 2014, kdy se jako první pravicový prezident dostal k moci po konci diktatury Augusta Pinocheta, se vyznačovat prudkým hospodářským růstem a poklesem nezaměstnanosti. Podruhé zemi vedl mezi lety 2018 a 2022, kdy byl prvním prezidentem, který dokázal po návratu demokracie získat druhý mandát. Byl také velmi úspěšným podnikatelem.
Čile v utorok 5. marca oznámilo, že vylúči izraelské spoločnosti z najväčšej leteckej výstavy v Latinskej Amerike, ktorá sa bude konať v apríli v Santiagu.
V tlačovej správe čilského ministerstva obrany sa uvádza: "V súlade s rozhodnutím čilskej vlády nebudú na Medzinárodnej výstave letectva a kozmonautiky v roku 2024, ktorá je naplánovaná na 9. až 14. apríla, pôsobiť izraelské spoločnosti."
Ministerstvo vo svojom vyhlásení neuviedlo dôvody tohto rozhodnutia, ale vláda ľavicového prezidenta Gabriela Borica kritizovala to, čo nazvala "neprimeranou reakciou Izraela" na útok zo 7. októbra.
Čile, ktoré má najväčší počet Palestínčanov mimo arabského sveta, koncom októbra odvolalo svojho veľvyslanca v "Izraeli" na protest proti "neprijateľnému porušovaniu medzinárodného humanitárneho práva" zo strany Izraela v Gaze.
V januári sa Mexiko a Čile pripojili k výzvam, aby Medzinárodný trestný súd vyšetril možné vojnové zločiny spáchané "Izraelom" počas vojny v Gaze.
Izraelský veľvyslanec v Čile Gil Artzyeli zasa uviedol, že "vláda ho nekontaktovala, aby ho informovala o žiadnych novinkách týkajúcich sa Medzinárodnej leteckej a vesmírnej výstavy".
Dodal: "Vzhľadom na doktrínu (čilskej) vlády voči Izraelu nemôžeme povedať, že sme prekvapení."